|
| |
|
|
Zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením v prostředí IT firmy - případová studie
Stříhavková, Hana ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
NÁZEV: Zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením v prostředí IT firmy - případová studie AUTOR: Hana Stříhavková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D. ABSTRAKT: Tématem bakalářské práce je zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením v prostředí IT firmy, a to především z hlediska pracovních pozic a možné náplně práce. Cílem práce je zjištění možností zaměstnávání ve vybrané společnosti, definovat překážky, které tomu brání, a návrh možného řešení pro danou společnost. Teoretickými východisky práce jsou klasifikace mentálního postižení, možnosti zapojení osob s lehkým mentálním postižením do pracovního procesu a pravidla pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce. V bakalářské práci je použit empiricko - analytický přístup, komparace a polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků šetření vyplývá, že v dané společnosti není vzhledem k obsazovaným pozicím možné osobu s lehkým mentálním postižením zaměstnat, nicméně by bylo možné jí ve firmě zajistit praxi. V doporučení bylo poukázáno na potřebu vytvoření strategie zaměstnávání osob s postižením a dalších opatření s tím souvisejících. KLÍČOVÁ SLOVA: lehké mentální postižení, zaměstnávání, otevřený trh práce, IT firma
|
|
|
Podpora osob se zdravotním postižením při zaměstnání v kontextu sociální práce
Vilémová, Eva ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta Kateřina (oponent)
Diplomová práce na téma "Podpora osob se zdravotním postižením při zaměstnání v kontextu sociální práce" se zabývá službou sociální rehabilitace metodou podporovaného zaměstnávání a je zaměřena na cílovou skupinu osob se zdravotním postižením. Cílem je zjištění přínosnosti této služby pro její uživatele. V první části diplomové práce je popsána celková problematika osob se zdravotním postižením spolu s charakteristikou služby podporovaného zaměstnávání. Tato část se dále zabývá historickým vývojem služby, legislativním rámcem, metodami práce s uživateli či rolí sociálního pracovníka z hlediska služby podporovaného zaměstnávání. Další část diplomové práce je zaměřena na praxi z hlediska poskytování této služby. Je zde popsána metodologická část diplomové práce, která je zpracována kvalitativním výzkumem formou strukturovaných rozhovorů a je dokreslena případovými studiemi. Z hlediska uskutečnění kvalitativního výzkumu se potvrdil předpoklad velké prospěšnosti pro osoby se zdravotním postižením využívající služby podporovaného zaměstnávání, což svědčí i o dobré kvalitě této poskytované služby.
|
|
|
Zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením v prostředí IT firmy - případová studie
Stříhavková, Hana ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
NÁZEV: Zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením v prostředí IT firmy - případová studie AUTOR: Hana Stříhavková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D. ABSTRAKT: Tématem bakalářské práce je zaměstnávání osob s lehkým mentálním postižením v prostředí IT firmy, a to především z hlediska pracovních pozic a možné náplně práce. Cílem práce je zjištění možností zaměstnávání ve vybrané společnosti, definovat překážky, které tomu brání, a návrh možného řešení pro danou společnost. Teoretickými východisky práce jsou klasifikace mentálního postižení, možnosti zapojení osob s lehkým mentálním postižením do pracovního procesu a pravidla pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce. V bakalářské práci je použit empiricko - analytický přístup, komparace a polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků šetření vyplývá, že v dané společnosti není vzhledem k obsazovaným pozicím možné osobu s lehkým mentálním postižením zaměstnat, nicméně by bylo možné jí ve firmě zajistit praxi. V doporučení bylo poukázáno na potřebu vytvoření strategie zaměstnávání osob s postižením a dalších opatření s tím souvisejících. KLÍČOVÁ SLOVA: lehké mentální postižení, zaměstnávání, otevřený trh práce, IT firma
|
|
|
Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce"
Pojslová, Klára ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
POJSLOVÁ, Klára. Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce". Praha: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 84 s. Diplomová práce. Předkládaná diplomová práce s názvem "Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce" se věnuje problematice pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením na otevřeném trhu práce. Jejím hlavním cílem je identifikace bariér na straně osob se zrakovým postižením, které mají vliv na jejich pracovní uplatnění, a následně posouzení efektivity projektu "Jak uspět na trhu práce". Diplomová práce se nejprve zabývá teoretickou rovinou zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Vedle samotného vymezení pojmu "osoba se zrakovým postižením" pojednává o významu práce jako jednoho z nástrojů pro uspokojení potřeby seberealizace a o možnostech podpory při její ztrátě. Dále se již cíleně věnuje postavení osob se zrakovým postižením na otevřeném trhu práce s důrazem na existující bariéry, které jejich pracovní uplatnění ztěžují. Na to navazuje informacemi o projektu "Jak uspět na trhu práce", jehož hlavním cílem bylo zvýšení kvalifikace a rozvoj klíčových kompetencí osob se zrakovým postižením tak, aby odpovídaly současným potřebám zaměstnavatelů. V empirické části se diplomová práce zaměřuje na...
|
|
|
Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.
