|
|
Projevy algoritmu TikToku a interakce uživatelů na politické preference
Rejchrtová, Karina ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
V dne ní digitální dob jsou sociální média st~ejním nástrojem politick{ch kampaní. S nar stajícím v{znamem sociálních médií v politice je nezbytné pochopit, jak algoritmy tchto platforem mohou ovlivnit voliské preference. Zvlá t platformy jako TikTok p itahují mlad í volie, co~ politické strany vyu~ívají k í ení sv{ch poselství. Téma zkoumání projev algoritm sociálních médií na politické kampan je nyní velmi d le~ité, zejména s ohledem na to, jak mohou algoritmy up ednost渃ఀovat urité typy obsahu a ovlivnit tak voliské chování. Dosavadní zpracování tohoto tématu ukázalo, ~e i kdy~ algoritmy sociálních médií byly navr~eny s cílem zv{ it interakci u~ivatel , mohou mít vedlej í 甃Āinky, jako je polarizace názor nebo nespravedlivé zastoupení. Eli Pariser v knize "The Filter Bubble" upozornil na potenciální nebezpeí takov{ch algoritm ve vytvá ení uzav en{ch informaních bublin. Tarleton Gillespie v knize "Custodians of the Internet" se pak vnuje roli platforem v moderování obsahu a rozhodování o tom, co se stane virálním. V kontextu nadcházejících evropsk{ch voleb 2023 se v práci zam ím práv na problematiku projevu algoritmu TikToku a interakce u~ivatel na politické preference. Práce bude zkoumat, jaký politick{ obsah je na TikToku up ednost渃ఀován, zejména v kontextu mo~ného...
|
|
|
COVID-19 and political preferences through stages of the pandemic: the case of the Czech Republic
Bičáková, Alena ; Jurajda, Štěpán
We track the effects of the COVID-19 pandemic on political preferences through ‘high’ and ‘low’ phases of the pandemic. We ask about the effects of the health and the economic costs of the pandemic measured at both personal and municipality levels. Consistent with the literature, we estimate effects suggestive of political accountability of leaders during ‘high’ pandemic phases. However, we also find that the pandemic political accountability effects are mostly short-lived, and do not extend to the first post-pandemic elections.
|
|
|
Jaký vliv má nezaměstnanost na politické preference?
Kufnerová, Eva ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
V této práci je analyzován vliv nezaměstnanosti na politické preference občanů České republiky. Jsou k tomu použita individuální data z mezinárodního výzkumu ISSP pro roky 1994-2010. Pomocí metody probit je potvrzena hypotéza o tom, že nezaměstnaní lidé preferují více levici a naopak méně pravici. Pravděpodobnost preference levice je pro podnikatele o 14,1 procentních bodů nižší než pro nezaměstnaného. Pro ekonomicky neaktivní osobu je tato pravděpodobnost nižší o 4 procentní body. V doplňkových modelech je ověřen předpoklad, že pozitivní vliv na preferenci levice platí primárně pro nedobrovolnou nezaměstnanost. Dobrovolně nezaměstnaní preferují levici s pravděpodobností nižší o 16,1 procentních bodů než nedobrovolně nezaměstnaní. Z kontrolních proměnných se podařilo potvrdit například pozitivní vliv věku na preferenci levice, dále pak pozitivní vliv náboženství na preferenci středu. S vyšší společenskou třídou či s růstem velikosti obce roste naopak preference pravice.
|
host ::
RSS.