|
|
Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním
Jaňovka, Jan ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním Jedním z cílů předložené práce bylo zjistit, jaké je postavení policejního orgánu v českém přípravném řízení trestním. Zabýval jsem se také tím, jaký je jeho vztah k ostatním orgánům činným v trestním řízení a zejména ke státnímu zastupitelství. V úvodním historickém exkurzu jsem se stručně zabýval právní úpravou v oblasti trestního řízení v období od roku 1918 do současnosti. V další kapitole jsem popsal druhy a právní úpravu jednotlivých policejních orgánů včetně řešení sporů o příslušnost mezi nimi. Dále jsem zkoumal na struktuře úkolů, které policejní orgány plní, jaké je skutečné postavení policejního orgánu v současném trestním řízení. Zabýval jsem se jeho postupem v jednotlivých fázích přípravného řízení a jaké jsou jeho vztahy k ostatním orgánům činným v trestním řízení. Ve třetí části jsem popsal postavení a organizaci ve Spolkové republice Německo. Popsal jsem, jaké jsou úkoly policie v trestním řízení. Z toho vyplynulo, že trestní řízení v Německu je výrazně rychlejší a méně formální. Co se týče českého trestního řízení, státní zástupce disponuje dostatečnými a efektivními nástroji k výkonu dozoru nad policejním orgánem, ale často nemá dostatečnou kapacitu, aby dozor vykonával v dostatečné míře. Trestní řízení...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Francová, Lucie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt Právo na obhajobu řadíme k nejdůležitějším základním právům osoby, proti níž se trestní řízení vede. Lze ho definovat jako soubor práv, které zákon dává osobě, aby se mohla účinně bránit proti vznesenému obvinění a aby mohla chránit svá práva a zájmy v trestním řízení. Osoba, proti níž se trestní řízení vede, musí být v každém stádiu řízení srozumitelně poučena o svých právech a musí jí být umožněno jejich plné uplatnění. Právo na obhajobu se skládá z několika složek. Jeho nedílnou součástí je právo hájit se v procesu sám a prostředky dle vlastního rozhodnutí, právo zvolit si obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby a právo vyžadovat od orgánů činných v trestním řízení takový postup, aby byl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Tato diplomová práce je rozvržena na úvod, tři části a závěr. První část práce se zabývá právní úpravou práva na obhajobu a obsahem zásady zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje postavení obhájce v přípravném řízení. Obhájcem v trestním řízení může být podle § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát. Předpokládá se, že si obviněný obhájce sám zvolí. Pokud si obviněný obhájce nezvolí, ačkoli ho podle zákona mít musí, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Dvořáčková, Eva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby je součástí práva na obhajobu - základního práva v demokratických zemích, které je uvedeno ve článku 40 Listiny základních práv a svobod a také v různých mezinárodních úmluvách. Role obhájce je v trestním řízení nezastupitelná. Své služby poskytuje ve všech stadiích trestního řízení, v této práci se však věnuji pouze úloze obhájce v přípravném trestném řízení. Obhájce svému klientovi pomáhá od počátku trestního stíhání, ale advokát může poskytovat pomoc i před zahájením trestního stíhání při podávání vysvětlení. Mezi prostředky, kterými obhájce svého klienta může hájit, a kterými může ovlivňovat průběh trestního řízení, patří právo obhájce vyhledávat, předkládat a navrhovat důkazy. Dále právo účastnit se jednotlivých vyšetřovacích úkonů a právo nahlížet do spisu. Další práva obhájce jsou uvedena v § 41 trestního řádu. Má práce je strukturovaná do šesti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje právu na spravedlivý proces a právu na obhajobu. Další kapitoly popisují přípravné řízení a roli obhájce v jednotlivých formách trestního řízení - ve standardním a rozšířeném vyšetřování a zkráceném přípravném řízení. Ve třetí kapitole se věnuji úloze obhájce při procesních návrzích, konkrétně sjednávání dohody o vině a trestu, navrhování podmíněného zastavení trestního...
