Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výslovnostní charakteristiky španělštiny českých studentů
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou typických chyb, které způsobují čeští mluvčí učící se španělsky. Po úvodním představení základních charakteristik španělského a českého fonologického systému, se autor se konkrétně zabývá třemi nejčastějšími chybami: správnou výslovností španělské verberanty [] a španělskými vibranty [r], správnou výslovností dentální okluzivy [d] a její fonetické varianty [] a v neposlední řadě analýzou výslovnostních rázů ve španělštině. Jako hlavní nástroj výzkumu byl navržen postup založený na nahrávání ústního projevu šesti studentů oboru Španělský jazyk na Filozofické fakultě v Českých Budějovicích. Byly nahrávány dvě skupiny studentů, a to skupina studentů, která strávila více jak pět měsíců ve Španělsku a skupina studentů, která nikdy ve Španělsku nebyla. Jelikož se český jazyk od španělského jazyka liší ve výslovnosti určitých fonémů, předpokládá se, že bude identifikována interference z mateřského jazyka v oblasti fonetiky.
K otázce (ne)spisovné češtiny 16.-18. století (se zvláštním zřetelem na vybrané hláskoslovně-ortografické jevy)
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá otázkou spisovnosti a nespisovnosti češtiny 16. až 18. století. Je poukázáno na rozdílné chápání termínu spisovná čeština v dnešním slova smyslu a ve starších vývojových obdobích češtiny, pro něž je navrženo užívat, v návaznosti na O. Koupila aj. bohemistů, spojení kulturní čeština. Na čtyřech konkrétních jazykových jevech, totiž na protetickém v-, úžení é > í, náslovném ou- a diftongizaci ý > ej je sledována postupná unifikace jazyka dobových tisků, jež později vedla k vytvoření dnešní spisovné češtiny. Článek mj. vyvrací starší názory o jazykovém rozkladu pobělohorského období, naopak upozorňuje na linearitu mezi jazykem humanistickým, barokním a raně obrozeneckým.
Francouzské nosové samohlásky: Jejich percepce a realizace v případě českých rodilých mluvčích
Kubešová, Tereza ; Nováková, Sylva (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na realizaci francouzských nosových samohlásek, přesněji na jejich rozpoznání v textu a následnou realizaci českými rodilými mluvčími. Práce vychází z předpokladu, že realizace těchto hlásek je pro české mluvčí poměrně obtížná, a to z důvodu absence nosových samohlásek v českém jazyce. Teoretická část této práce se věnuje popisu francouzského fonologického systému a jeho hlásek. Podrobněji se poté zabývá francouzskými nosovými samohláskami. Následně jsou v práci rozebrány hlavní rozdíly mezi francouzským a českým fonologickým systémem. V poslední řadě následuje krátké pojednání o ortoepii francouzštiny. Praktická část této práce je tvořena především rozborem nahrávek českých studentů a rozebrání jejich chyb při realizaci nosových samohlásek. Cílem je potvrdit výchozí předpoklad, že nosové samohlásky způsobují českému publiku obtíže. V poslední řadě tato práce předkládá krátký náhled do učebnic francouzštiny, a to, jak se věnují dané problematice, tedy nosovým samohláskám. Klíčová slova: Nosová samohláska, hláska, foném, fonetika, fonologie, výslovnost
Rozvoj fonologických a morfologických schopností dětí před nástupem do školy
HOLEČKOVÁ, Petra
Práce je zaměřena na prediktory čtenářských dovedností jakožto faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti. V předškolním věku je možné zjistit rizika pro další vývoj čtenářských dovedností, je potřeba se zaměřit na jednotlivé oblasti percepčně motorických a kognitivních funkcí, díky nimž je počáteční čtenářství úspěšné či nikoli. Důležitým prediktorem jsou fonologické schopnosti, do této oblasti však významné zasahuje ortografie jazyka. V českém prostředí (transparentní ortografie, charakterizována blízkostí psané a mluvené formy řeči) hrají významnou roli také schopnosti morfologické. Cílem práce je zmapovat rizika pro další vývoj čtenářských dovedností a naznačit možnosti snížení těchto rizik systematickou prací s dětmi v podmínkách běžné mateřské školy. Teoretická část je zaměřena na dítě předškolního věku, na jednotlivé oblasti percepčně motorických a kognitivních funkcí, které počáteční dovednosti ovlivňují. Teoretická část osvětlí také pojmy školní zralost a připravenost. V praktické části bude provedeno šetření dvou skupin dětí předškolního věku, v rámci něhož budou sledovány u dětí vybrané proměnné (fonologické a morfologické schopnosti). S první experimentální skupinou bude následně pracováno. Experimentální skupina by byla porovnávána s kontrolní skupinou, která bude ponechána přirozenému vývoji. Poté bude provedeno opakované testování a zjištěny rozdíly.
Living on the Edge: Integration vs. Modularity in the Phonology of Czech Anglicisms
Duběda, Tomáš
The article discusses different aspects of the phonology of Czech Anglicisms, categorizing the adaptation mechanisms into “integrative” and “modular.” The integrative mechanisms include the Phonological Approximation Principle, the Spelling Pronunciation Principle, and different types of analogies. The modular mechanisms, which increase the autonomy of the subsystem of Anglicisms, include the Original Pronunciation Principle, the presence of marked phonemes or phonotactic structures, phonological variability resulting from the competition between adaptation principles, irregular mapping between phonology and spelling, as well as underlying links to English phonology. Quantitative evidence is provided for some of these tendencies, and several psycholinguistic hypotheses are formulated in connection with the adaptation model.
