|
|
Zpracování a visualizace hmotnostních spekter
Beneš, Ondřej ; Bendl, Jaroslav (oponent) ; Martínek, Tomáš (vedoucí práce)
Jedna z nových technik v oblasti analytické chemie, které nalézá stále více uplatnění v praxi, je zobrazovací hmotnostní spektrometrie. Díky její schopnost zaznamenat zastoupení látek ve vzorku při analýze tkáně však vznikají až GB dat a tyto data je nutné zpracovávat programově. Cílem této práce je vytvořit aplikaci pro zpracování a vizualizaci dat z nového standardu imzML. Součástí práce je stručný úvod do problematiky hmotnostní spektrometrie, konkrétněji pak typu MALDI TOF a jsou zde popsány některé metody předzpracování hmotnostně spektrometrických dat. V práci je také nahlédnuto na současný stav existující software a na základě požadavků spolupracující laboratoře je navržena a implementována nová aplikace nejen umožňující zobrazení dat, ale i jejich předzpracování jako jsou například metody vyhlazování dat Savitzky-Golay, interní kalibrace či vyhledávání píků pomocí spojité vlnkové transformace. K závěru jsou i některé ukázky vizualizovaných dat z reálných experimentů.
|
|
|
Předzpracování EKG signálu pro detekci významných bodů
Kuběna, Zdeněk ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce na téma Předzpracování EKG signálu pro detekci významných bodů pojednává o prvotní úpravě sejmutého EKG signálu tak, aby byla umožněna následná diagnostika signálu. Hlavní úkol předzpracování spočívá v potlačení artefaktů, které se při snímání EKG signálu vyskytují a tím znemožňují následnou interpretaci. Protože se obvykle jedná o aditivní směs užitečného signálu se šumem, nejjednodušším způsobem předzpracování je lineární filtrace pomocí číslicových filtrů. V této práci jsou popsány nejčastější typy rušení, které se při snímání EKG signálu vyskytují. Dále je zde rozebrána problematika jejich potlačení a návrh jednotlivých filtrů s jejich bankou.
|
|
| |
|
|
Snímač otisku prstu
Kovář, Martin ; Sekora, Jiří (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou snímání otisku lidského prstu, která je v současnosti velmi aktuální a představuje nejrozšířenější biometrickou technologii. Teoretická část práce seznamuje čtenáře se základy daktyloskopie a biometrie a pojednává o technologiích využívaných ke snímání otisků, o metodách předzpracování pořízených obrazů a o komerčně dostupných bezkontaktních optických snímačích. Praktickou částí práce je realizace bezkontaktního optického snímače založeného na minipočítači Raspberry Pi, implementace algoritmů pro zpracování snímků v jazyce Python a testování zařízení z hlediska kvality získaných otisků.
|
|
|
Rozpoznání paralingvistických signálů v řečovém projevu
Mašek, Jan ; Míča, Ivan (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Tento dokument popisuje tři metody pro klasifikaci paralingvistických výrazů jako smích a pláč z každodenních rozhovorů analýzou zvukového signálu. Pro tento účel byla vytvořena databáze nahrávek. Protože se dnes často setkáváme i s hudbou, byly do databáze začleněny i stavy: řeč, hudba, hudba se zpěvem a řeč s hudbou v pozadí. Extrakce příznaků, redukce příznaků a klasifikace jsou společné kroky v rozpoznání pro všechny tři popsané metody. Rozdíl metod spočívá v samotné klasifikaci. První metoda využívá přímého přístupu a klasifikuje všechny třídy najednou. Druhá metoda využívá postupnou klasifikaci ve stromové struktuře, která se skládá z pěti dílčích klasifikátorů. Poslední metoda využívá klasifikaci každé z dvojic tříd samostatně. Nejlepší příznaky pro každou z dílčích klasifikací byly identifikovány využitím statistické metody F-poměru a pro každou klasifikaci byly použity Gaussovy smíšené modely.
|
|
|
Předzpracování oftalmologických obrazů pro registraci
Orešanská, Hana ; Sekora, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem práce je prostudování metod zpracování oftalmologických obrazů. Tyto metody obsahují filtrace obrazu, detekci významných bodů v obraze a registraci. Úprava obrazů a jejich následná registrace je důležitá pro zjištění různých onemocnění, například glaukomu, u kterého dochází k zániku nervových vláken vystupujících ze sítnice. Pro úpravu a registraci obrazů byl vytvořen program v grafickém prostředí Matlab, v kterém si uživatel může vyzkoušet různé metody popsané v teoretické části práce.
