|
| |
|
| |
|
|
Ekonomické aspekty zajištění bezpečnosti práce a požární ochrany
Krejčí, Jan ; Pánková, Ludmila (vedoucí práce) ; Aulová, Renata (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickými aspekty zajištění bezpečnosti práce a požární ochrany. V literární rešerši je zpracován přehledu všech povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany vyplývající ze sbírky zákonů. V rámci vlastní práce byla provedena analýza nákladů na zajištění všech povinností pro zajištění BOZP a PO na zimním stadionu, v mateřské škole a základní škole v Roudnici nad Labem. Zjištěné výsledky byly porovnány a byl podle nich vytvořen návrh struktury kalkulačního vzorce.
|
|
|
Práva a povinnosti občanů v péči o své zdraví
NEDOROSTOVÁ, Soňa
Tato bakalářská práce se zabývá používáním osobních ochranných pracovních prostředků při práci ve výrobních provozech, kde se vyskytují škodlivé faktory, které mohou mít nepříznivý vliv na zdraví člověka. Ve vztahu zaměstnavatel zaměstnanec jsou uloženy oběma stranám práva a povinnosti v takovém rozsahu, které jsou dány především legislativními předpisy, jejichž cílem je v maximální míře eliminovat poškození zdraví pracovníků při práci. Velmi významným faktorem v této problematice je osobní přístup každé ze zúčastněných stran, který však žádnou legislativou nelze podchytit. Z toho důvodu jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat a zjistit, jak dalece jsou zaměstnanci s touto problematikou vnitřně srozuměni. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je koncipována formou přesýpacích hodin, kdy zastřešení vychází z mezinárodního právního ukotvení ochrany zdraví při práci, zužuje se na předpisy EU, dále na legislativu ČR, jsou vyjmenována rizika a rizikové faktory pracovních podmínek, preventivní opatření, následně ochranná opatření, podrobněji a nejúžeji je podchycen způsob ochrany konkrétních částí těla a orgánů, a závěrem jsou vyjmenovány důsledky poškození zdraví při práci. V praktické části jsem vycházela z výzkumného cíle mé práce: prověření všeobecné znalosti rizik spojených s poškozením zdraví v důsledku pracovního výkonu. Dílčím cílem bylo zjištění, do jaké míry pracovníci při výkonu práce, při které jsou vystaveni škodlivým faktorům vedoucích k možnému poškození zdraví, používají k ochraně svého zdraví osobní ochranné pracovní prostředky. Dále jsem stanovila tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že v současné době lidé v produktivním věku upřednostňují pracovní výkon před ochranou vlastního zdraví. Výsledky konstatovaly, že tomu tak není, hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že pracující lidé si nejsou vědomi všech rizik spojených s poškozením zdraví v důsledku výkonu práce. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že většina pracovníků, u kterých jejich práce vyžaduje používání osobních ochranných pracovních prostředků, je k ochraně svého zdraví používá. Toto tvrzení bylo potvrzeno. K získání potřebných dat jsem použila anonymní dotazník složený z jednoduchých uzavřených otázek, mířený, ve spolupráci se zaměstnavateli, ke konkrétní cílové skupině respondentů, tedy těm, kteří vykonávají rizikové práce. Nashromážděná data jsem statisticky vyhodnotila. Z výsledků šetření vyplynulo, že pracovníci nejsou všeobecně srozuměni s riziky spojenými s poškozením zdraví v důsledku pracovního výkonu, ale že míra používání osobních ochranných pracovních prostředků je všeobecně vysoká. Výsledky mé práce by mohly sloužit k případným úpravám či změnám v koncepci školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
|
|
|
Informovanost pracovníků o škodlivých účincích chemických látek a opatření k ochraně zdraví při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
PICHLOVÁ, Irena
