Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta
Hronová, Marie ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Skalická, Pavlína (oponent)
ANOTACE Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou informovaného souhlasu pacienta, který je projevem práva pacienta svobodně rozhodnout o svém zdraví. Cílem práce je popsat, o jaké právní předpisy se informovaný souhlas opírá a co přesně by měl obsahovat, v jakých situacích lze provést zákrok bez souhlasu pacienta a jaké mohou být následky provedení zákroku bez souhlasu z hlediska právní odpovědnosti lékaře. Dále jsou zmíněny problémy, které nejsou právními předpisy dostatečně ošetřeny, průběh získávání informovaného souhlasu pacienta v současné lékařské praxi a postup při získávání informovaného souhlasu u dětí, nezletilých a u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. Bylo zjištěno, že vlastní evidenci stížností si v České republice vede každé zdravotnické zařízení samostatně, kromě toho je zřízeno oddělení stížností na každém krajském úřadě. Celorepublikovou jednotnou evidenci stížností ani žalob právní předpisy neukládají. V práci jsou uvedeny informace o počtu a obsahu stížností pacientů v letech 2008-2010, které byly získány cestou právního oddělení České lékařské komory, Odboru kontroly Ministerstva zdravotnictví, odborů zdravotnictví krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy. Na základě prostudování právních předpisů a dalších zdrojů a porovnání všech nabytých informací se skutečností lze konstatovat, že při získávání informovaného souhlasu pacienta, i v případě dodržení veškerých nařízení daných zákonem a dalšími právními předpisy lékařem není možné zachytit všechny detaily a skutečnosti konkrétního případu, nelze zcela předvídat vývoj zdravotního stavu pacienta, dostatečně ho poučit o všech možných rizicích a komplikacích, a zabránit tak vždy stížnosti či žalobě pacienta na lékaře. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že právní povědomí lékařů týkající se informovaného souhlasu je nedostačující. Je v jejich vlastním zájmu, ale i v zájmu zdravotnických zařízení, aby bylo zlepšeno.
Mobbing na zdravotnických pracovištích
Bloščicová, Zuzana ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Práce se zaměřuje na zjištění přítomnosti mobbingu a jeho forem ve vybraném zdravotnickém zařízení, ověří povědomí nadřízených pracovníků o výskytu fenoménu a znalost postupů při jeho řešení. Cílem práce je zjistit vliv mobbingu na atmosféru na pracovišti (výkonnost), případně zda je jeho přítomnost vnímaná i pacienty.
Problematika ošetřovatelské péče o pacienta se schizofrenií
KOHOUTOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problémem komunikace se schizofrenním pacientem. Metodou dotazovaní bylo zkoumáno, zda sestry mají dostatek zkušeností v této oblasti a zda mají snahu se v oboru ještě vzdělávat.
Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví
BABKA, Jakub
V současnosti je obor ošetřovatelství převážně brán, jako povolání pro ženské pohlaví s označením všeobecná sestra. Podle zákona Ministerstva zdravotnictví České republiky č.96/2004 Sb. má muž, který úspěšně absolvoval studijní obor všeobecná sestra, být nazýván všeobecný ošetřovatel. Proto byla zvolena ke zpracování práce s názvem Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví. V teoretické části je podrobně zpracován jejich působení v péči o pacienty od historie po současnost. Dále jsou v teoretické části zmíněny kompetence všeobecného ošetřovatele, ošetřovatelství jako samostatný vědní obor a syndrom vyhoření. Cílem práce bylo zjistit spokojenost pacientů se všeobecným ošetřovatelem, zjistit na kterých odděleních dávají pacienti přednost všeobecnému ošetřovateli před všeobecnou sestrou a zjištění problémů všeobecných ošetřovatelů. Na tomto základě byly stanoveny čtyři hypotézy a jedna výzkumná otázka. H1: Všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce, než všeobecná sestra. H2: Na mužských odděleních upřednostňují pacienti/klienti všeobecného ošetřovatele. H3: Všeobecní ošetřovatelé pracují na odděleních neodkladné péče častěji, než na standardních oddělení. H4: Pacienti vnímají pozitivně všeobecného ošetřovatele v nemocnici. Výzkumná otázka: Jaké mají všeobecní ošetřovatelé problémy? Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků a rozhovorů. Dotazníky byly určeny pacientům na odděleních, kde všeobecní ošetřovatelé pracují, v nemocnici Písek, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s 11 všeobecnými ošetřovateli, pracujících na různých odděleních vybraných nemocnic. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce a je v nemocnici pozitivně vnímán. Z toho vyplývá, že hypotéza H1 a H4 byly potvrzeny. Naopak hypotéza H2 potvrzena nebyla. Na mužských odděleních pacienti všeobecného ošetřovatele neupřednostňují. Z rozhovorů se všeobecnými ošetřovateli vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel pracuje na odděleních neodkladné péče častěji než na standardních odděleních. To nám potvrzuje hypotézu H3. Dále je patrné, že největším problémem je označení muže v oboru všeobecná sestra, jako všeobecný ošetřovatel. Toto označení považují za degradující. Mezi další problémy patří nespokojenost s finančním ohodnocením a administrativa. Z toho lze vyvodit hypotézy: 1) Největším vnímaným problémem všeobecných ošetřovatelů je označení jejich profese, 2) všeobecní ošetřovatelé jsou nespokojeni se svým finančním ohodnocením, 3) Všeobecné ošetřovatele zdržuje administrativní práce ve vykonávání jejich profese. Práce by měla pomoci v otázce řešení problematiky všeobecných ošetřovatelů, otevřít širší a pokud možno plodnou diskuzi směřující k řešení.
Sestra a její péče o vlastní zdraví, vliv na péči o nemocné.
LUKEŠOVÁ, Renata
Tato práce byla zvolena z prostého důvodu. Chtěly jsme upozornit na zdraví sester, které je ohrožováno mnoha rizikovými faktory souvisejícími s touto profesí. Máme tím na mysli každodenní kontakt s různými toxickými látkami, nemocemi, léky, zářením a dalšími negativními vlivy. Mnozí lidé si rizika a náročnost tohoto povolání neuvědomují. Proto je třeba na tyto problémy sestry upozornit a motivovat je k jejich předcházení. Kromě tohoto cíle bylo v našem zájmu také objasnit názor pacientů na tuto profesi. Zajímalo nás, jak o našem povolání smýšlí laická veřejnost a jak pacienti reagují na sestru, která o ně pečuje i přesto, že se necítí dobře. Název této práce zní: Sestra a její péče o vlastní zdraví, vliv na péči o nemocné. Byly stanoveny tři cíle a čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, jak ovlivňuje zdravotní stav sester v Nemocnici Tábor a.s. péči o nemocné. Druhým cílem bylo zjistit, jak sestry v Nemocnici Tábor a.s. vzhledem ke své profesi pečují o své zdraví a třetí cíl zní: Zjistit názor pacientů v Nemocnici Tábor a.s. na sestry pracující i s lehkým onemocněním. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři hypotézy. Sestry v Nemocnici v Tábor a.s. se v péči o nemocné nenechají ovlivnit svými zdravotními problémy. Sestry v Nemocnici v Tábor a.s. znají způsoby, jak posílit svůj zdravotní stav. Pacienti v Nemocnici v Tábor a.s. považují za nevhodné, aby sestry, trpící byť jen lehkým onemocněním, vykonávaly své zaměstnání. Pacienti v Nemocnici v Tábor a.s. považují práci sestry za nenahraditelnou. Výzkum byl proveden pomocí dotazníků u dvou výzkumných souborů, jimiž byly sestry a pacienti v Nemocnici Tábor a.s. Na základě výsledků výzkumu byly potvrzeny všechny uvedené hypotézy a tudíž i stanovené cíle. Tato profese ohrožuje nejen fyzické zdraví sester, ale i psychické. Proto je třeba sestry poučit o správné manipulaci s pacienty a s dalšími riziky, které skýtá tato profese. Též by měly brát ohled na správnou životosprávu. Tím máme na mysli dostatečný spánek, zdravou výživu, prevenci syndromu vyhoření, a také předcházení různým onemocněním za pomoci preventivních prohlídek atd. Tuto práci bychom mimo jiné také rády publikovaly v odborných sesterských časopisech.
