|
Ženy jako autorky písňových textů poslední doby
Čížková, Karla ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři přehled o tvorbě současných ženských autorek písňových textů a poukázat na témata, kterým se převážně věnují. Dílčím cílem je také zjistit, zda existují specificky ženská témata a specificky ženské vyjadřování a jazyk. Jádrem práce je komentovaná antologie textů. Sem jsou zařazeny texty autorek, které jsou samy také autorkami hudby a interpretkami svých písní, tvoří přibližně v posledních deseti letech a vydaly alespoň jedno autorské CD Docházím k závěrům, že ženy se ve svých textech věnují především partnerským vztahům, lásce jako zvláštnímu citu, rodině a mateřství a také postavení samy sebe ve světě a smyslu vlastní existence, víře či sexualitě. Charakteristické pro ženské autorky je, že pohlíží na věci tak, jakoby těm samým tématům muži nemohli porozumět. Specifický je také jazyk ženských autorek a motivy, které používají jako vyjadřovací prostředky: jsou to především něžné a křehké obrazy a metafory, intuitivní a hravé slovní hříčky. V některých textech se ženy snaží vymezit vůči stereotypu ženy zasazením textu do typicky mužského prostředí, popřípadě použitím "mužského" slovníku.
|
|
Vývoj autorské poetiky Jaromíra Nohavici od počátku jeho tvorby do současnosti
Červenková, Martina ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Tématem mé diplomové práce je písničkář Jaromír Nohavica. Ve své práci se snažím zachytit vývoj básnické poetiky tohoto autora a mým cílem je dokázat, že revoluční rok 1989 byl rokem revolučním i pro tvorbu tohoto umělce. Čtenář je stručně seznámen s životem Jaromíra Nohavici, ale také s pojmy populární kultura a kýč. Jádro práce spočívá v interpretaci písňové poetiky Jaromíra Nohavici. Na konkrétních příkladech je ukázán Nohavicův příklon ke střednímu proudu populární literatury, a to v rovině tematické, v podobě prezentace vlastní produkce i ve způsobu jejího ztvárnění. Nohavica, ve srovnání s písničkáři své doby, publikum neztrácí, dokáže se přizpůsobit nově nastoleným podmínkám i nové době.
|
| |
|
Básník a textař Karel Kryl
Rejzková, Lenka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
101 16 Resumé Předkládaná práce se zabývá výraznou osobností českého folku - Karlem Krylem. Zkoumá rozdíly v poetice jeho písňových textů a básní a jejich vývoj v letech 1968 - 1989. První kapitoly nastiňují situaci od šedesátých let 20. století kolem zpívané poezie a písničkářů až do současnosti. Karel Kryl je porovnáván s českými písničkáři, lišil se od nich nejen svou tvorbou, ale také svým životem, názory i vzhledem. Jeho poetika se během dvaceti let vyvíjela, a to jak u písní, tak u básní. Toto období je v případě písní rozděleno na čtyři etapy, k nimž jsou podle vzniku přiřazeny jednotlivé básnické sbírky. Do roku 1971 lze hovořit pouze o písních, neboť v tomto období se Kryl básním ještě nevěnoval. V této době psal mladý autor texty, v nichž nesouhlasil s okupací vojsky Varšavské smlouvy, texty jsou nekompromisní. Vzhledem k emigraci v roce 1969 se začal v písních projevovat stesk po domově. Kryl hovoří za všechny a ke všem. Druhá etapa Krylovy tvorby je mezi lety 1972 - 1975 - "šťastné období", zde se společně v básních i písních objevuje zejména tematika milostná, u písní (více než u básní) také biblická. Původní výkřiky vystřídalo ztišené vyprávění. Po roce 1975 se autor uchýlil v celé své tvorbě k humoru, který však působí velmi křečovitě. Texty, ani básně sice nejsou nejlepší obsahem, ale...
|
|
Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977 se zabývá událostmi folkové scény v ČSSR po vydání Charty 77. DP je zaměřena zejména na členy folkového uskupení Šafrán. Časový úsek práce je tedy vymezen událostmi po roce 1977 až do první poloviny 80. let v tehdejším Československu. DP je rozdělena do dvou částí. Úvod práce a její první část je věnována politické a kulturní situaci sedmdesátých let 20. století. V druhé části práce je popsán vznik a vývoj folkové hudby jako samostatného hudebního žánru v ČSSR. Hlavním cílem práce je dílčí zachycení životní situace, ve které se nacházeli folkoví písničkáři v tomto určeném časovém období. Vychází z popisu osobních vzpomínek vybraných hudebníku na politickou persekuci, která se zaměřovala rovněž na jejich tvorbu. Závěrečná část diplomové práce je věnována vzniku a průběhu operace StB tzv. Akce Asanace. Akce měla dopad nejen na osobní život těchto tvůrců, ale také další vývoj folkové hudby v druhé polovině 20. století v Československu.