Práce řeší informovanost pracovníků o škodlivých účincích chemických látek a směsí, dále se zabývá opatřením k ochraně zdraví při nakládání s chemickými látkami a směsmi. Celá práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do několika kapitol a je vypracována sekundární analýzou dat. Tato část práce obsahuje obecný popis pracovního systému, vztah práce a zdraví, analýzu rizik a kategorizaci prací. Podstatná je zejména kapitola "Chemické látky", která se věnuje účinkům chemických látek na lidský organismus, obecné toxikologii a legislativě z hlediska chemických látek a směsí, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008. Zahrnuje rovněž hygienické limity, odběry vzorků a metody stanovení u chemických látek a biologické expoziční testy. Dále je zde zmínka o kategorizaci prací z hlediska chemických látek a významnými průmyslovými chemickými látkami a směsmi. Závěr teoretické části zmiňuje opatření k ochraně zdraví a preventivní pracovnělékařské prohlídky. V praktické části bylo využito kvantitativní šetření. Pro sběr dat byl použit dotazník. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, 130 se vrátilo správně vyplněných. Z toho vyplývá, že návratnost činila 76%. Dotazník byl anonymní a skládal se ze 17 otázek. Dotazník byl předán v tištěné podobě zaměstnancům dvou velkých firem v okolí města Tábora, a to chemicky zaměřené firmě Silon s.r.o. a strojírenské firmě Kovosvit MAS, a.s. Získaná data byla zpracována základními statistickými metodami a jsou prezentována v tabulkách a přehledných grafech. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat informovanost pracovníků o škodlivosti chemických látek a opatření zdraví při nakládání s nebezpečnými látkami a zjistit jakým způsobem jsou zaměstnanci informováni o textu pravidel, která má zaměstnavatel zpracovat a projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví ve smyslu § 44 a odstavce 7 zákona č. 258/ 2000 Sb., v platném znění. Ve výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: "Pracovníci jsou informováni o škodlivosti chemických látek a opatření zdraví při nakládání s nebezpečnými látkami. Tato hypotéza se potvrdila, zaměstnanci prokázali, že si většinou pamatují, jak byli informováni, jaké škodlivé účinky na jejich zdraví mají chemické látky a směsi i do jakých tříd nebezpečnosti spadají chemické látky a směsi, se kterými nakládají. Druhá hypotéza zní: "Zásady bezpečného nakládání s nebezpečnými chemickými látkami jsou zaměstnanci akceptovány." Tato hypotéza se také potvrdila, ukázalo se, že pracovníci akceptují zásady bezpečného nakládání s chemickými látkami. Na základě získaných a vyhodnocených dat by měla být bakalářská práce podkladem pro vedení obou firem, v oblasti nakládání s chemickými látkami. Zaměstnavatelé mohou podle závěrů tohoto výzkumu učinit opatření k ještě lepším znalostem zaměstnanců v dané problematice. Výsledky práce mohou být také prospěšné laické veřejnosti a studentům k prohloubení informací v této problematice.
|
|
| |
|
|
Identifikace a eliminace rizik, která hrozí sestrám při výkonu jejich profese
CHARVÁTOVÁ, Lenka
Teoretická východiska Ve zdravotnictví existuje celá řada rizik, která jsou specifická pro dané zdravotnické zařízení a jednotlivá oddělení. Sestry by měly být informovány o všech rizicích vyplývajících z jejich ošetřovatelské praxe a o způsobech jejich eliminace, neboť jedině tak se proti nim mohou vhodnými prostředky a postupy chránit. Sestry jsou při výkonu povolání vystaveny čtyřem hlavním oblastem rizikových faktorů. Jedná se především o působení psychické a fyzické zátěže, chemických látek a biologických faktorů. Cíl práce Cílem práce bylo ověřit znalosti sester v oblasti rizik vyplývajících z výkonu jejich povolání a ověřit znalosti sester o způsobech jejich eliminace. Dále bylo cílem práce zjistit, zda se mění rizika v práci sestry v závislosti na oboru poskytované péče. Hypotézy Hypotéza 1 Sestry znají rizika vyplývající z ošetřovatelské praxe. Hypotéza 2 Rizika v práci sestry se mění v závislosti na oboru poskytované péče. Hypotéza 3 Nejčastěji vyskytovaným rizikem v povolání sestry je bodné poranění jehlou. Hypotéza 4 Sestry znají způsoby eliminace rizik vyplývajících z výkonu jejich povolání. Metodika Znalosti