|
|
Obnova krajiny postižené dlouhodobou těžbou nerostů a intenzivním osidlováním: Přírodovědné průzkumy
Honců, Miroslav ; Ondráček, Č. ; Krásenský, P. ; Rückl, Pavel
V. část hodnotící zprávy tvoří tyto dílčí studie zabývající se přírodovědnými průzkumy: V.1. Střezovská rokle (vlastní zpracování), V.1.1. PP Střezovská rokle – mapování fauny (rešerše), V.1.2. PP Střezovská rokle – základní botanický výzkum (rešerše), V.2. Údlická pískovna (vlastní zpracování), V.2.1. Zpráva z průzkumu pískovny, V.2.2. Přírodovědné hodnocení pískovny, V.2.3. Pískovna Údlice - geologický průzkum (vlastní zpracování), V.3. Výzkum Hornojiřetínské výsypky (vlastní zpracování), V.4. Střížkovická pískovna (vlastní zpracování), V.5. Pískovna Chbany (vlastní zpracování). V.6. Hodnocení bezobratlých výsypky u Jirkova a V.7. Průzkum bezobratlých na budoucí skládce Ústí nad Labem.
|
|
|
Obnova krajiny postižené dlouhodobou těžbou nerostů a intenzivním osidlováním: Nerostné suroviny
Janeček, O. ; Malý, T. ; Dvořák, Z. ; Rückl, Pavel
IV. část hodnotící zprávy tvoří tyto dílčí studie: IV.B.1 - Doprovodné suroviny severovýchodní části hnědouhelné pánve, IV.B.2 - Sběratelsky zajímavé lokality pánve a okolí (stav mineralogických nálezů SHP, významné paleontologické lokality SHP, mineralogické lokality Krušných hor, DNT, Údlice), IV.B.3 - Poddolovaná území - přehled, IV.B.4 - Sesuvy v pánvi - přehled.
|
|
|
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Přehled lokalit Karlovarského, Plzeňského a Jihočeského kraje zkoumaných v roce 2009 a výsledky jejich podrobného inventarizačního průzkumu. Základní charakteristika vybraných nepřírodních biotopů. Výskyt a diverzita skupin organismů vyskytujících se v nepřírodních biotopech: Vyšší houby (Macromycetes). Cévnaté rostliny (Tracheophyta). Metodika výzkumů hmyzu a bezobratlých živočichů. Měkkýši (Mollusca). Pancířníci (Oribatei). Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae). Motýli (Lepidoptera). Blanokřídlí žahadloví (Hymenoptera: Aculeata). Mravenci (Formicidae). Obojživelníci (Amphibia). Plazi (Reptilia). Ptáci (Aves). Savci (Mammalia). Soubor lokalit pro finální výběr nepřírodních biotopů. Analýza typů a rozsahu lokalit poškozených činností člověka. Vždy je diskutována možnost spontánní rekolonizace nebo oživení lokality po provedené rekultivaci. Zpráva se zabývá problematikou výskytu chráněných druhů na územích, která nepožívají žádnou ochranu nebo se uvažuje o jejich rekultivaci, která nemusí zajistit vhodné podmínky pro tyto druhy. Je uvedena metodika pro rekultivaci Pískovny Jeviněves vypracovaná v souladu s výsledky inventarizačního průzkumu.
|
|
|
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Přehled lokalit Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje zkoumaných v roce 2010 a výsledky jejich podrobného inventarizačního průzkumu. Základní charakteristika vybraných nepřírodních biotopů. Výskyt a diverzita skupin organismů vyskytujících se v nepřírodních biotopech: Vyšší houby (Macromycetes). Cévnaté rostliny (Tracheophyta). Metodika výzkumů hmyzu a bezobratlých živočichů. Měkkýši (Mollusca). Pancířníci (Oribatei). Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae). Motýli (Lepidoptera). Blanokřídlí žahadloví (Hymenoptera: Aculeata). Mravenci (Formicidae). Obojživelníci (Amphibia). Plazi (Reptilia). Ptáci (Aves). Savci (Mammalia). Soubor lokalit pro finální výběr nepřírodních biotopů. Analýza typů a rozsahu lokalit poškozených činností člověka. Vždy je diskutována možnost spontánní rekolonizace nebo oživení lokality po provedené rekultivaci. Pro každou lokalitu jsou uvedeny ortofotomapa, geologické a topografické schéma. Zpráva se zabývá problematikou výskytu chráněných druhů na územích, která nepožívají žádnou ochranu nebo se uvažuje o jejich rekultivaci, která nemusí zajistit vhodné podmínky pro tyto druhy. Jsou shrnuty výsledky inventarizačního výzkumu nepřírodních biotopů a vodních nádrží v nich se nacházejících.
|
|
| |
|
|
Srovnání flóry rekultivovaných a sukcesních ploch na pískovnách v CHKO Třeboňsko
RADOŠOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnáním flóry mezi rekultivovanými plochami a plochami ponechanými sukcesi na pískovnách v CHKO Třeboňsko. Tato chráněná krajinná oblast se nachází na území Jihočeského kraje. Mapované pískovny leží v nivě řeky Lužnice mezi městy České Velenice a Veselí nad Lužnicí. Těžba štěrkopísku v této oblasti začala kolem roku 1949 a na určitých místech trvá dodnes. Jakákoliv těžba narušuje ráz a strukturu krajiny, proto se provádí určitá opatření, která vedou k její obnově. Cílem práce je podchytit aktuální složení vegetace na vybraných plochách a srovnat, jak tyto dva typy obnovy krajiny působí na biologickou rozmanitost.