|
|
|
Státní zástupce a policejní orgán v přípravném řízení trestním
Borovička, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Téma předkládané rigorózní práce zní "Policejní orgán a státní zástupce v přípravném řízení trestním". Vztah policejního orgánu a státního zástupce a jejich spolupráce je klíčovým prvkem, který předurčuje úspěšnost přípravného řízení, a tím i ovlivňuje řízení před soudem a konečné rozhodnutí ve věci. Ve své práci jsem se nejprve soustředil na vymezení tří klíčových pojmů - policejní orgán, státní zástupce a přípravné řízení trestní, a poté na postup a úlohu policejního orgánu a státního zástupce v jednotlivých fázích přípravného řízení. Těžiště práce spočívá v podrobném popisu postupu obou těchto orgánů činných v trestním řízení v rámci prověřování a vyšetřování a dále v analýze jejich vzájemných vztahů včetně výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ze strany státního zástupce. Ve stručnosti je zmíněn i postup ve zkráceném přípravném řízení. Není úkolem této práce podrobně popisovat jednotlivé fáze a instituty přípravného řízení, ale vymezit úlohu, postup, souhrn oprávnění a povinností a vzájemné vztahy policejního orgánu a státního zástupce v přípravném řízení.
|
|
|
Postavení a úkoly soudce v přípravném řízení trestním
Stará, Renata ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na postavení a úkoly soudce v přípravném řízení trestním a klade si za cíl představit roli soudce v předsoudním stádiu trestního řízení na základě rozboru jeho postavení a konkrétních úkonů prováděných dle trestního řádu, na nichž soudce v daném stádiu trestního řízení participuje. Trestní právo procesní jako celek je velmi aktuálním tématem vzhledem k dlouhodobě připravované rekodifikaci trestního řádu, přičemž právě přípravné řízení představuje významnou část trestního řízení, neboť poznatky v něm získané mohou mít na průběh i výsledek hlavního líčení obrovský vliv. Ačkoli je státní zástupce pánem přípravného řízení, soudce v daném stádiu vykonává důležité úkoly, neboť rozhoduje o těch úkonech, které mohou podstatnou měrou zasáhnout do ústavně zaručených základních lidských práv a svobod. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol, které se doplňují a logicky na sebe navazují. První kapitola se zabývá trestním řízením obecně, přičemž je zde vymezen pojem a úkoly trestního řízení, strany a subjekty a stádia trestního řízení. V rámci této kapitoly je však kladen důraz na základní zásady trestního řízení jako na základní stavební kameny trestního řízení, neboť prostupují celým trestním řádem. Druhá kapitola je věnována přípravnému řízení, především jeho...
|
|
|
Postavení státního zástupce v přípravném řízení trestním
Tykalová, Štěpánka ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
1 Postavení státního zástupce v přípravném řízení trestním Předložená rigorózní práce obsahuje rozbor oprávnění státního zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v rámci přípravného řízení podle platné právní úpravy obsažené v TŘ. Přípravné řízení je prvním, předsoudním, stadiem trestního řízení. Jeho význam spočívá v prověření oznámení a podnětů týkajících se údajných trestných činů, zjištění osoby, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, a důkazného prověření, zda podezření z trestného činu proti určité osobě je do té míry odůvodněno, aby byla podána obžaloba, popřípadě návrh na potrestání a věc byla předána soudu. Postavení státního zástupce je v přípravném řízení klíčové, neboť právě on nese plnou odpovědnost za výsledek přípravného řízení. Aktivním výkonem dozoru státního zástupce nad zachováváním zákonnosti v rámci přípravného řízení se dbá na to, aby policejní orgány postupovaly v souladu s TŘ, za dodržování základních zásad trestního řízení, a aby při provádění procesních úkonů vůči osobám, proti nimž se trestní řízení vede, bylo šetřeno jejich základních práv a svobod a nedocházelo tak k excesům stran policejních orgánů. Práce sestává ze čtyř částí. V první části nejprve vymezuji pojem přípravného řízení, jeho právní úpravu a charakteristiku, formy a stadia přípravného řízení....
|
|
|
Postavení státního zástupce v přípravném řízení trestním
Králová, Nicola ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Postavení státního zástupce v přípravném řízení trestním Abstrakt Tématem předkládané rigorózní práce je "Postavení státního zástupce v přípravném řízení trestním". Tato problematika je stále aktuální nejen v oblasti trestního práva, ale i z pohledu celospolečenského. Vzhledem k důležitosti role státního zastupitelství v demokratickém právním státu je potřebné, aby právní úprava této instituce respektovala současné potřeby společnosti. Nejen z těchto důvodů se v posledních letech jedná o rekodifikaci trestního procesu a s tím i zákona o státním zastupitelství. Při přípravě nové právní úpravy se však nesmí odhlížet od možných negativ inovativního přístupu. Nelze předpokládat, že by panovala úplná shoda ohledně všech aspektů právní úpravy postavení státního zástupce, nesmí se ale stát, že by došlo k systémovému selhání a paralýze jeho činnosti. Úvodní část obsahuje historický vývoj institutu veřejné žaloby v Evropě se zaměřením na české území. Následující část je zaměřena na samotnou úpravu státního zastupitelství v České republice, kde je uvedena jeho charakteristika a vymezení v rámci dělby moci ve státě. Uvedeny jsou i základní principy fungování státního zastupitelství. Tato kapitola obsahuje i úpravu organizace a působnosti státního zastupitelství s rozborem institutu dohledu státního zástupce v...
