|
|
Biokompatibilní slitiny titanu a jejich aplikace
Hofírek, Michal ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává formou literární rešerše o titanových slitinách používaných v medicínských aplikacích. První část je věnována titanu jako prvku, jeho základním vlastnostem a chování ve slitinách. V další části je rozveden pojem biokompatibility a s ní spojených požadavků na materiály určené k použití v prostředí lidského těla s důrazem na ortopedické aplikace. Tyto vlastnosti jsou dále prezentovány na slitině Ti-6Al-4V ELI a vybraných slitinách na bázi titanu, které jsou předmětem současného vývoje.
|
|
|
Biomechanická studie dlah horní končetiny
Linhart, Lukáš ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi a principy fixace fraktur horní končetiny. Je rozdělena do pěti kapitol. Úvodní kapitola pojednává o biomechanice a jejím zařazení do soudobé vědy. V další kapitole je popsaná stručná historie léčení a fixace fraktur horní končetiny. Třetí kapitola je věnovaná anatomii horní končetiny, jejíž znalost je pro efektivní fixaci fraktur na horní končetině nezbytná. Čtvrtá kapitola je věnovaná klasifikaci a popisu typů osteosyntéz vnitřní fixace na horní končetině. Dále je v této kapitole pojednáno o principu a mechanismu LCP fixace. V poslední páté kapitole je podrobně popsána deformačně napěťová analýza konkrétní humerální LCP dlahy. Pro vytvoření výpočtového modelu a řešení deformace a napjatosti bylo využito programů SolidWorks a ANSYS Workbench.
|
|
|
Obráběcí technologie využívané v medicínské výrobě
Drábek, Tomáš ; Sedlák, Josef (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Cílem práce je přiblížení propojení strojírenských obráběcích technologií s potřebami medicínské výroby. První část vytváří přehled několika českých firem zabývajících se výrobou kloubních náhrad s doložením typických příkladů komponent nebo celých implantátů. Následuje přehled nejčastěji používaných materiálů pro implantáty a konstrukce stomatologických náhrad. Dále navazuje přehled strojírenských technologií a jsou zmíněny technologické postupy výroby některých, v práci uvedených, komponent kloubních náhrad. Je zde také obsaženo uplatnění strojírenských obráběcích technologií ve výrobě konstrukcí stomatologických náhrad. V závěru této části je provedeno zhodnocení možností výroby femorálních komponent náhrad kolenního kloubu a přiblížena specifičnost obráběcích technologií ve stomatologii. Poslední část práce vytváří přehled obráběcích strojů, nástrojů a softwaru používaných v těchto oblastech. Závěrem je provedeno celkové zhodnocení problematiky v rozsahu získaných informací.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci surgical site infection v ortopedii
STRNADOVÁ, Iveta
Diplomová práce je věnována vymezení úlohy sestry v prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu v ortopedii. Surgical site infection (SSI) neboli infekce v místě chirurgického výkonu představují aktuální téma chirurgického oboru. Na základě aktuálnosti a četného výskytu těchto infekcí došlo v teoretické části práce k popsání stručného historického vývoje, k charakteristice a dělení infekcí. Popsány byly také rizikové faktory vedoucí ke vzniku SSI, konkrétněji jsme se soustředili na jejich výskyt v předoperačním, interoperačním a pooperačním období. Pro podstatu a ucelení dané problematiky došlo také k popsání etiologie vzniku, příznaků, diagnostiky, léčby a důsledků infekcí v místě chirurgického výkonu. Významnou oblastí, které se v teoretické části věnujeme, je role sestry v preventivních opatřeních. Konkrétně se jedná o roli sestry v předoperačních, interoperačních a pooperačních preventivních opatřeních v souvislosti s rozvojem SSI. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat úlohy sestry v preventivních opatřeních infekcí v místě chirurgického výkonu. Zaměřili jsme se konkrétně na činnosti v předoperačním a pooperačním období. Empirická část diplomové práce proběhla prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Technikou práce byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími na odděleních zabývajících se péčí o pacienty s infekcí v místě chirurgického výkonu. Rozhovoru se účastnilo celkem 32 sester z nemocnic Libereckého a Jihočeského kraje. Rozhovory se uskutečnily v průběhu února a března roku 2021. Výsledky byly zaznamenány na nahrávací zařízení, ze kterých následně vznikl audiozáznam. Audiozáznam byl posléze přepsán a zpracován metodou otevřeného kódování prostřednictvím techniky papír tužka. Během kvalitativního šetření došlo k zjištění, že všechny sestry se v rámci své praxe setkávají s pacienty trpící mimo jiné infekcí v místě chirurgického výkonu. U těchto pacientů realizují preventivní činnosti především v předoperačním a pooperačním období. Sestry ve svých preventivních činnostech vycházejí z dostupných prostředků, zvyklostí svého oddělení a znalostí, kterými v rámci problematiky infekcí v místě chirurgického výkonu disponují. Zatímco v ATB profylaxi jakási jednota je, v oblasti předoperační přípravy se doporučení odborných společností liší, nebo někdy dokonce chybí. Tato skutečnost je následně také promítána do klinické praxe. V péči o ránu dodržují sestry zásady bariérové ošetřovatelské péče, zároveň znají a využívají moderních trendů v péči o ránu. Sestry své znalosti prokázaly také v problematice monitorace rozvoje infekcí v místě chirurgického výkonu v pooperačním období. Z empirického šetření diplomové práce vyplývá, že se sestry s pacienty mimo jiné trpícími infekcí v místě chirurgického výkonu při poskytování ošetřovatelské péče setkávají. Znají základní činnosti sloužící k zamezení jejich rozvoje především v předoperačním a pooperačním období, které následně aplikují v rámci své klinické praxe.
