Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kvalitativní studie prožívání vazby mladistvými obviněnými
VALIHRACHOVÁ, Monika
Kriminalita mladistvých je jednou z klíčových oblastí společnosti. Trestné činy jsou páchány zejména ve velkých městech a jsou doprovázeny zvyšujícími se projevy agrese. Zvyšuje se také podíl páchaných trestných činů pod vlivem omamných a psychotropních látek. Významným počinem bylo přijetí Zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávné činy a soudnictví ve věcech mládeže. Mladiství vnímají uvěznění podstatně hůře než dospělí, na druhou stranu je však možné mladistvé lépe ovlivnit vhodným penologickým a pedagogickým přístupem. Umístění do vazby a případné odsouzení a uložení výkonu trestu odnětí svobody je až tím nejzazším řešením. Tato práce je zaměřena na výzkum prožívání vazby mladistvých v české vazební věznici. Data byla získána kvalitativním výzkumem za použití polostandardizovaného rozhovoru. Tyto rozhovory byly provedeny s deseti muži, kteří se jako mladiství či jako mladí dospělí (do 26 let) nacházeli ve výkonu vazby. Cílem diplomové práce bylo zmapovat situaci vazebního řešení problematiky trestné činnosti mladistvých, odpovědět na výzkumné otázky a případně navrhnout i optimalizační řešení. Cíle byly naplněny. Výsledky práce mohou být přínosné pro všechny, kteří se problematikou kriminality mladistvých zabývají. Důležité jsou zejména zaznamenané rozhovory, které popisují příčiny, průběh a následky kriminality a výkonu vazby.
PĚSTOUNSKÁ PÉČE VYKONÁVANÁ PRARODIČI
VALIHRACHOVÁ, Monika
Pěstounská péče vykonávaná prarodiči Shrnutí. Náhradní rodinná péče je forma péče o děti, kdy je dítě vychováváno {\clqq}náhradními`` rodiči a to v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Nejčastější formou náhradní rodinné péče je v České republice osvojení a pěstounská péče. Pouze 2 % dětí jsou úplní sirotci, zbylých 98 % jsou {\clqq}sociální`` sirotci. Tyto děti vlastní rodinu mají, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemůže, nechce nebo neumí postarat. Tato práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Výsledkem jsou případové studie pěti žen ve věku 20 {--} 30 let, které v pěstounské péči prarodičů byly, či stále ještě jsou vychovávány. Jako doplňkové informace dokreslující danou problematiku slouží statistiky z kraje Vysočina a z Jihočeského kraje za rok 2007. Konkrétně se jedná o data poskytnutá obecními úřady obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina a data poskytnutá pracovištěm náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Cílem bakalářské práce bylo posouzení specifických charakteristik pěstounské péče vykonávané prarodiči ve vybraných rodinách a zhodnocení počtu dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007. Charakteristiky pěstounské péče vykonávané prarodiči byly popsány. Počet dětí umístěných do pěstounské péče a poručenství v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina za rok 2007 byl zhodnocen pouze částečně. Vzhledem k tomu, že byl v práci použit kvalitativní výzkum, nelze dané informace zobecňovat. Výsledky práce by mohly být užitečné pro všechny, kteří se náhradní rodinnou péčí zabývají. Přínos mají zejména případové studie, které podrobně popisují vznik, průběh, pozitiva, negativa a dopady pěstounské péče vykonávané prarodiči a to z pohledu dětí (žen), neboť podobně zaměřené výzkumy jsou poměrně ojedinělé.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.