|
|
Herzlich Willkommen
Dimitrov, Georgi ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě.
|
|
|
ŠAFOV – OBNOVA OBCE V POHRANIČÍ
Ličmanová, Eva ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obcí Šafov, nacházející se u hranic s Rakouskem. Obec má pohnutou historii, dnes je vlastně desetinásobně menší než v době jejího největšího rozkvětu. V obci bývala židovská čtvrť. Po židovském osídlení tu zůstal pouze hřbitov a pád židovských domů. Další ranou pro vývoj obce byly události po druhé světové válce, kdy byla většina obyvatel vysídlena, a Šafov se ocitl v bezprostřední blízkosti železné opony. Dnes se obnovují sousedské vztahy s Rakouskou stranou a obec může po mnoha letech volně dýchat. Stigma z minulosti je stále zřejmé. V diplomové práci se snažím rozvinout potenciály obce. Zachovat paměť obce, ale také přinést novou, žijící a aktivní vrstvu. Práce je rozdělená do třech částí: urbanismus, architektura a krajina. Zásahy jsou různého charakteru, od větších po drobné a snadno realizovatelné.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Hajšmanová, Adéla ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce Vybité-nabité – nová energie pro celnici se zabývá návrhem areálu komunitního a kulturního centra reflektující specifika pohraničního venkovského regionu s přidruženou funkcí ubytování. Těžištěm práce je konverze dnes nevyužívané historické budovy celnice v blízkosti hraničního přechodu Hevlín-Laa an der Thaya na atraktivní místo sloužící především místním obyvatelům jako zázemí pro jejich aktivity a zároveň přinášející do regionu nový rozměr kulturního vyžití. Návrh dispozičních a provozních změn přizpůsobuje budovu nové funkci a zároveň vyzdvihuje některé kvality jejího současného stavu. Areál je doplněn novostavbou s funkcí ubytování určeného především vodákům a cyklistům cestujícím po mezinárodních cyklostezkách, které protínají řešenou lokalitu. K tomuto účelu slouží i nově navrhovaný sad-kemp obklopující budovy.
|
|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Vývoj volnočasových aktivit v Horní Plané za posledních 100 let
NOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá volnočasovými aktivitami ve městě Horní Planá. Nejprve definuje pojem volný čas a zájmová činnost. Poté se věnuje historickému vývoji volného času. Další část se zaměřuje na život v pohraničí ve 20. století a událostmi, které jej výrazně ovlivnily. Následuje část, kde je popsaná historie Horní Plané a místních škol. V poslední části je zmapován vývoj volnočasových aktivit, zařízení, spolků a tradičních společenských akcí ve městě.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolených lokalitách v příhraničním regionu
MAJKUS, Dominik
Bakalářská práce se zabývá historickým vývojem vesnic a osad, které vznikly na území dnešního katastrálního území Světlíku, Dvořetína, Pasovar a Velkého Strážné-ho. Bakalářská práce je dělena na dvě části. V části první jsou vymezeny některé po-jmy nezbytné pro orientaci v problematice a dále je zde stručně shrnut historický vý-voj na území Čech s přihlédnutím k významným událostem ovlivňující vývoj obcí v příhraničí. Část druhá se pak zabývá konkrétním vývojem obcí a jejich historií, včetně využití území mezi lety 1826 a 1843 a současného stav z roku 2022.
|
|
|
Současné využití vývojových vrstev osidlování severočeského pohraničí
Roeselová, Sára
Příspěvek zkoumá vrstevnatost urbanistických struktur obcí v severočeském pohraničí, konkrétně na území Šluknovského výběžku. Činí tak skrze odkrývání historických stop osídlení a analýzu proměňujícího se vztahu mezi krajinou, sídly a formou obývání. V původně zemědělských lánových vsích došlo k výraznému přerodu směrem k řemeslné obživě. Ten přerušil přímou vazbu mnoha obyvatel na místní půdu a dal vzniknout druhé, vnitřní vrstvě osídlení. Důsledkem poválečného odsunu a kolektivizace zemědělství pak primární lánová struktura zanikla a dnes zde převládá novější, zcela odlišná, na řemesle založená urbánní forma. Právě tato druhá vlna osídlení v podobě husté rostlé sítě parcel v nivách meandrujících potoků, jež tvoří páteře všech zkoumaných sídel, udává charakter současných intravilánů. Vývojová specifika zkoumaných sídel zasazených do kulturně bohaté krajiny jsou sama o sobě hodnotou. Stejně tak tomu je u historických stop osídlení, které jsou vzácným nositelem kontinuity překlenující destruktivní období 2. poloviny 20. století. Cílem výzkumu je vytvoření modelu systematické interpretace historických venkovských struktur, který by umožnil obcím adaptovat se na soudobé nároky na život ve venkovských sídlech tohoto regionu. Úkolem je proto zanalyzovat obě hlavní vlny osídlení a jejich dochované stopy a nalézt způsob, jak tyto zdánlivě nesourodé struktury provázat a podpořit tak celistvý sídelní rozvoj. Tento příspěvek se v detailu zaměřuje na prvotní lánovou strukturu a systematicky vyhodnocuje její dochované stopy v území. Dále u této i ostatních vrstev osídlení nastiňuje možnosti využití v soudobém sídelním rozvoji.