|
|
|
Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Filosofie podporovaného zaměstnávání se v českém prostředí vyvíjí přes dvacet let, přesto je nadále opomíjenou službou, kterou realizuje několik málo neziskových organizací. Nejenže chybí legislativní ukotvení této služby, ale podobně nejasný pohled na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přichází ze strany společnosti. Současná situace na trhu práce není nijak příznivá. Pro lidi se zdravotním postižením se tak podpora při hledání zaměstnání stává stále více nezbytnou a žádanou pomocí. Důležitým článkem celé problematiky jsou zaměstnavatelé, jejichž postoj k myšlence podporovaného zaměstnávání hraje významnou roli. Bakalářská práce na téma "Podporované zaměstnávání z pohledu zaměstnavatelů", jak napovídá sám název, má ambici nahlédnout na podporované zaměstnávání z úhlu pohledu těch, kteří nejsou aktivními iniciátory této služby, avšak jsou důležitými aktéry pro její úspěšnou realizaci, tedy zaměstnavatelé. Teoretická část práce má snahu přiblížit základní problematiku. Popisuje službu podporované zaměstnávání od historického vývoje po její neodmyslitelný význam. Blíže se zaměřuje na specifika zdravotního postižení a s tím spojený sociální dopad na člověka. Závěr je věnován pracovním možnostem lidí se zdravotním postižením v podmínkách současné legislativní i ekonomické situace. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 informantů, a to prostřednictvím záměrného výběru. Získaná data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zmapovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání. Dalším zájmem zkoumání byla motivace zaměstnavatelů k realizaci této služby. Výzkumná otázka zněla: "Jaké důvody pro realizaci podporovaného zaměstnávání u zaměstnavatelů převládají?" Výzkum poukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují možnost integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce. Na základě rozhovorů a zodpovězení výzkumné otázky bylo možné charakterizovat zkušenosti zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání i hlavní motivy zaměstnavatelů k její realizaci. Z výpovědí bylo zjištěno, že zkušenost zaměstnavatelů se službou podporované zaměstnávání je poměrně omezená. Zaměstnavatelé se s ní seznamují nejčastěji prostřednictvím agentury pro podporované zaměstnávání, která je nejenom iniciátorem spolupráce, ale sehrává významnou roli při přijetí uživatele do pracovního poměru. Spokojenost zaměstnavatele s agenturou bývá často i důležitým kritériem úspěšného průběhu tohoto zaměstnávání. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením přináší určitá rizika spojená s limity, jež s sebou nese zdravotní postižení. Toho jsou si vědomi také zaměstnavatelé umožňující těmto lidem pracovat. Impuls k zaměstnání bývá různorodý, od finančních zvýhodnění, firemní filantropie po osobní solidaritu zaměstnavatele. Společenská odpovědnost firmy je trend, s nímž se mnozí zaměstnavatelé teprve seznamují, avšak lze usuzovat, že může mít nemalý vliv na stále více samozřejmé zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a tím i častější vyhledávání služby podporovaného zaměstnávání z řad zaměstnavatelů. Tato bakalářská práce může přispět k pochopení významu práce v životě lidí se zdravotním postižením. Přinese informace o tom, jaké jsou zkušenosti zaměstnavatelů s využitím služby podporovaného zaměstnávání a jaká je jejich motivace k realizaci této služby. Stejně tak může pomoct odhalit překážky integrace lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
|
|
|
Uplatnitelnost dlouhodobě duševně nemocných osob na trhu práce
ČERNÁ, Pavla
S tématem duševní nemoci se lidé setkávali odjakživa, ale dnes se o něm diskutuje častěji, protože současná společnost klade na své členy stále více nároků, především zajistit existenci sobě i své rodině. To se totiž obecně považuje za základní kritérium sociálního fungování. V současnosti však neustále přibývá osob trpících duševním onemocněním, které by ovšem do určité míry mohly a chtěly pracovat a naplnit tak požadavky společnosti a uspokojit své potřeby spojené s prací. Proto se autorka rozhodla oblast zaměstnávání dlouhodobě duševně nemocných osob a nevýznamnější faktory ovlivňující jejich uplatnitelnost na trhu práce zmapovat vlastním výzkumem, což je zároveň cílem práce. Ke zmapování byl proveden kvantitativní výzkum metodou dotazování prostřednictvím techniky anonymního dotazníku. Ten byl distribuován klientům zařízení pro duševně nemocné osoby. Protože byl výzkum prováděn z pohledu člověka trpícího duševní nemocí, byly otázky zaměřeny na zjištění oblastí, v nichž tyto osoby vynikají, a které jim naopak činí potíže. Výsledky ukázaly, že není podstatný rozdíl, je- li nemocnou osobou muž či žena. Přestože existují určité rozdíly mezi pohlavími (např. ve vzdělání, absolvování odborných kurzů), nejsou tyto odlišnosti vázány na přítomnost duševní nemoci. Proto základní charakteristiky, jakými je pohlaví, věk, vzdělání, jazykové a odborné kompetence, korespondují s průměrem běžným ve zbytku populace a duševně nemocné osoby tedy nediskriminují. Avšak rozdíl u těchto osob spočívá v kognitivním deficitu ovlivňujícím výkon, práceschopnost, adaptabilitu a flexibilitu. Téměř 50 % osob z kategorie duševně nemocných se tedy uplatňuje na chráněném trhu práce anebo nepracuje kvůli obavám z nároků kladených na otevřeném trhu práce. Přínosem této práce je podle autorky poznatek, že lidé trpící dlouhodobou duševní nemocí jsou schopni samostatně či s menší podporou ve společnosti běžně fungovat, ale je potřeba brát v potaz kognitivní deficit ovlivňující osobnostní charakteristiky a chování lidí s duševním onemocněním. Na tento fakt je nutné pamatovat zejména při jejich zaměstnávání. To souvisí i s potřebou zlepšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů, ale i úřadů práce, o problematice a specifických potřebách cílové skupiny dlouhodobě duševně nemocných osob, např. prostřednictvím besed a seminářů pořádaných organizacemi věnujícím se duševně nemocným osobám.
|
host ::
RSS.