Comparison of English and Russian phonetic system
Turova, Maria ; Konečný, Jakub (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
ANOTACE: Tato práce je zcela věnovaná porovnávání fonetického systému ruského a anglického jazyka. Předkládaný text má dvě části: první je zaměřena na teoretický popis hlavních fonetických jevů charakteristických pro tyto jazyky; druhá na praktické porovnávání popsaných jednotek systému mezi sebou. První kapitola teoretické části je věnovaná popisu segmentální roviny, tj. vokalickému a konsonantickému systému jazyků a následným popisem různých kombinaci těchto jednotek. Druhá kapitola se zabývá suprasegmentálními jevy, jako jsou slabika, přízvuk, redukce, syntagmatické členění a intonace. Následující praktická část má stejnou strukturu jako část teoretická, což dělá porovnávání názorným. Cílem této práce bylo zjištění shod a rozdílů mezi fonetickou a fonologickou stránkou obou jazyků. Snahou bylo nejen popsat rozdíly, ale rovněž zjistit případné chyby a jejich příčiny při výuce těchto jazyků jako cizích.
Jazykové uvědomování u dětí na počátku školní docházky
Votrubová, Alena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se věnuje sledování jazykového uvědomování u dětí 1. a 2. ročníků základní školy a to v obou metodách čtení, jak analyticko-syntetické, tak genetické metodě čtení. V rámci teoretické části práce je provedena kritická analýza pojmů "jazykové uvědomování" a "jazykový cit", a dále srovnání se zahraničními přístupy i tradicemi a s aktuálním stavem v České republice. V empirické části práce je zpracován výzkumný projekt zaměřený na porovnání dvou testů týkajících se jazykového uvědomování. První metodou je tradiční Zkouška jazykového citu (Žlab, 1992), používaná nejen pro diagnostiku specifických poruch učení, ale i pro diagnostiku dětí bilingvních, dětí z minoritních skupin a dětí se sluchovým či mentálním postižením. Druhou metodou je nový Test jazykového uvědomování (Kucharská, Šmejkalová, v přípravě), který byl vytvořen ve spolupráci katedry českého jazyka a katedry psychologie PedF UK. Do výzkumného projektu bylo zařazeno celkem 40 žáků z 1. a 2. ročníků základní školy, z toho 20 žáků v analyticko-syntetické metodě čtení a 20 žáků v genetické metodě čtení. Bylo sledováno několik oblastí. Za prvé, bylo provedeno srovnání samotných diagnostických okruhů zařazených do nového Testu jazykového uvědomování a principů diagnostiky. Za druhé byly srovnávány výsledky výkonů v obou testech,...
Výuka francouzské výslovnosti se zaměřením na nosové samohlásky
Rychtaříková, Jana ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
NÁZEV: Výuka francouzské výslovnosti se zaměřením na nosové samohlásky ABSTRAKT: Práce pojednává o problematice výuky francouzské výslovnosti na českých školách. V teoretické části se zabývá výukou výslovnosti a hlavními pojmy s ní souvisejícími a také tím, jaké místo fonetika ve výuce cizího jazyka zaujímá. Dále se práce věnuje francouzskému fonetickému systému s větším důrazem na nosové samohlásky a jejich výslovnost a grafickou podobu. Teoretická část je zakončena krátkým srovnáním českého a francouzského fonetického systému a také výčtem základních metod výuky výslovnosti. Stěžejním tématem experimentální části práce jsou potom nosové samohlásky a jejich výslovnost. Na základě 95 výzkumných nahrávek přináší práce závěry o tom, do jaké míry jsou čeští studenti různých úrovní (od prvního ročníku střední školy až po první ročník bakalářského studia) schopni v textu rozpoznat, přečíst a správně vyslovit jednotlivé nosové samohlásky. KLÍČOVÁ SLOVA: Francouzština, fonetika, fonologie, výuka fonetiky, nosové samohlásky
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
Ovlivnění standardní výslovnosti moderní čínštiny čínskými dialekty
Kolísková, Barbora ; Pavlík, Štěpán (vedoucí práce) ; Zádrapa, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem místních variet na všeobecně uznávanou výslovnostní normu PTH. Práce se snaží na základě fonologických systémů daných variet vyšetřit základní výslovnostní odchylky oproti normované výslovnosti PTH. Fonologický systém PTH a daných místních variet je porovnáván a na základě rozdílů v iniciálních konsonantech, finálách a tónech je u každé zástupné variety navrženo řešení lokálního zabarvení PTH dané oblasti. Tato práce není podložena terénním výzkumem, jelikož takovýto výzkum není součástí bakalářské práce. Jsme si zde vědomi toho, že pokud práce postrádá data z terénního výzkumu, nejsou tvrzení podložena hmatatelnými důkazy, ale pouze sekundární literaturou. I přesto tato práce poskytuje základní přehled o nejčastějších výslovnostních deviacích na území Číny a může poskytnout podklady pro další výzkum zabývající se touto tematikou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.