|
|
Dispersal and personality
Rišová, Slavomíra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Disperzia zvierat je dôležitou oblasťou ekológie, ktorej štúdium je dôležité pre pochopenie zloženia a dynamiky populácie. Získané poznatky majú široké využitie v rôznych oblastiach, či už v snahe o introdukciu ohrozených druhov, alebo naopak, o potlačenie šírenia tých inváznych. Disperzia však začína na úrovni jedincov, a preto je najskôr potrebné zistiť, ktorými vlastnosťami dispergujúci jedinci disponujú. Jedným z možných hľadísk, v ktorom sa dispergátori môžu od rezidentov líšiť, je ich personalita. Táto bakalárska práca prináša súhrn literatúry, ktorá sa personalitným prediktorom disperzie venuje, porovnáva personalitné rysy medzi sebou, a to v rámci aj naprieč tromi vybranými taxónmi, ktorými sú ryby, vtáky a ako zástupcovia cicavcov - hlodavce. Literatúra naznačuje, že v kontexte personality jedincov existujú, okrem iných, tri hlavné typy disperzie. Prvý typ, uplatňujúci sa hlavne v počiatkoch života, je disperzia submisívnejších jedincov teritoriálnych rýb a hlodavcov vynútená v dôsledku agresie zo strany dominantnejších jedincov. U vtákov je však nutné obsadiť si čo najskôr vhodné teritórium, a preto u nich dochádza k opačnej závislosti - k skoršej disperzii dominantných jedincov. Druhým typom je dobrovoľná disperzia exploračne a lokomočne aktívnych a asociálnych jedincov. Dôležitou...
|
|
|
Fyziologické a neurobiologické koreláty osobnostních rysů
Kubelková, Klára ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Jonáš, Juraj (oponent)
Tato práce se snaží poskytnout přehled doposud známých molekulárních, genetických, stejně tak jako strukturních a funkčních korelátů osobnostních rysů, přičemž se zaměřuje primárně na typologii podle extenzivně používané klasifikace "NEO PI-R" ("Big five"). Též se snaží alespoň stručně pojednat o metodice získávání jak neurobiologických, tak psychologických dat a její validitě. V neposlední řadě si klade za cíl poukázat na silné a slabé stránky neurobiologického přístupu k osobnosti, jeho možné přínosy i úskalí. Jejím cílem není stanovit přesný podíl biologických a sociálních vlivů, ale objasnit mechanismy, které se na této biologické podmíněnosti podílejí. Přestože v dnešní době existuje obrovské množství odborných studií zabývajících se biologickým substrátem osobnosti, je mezi nimi značná nejednotnost, a to jak co se týká metodiky, tak poskytovaných výsledků. Jen malá část z nich se navíc snaží své nálezy vysvětlit možnými mechanismy jejich účinku a zapojit je tak do širšího obrazu propojenosti mezi mozkem a osobností. Tyto a mnohé další limitace neurobiologického výzkumu osobnosti, kterým je v práci věnována nemalá pozornost, jsou jen důkazem nesmírné komplexity lidského mozku a lidské osobnosti. Přesto se některé výsledky zdají být významnější než jiné, ať už pro jasnější vysvětlení jejich...
|
|
|
Motivace a vnímání profese zdravotnického záchranáře
VACEK, Matěj
V bakalářské práci zkoumám motivaci zdravotnických záchranářů a jejich vnímání profese samotné. V úvodní teoretické části jsou představeny základní principy přednemocniční neodkladné péče a osobnostní rysy, které jsou u těchto profesionálů často přítomny. Dále je prozkoumán historický vývoj záchranné služby, který má vliv na současnou podobu této profese. V další části je rozebráno kvalifikační vzdělání nutné pro práci v této oblasti a právní úpravy týkající se kompetencí zdravotnických záchranářů. Druhá část práce je věnována motivaci, kde se detailněji zabývá charakteristikou, typy a dělením motivace, stejně jako faktory motivace a demotivace obecně. Zvláštní pozornost je věnována motivaci zdravotnických záchranářů, včetně analýzy motivujících a demotivujících faktorů specifických pro tuto profesi. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři. Prvním cílem této práce je zmapovat motivaci pro práci zdravotnického záchranáře. Druhým cílem je zjistit vnímání profese zdravotnického záchranáře. Tato práce může být vedením Zdravotnické záchranné služby vnímána jako nástroj k zlepšení motivace svých pracovníků. Informace získané z výzkumu mohou být důležitým faktorem při rozhodování, zda budoucí uchazeči chtějí studovat obor zdravotnického záchranářství.
