|
|
Parasitic strategies based on behavioral manipulation of the arthropod host
Janovská, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Je všeobecně známo, že parazité dokáží pozměnit hostitelovo chování ve svůj vlastní prospěch či prospěch svého potomstva. Za oběť jim často padnou jedinci z kmene členovců. Přestože paraziti členovců pochází z různých skupin (např. helminti, hmyz, houby, viry atd.), můžeme v jejich strategiích najít určité podobnosti. Konkrétní způsoby a průběh behaviorální manipulace je unikátní pro každého parazita a odvíjí se od toho, zda-li je členovec pro parazita finálním hostitelem či pouhým mezihostitelem/vektorem. Často ale vedou ke stejnému cíli, např. býti sežrán dalším hostitelem, umožnit parazitovo rozmnožení či ochránit parazitovo potomstvo. To, jestli jsou změny v hostitelově chování opravdu součástí životní strategie parazita nebo pouze projevem adaptivní odpovědi hostitele, je však stále otázkou. Tato bakalářská práce se zabývá konkrétními případy behaviorální manipulace u parazitovaných členovců a společnými motivy, které paraziti při manipulaci využívají. Klíčová slova: manipulace chování, parazit členovců, parazitoid, chování hostitele, interakce hostitel-parazit, adaptivní odpověď
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Blanokřídlí parazitoidi (Hymenoptera: "Parasitica") a jejich dopad na chování hostitelských organizmů
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Ovlivňování hostitele parazitem či parazitoidem je v poslední době stále více středem zájmu mnohých vědců. Řada z nich se už neomezuje pouze na popsání změn v chování hostitele, ale zkoumá i jejich fyziologické pozadí. Mnoho prací se zabývá manipulací hostitelským prostředím parazitoidy ze skupiny parazitických blanokřídlých (Hymenoptera: Parasitica). Jedná se především o koinobionty, kteří jsou na své hostitele často silně adaptovaní a hostitelsky specifičtí, tudíž se u nich vyvinuly velice sofistikované způsoby, jak svého hostitele ovládat ku svému prospěchu. Tyto vosičky jsou nejen velice diverzifikovaná skupina, ale disponují i stejně rozličnými mechanismy manipulace hostitelem a jeho fyziologií. Někdy parazitoid svého hostitele ovládá téměř jako "vozidlo" se zásobami potravy, jindy pouze ovlivňuje poměry metabolitů v těle nebo potlačuje imunitní reakce hostitele. Při úspěšném životním cyklu těchto vosiček se však hostitel nerozmnoží a většinou je parazitoidem úplně zkonzumován. Má bakalářská práce je souhrnem informací o této problematice.
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Fylogeneze a evoluce čeledi Megastigmidae (Hymenoptera: Chalcidoidea)
Böhmová, Julie ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Opatová, Věra (oponent)
Čeleď Megastigmidae (Hymenoptera: Chalcidoidea), jedna z čeledí blanokřídlých parazitoidů, je zcela unikátní tím, že zahrnuje i mnoho druhů s fytofágní výživou larev. Mnoho zástupců různých rodů je totiž semenožravých a rod Bortesia je dokonce schopný vytvářet hálky. Čeleď Megastigmidae je rozšířena zejména v australské oblasti, ale několik rodů/druhových skupin se vyskytuje také v jiných oblastech, především v orientální a holarktické. Hlavním cílem práce bylo zmapovat fylogenetické vztahy mezi jednotlivými rody a objasnit, kolikrát zde došlo k přechodu mezi parazitoidním a fytofágním způsobem života, co je původní potravní strategií čeledi, jakým způsobem se vyvíjely strategie u rodu Megastigmus a jaký je geografický původ čeledi. Otázky byly testovány na základě fylogeneze sestavené pomocí jedné z nejnovějších metod - sekvenace tzv. "ultraconserved elements (UCEs)" - a to s využitím 100 zástupců čeledi Megastigmidae v 11 z 12 dosud platných rodů vybraných s přihlédnutím k potravní strategii a biogeografii jednotlivých druhů. Finální dataset obsahuje celkem 1210 lokusů v délce cca 570.000 párů bazí a většina uzlů je podpořena bootstrapem 100. Výsledky ukazují, že čeleď lze rozdělit na tři hlavní linie. Jedna je tvořena větví s pravděpodobně fytofágními druhy (včetně hálkotvorných) a větví s...
|
|
|
Parazitická vosička Anaphes flavipes Förster, 1841 (Hymenoptera: Mymaridae) jako model pro studium interakcí parazitoid-hostitel
Samková, Alena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Honěk, Alois (oponent) ; Hrček, Jan (oponent)
Díky úzkému vztahu parasitoid-hostitel disponují parazitické vosičky širokým spektrem specifických vývojových interakcí se svými hostiteli, a nabízejí tak možnost studia mnoha ekologicko-evolučních otázek. Předložená disertační práce je zaměřena na studium interakce parazitoid-hostitel na příkladu parazitické vosičky Anaphes flavipes (Förster, 1841) (Hymenoptera: Mymaridae). Tato vosička vyniká vysokou variabilitou ve velikosti těla, díky které byla v minulosti opakovaně popsána pod různými druhovými jmény. V této práci byla nejprve provedena redeskripce druhu A. flavipes a byla porovnána variabilita vybraných morfologických struktur u jedinců z 16 zemí Evropy a severní Ameriky (Článek 1). Výrazná variabilita ve velikosti těla vosiček dala podmět druhému článku, ve kterém bylo navrženo, že samičky A. flavipes se nerozhodují podle známého "trade-off" schématu, zda mít více menších nebo méně velkých potomků. Ale počet potomků závisí na velikosti těla mateřské samičky ("body size-fitness" hypotéza) a velikost těla je určena její reprodukční strategií (počtem potomků nakladených samičkou do jednoho hostitele) (Článek 2). Třetí článek poukazuje na reprodukční strategii gregariózních parazitoidů, která nemusí být stálá, ale v případě vosičky A. flavipes se mění vlivem vnějších faktorů (rozdílnou...