sester byly ověřovány dotazníkem, který byl zaměřen na zmapování znalostí sester a který byl uspořádán do dvou bloků. Blok první byl zaměřen na znalosti rizik vyplývajících z výkonu povolání a na nejčastěji vyskytované poranění při výkonu povolání (bodné poranění jehlou). Blok druhý byl zaměřen na oblast způsobů eliminace rizik. Výzkum byl realizován ve zdravotnických zařízeních na území Jihočeského kraje. Celkem bylo osloveno 417 sester. Náhodným výběrem byla následně vybrána tato oddělení: plicní, chirurgické, interní a neurologické oddělení, oddělení následné péče a jednotka intenzivní péče. Všechny získané výsledky byly statisticky zpracovány v programu Excel ze softwarového balíku Microsoft Office. K interpretaci výsledků dotazníkového šetření posloužilo grafické znázornění. Výsledky V první části výsledků bylo zjištěno, že sestry znají rizika vyplývající z výkonu jejich povolání (znalost rizikového chování, rizik při manipulaci s břemeny, při práci s chemickými látkami, při manipulaci s tlakovými kyslíkovými lahvemi, rizik souvisejících se setkáním s agresivním klientem). Druhá oblast výsledků byla stěžejní pro stanovení znalostí způsobů eliminace rizik (informovanost, znalost povinností, vytváření bezpečného prostředí, podrobení se preventivním lékařským prohlídkám, znalost rizikového chování, používání OOPP, dodržování pracovních zásad a postupů, znalost zásad manipulace s kontaminovaným prádlem, s kyslíkovými tlakovými lahvemi a s břemeny, hygienické dezinfekce rukou a jednání s agresivním klientem). Třetí oblast přinesla odpověď na to, zda patří bodné poranění zapříčiněné jehlou mezi nejčastěji vyskytovaná rizika v povolání sestry. Poslední oblast výsledů byla stěžejní pro určení proměnlivosti rizik v závislosti na oboru poskytované péče. Bylo zjištěno, že se rizika mění v závislosti na oboru poskytované péče. Na základě výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: Hypotéza 1 Sestry znají rizika vyplývající z ošetřovatelské praxe byla potvrzena, Hypotéza 2 Rizika v práci sestry se mění v závislosti na oboru poskytované péče byla potvrzena, Hypotéza 3 Nejčastěji vyskytovaným rizikem v povolání sestry je bodné poranění jehlou byla potvrzena, Hypotéza 4 Sestry znají způsoby eliminace rizik vyplývajících z výkonu jejich povolání byla potvrzena. Závěr Výsledky realizovaného výzkumu budou poskytnuty výše uvedeným vedením zdravotnických zařízení s cílem zvýšit informovanost sester o možných rizicích vyskytujících se při výkonu povolání a o možných způsobech eliminace těchto rizik.
|
|
|
Používání ochranných pomůcek na vybraných pracovištích k ochraně dýchacích cest a sluchu
VAŇKÁTOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Problematiku v oblasti poskytování ochranných pomůcek, povinnosti zaměstnavatelů při jejich poskytování, poznatky o typech a výběru filtračních a izolačních pomůcek na ochranu dýchacích cest a poznatky o ochranných pomůckách na ochranu sluchu shrnuje teoretická část této práce, která je zpracována sekundární analýzou dat odborné literatury, právních předpisů, odborných článků z periodik a internetových zdrojů. Pro praktickou část práce je použit kvantitativní výzkum, zvolenou metodou je dotazování a technikou sběru dat dotazník, který byl vyplňován anonymně a byl vytvořen pouze pro potřeby této práce. V předtištěné formě byl prostřednictvím bezpečnostních techniků předán k vyplnění zaměstnancům vybraných firem, kteří ho měli k dispozici po dobu 7 pracovních dnů. Sestával z 15 uzavřených otázek, u kterých měl respondent na výběr ze dvou až tří odpovědí a jedné otevřené otázky, kde respondent uváděl odpověď vlastními slovy. Kritériem pro výběru firem za účelem výzkumu byl požadavek, aby v pracovním prostředí pracovníci používali osobní ochranné pomůcky. Byly tak vybrány dvě společnosti, z nichž jedna provozovala slévárnu a druhá se zabývala výrobou stavebních prvků. Obě společnosti si přejí zůstat v anonymitě. Pracovní prostředí obou firem představuje pro své zaměstnance riziko