|
|
Zapojení rašelinišť do odtoku z povodí
Vlček, Lukáš ; Falátková, Kristýna
Příspěvek se věnuje hydrologickému režimu povodí, kde rašeliniště tvoří přibližně polovinu rozlohy. Pomocí modelu byly hodnoceny hydrologické procesy v rašeliništi a okolním lese. Z výsledků vyplývá, že rašeliniště výrazně zvyšuje fluktuaci vodního režimu místních toků. Vodní bilance zase ukazuje snížený ochalozovací efekt rašelinišť bez stromového patra oproti lesům na organominerální půdě. Revitalizace rašelinišť tak může mít kromě pozitivního ekologického aspektu negativní hydroogický dopad na okolní krajinu a místní toky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Distribuce izotopů síry v rašeliništích
Haluzová, Eva ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat dopady lidské činnosti na cyklus síry a sledování procesů a změn v tomto cyklu pomocí určitých izotopů síry. Úvodní část popisuje síru a její sloučeniny, dále výskyt síry v životním prostředí a její celkový cyklus. Následující část se podrobněji zabývá konkrétními izotopy síry a jejich využití při studiu půd a rašelin. V poslední části jsou shrnuty celkové výsledky a poznatky o vlivu činnosti člověka na cyklus síry.
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
| |
|
|
Vliv hydrologických extrémů na kvalitu povrchových vod v pramenných oblastech. Aplikace v modelovém povodí horní Rolavy.
Šajnarová, Lucie ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Srážko-odtokové extrémy v pramenných oblastech toků mají výrazný vliv na změny v geochemismu povrchových vod, které jsou navíc ovlivňovány rašeliništi v povodí. Mezi hlavní cíle této práce patří rešerše odborné literatury na téma změn geochemismu povrchových vod v pramenných oblastech s rašeliništi v povodí v reakci na srážko-odtokové extrémy. Dále byla provedena analýza odtokových a srážkových poměrů v hydrologických letech 2018, 2019 a 2020 a analýza změn parametrů kvality vody v závislosti na srážko-odtokových extrémech pro období od roku 2013 do roku 2020. Vztah konduktivity a průtoku byl sledován pomocí hysterézních smyček. V práci byla využita data z experimentálního profilu KFGG PřF UK na Slatinném potoce a data o průtocích pro profil Chaloupky na Rolavě od ČHMÚ. Výsledky ukázaly, že vztah konduktivity a průtoku lze analyzovat pomocí hysterézních smyček zejména v obdobích při rychlém zvýšení průtoků a jejich tvar se mění v závislosti na prekondici povodí. Závislost na průtoku byla pozorována také u jiných parametrů, například u železa. Klíčová slova: hydrologické sucho, povodeň, kvalita povrchové vody, rašeliniště, elektrická vodivost, hysterézní smyčka
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
host ::
RSS.