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti molicím
ŽÁKOVÁ, Erika
Molice patří mezi významné skleníkové škůdce, kteří mohou způsobovat nemalé škody na pěstovaných plodinách. Jejich škodlivost spočívá v tom, že vysávají z rostlin šťávu a produkují medovici, na které se usazují a poté rostou saprotrofní černě, které snižují asimilační plochu listů. Nejzávažnější škodlivost molic je přisuzována přenosem rostlinných virů. Nejvýznamnějšími zástupci molic, které se běžně ve skleníku vyskytují, jsou molice skleníková Trialeurodes vaporariorum a molice bavlníková Bemisia tabaci. Pro regulaci populací molic ve skleníku se používá sezóně inokulativní strategie biologické ochrany rostlin, kdy je cílem okamžité překrytí tohoto škůdce správnou volbou přirozených nepřátel. V regulaci populace molic ve skleníku přispívá biologická ochrana rostlin, a to konkrétně využívání přirozených nepřátel na bázi makroorganismů a mikroorganismů. Mezi makroorganismy jsou řazeny parazitoidi a predátoři molic. Nejvýznamnějšími komerčně používanými parazitoidy molic jsou dravé vosičky Encarsia formosa, Eretmocerus eremicus a E. mundus. Predátory využívanými záměrně v biologické ochraně rostlin jsou dravá ploštice Macrolophus caliginosus, dravé slunéčko Delphastus catalinae a dravý roztoč Amlyseius swirskii. Parazitické vosičky jsou úzce specializované na oba druhy molic, zatímco predátoři jsou polyfágní druhy, které se mohou živit na více druhů škůdců. Proti molicím se v zahraničí využívají i biopreparáty na bázi entomopatogenních hub. Nejvýznamnějšími druhy jsou Aschersonia aleyrodis, Isaria fumosorosea, Beauveria bassiana a Lecanicillim muscarium. Pro efektivní použití těchto bioagens je důležité mít znalosti nejen o škůdci samotném, ale mít znalosti interakce škůdce - přirozený nepřítel - hostitelská rostlina. Důležité je tedy provádět kvalitní monitoring molic ve skleníku, aby použití přirozených nepřátel bylo rentabilní.
|
|
|
Evoluce hostitelské specializace blanokřídlých parazitoidů rodu Torymus
Bubeníková, Kristýna ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Rod Torymus má velmi diverzifikované parazitické strategie a adaptace na své hostitele. Larvy jsou ektoparazitické a napadají převážně hálkotvorné žlabatky (Hymenoptera: Cynipidae) a hálkotvorné bejlomorky (Diptera: Cecidomyiidae). Nicméně několik druhů parazituje i na jiných hmyzích skupinách nebo jsou to dokonce fytofágové. Bylo publikováno několik hypotéz a prací o evoluci hostitelského spektra, ale zatím nebyly dostatečně testovány na parazitickém hmyzu. V této práci jsem studovala koevoluci rodu Torymus a jeho hostitelů. Hlavními otázkami jsou jaké hostitelské přeskoky během evoluce hostitelských strategií proběhly a zda jsou sesterské druhy parazitoidů specializované na příbuzné nebo nepříbuzné druhy žijící ve stejném prostředí. Také jsem studovala morfologické adaptace na hostitele. Sestavila jsem fylogenetický strom na základě 5 genů, aby mohly být tyto hypotézy kriticky otestovány a porovnala jsem hostitelské asociace uvnitř a mezi klády rodu Torymus. Klíčová slova: Torymus, Chalcidoidea, parazitoid, fylogeneze, hostitelská specializace
|
|
|
Hormonální regulace behaviorálních manipulací u hmyzu způsobených parazitem
Janů, Hana ; Jůzová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Během posledních desetiletí výrazně vzrostl počet vědeckých publikací popisujících, jak parazité mění chování svých hostitelů, čímž prokazatelně zvyšují pravděpodobnost úspěšného rozmnožení se nebo přenosu na další hostitele. Stále více autorů se v poslední době snaží nejen popsat změny v hostitelském organismu, ale hlavně přijít na mechanismus, který za těmito parazitickými manipulacemi stojí. Parazité mohou manipulovat svými hostiteli skrz nervový nebo endokrinní systém a to pomocí neuromodulátorů, imunomodulátorů, neurotransmiterů či hormonů. Zvýšení nebo snížení hladin hormonů může u nakažených hostitelů vyvolat změny ve vývoji, metabolismu, rozmnožování a chování. Hostitelé, jejichž chování je pozměněno skrze hormonální cesty, mají často pozastavený vývoj, ukončí příjem potravy a přestanou se pohybovat. U některých hmyzích hostitelů se objevuje chování, při kterém kopou do země nebo se v případě sociálního hmyzu nepodílí na pracích ve skupině, čímž prokazatelně zvyšují fitness parazita. Tato bakalářská práce je souhrnem behaviorálních manipulací hmyzu, které jsou vyvolány změnami v hladinách hormonů.
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
host ::
RSS.