|
|
Biomechanická studie dlah horní končetiny
Linhart, Lukáš ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi a principy fixace fraktur horní končetiny. Je rozdělena do pěti kapitol. Úvodní kapitola pojednává o biomechanice a jejím zařazení do soudobé vědy. V další kapitole je popsaná stručná historie léčení a fixace fraktur horní končetiny. Třetí kapitola je věnovaná anatomii horní končetiny, jejíž znalost je pro efektivní fixaci fraktur na horní končetině nezbytná. Čtvrtá kapitola je věnovaná klasifikaci a popisu typů osteosyntéz vnitřní fixace na horní končetině. Dále je v této kapitole pojednáno o principu a mechanismu LCP fixace. V poslední páté kapitole je podrobně popsána deformačně napěťová analýza konkrétní humerální LCP dlahy. Pro vytvoření výpočtového modelu a řešení deformace a napjatosti bylo využito programů SolidWorks a ANSYS Workbench.
|
|
|
Obráběcí technologie využívané v medicínské výrobě
Drábek, Tomáš ; Sedlák, Josef (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Cílem práce je přiblížení propojení strojírenských obráběcích technologií s potřebami medicínské výroby. První část vytváří přehled několika českých firem zabývajících se výrobou kloubních náhrad s doložením typických příkladů komponent nebo celých implantátů. Následuje přehled nejčastěji používaných materiálů pro implantáty a konstrukce stomatologických náhrad. Dále navazuje přehled strojírenských technologií a jsou zmíněny technologické postupy výroby některých, v práci uvedených, komponent kloubních náhrad. Je zde také obsaženo uplatnění strojírenských obráběcích technologií ve výrobě konstrukcí stomatologických náhrad. V závěru této části je provedeno zhodnocení možností výroby femorálních komponent náhrad kolenního kloubu a přiblížena specifičnost obráběcích technologií ve stomatologii. Poslední část práce vytváří přehled obráběcích strojů, nástrojů a softwaru používaných v těchto oblastech. Závěrem je provedeno celkové zhodnocení problematiky v rozsahu získaných informací.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci surgical site infection v ortopedii
STRNADOVÁ, Iveta
Diplomová práce je věnována vymezení úlohy sestry v prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu v ortopedii. Surgical site infection (SSI) neboli infekce v místě chirurgického výkonu představují aktuální téma chirurgického oboru. Na základě aktuálnosti a četného výskytu těchto infekcí došlo v teoretické části práce k popsání stručného historického vývoje, k charakteristice a dělení infekcí. Popsány byly také rizikové faktory vedoucí ke vzniku SSI, konkrétněji jsme se soustředili na jejich výskyt v předoperačním, interoperačním a pooperačním období. Pro podstatu a ucelení dané problematiky došlo také k popsání etiologie vzniku, příznaků, diagnostiky, léčby a důsledků infekcí v místě chirurgického výkonu. Významnou oblastí, které se v teoretické části věnujeme, je role sestry v preventivních opatřeních. Konkrétně se jedná o roli sestry v předoperačních, interoperačních a pooperačních preventivních opatřeních v souvislosti s rozvojem SSI. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat úlohy sestry v preventivních opatřeních infekcí v místě chirurgického výkonu. Zaměřili jsme se konkrétně na činnosti v předoperačním a pooperačním období. Empirická část diplomové práce proběhla prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření. Technikou práce byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími na odděleních zabývajících se péčí o pacienty s infekcí v místě chirurgického výkonu. Rozhovoru se účastnilo celkem 32 sester z nemocnic Libereckého a Jihočeského kraje. Rozhovory se uskutečnily v průběhu února a března roku 2021. Výsledky byly zaznamenány na nahrávací zařízení, ze kterých následně vznikl audiozáznam. Audiozáznam byl posléze přepsán a zpracován metodou otevřeného kódování prostřednictvím techniky papír tužka. Během kvalitativního šetření došlo k zjištění, že všechny sestry se v rámci své praxe setkávají s pacienty trpící mimo jiné infekcí v místě chirurgického výkonu. U těchto pacientů realizují preventivní činnosti především v předoperačním a pooperačním období. Sestry ve svých preventivních činnostech vycházejí z dostupných prostředků, zvyklostí svého oddělení a znalostí, kterými v rámci problematiky infekcí v místě chirurgického výkonu disponují. Zatímco v ATB profylaxi jakási jednota je, v oblasti předoperační přípravy se doporučení odborných společností liší, nebo někdy dokonce chybí. Tato skutečnost je následně také promítána do klinické praxe. V péči o ránu dodržují sestry zásady bariérové ošetřovatelské péče, zároveň znají a využívají moderních trendů v péči o ránu. Sestry své znalosti prokázaly také v problematice monitorace rozvoje infekcí v místě chirurgického výkonu v pooperačním období. Z empirického šetření diplomové práce vyplývá, že se sestry s pacienty mimo jiné trpícími infekcí v místě chirurgického výkonu při poskytování ošetřovatelské péče setkávají. Znají základní činnosti sloužící k zamezení jejich rozvoje především v předoperačním a pooperačním období, které následně aplikují v rámci své klinické praxe.