hluku, chemických škodlivin a prachu v ovzduší. Data jsou zpracována pomocí počítačových programů Microsoft Office Word a Microsoft Office Excel. K vyhodnocení dat jsou použity statistické tabulky a grafické vyjádření, výsledky jsou interpretovány v absolutních číslech a procentech. Cílem této práce je vytvořit přehled ochranných pomůcek používaných k ochraně dýchacích cest a sluchu v rámci vybraných pracovišť, zjistit vhodnost používaných ochranných pomůcek vzhledem k jejich účinnosti stanovené výrobcem, zjistit, zda jsou ochranné pomůcky při práci používány, zjistit, zda zaměstnanci provádějí pravidelnou údržbu a výměnu ochranných pomůcek a zjistit, zda jsou dodržovány přestávky v práci. Jsou stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, používají správný typ pomůcek. Po zhodnocení používaných ochranných pomůcek vzhledem k naměřeným hladinám hluku, prachu i chemických látek v pracovním prostředí pracovníků a s přihlédnutím na profesní složení a odpovědi respondentů byla hypotézy č. 1 potvrzena. Hypotéza 2 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, tyto pomůcky při práci opravdu používají. Na základě odpovědí respondentů byla potvrzena i hypotéza č. 2. Hypotéza 3 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, provádějí jejich pravidelnou údržbu a výměnu. Ze všech respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkové akce, 67 % provádí výměnu ochranných pomůcek k ochraně sluchu při poškození pomůcky a 57 % provádí výměnu ochranné pomůcky k ochraně dýchacích cest také až při poškození pomůcky. Na základě těchto skutečností se vyvrací hypotéza č. 3. Hypotéza 4 - pracovníci, kteří ve sledovaném souboru musí používat OOPP, dodržují stanovené přestávky v práci. Ve firmě B bezpečnostní přestávky zavedeny t. č. nebyly, proto nebylo možné potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 4. Výsledky provedeného výzkumu budou předány zaměstnavatelům dotčených firem. Na základě získaných údajů budou mít vedoucí pracovníci podklady pro změnu v rozsahu a náplni doškolení pro zaměstnance v oblasti ochranných pomůcek i bezpečnostních přestávek.
|
|
|
Standardizace pracoviště a pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce ve vybraném podniku
KOČEROVÁ, Dana
Cílem práce je seznámení s historií a s aktuální legislativou týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s uplatňováním zákonných standardů v konkrétních podmínkách vybraného podniku se zaměřením na vytipované pracoviště. Bezpečnost práce a ochrana zdraví zaměstnanců při plnění pracovních úkolů je jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele. Tato povinnost vyplývá především ze zákoníku práce, který ukládá celou řadu povinností a oprávnění zaměstnavatelům a zaměstnancům. Základním pilířem bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci je vyhledávání a vyhodnocování rizik při práci- prevence rizik. Nedílnou součástí této problematiky je kategorizace prací, bezpečnost technických zařízení, osobní ochranné pracovní prostředky, hygiena práce, pracovní lékařství. Neméně významná je i oblast požární ochrany a v neposlední řadě i ekologie a vliv na životní prostředí.
|
|
|
Zajištění BOZP ve společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně, a. s.
Kancaová, Naďa ; Pincová, Eva (vedoucí práce)
Teoreticko-metodologická část: Zajištění potřebných legislativních předpisů; Aplikační část: Charakteristika lázeňské společnosti, povinnosti zaměstnavatelů, práva a povinnosti zaměstnanců, analýza úrazovosti, podmínky na pracovní prostředí, podmínky pro používání vyhrazených technických zařízení, zajištění BOZP v jednotlivých provozech společnosti, školení zaměstnanců v otázkách BOZP; Závěr: Doporučení pro management. Klíčová slova: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci; pracovní úraz; osobní ochranné pracovní prostředky; zákoník práce; vyhrazená technická zařízení; kategorizace práce; inspekce práce; školení v otázkách BOZP; odborná způsobilost; bezpečnostní značky
|
host ::
RSS.