|
|
|
Automatické rozpoznávání emočních stavů člověka na základě analýzy řečového projevu
Pfeifer, Leon ; Atassi, Hicham (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá charakteristikou metod pro analýzu emočních stavů člověka. Práci lze rozdělit do tří částí. V první je charakterizován řečový projev z fonetického a psychologického aspektu. V druhé části jsou zpracovány analyzované metody a věci související (předzpracování signálu, řečový detektor). Pro výpočet základního tónu řeči byla použita metoda centrálního klipování, další použitou metodou je analýza na základě formantových frekvencí a poslední metoda určování počtu vrcholů a rovin. Ve třetí části jsou zpracovány výsledky měření provedené jednotlivými metodami Vyhodnocováno zde bylo pět různých emočních stavů: neutralita, vztek, radost, smutek a překvapení. Jsou zde vyobrazeny a diskutovány výsledky pro každou metodu.
|
|
|
Rozpoznávání emočních stavů pomocí analýzy řečového signálu
Navrátil, Michal ; Atassi, Hicham (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou emočních stavů člověka pomocí analýzy řečového signálu. Práce má dvě části. V první je popsán řečový signál z hlediska tvorby a informačního obsahu. Dále jsou zde popsány hlavní a vedlejší prozodické příznaky: základní tón řeči, intenzita, časové příznaky, spektrální vlastnosti a počet průchodu signálu nulovou rovinou. Ve druhé části práce je popsán navržený systém rozpoznávání emočního stavu člověka z řeči, tento systém pracuje na základě porovnání prozodických příznaků vstupní řeči s prozodickými příznaky uložené v databázi systému. Při nashromážděný dostatečného počtu nahrávek emočních stavů bude schopen rozpoznat emoční stav s vysokou pravděpodobností. Celý projekt je nachystán pro použití v reálném čase. V poslední části práce jsou uvedeny výsledky testů provedených na velkém počtu souboru řečových nahrávek.
|
|
|
Automatické rozpoznávání stavu elektroměru z fotografie
HANZLÍK, Ondřej
Práce se zabývá problematikou rozpoznávání stavu elektroměru ze snímaného obrazu. Konkrétně jde o snímání elektroměru fotoaparátem mobilního telefonu. Na snímaném obraze je detekována plocha s číselníkem elektroměru a na té jsou následně detekována jednotlivá čísla. Ta jsou rozpoznávána za pomoci neuronové sítě. Pro získání informací z obrazu elektroměru, díky kterým dokážeme jeho stav rozpoznat, je využito technik segmentace obrazu. Pro klasifikaci výstupů segmentace je využito klasifikačních nástrojů, konkrétně vektorového stroje (SVM) a neuronové sítě. Pro řešení problematiky segmentace obrazu je použita knihovna OpenCV, stejně tak jako k implementaci vektorového stroje. Číslice na číselníku elektroměru jsou klasifikovány pomocí neuronové sítě, která byla vlastnoručně implementována. Celá aplikace pro rozpoznání je na platformě Android. Součástí práce je i vytvoření desktopové aplikace, která slouží pro testování neuronové sítě a vytváření jejích modelů. Práce současně popisuje, jak ukládat potřebná data získávaná v průběhu rozpoznávání, která jsou využívaná pro práci s neuronovou sítí. Součástí práce je spuštěný web, který bude rozvíjen pro možnost zapojení se do dalšího vývoje systému. Na webu je dostupný veřejný repozitář se zdrojovými kódy vytvořenými při implementaci.
|
|
|
Aplikace metod strojového učení na dolování znalosti z dat
Kraus, Jan
Diplomová práce se zabývá problematikou dolování znalostí z rozsáhlých kolekcí textových dat. Konkrétně je práce zaměřena na analýzu sentimentu uživatele na základě subjektivního slovního hodnocení v přirozeném jazyce. Teoretická část diplomové práce seznamuje čtenáře se základními pojmy z oblasti strojového učení a získávání znalostí zejména z rozsáhlých textových kolekcí. Dále jsou v této části popsány metody předzpracování textových dat a principy algoritmů strojového učení. V praktické části práce jsou navrženy samotné experimenty, které jsou ná-sledně realizovány pomocí softwarového nástroje SPSS Modeler. Experimentální část je zaměřena zejména na identifikaci význačných atributů a nalezení vztahů mezi nimi. Důraz je kladen zvláště na důkladnou interpretaci dosažených výsledků.
|
host ::
RSS.