|
|
|
Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze
Ondráčková, Eva ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce na téma "Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze" se zabývá problematikou edukace pacientů o pooperačním režimu na oddělení ortopedie v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí poznatků o kyčelním kloubu, příčinách operace, typech endoprotéz, předoperační a pooperační péči, rehabilitaci a možných komplikacích po operaci kyčelního kloubu. V praktické části je uveden způsob šetření na ortopedickém oddělení, jejímž cílem bylo zjistit míru informovanosti pacientů, formu edukace a samotné dodržování doporučení. Na závěr práce jsou shrnuty výsledky šetření a zhodnocení přínosu práce do praxe.
|
|
|
Odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienty po totální endoprotéze kolene a kyčle z pohledu sestry
LUŇÁČKOVÁ, Jana
Totální endoprotéza (TEP) kolene a kyčle je jedna z nejčastějších operací v ortopedické praxi. Z pohledu ortopedické sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika. Indikace k TEP kolene a kyčle se v současné době vyskytují častěji než dříve. Důvodem je větší zatížení nosných kloubů, alarmující nárůst obezity, artrotické změny na kloubech atd. Operační výkon obnoví mobilitu a soběstačnost pacienta. Pro pacienty a sestry je též velmi důležitá spolupráce s fyzioterapeutem. Sestry na ortopedickém oddělení přebírají veškerou ošetřovatelskou péči, a proto by měly mít základní vědomosti o specifikách ošetřovatelské péče o tyto pacienty, a to jak s TEP kolenního tak i TEP kyčelního kloubu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na anatomii kolenního a kyčelního kloubu, historii TEP, typy TEP a jejich indikace a kontraindikace. Dále se zaobírá ošetřovatelskou péčí o tyto pacienty. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zjistit odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po totální endoprotéze kolene a kyčle, dále zjistit, zda sestry znají odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienty po TEP kolene a kyčle. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienta po totální endoprotéze kolene a kyčle? 2. V jakých oblastech ošetřovatelské péče udávají sestry rozdílnost? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče u pacientů po totální endoprotéze kolene a kyčle mají sestry největší problémy? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním ortopedickém oddělení. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časovém úseku od 8. 4. 2016 do 31. 5. 2016. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 1), které byly v průběhu rozhovoru doplňovány o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů nadále byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 2) byla průběžně vypozorovaná fakta zaznamenávána. Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče o pacienta s TEP kolene a TEP kyčle se v zásadě neliší. Odlišnosti nalézáme pouze v polohování pacienta, používání kompenzačních pomůcek a následné rehabilitační péči. Sestry uvádějí rozdílnost především v prevenci vzniku komplikací, v polohování a následné rehabilitační péči. V oblasti ošetřovatelské péče se nejčastější problémy vyskytují při manipulaci s pacientem. Sestry nemají jasnou představu o tom, kdo a jakým způsobem poskytuje pacientovi informace před plánovaným výkonem. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o odlišnostech v ošetřovatelské péči a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry na ortopedickém oddělení. Jako praktický výstup této bakalářské práce je návrh na oborový seminář, zaměřený na problematiku odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienty po TEP kolenního a kyčelního kloubu, který přikládám jako přílohu (Příloha 3).