|
|
|
Historická kulturní krajina vysídlených území na Kaplicku
Baramová, Magdalena
Krajina česko-rakouského pohraničí na pomezí Šumavy a Novohradských hor byla od 2. poloviny 13. století až do událostí po druhé světové válce majoritně osídlena německojazyčným obyvatelstvem, po jehož odsunu prošla původně relativně hustě zalidněná oblast turbulentním vývojem. V horizontu několika let se sociodemografické změny zřetelně propsaly do podoby území, ve kterém je tak dnes možné pozorovat hned několik překrývajících se fenoménů, jež společně zachycují proces jeho transformace. Na počátku 50. let zanikla řada sídel v důsledku nízkého počtu nových obyvatel, který byl způsoben nedostatečnou pracovní nabídkou, málo rozvinutou občanskou vybaveností a infrastrukturou, a v neposlední řadě též výstavbou železné opony a s ní spjatým režimem kontroly státní hranice. I přesto se v krajině dochovaly doklady o jejím využívání z doby před odsunem, a to zejména ve formě reliktů staveb, sakrální architektury, cest, mezních pásů, terénních úprav, vodních děl a dalších stop. Ostraha hranice s sebou přinesla další proměnu krajiny, jež měla devastující účinek na kulturní dědictví oblasti, nicméně na druhé straně napomohla k rozvoji cenných přírodních společenstev a k utvoření tzv. Evropského zeleného pásu. Ani po pádu komunismu region zdaleka nedosáhl počtu obyvatel v předválečném období, a tak absence osídlení dále dodává oblasti ojedinělého genia loci. Kulturně-historické hodnoty krajiny ovšem doposud nejsou plošně chráněny a příspěvek proto usiluje o jejich představení a zdůrazňuje nutnost jejich ochrany.
|
|
|
Krajina v pohraničí a její specifika
Moláková, Soňa
Cílem bakalářské práce je shrnout informace o českém pohraničí a jeho spolupráci s ostatními státy. Práce popisuje především západ České republiky a to oblast Šumavu a její spolupráci s Bavorskem. První část práce se zabývá přírodními poměry na těchto lokalitách a jejich přírodními zvláštnostmi. Druhá část se zaměřuje na přínos přeshraniční spolupráce, její cíle a problémy, sdružení a aktuální projekty. Nejčastější formou spolupráce, je zakládání příhraničních regionů dvou nebo více zemí. Česká republika má nyní 13 euroregionů. Mezi nejtypičtější projekty patří vytváření cyklotras. Pro zachování přátelských vztahů jsou důležité letní tábory mládeže či výměnné školní roky.
|
|
|
"Tohle jsou, maličká, ty mý Sudety": Obraz Sudet v soudobé produkci české populární hudby a dalších médiích populární kultury
BRTNÍK, Robert
Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazování pohraničního prostoru v soudobé české hudební produkci. Jako stěžejní body pro pozdější analýzu jsou zde zvoleny především pojmy z oblasti vzpomínání a estetiky přírody. Práce se zaměřuje i na historii Sudet a česko-německých vztahů, které ovlivnily krajinný ráz i pojímání tohoto prostoru. Dále se zde pracuje s geografií pohraničí, ale i s reflexí sociálněpatologických jevů často Sudetům přiřazovaným. Pro komplexnější chápání uměleckého zobrazování daného tématu je zde zpracována i komparace dalších forem umění (film, komiks, literatura a obrazová média), která je základem pro pozdější hudební analýzu a zároveň jakýmsi shrnutím či mementem zobrazování Sudet, které po dlouhé roky podléhalo dobovým propagandám. Cílem práce je nejen zjistit, jak vypadá hudební reflexe historie i současnosti Sudet prizmatem přírody, vzpomínání apod., ale zjistit míru fetišizace "temných" stránek pohraničí a dojít k nějakému kompromisu mezi již ustálenou "mysteriózní" formou tohoto zobrazování a reflexí současného stavu Sudet, na které se mnohdy zapomíná, přestože se jedná o značně velkou část našeho území.
|
host ::
RSS.