Práva pacientů na gynekologicko-porodnickém oddělení se zaměřením na problematiku studu a soukromí
BROŽOVÁ, Pavlína
V teoretické části jsou zahrnuty poznatky z historie Práv pacientů, jak ve světě tak i v České republice. Je zde také zmíněna právní úprava spojená s Právy pacientů. Dále jsou zde okomentována samotná Práva pacientů, jednotlivě tak jak jsou uvedená v Etickém kodexu Práv pacientů. Jako specifikum jsou pak uvedena práva plodu a těhotné ženy. Práva pacientů jsou neobyčejně rozsáhlé téma týkající se nejen pacientů, ale i ošetřovatelského personálu. Zmíněny jsou proto i etické kodexy sester a porodních asistentek, dále pak možnosti zajišťování soukromí na porodním sále a specifická role porodních asistentek při na porodním sále. Pro naplnění výzkumné části byla použita metoda dotazníku. Dotazník byl rozdán dvěma výzkumným souborům, porodním asistentkám a pacientkám hospitalizovaným na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Cílem práce bylo zjistit dodržování Práv pacientek na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, zda pacientky vnímají dodržování Práv pacientek a druhá hypotéza zda sestry dodržují Práva pacientek. Hypotézy se nám potvrdily. Výsledky ukazují, že pacientky svá pacientská práva znají a že mají pocit, že jsou zcela naplňována. Porodní asistentky pak pacientská práva nejen plní a respektují, ale snaží se i přizpůsobit jednotlivým požadavkům.
Možnosti regulace chování ekonomických subjektů na zdravotnickém trhu.
Valtr, Jan ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Maaytová, Alena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o nastavení systému financování zdravotnictví. Vysvětluje důvody státních zásahů do zdravotnictví, popisuje možné modelové zdravotnické systémy, vymezuje ekonomické subjekty zdravotnického trhu a analyzuje vybrané možnosti regulace chování těchto subjektů. Rozhodující roli ve zdravotnických systémech hrají zájmové skupiny, které prosazují své zájmy na úkor ostatních subjektů. Prosazováním svých zájmů ovlivňují postavení ostatních subjektů zdravotnického trhu i zdravotnický systém jako celek. Nelze jednoznačně rozhodnout, jaké nastavení zdravotnického systému je nejlepší. Nastavení jednotlivých regulativních mechanizmu nemá svou optimální hodnotu, musí vycházet z konkrétních ekonomických a sociálních podmínek v daném čase a místě. Volba konkrétních parametrů regulace je vždy založena na výsledku veřejné volby.
Zaměstnavání postižených osob
Byrtusová, Martina ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Andruchová, Jana (oponent)
Cieľom tejto práce je popísať a zmapovať situáciu pri zamestnávaní zdravotne postihnutých osôb zo strany zamestnávateľa i zamestnanca, priblížiť vývoj a trendy v tejto problematike. Súčasťou práce je analýza roznych aspektov aktívnej politiky zamestnávania zdravotne postihnutých občanov na trhu práce. Súčasťou práce je i dotazník, ktorý vyplňovali pacienti Psychiatrickej nemocnice v Michalovciach.
Centrální registr pacientů
Ježek, Jaroslav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Rosický, Antonín (oponent)
Práce se zabývá hodnocením současné legislativy a praxe týkající se zdravotnických registrů a zkoumá možnosti zavedení Centrálního registru pacientů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.