|
| |
|
|
Mezigenerační problémy v příbuzenské pěstounské péči
Lipenská, Ilona ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice příbuzenské pěstounské péče. Příbuzenská pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, kdy dítě vychovává někdo z příbuzných. Tato forma má bezesporu mnoho výhod, ale také s sebou přináší mnohá úskalí. Má práce se zaměřuje na potencionální problémy v příbuzenské pěstounské péči. Pojednává o mezigeneračních problémech v příbuzenské pěstounské péči, kdy dítě vychovávají jeho prarodiče. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou mezigenerační problémy a zdůraznit rozdíly mezi pěstounskou péčí a příbuzenskou pěstounskou péčí. Klíčová slova rodina, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, dávky pěstounské péče, příbuzenská pěstounská péče, děti ve výchově prarodičů, mezigenerační problémy
|
|
|
Příbuzenská pěstounská péče v Karlovarském kraji
Rösslerová, Petra ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
O pěstounské péči se v současné době hovoří především v souvislosti koncepce plánovaného rušení dětských domovů, posílení jejího výkonu a legislativních změn v Zákoně o sociálně právní ochraně dětí. Jedna z forem pěstounské péče je příbuzenská pěstounská péče, kdy se pěstouny stávají příbuzní dítěte. Pro dítě je výhodné, že vyrůstá v prostředí, které je mu známé, existují však i nevýhody tohoto typu náhradní rodinné péče. Má práce se zabývá pozitivy i úskalími příbuzenské pěstounské péče, a to z pohledu dítěte, pěstouna, biologického rodiče a sociálního pracovníka. Cílem práce se stalo zmapování problematiky příbuzenské pěstounské péče z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Karlovarském kraji.
|
|
|
Příbuzenská pěstounská péče z pohledu pracovníků sociálně právní ochrany dětí a pěstounů
Kabátová, Zuzana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika pěstounské péče vykonávané příbuznými dítěte z pohledu pracovníků sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a pěstounů na základě teorie liniových pracovníků. Práce se zabývá konfrontací příbuzenské a profesionální (zprostředkované státem) pěstounské péče, jejich pozitivy i negativy a to jednak z pohledu odborných pracovníků OSPOD, kteří tuto činnost přímo vykonávají, tak z pohledu samotných pěstounů, kteří jsou v příbuzenském vztahu s dětmi, a profesionálních pěstounů. Cílem diplomové práce je zjistit, zda dochází k rozdílnému přístupu k příbuzenské a profesionální pěstounské péči jak z hlediska právního ukotvení, tak hlediska praktické stránky tohoto institutu. Práce se zaměřuje na zjištění potřeb pěstounů při výkonu pěstounské péče a zároveň i potřeb pracovníků, kteří se na realizaci pěstounské péče podílejí, a to jak z pohledu posuzování nástrojů pěstounské péče, při svěřování dítěte do pěstounské péče, realizaci pěstounské péče a případném ukončování této péče a jejich případné rozdílnosti u profesionální a příbuzenské péče. Zároveň se v práci zaměřuji na rezervy v pěstounské péči jak příbuzenské, tak profesionální, ale i na bariéry bránící výkonu pěstounské péče a její kontrole pracovníkem OSPOD, včetně návrhů reálného řešení vedoucímu k zlepšení nástroje...
|
|
| |
|
|
Prožívání proměny role pečovatele v pěstounské péči
KÁROVÁ, Ilona
Tématem diplomové práce je náhradní rodinná výchova vykonávána příbuznými dítěte. Cílem práce je zjistit případné rozdílné role v příbuzenské pěstounské péči a různé přístupy k ní, zachytit zkušenosti příbuzenských pěstounů, jejich vnímání a prožívání péče o děti. Zajímalo mne, co jim přijetí dítěte do péče přineslo, a naopak jestli existují nějaké negativní jevy, které jsou s péčí spojeny. V teoretické části diplomové práce je popsána historie náhradní rodinné péče v různých obdobích, vyjasněny pojmy rodina, sociální role, attachment. Dále jsou vysvětleny jednotlivé formy náhradní výchovy a podrobněji popsána pěstounská péče vykonávána příbuznými dítěte. Pozornost je věnována vztahu a kontaktu s rodičem dítěte. Nezastupitelnou úlohu v pěstounské péči sehrává i OSPOD a doprovázející organizace, kterým je věnována poslední kapitola teoretické části. Pro účely výzkumu jsem použila kvalitativní metodologii. Jako techniku sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor se skládal z osmi dotazovaných, kteří byli vybráni metodou prostého záměrného výběru. Do výzkumného souboru byli zahrnuti pěstouni, kteří pečují o děti svých příbuzných. Zjišťovala jsem důvody, které vedly k umístění dětí do pěstounské péče, jak pěstouni tuto péči prožívají a jak ji oni sami vnímají. Výsledky analýzy rozhovorů mi umožnily rozkrýt a pochopit základy problematiky příbuzenské pěstounské péče. Dle shodných znaků byly rozděleny do několika okruhů. První okruh se zabýval příčinami přijetí dítěte do péče příbuzných. Mezi hlavní příčiny patřily zejména různé druhy závislostí, zanedbávání dětí, nezajištění vhodného bydlení či nezájem o dítě. Druhý okruh se