|
|
|
Hodnocení uchazečů o zaměstnání použitím neurověd
Bank, Tomáš ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Szőke, Igor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností vyhodnocení kognitivních a emocionálních vlastností člověka ve vztahu k pracovním pozicím/oborům. Podstatou je vytvoření sady testů, které bude možné použít u přijímacího řízení při rozhodování mezi kandidáty. Také navrhuje způsob klasifikace uživatele na základě absolvování sady testů, čímž se snaží poskytnout podporu při volbě vhodného zaměstnání. Práce podává stručný náhled do způsobu testování jednotlivých vlastností, popisuje návrh implementace webové aplikace, popisuje implementaci klasifikátoru založeného na neuronových sítích a také prezentuje získané výsledky.
|
|
|
Jsou osobnostní rysy hraboše polního provázány s denním rytmem pohybové aktivity?
KUBÍKOVÁ, Pavlína
V této studii byl zkoumán vztah osobnostních rysů a denní aktivity jedinců hraboše polního (Microtus arvalis). Třicet čtyři hrabošů bylo odchyceno ve volné přírodě a chováno odděleně za stabilních světelných (L:D, 12:12) a teplotních (19 ? 1 oC) laboratorních podmínek. Hraboši byli podrobeni Open Field (OF) testům pro zjištění jejich osobnostních rysů na gradientech pohybové aktivity a odvážnosti. Poté byli podrobeni sledování ve PhenoTyper boxech, kde byla po celých sedm dní zaznamenávána jejich aktivita. V této diplomové práci bylo zjištěno, že více aktivní a odvážní (bold) jedinci v OF testu jsou také více aktivní ve PhenoTyper boxu, mají větší sklony k periodicitě a pravidelným ultradiánním rytmům a mají větší aktivitu ve tmě. Bázliví (shy) jedinci jsou často neaktivní v určitou dobu (nejčastěji v noci), což oslabuje jejich periodicitu ultradiánních rytmů. Tedy větší odvážnost u hraboše polního vede k větší noční aktivitě a bázlivost spíše k větší noční imobilitě. Osobnostní rysy byly spojeny s denní aktivitou, periodicitou a ultradiánními rytmy.
|
|
|
Kreativita ve vizuální umělecké tvorbě
Zejdová, Hana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Motivace se jeví jako jedna z významných proměnných, která se podílí na kreativitě jedince. Může kreativitě přispět jak pozitivně, tak jaké na ni mít negativní dopad. Rozhodli jsme se vybraným způsobem nahlédnout na motivaci výtvarníků a zamyslet se nad tím, jestli kontakt s uměním může do určití míry hrát v jejich osobnostním profilu svou roli. V teoretické části se prvně zabýváme vymezením umění, jeho druhy a psychologií umění. Dále hovoříme o uměleckém díle jako o produktu umělecké tvorby, popisujeme strukturu osobnosti a konkrétně osobnost autorů uměleckých děl. Nastiňujeme spletitost kreativity jako fenoménu. Závěrem se zaměřujeme na motivaci v sociální psychologii kreativity. Záměrem této diplomové práce je zmapovat pomocí Dotazníku motivace k výkonu LMI vybrané psychosociální osobnostní rysy výtvarníků a podívat se na to, zda se významně liší od osobnostních rysů srovnávací skupiny "neumělců" s ekonomickým zaměřením (n=63). Ve shodě se studiemi v oblasti kreativity se ukázalo, že výtvarníci oproti neumělcům významně výše skórovali na škálách flow, hrdost na výkon a samostatnost. V protikladu k výsledkům studií zabývajících se kreativitou všeobecně u lidí, naše výsledky ukázaly, že výtvarníci jsou více soutěživí oproti neumělcům. Angažovanost, preference obtížnosti, orientace na status, ale...