|
|
|
Management ošetřovatelské péče u klientů ortopedických ambulancí z pohledu sestry
VOPÁLKOVÁ, Milena
Vzhledem k tomu, že do ortopedické ambulance přichází klienti s potížemi pohybového aparátu, kteří bývají často méně mobilní, mají bolesti, nedostatečně se orientují v novém prostředí a situaci, považujeme za adekvátní, zabývat se komplexní ošetřovatelskou péčí o tyto klienty. Úkolem zdravotnického personálu je v tento okamžik poskytnout klientovi a jeho rodině podporu, jistotu a bezpečí, umožnit získat dostatek informací, dovedností a návyků k obnově a udržení zdraví. V této diplomové práci, byly stanoveny celkem tři cíle. Naším prvním cílem, bylo zmapovaní specifik managementu ošetřovatelské péče o klienty ortopedických ambulancí z pohledu sestry. Další dva stanovené cíle, se týkaly ozřejmění způsobu detekce a řešení ošetřovatelských problémů a potřeb klientů ortopedických ambulancí. Pro splnění cílů této práce, byly využity metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V kvalitativním výzkumném šetření se jednalo o polostrukturovaný rozhovor s pěti informanty, kteří pracují ve vybraných ortopedických ambulancích Jihočeského kraje na pozici nelékařského zdravotnického pracovníka. Rozhovory s informanty byly zaznamenány na nahrávací zařízení, poté byla provedena transkripce a analýza dat pomocí kódování. Výsledky byly sumarizovány do přehledných kategorií a podkategorií. Záměrně byla vybrána dvě ortopedická ambulantní pracoviště. Jedno pracoviště byla privátní ortopedická ambulance a druhé pracoviště, byla ortopedická ambulance, která je součástí zdravotnického zařízení. Abychom získali zpětnou vazbu na poskytovanou ošetřovatelskou péči v ortopedických ambulancích, využili jsme kvantitativní výzkumné šetření. Pomocí ankety s respondenty, kteří navštívili výše vybrané ortopedické ambulance. Zajímal nás jejich pohled a spokojenost s poskytovanou ošetřovatelskou péčí a edukací. K vyplnění anketního lístku, bylo osloveno celkem 160 respondentů, z každé ortopedické ambulance přesně polovina. Z výsledků kvalitativního šetření je jasné, že sestry ortopedických ambulancí nejvíce tíží nedostatek času na poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Bylo zjištěno, že se sestry věnují nejvíce specifickým odborným výkonům, asistenci lékaři, uspokojování nejaktuálnějších potřeb klientů a zejména administrativě. Nejméně, se však věnují prevenci a edukaci. Bylo zjištěno, že sestry nejčastěji detekují u klientů ortopedických ambulancí deficit sebepéče, pohybu a aktivity, bolest, strach a deficit informací. Z kvantitativního šetření vyplynulo, že v řešení aktuálních potřeb a přístupu sestry neexistují statisticky významné rozdíly mezi vybranými ambulancemi. V případě času na zodpovězení dotazů, edukaci a následnou spokojenost respondentů vybraných ortopedických ambulancí, můžeme říci, že existují statisticky významné rozdíly mezi soukromou ortopedickou ambulancí a ortopedickou ambulancí, která je součástí zdravotnického zařízení. Sumarizací poznatků z výzkumného šetření lze konstatovat, že je nevyhnutelné se v ošetřovatelském managementu u klientů ortopedických ambulancí, více zaměřit na komplexnost poskytované ošetřovatelské péče včetně edukace. Výstupem práce, je návrh koncepce funkce ortopedické edukační sestry, který bude předložen sestrám ortopedických ambulancí a managementu zdravotnických zařízení jako námět na rozšiřování edukačních center pro klienty ortopedie.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta po ortopedických operacích