|
|
|
Státní zástupce v přípravném řízení trestním
Hájek, Jaroslav ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Státní zástupce v přípravném řízení trestním Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou činnosti státního zástupce v přípravném řízení trestním. Úvodní část práce představuje státní zastupitesltví jakožto soustavu orgánů států vytvořenou za účelem hájení veřejného zájmu v trestním řízení. Konkrétně se zabývá působností státního zastupitelství, soustavou státního zastupitelství a problematickými otázkami zařazení státního zastupitelství v Ústavě České republiky a nezávislosti státního zastupitelství. Následuje stručné vymezení pojmu přípravné řízení trestní, neboť v právě v této fázi trestního řízení je těžiště činnosti státního zástupce. Další části práce jsou věnovány podrobnému rozboru postavení státního zástupce v přípravném řízení podle platné právní úpravy v České republice. Nejprve se autor zabývá obecnými otázkami postavení státního zástupce v přípravném řízení. Státní zástupce v přípravném řízení vykonává dozor. Dozor v přípravném řízení trestním je výkonem oprávnění státního zástupce zakotvených v zákoně č. 141/1961 Sb., soudní řád trestní, ve znění pozdějších předpisů, k zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Jedná se o druh kontrolní činnosti posuzující činnost policejních orgánů a vykonávané průběžně v celém přípravném řízení. V dalších kapitolách je věnována pozornost konkrétním...
|
|
|
Policejní orgán a jeho role v přípravném řízení trestním
Konečný, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Cílem rigorózní práce je podat výklad o skupině subjektů, které v přípravném řízení trestním vystupují pod legislativním pojmem "policejní orgán" a u takto definovaných složek vymezit jejich věcnou, případně i místní příslušnost, a to i v kontextu s její zvažovanou, eventuálně již realizovanou, úpravou. Účelem práce pak je přiblížit zcela konkrétní oddělení či odbory jednotlivých služeb, které se v roli policejního orgánu podílejí na trestním řízení. Tato snaha však v některých případech naráží na tu skutečnost, že požadované informace podléhají režimu utajení dle zvláštního zákona, a tedy nejsou k dispozici vůbec, případně je nutné vycházet jen z obecných, veřejně dostupných, zdrojů. Součástí práce je také pasáž věnující se základním vnitrostátním pramenům práva z hlediska činností zastávaných policejním orgánem v trestním řízení, včetně kapitoly pojednávající o základních postupech vykonávaných v prostřední práva mezinárodního. Poslední část práce je věnována klíčovým okamžikům přípravného řízení, jeho zahájení, ukončení a tvz. předprocesní fázi. Procesní úkony, které v těchto fázích řízení policejnímu orgánu náleží, byly prakticky demonstrovány na jednotlivých vzorech užívaných Policií České republiky, z jejíž praxe rigorózní práce převážně vychází. V textu práce jsou předestřeny také konkrétní...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Blaškovanová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na postavení obhájce v přípravném řízení, neboť účast obhájce v trestním řízení je z pohledu teorie i praxe velmi aktuální téma. V práci je popsána geneze postavení obhájce, jakož i jeho posílení nejen v světle historického vývoje, ale též v důsledku vývoje judikatury. Samotným těžištěm práce je vymezení osoby obhájce a jeho práv a povinností v přípravném řízení. Osoba obhájce má přiznaná "obhajovací" práva pro všechny fáze trestního řízení, neboť je z pohledu obhajoby nedílnou součástí práva obviněného na obhajobu. Téma práce je přínosné (zejména z pohledu potenciálního využití) pro každého, neboť postavení obhájce a jeho účast již v předsoudní fázi trestního řízení je stěžejní nejen pro řádné uplatnění práva obviněného na obhajobu, ale též pro další fáze trestního řízení. Přípravné řízení slouží k prověření prvotní informace o tom, že byl spáchán trestný čin, zda je tato informace pravdivá, a k vypátrání osoby důvodně podezřelé z takového činu a ke shromáždění důkazních prostředků použitelných v řízení před soudem k podpoře obžaloby.1 Vzhledem k důležitosti této fáze řízení je pak zcela zásadní i postavení obhájce v něm. 1 Fryšták, M.: Přípravné řízení de lege ferenda. Trestněprávní revue 6/2015, 133 s. a násl.
|
host ::
RSS.