|
| |
|
Ženy jako autorky písňových textů poslední doby
Čížková, Karla ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři přehled o tvorbě současných ženských autorek písňových textů a poukázat na témata, kterým se převážně věnují. Dílčím cílem je také zjistit, zda existují specificky ženská témata a specificky ženské vyjadřování a jazyk. Jádrem práce je komentovaná antologie textů. Sem jsou zařazeny texty autorek, které jsou samy také autorkami hudby a interpretkami svých písní, tvoří přibližně v posledních deseti letech a vydaly alespoň jedno autorské CD Docházím k závěrům, že ženy se ve svých textech věnují především partnerským vztahům, lásce jako zvláštnímu citu, rodině a mateřství a také postavení samy sebe ve světě a smyslu vlastní existence, víře či sexualitě. Charakteristické pro ženské autorky je, že pohlíží na věci tak, jakoby těm samým tématům muži nemohli porozumět. Specifický je také jazyk ženských autorek a motivy, které používají jako vyjadřovací prostředky: jsou to především něžné a křehké obrazy a metafory, intuitivní a hravé slovní hříčky. V některých textech se ženy snaží vymezit vůči stereotypu ženy zasazením textu do typicky mužského prostředí, popřípadě použitím "mužského" slovníku.
|
|
Jaromír Nohavica: vývoj autorské poetiky
Hrubcová, Zuzana ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
9 Resumé Tato práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá populární kulturou. Následně se zaobírá problematikou populární literatury a jejích rysů vzhledem k umělecké literatuře. Práce obsahuje i kapitolu o populární hudbě, která je nedílnou součástí písňových textů. V závěru teoretické části se nachází kapitola o zpívané poezii. Pomáhá nám lépe proniknout do tajů písňových textů. Praktická část je uvozena kapitolou zabývající se základními motivy a tématy textů Jaromíra Nohavici. Praktická část si klade za cíl potvrdit předpoklad, že Nohavicovy texty jsou populární. Ne však v celé jejich šíři, neboť jsou z části také texty uměleckými. Toto tvrzení je ověřováno rozborem devíti textů ze tří různých období. Na textech jsou ukazovány rysy populární literatury i literatury umělecké.
|
|
Básník a textař Karel Kryl
Rejzková, Lenka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
101 16 Resumé Předkládaná práce se zabývá výraznou osobností českého folku - Karlem Krylem. Zkoumá rozdíly v poetice jeho písňových textů a básní a jejich vývoj v letech 1968 - 1989. První kapitoly nastiňují situaci od šedesátých let 20. století kolem zpívané poezie a písničkářů až do současnosti. Karel Kryl je porovnáván s českými písničkáři, lišil se od nich nejen svou tvorbou, ale také svým životem, názory i vzhledem. Jeho poetika se během dvaceti let vyvíjela, a to jak u písní, tak u básní. Toto období je v případě písní rozděleno na čtyři etapy, k nimž jsou podle vzniku přiřazeny jednotlivé básnické sbírky. Do roku 1971 lze hovořit pouze o písních, neboť v tomto období se Kryl básním ještě nevěnoval. V této době psal mladý autor texty, v nichž nesouhlasil s okupací vojsky Varšavské smlouvy, texty jsou nekompromisní. Vzhledem k emigraci v roce 1969 se začal v písních projevovat stesk po domově. Kryl hovoří za všechny a ke všem. Druhá etapa Krylovy tvorby je mezi lety 1972 - 1975 - "šťastné období", zde se společně v básních i písních objevuje zejména tematika milostná, u písní (více než u básní) také biblická. Původní výkřiky vystřídalo ztišené vyprávění. Po roce 1975 se autor uchýlil v celé své tvorbě k humoru, který však působí velmi křečovitě. Texty, ani básně sice nejsou nejlepší obsahem, ale...
|
|
Vývoj autorské poetiky Jaromíra Nohavici od počátku jeho tvorby do současnosti
Červenková, Martina ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Tématem mé diplomové práce je písničkář Jaromír Nohavica. Ve své práci se snažím zachytit vývoj básnické poetiky tohoto autora a mým cílem je dokázat, že revoluční rok 1989 byl rokem revolučním i pro tvorbu tohoto umělce. Čtenář je stručně seznámen s životem Jaromíra Nohavici, ale také s pojmy populární kultura a kýč. Jádro práce spočívá v interpretaci písňové poetiky Jaromíra Nohavici. Na konkrétních příkladech je ukázán Nohavicův příklon ke střednímu proudu populární literatury, a to v rovině tematické, v podobě prezentace vlastní produkce i ve způsobu jejího ztvárnění. Nohavica, ve srovnání s písničkáři své doby, publikum neztrácí, dokáže se přizpůsobit nově nastoleným podmínkám i nové době.
|