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Současný stav Současný rozsah ortopedie je nejen chirurgií pohybového ústrojí, ale také se zabývá diagnostikou vrozených vad, úrazy, nemocemi, poruchami metabolismu a jejich následky na pohybovém ústrojí. Po ortopedické operaci u dětského pacienta má velkou úlohu v péči o dítě dětská sestra. Napomáhá dítěti překonat nepříjemnou situaci a snaží se minimalizovat fyzické a psychické komplikace. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou dítěte. Vhodnou ošetřovatelskou péčí se dá zmírnit bolest, utrpení a strach dítěte. Cíle práce V této diplomové práce jsme si stanovili tři cíle. Prvním cílem naší práce bylo zmapovat informovanost dětí před ortopedickými operacemi a během hospitalizace. Cílem druhým bylo zanalyzovat spokojenost rodičů během hospitalizace. Třetím cílem bylo zhodnotit důležitost psychické přípravy dětí na operaci a hospitalizace rodičů při celkovém vnímání hospitalizace dítěte. Metodologie Pro empirickou část bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Výzkumný soubor tvořilo celkem 104 respondentů tj. 52 rodičů a 52 dětí. Byli to rodiče a děti z vybraných dvou nemocnic a dále také z široké veřejnosti. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány. Byla využita popisná analýza všech otázek a byly testovány čtyři stanovené hypotézy. Výsledky Bylo zjištěno, že většina dětí se cítila dostatečně informována před operací i během hospitalizace. Lze tvrdit, že vyšší informovanost od sestry značí vyšší pocit dostatečné informovanosti u dítěte. Dále z výsledků vyplynulo, že většina rodičů byla dostatečně informována sestrou a také že jejich celková spokojenost závisí na informovanosti dětí od sester. Z výsledků plyne, že edukace ze strany dětských sester v oblasti péče a manipulace s dětmi během hospitalizace je velmi důležitá a vede ke spokojenosti jak dětí, tak rodičů. Z výsledků dále vyplynulo, že je velmi důležitá hospitalizace dítěte s rodičem, kdy se 97 % dětí vyjádřilo, že byly klidnější díky přítomnosti rodiče. Taktéž to můžeme říci o rodičích, kdy přítomnost rodiče je samotnými rodiči vnímána jako velmi důležitý faktor zlepšující vnímání pobytu v nemocnici. Hospitalizace rodiče s dítětem je však závislá na věku dítěte, přičemž dítě ve věku 5 let a méně bylo s rodičem hospitalizováno vždy. Dále bylo zjištěno, že v porovnání s přítomností rodiče má psychická příprava (povídání, formou hry nebo pomocí herního terapeuta) podle rodičů lehce důležitější význam. To se potvrdilo i ze strany dětí, kdy je dle odpovědí zřejmé, že hospitalizaci snášejí lépe, pokud jsou na operaci připraveny. Závěr Z šetření vyplynulo, že většina dětí se cítila dostatečně informována během hospitalizace i před operací. Za velmi důležitou považuji psychickou přípravu dětí na operaci, a to se potvrdilo jak ze strany dětí, tak rodičů, kteří považují psychickou přípravu za jeden z nejdůležitějších faktorů. Hospitalizace rodiče i s dítětem je závislá na věku dítěte. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro dětské sestry pracující na příslušných pooperačních odděleních, mimo jiné i jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Rodičům a dětem může tato diplomová práce přiblížit dané onemocnění či péči o dítě po ortopedické operaci.
|
|
|
Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze
Ondráčková, Eva ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce na téma "Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze" se zabývá problematikou edukace pacientů o pooperačním režimu na oddělení ortopedie v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí poznatků o kyčelním kloubu, příčinách operace, typech endoprotéz, předoperační a pooperační péči, rehabilitaci a možných komplikacích po operaci kyčelního kloubu. V praktické části je uveden způsob šetření na ortopedickém oddělení, jejímž cílem bylo zjistit míru informovanosti pacientů, formu edukace a samotné dodržování doporučení. Na závěr práce jsou shrnuty výsledky šetření a zhodnocení přínosu práce do praxe.