vztahoval k pocitům pěstounek při přijetí dítěte do péče. Jsou zde popisovány proces jejich rozhodování, motivace a obavy spojené s přijetím dítěte. Ve většině případů pěstounky měly dostatek času potřebného k uskutečnění rozhodnutí o přijetí dítěte do péče. Pro polovinu pěstounek bylo rozhodnutí o pěstounské péči samozřejmostí, pro ostatní pěstounky bylo toto rozhodnutí spojeno s ambivalentními pocity. Třetí okruh se věnuje proměnám v širších osobních vztazích a vztazích v rodině, především dopadu péče na partnerské vztahy a možnosti ovlivnění vztahu s vlastními dětmi pěstounů. Významnou roli zde sehrávaly také vztahy s biologickými rodiči dítěte. Čtvrtý okruh zahrnuje základní charakteristiky péče o dítě. Většina pěstounek zaznamenala výrazné změny ve svém životě. Pěstounská péče měla nejen negativní dopad na kvalitu jejich života, ale též pro ně byla zdrojem životní síly a optimismu. Pěstounky se setkávaly s problémovými situacemi, které se týkaly mezigeneračních rozdílů, chování dětí a problémů ve škole. Také se u nich často objevovaly obavy o budoucnost svěřených dětí. Některé pěstounky přijaly roli matky, která převažovala nad ostatními životními rolemi. Ostatní pěstounky neměly problém s oddělováním rolí a přecházením z role do role. Ke konfliktu rolí docházelo především u babiček dětí. V posledním okruhu jsou uvedeny podmínky, které pěstounkám ulehčovaly péči o svěřené děti. Pro pěstounky byla podstatná hlavně pomoc rodiny, které dávaly přednost, a také dostatečné finanční zajištění. Vítaly pomoc doprovázející organizace a nabízených služeb, velký význam pro ně mělo povinné vzdělávání a možnost sdílet svou zkušenost s ostatními pěstouny.
|
|
|
Úskalí příbuzenské pěstounské péče
MATOUŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou příbuzenské pěstounské péče. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části seznamuje se systém náhradní rodinné péče v ČR a s jeho zákonným vymezením. Detailněji se text soustřeďuje na příbuzenskou pěstounskou péči a upozorňuje na její úskalí a na mnohdy složitou situaci pečujících prarodičů. Dále text popisuje současný systém sociální práce s pěstounskými rodinami tak, jak je v ČR v současné době nastaven. Hlavním cílem práce je zmapovat úskalí, se kterými se potýkají prarodiče, pečující o svá vnoučata a to v souvislosti s tím, jaký vznikl problém na straně jejich dětí, tedy biologických rodičů vnoučat, který zapříčinil tento stav. Pro účely výzkumu jsem stanovila jednu hlavní výzkumnou otázku, zvolila kvalitativní výzkumnou strategii a metodu polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou stratifikovaného záměrného výběru, kdy jsem základní soubor rozdělila podle druhu problému na straně biologických rodičů dětí, a z každé skupiny jsem vybrala jednoho zástupce. Rozhovory byly pomocí metody trsů rozčleněny na konkrétní tematické okruhy a ty byly dále analyzovány. Tato práce může sloužit jako zdroj informací o cílové skupině pečujících prarodičů pro sociální pracovníky doprovázejících organizací konkrétně Jihočeského kraje, protože do budoucna můžeme předpokládat, že se tato cílová skupina bude spíš rozšiřovat.
|
|
|
Mezigenerační problémy v příbuzenské pěstounské péči
Lipenská, Ilona ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice příbuzenské pěstounské péče. Příbuzenská pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, kdy dítě vychovává někdo z příbuzných. Tato forma má bezesporu mnoho výhod, ale také s sebou přináší mnohá úskalí. Má práce se zaměřuje na potencionální problémy v příbuzenské pěstounské péči. Pojednává o mezigeneračních problémech v příbuzenské pěstounské péči, kdy dítě vychovávají jeho prarodiče. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou mezigenerační problémy a zdůraznit rozdíly mezi pěstounskou péčí a příbuzenskou pěstounskou péčí. Klíčová slova rodina, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, dávky pěstounské péče, příbuzenská pěstounská péče, děti ve výchově prarodičů, mezigenerační problémy
|
|
|
Příbuzenská pěstounská péče v Karlovarském kraji
Rösslerová, Petra ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
O pěstounské péči se v současné době hovoří především v souvislosti koncepce plánovaného rušení dětských domovů, posílení jejího výkonu a legislativních změn v Zákoně o sociálně právní ochraně dětí. Jedna z forem pěstounské péče je příbuzenská pěstounská péče, kdy se pěstouny stávají příbuzní dítěte. Pro dítě je výhodné, že vyrůstá v prostředí, které je mu známé, existují však i nevýhody tohoto typu náhradní rodinné péče. Má práce se zabývá pozitivy i úskalími příbuzenské pěstounské péče, a to z pohledu dítěte, pěstouna, biologického rodiče a sociálního pracovníka. Cílem práce se stalo zmapování problematiky příbuzenské pěstounské péče z pohledu sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Karlovarském kraji.
|
|
|
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.
|
host ::
RSS.