|
|
|
Konceptualizace procesu náboru a výběru z perspektivy náborářů a užití psychometrických a psychologicky orientovaných nástrojů
Špádová, Zuzana ; Heider, David (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je poukázat na individuální konceptualizaci procesu náboru a různých psychologických poznatků, metod a nástrojů, které jsou používány pracovníky lidských zdrojů v personální agentuře. Teoretická část zahrnuje představení vybraných metod současného recruitmentu (náboru) a teoretické využití psychologických poznatků v tomto procesu. Empirická část se zaměřuje na konceptualizaci procesu náboru a výběru a také využití psychologických nástrojů a konceptů v každodenních činnostech pracovníků lidských zdrojů v prostředí vybrané náborové agentury. Zvláštní pozornost bude věnována využití psychologických nástrojů a konceptů u náborářů s psychologickým a jiným vzděláním. Cílem práce je zjistit, jak je proces náboru (a hodnocení kandidátů) vnímán jednotlivými náboráři a jaké existují rozdíly v procesu hodnocení kandidátů s ohledem na postupy a poznatky, které jsou využívány v konkrétní praxi náborářů a jak se jejich využívání liší dle vzdělání, délky praxe a jak je subjektivně hodnocena jejich validita (efektivita). Práce bude zpracována pomocí kvalitativní metodologie, konkrétně zjišťováním obecně teoretických postupů a konkrétního provedení u jednotlivých náborářů. Sběr dat bude probíhat prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými pracovníky dané náborové...
|
|
|
Souvislosti mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky
Mastromatteová, Nikol ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Tato práce studuje souvislosti mezi osobnostními rysy modelu Big Five (neuroticismus, extraverze, přívětivost, otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost) a stravovacími návyky. Cílem této práce je zmapovat souvislost mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky, popsat souvislosti konkrétních rysů s konkrétními stravovacími návyky a prodiskutovat možné využití v praxi. Data byla získána pomocí dvou dotazníků administrovaných anonymně v online prostředí. Dotazník NEO-FFI byl použit pro měření osobnostních rysů a vlastní dotazník vycházející z výživových doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro výživu a zemědělství spojených národů (FAO) a Společnosti pro výživu (SPV) byl použit pro měření stravovacích návyků. Analyzována byla data od 91 respondentů (22 mužů a 69 žen). Výsledky ukázaly spojitost neuroticismu s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny nezdravé, spojitost svědomitosti a přívětivosti s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny zdravé. Extraverze a otevřenost vůči zkušenosti měla souvislost s návyky jak ze skupiny zdravé tak nezdravé. Výsledky se shodují s předchozími studiemi v souvislostech svědomitosti a neuroticismu. Přívětivost vykázala u mužů v této studii větší souvislost se stravovacími návyky zařazených do skupiny...
|
|
| |
|
|
Jídelní zvyklosti a osobnostní rysy obézních pacientů v závislosti na BMI
Smutná, Šarlota ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Žůrková, Pavla (oponent)
Tato závěrečná práce se zabývá souvislostmi mezi jídelními zvyklostmi, osobnostními rysy a hodnotami BMI u obézních pacientů. Prevalence obezity je v ČR alarmující. V roce 2019 77 % mužů a 56 % žen v produktivním věku mělo nadváhu nebo obezitu. Základním prvkem úspěšné léčby je pacienta velmi dobře poznat, jeho celkovou anamnézu, individu- ální zvyklosti a všechny okolnosti, které vedly ke vzniku, rozvoji nebo udržování obezity. Jídelní zvyklosti a osobnostní rysy jsou důležitou součástí poznání, mohou pomoci poro- zumět mechanismům, které přispěly ke vzniku obezity. Zároveň mohou posloužit k určení efektivní léčby a individuálně ji přizpůsobit. V praktické části práce byla analyzována data celkem od 598 pacientů s průměrným BMI 44 kg/m2. Jídelní zvyklosti byly měřeny po- mocí třísložkového Dotazníku jídelních zvyklostí, osobnostní rysy Osobnostním inventářem pro DSM-5 a doplňkově i data z Beckovy škály deprese a úzkosti. Vzorek pacientů byl rozdělený do několika skupin podle hodnot BMI a za pomoci testování rozdílnosti, kore- lačních koefcientů a metody lineární regrese byla zkoumána interakce jídelních i osobnost- ních aspektů nejen s BMI, ale i mezi sebou navzájem. Nejdůležitější zjištění jsou rozdílné hodnoty s ohledem na pohlaví, signifkantní korelace mezi některými osobnostními rysy a BMI a...
|
host ::
RSS.