Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  předchozí7 - 16dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zobrazení přírody u Turgeněva
Hessová, Zuzana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce podává ucelenou analýzu vybraných děl známého ruského básníka, prozaika a dramatika, Ivana Sergejeviče Turgeněva. Zaměřuje se na klíčové téma jeho tvorby. Zkoumá zejména to, jak s ním autor pracuje v jednotlivých dílech, jakou roli v nich hraje a s jakými jinými tématy se spojuje. Srovnávací analýza se opírá o dobový kontext a biografická fakta, které autora značně ovlivnily, ale také o díla jiných ruských autorů, u kterých nalézáme podobnosti daného tématu. KLÍČOVÁ SLOVA: Turgeněv, příroda, povídky, román, básně v próze, poetika, filozofie.
Poetika vybrané povídkové tvorby Pere Calderse
Kroupová, Alžběta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá vybranými povídkami ze sbírky Cròniques de la veritat oculta katalánského spisovatele Pere Calderse. Klade si za cíl analyzovat poetiku typickou pro tohoto autora, pomocí rozboru často se opakujících témat, symbolů a míst, na kterých se děj odehrává. Srovnává Caldersovu povídkovou tvorbu s díly autorů téhož žánru používajících obdobné vypravěčské postupy. Důraz je kladen především na porovnání s tvorbou Franze Kafky.
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Typologie postav a jejich interpersonální vztahy v dramatu A. P. Čechova Višňový sad
Hovorková, Karolína ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování typologie postav a jejich interpersonálních vztahů v posledním dramatu A. P. Čechova Višňový sad. Typy postav a jejich vztahy jsou porovnávány s postavami a vztahy v dalších Čechovových dramatech. Dále práce zohledňuje Čechovův přínos dramatu a to, jak autor vnímal prostor a čas, které byly reprezentovány také samotnými postavami. Při zpracování bude použita analýza, kompilace a komparace, poznatky budou demonstrovány na praktických příkladech, jež budou součástí teoretické části práce. Práce se bude opírat o zahraniční i české odborné publikace věnované typologii postav a jejich vztahům v Čechovových dramatech. KLÍČOVÁ SLOVA: typologie postav, interpersonální vztahy, A. P. Čechov, Višňový sad
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina
Tato rigorózní práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně-historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Rigorózní práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Russian Poetry at the Beginning of 21st Century
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce je věnována současné ruské poezii, která prozatím postrádá obecně přijímané hodnocení literárních kritiků, také proto ji považujeme za jednu z nejméně prostudovaných oblastí ruské literatury. Cílem dané práce je navrhnout způsob, jak porozumět uměleckým a obsahovým zákonitostem, ale také kulturně- historickému, sociálnímu a estetickému významu ruské poezie naší doby. Za klíčové principy současné poezie můžeme považovat změnu literárního paradigmatu, estetický pluralismus a různorodost autorských přístupů. Diplomová práce se skládá ze tří částí. První část popisuje teorii utváření a aktuální podobu literatury postsovětské doby od poloviny 80. let do současnosti v kontextu sociálních, kulturních a literárních faktorů. Kromě toho také analyzuje charakteristiky a jevy současné literární tvorby. Druhá část práce popisuje základní estetické tendence ruské poezie současnosti. Ve třetí části jsou přiblíženy její tematické a žánrově-stylové charakteristiky. Výzkum je založen na analýze tvorby několika významných ruských básníků, kteří byli vybráni jako reprezentanti současné ruské poezie od 60. let 20. století do současnosti. Jedná se o následující autory: A. Kušner, O. Čuchoncev, B. Kenžejev, S. Gandlevskij, O. Sědakova, T. Kibirov, V. Pavlova, M. Stěpanova, P. Barskova, D. Davydov.
Dvojí poetika autorského divadla: Semafor a Studio Ypsilon
Baloušová, Lucie ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem divadel malých forem, která představovala generační proud, jenž se začal v českém kulturním prostředí rozvíjet v 50. letech minulého století. Práce si klade za cíl nastínit svébytnou poetiku dvou českých divadel malých scén - Semaforu a Studia Ypsilon, a to na základě analýzy vybraných stěžejních původních dramatických textů jejich čelních představitelů, Jiřího Suchého a Jana Schmida. V úvodu práce se věnujeme proudu divadel malých forem, jejich vymezení a charakteristice. Pro ucelený pohled na problematiku je práce doplněna o pojednání o autorském divadle a jeho specifických rysech. V hlavní části práce se zaměřujeme na počátky obou divadel, dále pak na 60. až 90. léta a na jejich současnou tvář. I přes odlišné existenční podmínky obou divadel, kulturně-historický a politický kontext, se v závěru práce pokoušíme porovnat jejich poetiky. KLÍČOVÁ SLOVA divadla malých forem, autorské divadlo, divadlo Semafor, Studio Ypsilon, Jiří Suchý, Jan Schmid, dramatický text, poetika
Podoby českých filmově-dramaturgických poetik
Csicsely, Lukáš ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám oborem české akademické filmové dramaturgie, a to v tom smyslu, který označuje podíl dramaturga na tvorbě filmového díla. Pro jeho výkon existují teoretické podklady s mnohaletou tradicí počínající Aristotelovou Poetikou, které se obecně se nazývají poetika a já zde srovnávám filmové poetiky vyšlé na pražské FAMU, v rámci oboru scenáristika a dramaturgie jakožto skripta, na pozadí oné tradice a z perspektivy pražského strukturalismu. Žádná teoretická práce se danému materiálu nevěnuje a tak je mým cílem zmapovat základní problematiku tohoto uzavřeného oboru, s důrazem na to jak uzpůsobuje tradici specifickým podmínkám filmu.
Problematika hudebního díla v hudebních poetikách 20. století
Grosamová, Alžběta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Soško, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku hudebního uměleckého díla v hudebních poetikách Arnolda Schönberga a Igora Stravinského. Ve 20. století byla otázka hudebního díla problematická vzhledem ke změnám, které se v té době v hudbě začínaly dít. Cílem této práce je představit stěžejní momenty v myšlení a tvorbě obou hlavních autorů. A prostřednictvím spisů F. Herzfelda, H. H. Stuckenschmidta a M. S. Druskina podat reflexi těchto zásadních okamžiků. Závěrečná komparace by měla přiblížit náhled Schönberga a Stravinského na kategorie důležité pro hledání nové podoby hudebního uměleckého díla ve 20. století. Významným prvkem této práce je propojení pohledu na život a dílo obou autorů, aby bylo zřejmé, z jakých podmínek při svém hledání vycházeli a jak životní situace každého z nich ovlivnila jejich myšlenkový prostor Klíčová slova Schönberg, Stravinskij, dodekafonie, novoklasicismus, komparace, atonalita, disonance, 20. století, tonalita, poetika

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   předchozí7 - 16dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.