|
|
Peer konzultanti jako prostředek ke zvládání krizí při práci u Policie ČR
Hanušová, Karolína ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Peer konzultanti jako prostředek ke zvládání krizí při práci u Policie ČR se zabývá tím, jakým způsobem pomáhají peer konzultanti policistům v krizi. V teoretické části práci je přiblížena problematika krize, její příčiny, typologie, průběh a jsou zde předestřeny možnosti pomoci v krizi. Je zde představena Policie ČR a náležitosti a specifika práce policisty, kdy je pozornost věnována s ní spojené zátěži. Práce se dále věnuje možnostem psychosociální pomoci v krizi, které jsou policistům dostupné v rámci Policie ČR se zaměřením na jednu z těchto forem, kterou je peer support systém - podpora peer konzultantů. Navazující výzkum byl proveden s pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti policisty, kteří působí jako peer konzultanti v rámci Krajského ředitelství policie Praha. Výzkum mapoval, jaká je role peer konzultantů při pomáhání policistům zvládat krize, v jakých krizích se policisté na peer konzultanty obrací, jaký je postup jejich pomoci a proč se policisté obrátí právě na peer konzultanty. Práce přinesla hlubší vhled do způsobu pomáhání peer konzultantů i dílčí poznatky ohledně peer support systému.
|
|
|
Zapojení peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu reformy psychiatrické péče v České republice
Hekšová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou současného zapojování peer konzultantů do péče o duševně nemocné v kontextu identifikace jejich specifických potřeb. Cílem práce je zjistit, jaké benefity ze zaměstnávání peer konzultantů plynou pro ně samotné a pro sociální a zdravotní systém psychiatrické péče. Zároveň si práce klade za cíl identifikovat možné překážky či výzvy, které se při vykonávání práce peer konzultanta, ale také při jejich zaměstnávání, objevují. K teoretickému a konceptuálnímu ukotvení práce autorka využívá koncept zotavení a teorii implementace. Optikou expertů pohybujících se v dané oblasti a peer konzultantů poskytuje práce zmapování přínosů role peer konzultantů a přehled jejich specifických potřeb. Autorka zároveň v současném nastavení systému zapojování peer konzultantů identifikuje výskyt značných bariér, které způsobuje především legislativní neukotvení jejich pozice. Na závěr autorka předkládá doporučení pro budoucí vývoj zapojování peer konzultantů.
|
|
|
Peer konzultanti jako součást komunitních týmů v organizaci FOKUS Vysočina
KUČEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá přítomností peer konzultanta v komunitním týmu. Konkrétně v komunitních týmech organizace FOKUS Vysočina. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou objasněny pojmy jako: duševní zdraví či sociální práce. Dále se kapitola zabývá specifiky sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Druhá kapito-la je seznámením s organizací FOKUS Vysočina, především však s prací komunitních týmů. S cílovou skupinou, pracovním zastoupením, náplní či metodami práce. Třetí kapi-tola se zaměřuje na objasnění pojmu peer podpora a podrobně se zabývá peer konzultan-ty v organizaci FOKUS Vysočina. V závěru této kapitoly jsou konkrétní příběhy jednot-livých peer konzultantů FOKUSU Vysočina. Součástí příběhů je také osobní pohled na téma peer konzultanta a jeho možný vliv na zotavení uživatele. Z práce vychází, že přínos peer konzultanta v komunitním týmu je zjevný a velmi významný. Zpovědi jednotlivých peer konzultantů nejsou v rozporu s výsledky studií a s poznatky odborné literatury. Lze tedy říci, že peer konzultanti v organizaci FOKUS Vysočina mohou výrazně pozitivně působit na zotavení uživatelů služeb.
|
|
|
Proces recovery u osob se schizofenní poruchou
Svobodová, Magda ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma Proces recovery u osob se schizofrenní poruchou pojednává o příbězích a zkušenostech osob trpících schizofrenií a o jejich cestě k zotavení. Práce popisuje proces recovery ve vybraných oblastech života - jedná se o oblast zdraví, rodinné a partnerské vztahy, práce, bydlení a spiritualita. Teoretická část se skládá ze tří kapitol a zaměřuje se na popis schizofrenní poruchy, stigmatizace osob s duševní poruchou, problematiky peer konzultantů a přístupu Recovery. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem, nástrojem pro získání dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Pro analýzu dat byla vybrána Metoda vytváření trsů. Výsledkem práce je popis průběhu zotavení respondentů ve vybraných oblastech jejich života.
|
|
|
Začleňování peer konzultanta do pracovního týmu organizace pro duševní zdraví
Hromádková, Karolína ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Cílem práce je popsat novou pozici peer konzultanta v oblasti péče o duševní zdraví z pohledu pracovního týmu, do kterého nastupuje. Dále také podat zprávu o podobě této role v zahraničí a o specifických faktorech jeho zavádění do týmu. Sběr dat kvalitativního výzkumu byl prováděn mezi 12 sociálními pracovníky a 4 peery ve třech týmech a to třikrát během jednoho roku. Z metod byl použit rozhovor podle návodu, nezúčastněné strukturované pozorování týmových porad a časová osa. Data z rozhovorů byla zpracována induktivní metodou inspirovanou zakotvenou teorií (otevřeným, axiálním a selektivním kódováním). Výzkumná otázka byla zaměřena na proces, pozitiva a úskalí začlenění peer pracovníka do pracovního týmu. Výzkum ukázal, že překážkami úspěšného začlenění peera byla nedostatečná a rychlá příprava týmu na peera; neangažovanost pracovníků během výběrového řízení; špatné technické vybavení; nedostatek klientů pro peera a osobnostní nesoulad mezi peerem a zbytkem týmu. Příznivě naopak působily workshopy týmu se zkušenějšími kolegy a peery; větší podpora peera v začátcích; individuální supervize; stáže peera v jiných zařízeních; respekt k osobnosti, hranicím a specifickému stylu práce peera. Práce poukazuje na slabá i silná místa současného stavu zapojování peerů do českých služeb pro duševní zdraví. V...
|
host ::
RSS.