|
|
|
Farmakoterapie na ortopedickém oddělení z pohledu sestry
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Farmakoterapie na ortopedickém oddělení si zaslouží svou pozornost zejména proto, že pacienti tohoto oddělení jsou rizikovou skupinou, jsou věkově starší a často užívají více léků najednou. Práce sester na ortopedii je psychicky i fyzicky náročná. Sestra zde podává pacientům léky průběžně během celého dne, proto mohou během farmakoterapie nastat jako při všech rutinních postupech jisté nedostatky. Ať vědomé, či nevědomé. Práce si klade za cíl zmapovat problematiku farmakoterapie na ortopedickém oddělení. Dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik komplikací při podávání léků pacientům na ortopedickém oddělení a navrhnout zlepšení v procesu farmakoterapie na ortopedickém oddělení. Bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami a pacienty ortopedického oddělení. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že sestry mají základní teoretické znalosti v oblasti farmakoterapie. Zároveň byly zjištěny i určité nedostatky, kdy tyto teoretické vědomosti nejsou dodržovány v praxi. Překvapivé byly výsledky v oblasti identifikace pacienta před podáním léku, kdy ne všechny sestry tento zásadní krok v prevenci medikačního pochybení dodržují. Naopak lze dle výsledků říci, že sestry mají výborné znalosti a dovednosti v tlumení bolesti. Dokazuje to jak zúčastněné pozorování, tak spokojenost samotných pacientů. Dílčí výsledky byly prezentovány na semináři na ortopedickém oddělení a byly předány managementu tohoto oddělení. Z vyplývajících nedostatků byl vytvořen pomocný materiál. Diplomová práce byla psána tak, aby sloužila i jako informační materiál pro začínající nebo stávající sestry ortopedického oddělení.
|
|
|
Odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienty po totální endoprotéze kolene a kyčle z pohledu sestry
LUŇÁČKOVÁ, Jana
Totální endoprotéza (TEP) kolene a kyčle je jedna z nejčastějších operací v ortopedické praxi. Z pohledu ortopedické sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika. Indikace k TEP kolene a kyčle se v současné době vyskytují častěji než dříve. Důvodem je větší zatížení nosných kloubů, alarmující nárůst obezity, artrotické změny na kloubech atd. Operační výkon obnoví mobilitu a soběstačnost pacienta. Pro pacienty a sestry je též velmi důležitá spolupráce s fyzioterapeutem. Sestry na ortopedickém oddělení přebírají veškerou ošetřovatelskou péči, a proto by měly mít základní vědomosti o specifikách ošetřovatelské péče o tyto pacienty, a to jak s TEP kolenního tak i TEP kyčelního kloubu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na anatomii kolenního a kyčelního kloubu, historii TEP, typy TEP a jejich indikace a kontraindikace. Dále se zaobírá ošetřovatelskou péčí o tyto pacienty. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po totální endoprotéze kolene a kyčle, dále zjistit, zda sestry znají odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienty po TEP kolene a kyčle. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienta po totální endoprotéze kolene a kyčle? 2. V jakých oblastech ošetřovatelské péče udávají sestry rozdílnost? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče u pacientů po totální endoprotéze kolene a kyčle mají sestry největší problémy? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním ortopedickém oddělení. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časovém úseku od 8. 4. 2016 do 31. 5. 2016. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 1), které byly v průběhu rozhovoru doplňovány o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů nadále byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 2) byla průběžně vypozorovaná fakta zaznamenávána. Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče o pacienta s TEP kolene a TEP kyčle se v zásadě neliší. Odlišnosti nalézáme pouze v polohování pacienta, používání kompenzačních pomůcek a následné rehabilitační péči. Sestry uvádějí rozdílnost především v prevenci vzniku komplikací, v polohování a následné rehabilitační péči. V oblasti ošetřovatelské péče se nejčastější problémy vyskytují při manipulaci s pacientem. Sestry nemají jasnou představu o tom, kdo a jakým způsobem poskytuje pacientovi informace před plánovaným výkonem. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o odlišnostech v ošetřovatelské péči a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry na ortopedickém oddělení. Jako praktický výstup této bakalářské práce je návrh na oborový seminář, zaměřený na problematiku odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienty po TEP kolenního a kyčelního kloubu, který přikládám jako přílohu (Příloha 3).
|
|
| |
host ::
RSS.