|
|
Řešení radonu ve vybraných středních školách v Jihočeském kraji
PICHLOVÁ, Irena
Hlavním cílem zabývajícím se v této diplomové práci bylo sledování objemové aktivity radonu z podloží v objektech vybraných středních škol v Jihočeském kraji. Teoretická část diplomové práce byla zpracována sekundární analýzou dat. Za pomoci odborné literatury, platné legislativy a internetových článků byla rozebrána radonová problematika. Zabývala jsem se pronikáním radonu z podloží, vody a stavebního materiálu do budov. Dále jeho biologickými účinky na lidské zdraví, radonovým programem, dotacemi a legislativou upravující radonovou problematiku. Výzkum probíhal kvalitativním šetřením s použitím sekundární analýzy dat. Potřebná data pro vypracování výzkumné části diplomové práce jsem získala z vlastního měření objemové aktivity radonu v pěti středních školách v Jihočeském kraji, doplněné o měření oxidu uhličitého. Objemovou aktivitu radonu jsem měřila kontinuálním monitorem zvaným Radim 5B a koncentrace oxidu uhličitého jsem měřila přístrojem Wöhler KM 410 pro posouzení klimatu. Naměřené výsledné hodnoty byly zpracovány pomocí speciálních programů v počítači a výsledky byly zaznamenány v podobě grafů. Z měření vyšlo najevo, že ve vybraných školách až na jednu nemají s radonem větší problém. Nýbrž z naměřených hodnot koncentrací oxidu uhličitého je evidentní, že se ve školách málo větrá, na to má zásadní vliv i zateplení budovy a výměna oken za plastová nebo dřevěná Eurookna. Z toho plyne, že i koncentrace radonu je potom vyšší, než by mohla být. Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo vhodné provést ve školách realizaci vzduchotechniky s rekuperací nebo vytvořit průduchy do zdiva, které by zajistily přisávání čistého vzduchu do objektu.
|
|
|
Informovanost pracovníků o škodlivých účincích chemických látek a opatření k ochraně zdraví při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
PICHLOVÁ, Irena
Práce řeší informovanost pracovníků o škodlivých účincích chemických látek a směsí, dále se zabývá opatřením k ochraně zdraví při nakládání s chemickými látkami a směsmi. Celá práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do několika kapitol a je vypracována sekundární analýzou dat. Tato část práce obsahuje obecný popis pracovního systému, vztah práce a zdraví, analýzu rizik a kategorizaci prací. Podstatná je zejména kapitola "Chemické látky", která se věnuje účinkům chemických látek na lidský organismus, obecné toxikologii a legislativě z hlediska chemických látek a směsí, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008. Zahrnuje rovněž hygienické limity, odběry vzorků a metody stanovení u chemických látek a biologické expoziční testy. Dále je zde zmínka o kategorizaci prací z hlediska chemických látek a významnými průmyslovými chemickými látkami a směsmi. Závěr teoretické části zmiňuje opatření k ochraně zdraví a preventivní pracovnělékařské prohlídky. V praktické části bylo využito kvantitativní šetření. Pro sběr dat byl použit dotazník. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, 130 se vrátilo správně vyplněných. Z toho vyplývá, že návratnost činila 76%. Dotazník byl anonymní a skládal se ze 17 otázek. Dotazník byl předán v tištěné podobě zaměstnancům dvou velkých firem v okolí města Tábora, a to chemicky zaměřené firmě Silon s.r.o. a strojírenské firmě Kovosvit MAS, a.s. Získaná data byla zpracována základními statistickými metodami a jsou prezentována v tabulkách a přehledných grafech. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat informovanost pracovníků o škodlivosti chemických látek a opatření zdraví při nakládání s nebezpečnými látkami a zjistit jakým způsobem jsou zaměstnanci informováni o textu pravidel, která má zaměstnavatel zpracovat a projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví ve smyslu § 44 a odstavce 7 zákona č. 258/ 2000 Sb., v platném znění. Ve výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: "Pracovníci jsou informováni o škodlivosti chemických látek a opatření zdraví při nakládání s nebezpečnými látkami. Tato hypotéza se potvrdila, zaměstnanci prokázali, že si většinou pamatují, jak byli informováni, jaké škodlivé účinky na jejich zdraví mají chemické látky a směsi i do jakých tříd nebezpečnosti spadají chemické látky a směsi, se kterými nakládají. Druhá hypotéza zní: "Zásady bezpečného nakládání s nebezpečnými chemickými látkami jsou zaměstnanci akceptovány." Tato hypotéza se také potvrdila, ukázalo se, že pracovníci akceptují zásady bezpečného nakládání s chemickými látkami. Na základě získaných a vyhodnocených dat by měla být bakalářská práce podkladem pro vedení obou firem, v oblasti nakládání s chemickými látkami. Zaměstnavatelé mohou podle závěrů tohoto výzkumu učinit opatření k ještě lepším znalostem zaměstnanců v dané problematice. Výsledky práce mohou být také prospěšné laické veřejnosti a studentům k prohloubení informací v této problematice.
|
host ::
RSS.