|
|
|
VLIV LAND USE NA VYTĚŽENÉ PÍSKOVNY V OBLASTI VESELÍ NAD LUŽNICÍ
NOVÁK, Ondřej
Pískovny, které vznikaly od 50. let minulého století na Třeboňsku především v blízkém okolí řeky Lužnice, dnes tvoří významný prvek Třeboňské pánve. Tématem mé diplomové práce je vliv land use na vytěžené pískovny v oblasti Veselí nad Lužnicí. Terénní sledování bylo realizováno v období od začátku června do konce srpna roku 2008. Prováděl jsem mapování land use daného území podle mapovacího klíče. Zaznamenával jsem jednotlivé plochy {--} zemědělské, lesní, vodní, plochy zastavěné a další do mapových snímků. Celková rozloha mapovaného území byla 989 hektarů. Největší část zaujímaly lesní porosty a dále plochy polních kultur. Vodní plochy s hlavním prvkem mapovaného území, soustavou pískoven, tvořily 23 % celkové rozlohy. Na břehy všech pískoven byly dále umisťovány fytocenologické snímky, které zachycovaly litorální vegetaci i prostředí, v němž se tato vegetace nachází, a míru ovlivnění vegetace člověkem. Celkem jsem umístil na této soustavě 74 fytocenologických snímků. Na nich jsem evidoval 125 rostlinných druhů, z nichž bylo 104 bylin a 21 dřevin. Na sledovaných pískovnách jsem zaznamenal 41 nitrofilních, 52 mokřadních, 16 ruderálních a 2 silně ohrožené druhy. Na Veselské soustavě pískoven bylo provedeno 20 odběrů vody. Nejvíce zásobená živinami byla pískovna Horusice I, nejméně pískovna Horusice.
|
|
|
Pobřežní dřevinná vegetace štěrkopískového jezera Cep
HEYDUKOVÁ, Kateřina
Cílem práce bylo vypracovat metodiku analýzy kvality a kvantity pobřežních dřevin pomocí obrazové analýzy. Navržená metodika byla testována v pilotní studii - vyhodnocením sady fotografií pobřeží z r. 2005 a změn zachycené vegetace v porovnání s aktuálními fotografiemi z roku 2009. Byla analyzována dřevinná ekotonální vegetace cca 13 km dlouhého pobřeží štěrkopískovny Cep v uvedených dvou časových horizontech. V rámci práce jsou diskutovány vlivy, působící v sukcesi pobřežních dřevin.
|
|
|
Zhodnocení stavu litorální vegetace nádrží po těžbě štěrkopísku veselské soustavy
NOVÁK, Ondřej
Pískovny, které vznikaly především v okolí řeky Lužnice a v jejím blízkém okolí od 50. let na Třeboňsku, dnes tvoří významný prvek Třeboňské pánve. Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení stavu litorální vegetace nádrží po těžbě štěrkopísku veselské soustavy. Terénní sledování bylo prováděno v období od začátku července do poloviny září roku 2006 na veselské soustavě pískoven, která se skládá z pěti oddělených štěrkopískových jezer. Na březích všech pískoven byly umisťovány fytocenologické snímky, které zachycovaly litorální vegetaci a prostředí, v němž se tato vegetace nachází a míru ovlivnění vegetace člověkem. Celkem jsem umístil na této soustavě 74 fytocenologických snímků. Na těchto snímcích jsem evidoval 137 rostlinných druhů, z nichž bylo 115 bylin a 22 dřevin. Dále jsem na nich nalezl dva silně ohrožené druhy - bazanovec kytkokvětý (Lysimachia thyrsiflora) a plavuňku zaplavovanou (Lycopodiella inundata). Na sledovaných pískovnách jsem zaznamenal 51 mokřadních druhů a 20 ruderálních druhů.
|
|
|
HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ {--} PŘÍPADOVÁ STUDIE VLIV TĚŽBY PÍSKU NA BIODIVERZITU VYBRANÝCH ORGANISMŮ A ÚČINNOST REVITALIZAČNÍCH OPATŘENÍ
DUDA, Slávek
V Jihočeském kraji byl proveden výzkum vlivu těžby štěrkopísku na biodiverzitu vybraných skupin organismů (vyšší rostliny, brouci, obojživelníci a ptáci). V modelovém území (pískovna Roudná II jižně od Planá nad Lužnicí) byly zkoumány následující biotopy: bezlesí (po těžbě), les (rekultivovaná místa a původní les) a vodní biotopy (deprese po těžbě). Byla sledována druhová diverzita společenstev, zastoupení chráněných a vzácných druhů a druhů citlivých k činnosti člověka. Chráněné druhy byly zjištěny zejména mezi obojživelníky a ptáky. Na základě zjištěných výsledků o stavu biodiverzity byly navrženy vhodné rekultivační zásahy podporující biologickou rozmanitost.
|
host ::
RSS.