|
|
|
Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze
Ondráčková, Eva ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce na téma "Informovanost pacientů o léčebném režimu po operaci kyčelního kloubu - totální endoprotéze" se zabývá problematikou edukace pacientů o pooperačním režimu na oddělení ortopedie v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí poznatků o kyčelním kloubu, příčinách operace, typech endoprotéz, předoperační a pooperační péči, rehabilitaci a možných komplikacích po operaci kyčelního kloubu. V praktické části je uveden způsob šetření na ortopedickém oddělení, jejímž cílem bylo zjistit míru informovanosti pacientů, formu edukace a samotné dodržování doporučení. Na závěr práce jsou shrnuty výsledky šetření a zhodnocení přínosu práce do praxe.
|
|
|
Speciální skiagrafické projekce v ortopedii
COUFALOVÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce jsou speciální projekce používané v ortopedii. Radiologie má dnes nezastupitelnou roli v jakémkoliv medicínském oboru a pomáhá s určováním diagnózy či přímo při léčbě. Nicméně, nejvíce se tyto metody využívají při diagnostice a při určování typu a stupně poranění, či nemoci. Většina vyšetření jsou standardní, klasické projekce, které jsou popsané ve většině dostupné literatury, která se věnuje tématu RTG projekcí. V některých případech se ale vyskytne žádost o nestandardní projekci pro potřebu ortopeda. Tyto projekce nejsou tolik známé a většina radiologických asistentů, pokud nedělají na RDG oddělení, kde jsou vyžadované, tyto projekce nezná. V teoretické části této bakalářské práce jsou zpracovány informace, které je vhodné znát pro všeobecný přehled v oboru ortopedie, anatomie kostí a radiodiagnostiky. Cílem této bakalářské práce bylo na specializovaných RDG pracovištích získat informace o projekcích prováděných pro potřeby ortopedů pomocí pohovorů a praktických ukázek. A poté pomocí získaných informací vytvořit jednoduchý manuál jednotlivých projekcí, který bude pro potřeby radiologických asistentů na jiných RDG pracovištích. Informace byly získány na těchto pracovištích: Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice na Bulovce a Poliklinika Mazurská. Tyto cíle byly splněny, daný manuál je vytvořený v části práce "Výsledky". Projekce uvedené v této bakalářské práci jsou nejčastější speciální projekce, které se pro potřeby ortopedů provádějí. Každé pracoviště má samozřejmě jiné standardy a každá projekce může být na jiném pracovišti prováděna v jiné modifikaci, než v jaké ji uvádím. Může být také jiné označení projekce, které je pro dané pracoviště dané. Projekce, kdy jsou potřeba speciální pomůcky, zařízení, technické parametry nebo nastavení, jsem neuváděla. Také projekce, které jsou ve velmi malé míře používány, nebo projekce držené, kdy je potřeba přítomnost ortopeda, zde nejsou. Je to z důvodu toho, že by měl manuál sloužit hlavně na pracovištích, kde v běžné praxi provádějí standardní projekce a tyto speciální provádějí jen zřídka, pouze když přijde nějaký pacient na toto vyšetření. Dále byly položeny výzkumné otázky, zda se liší speciální ortopedické projekce a jestli je lze specifikovat a sumarizovat do formy výukového materiálu. A také zda radiologičtí asistenti tyto projekce znají. Ano, tyto projekce lze zpracovat do ucelenější formy tak, aby mohly sloužit jako výukový materiál. A informovanost radiologických asistentů o těchto projekcích je závislá od toho, jak dlouho radiologický asistent pracuje v praxi, s jakými projekcemi se setkal v rámci školní praxe, či studia. A také, zda dané pracoviště tyto projekce v běžném provozu vůbec provádí. Smyslem této bakalářské práce bylo vytvoření manuálu přehledu jednotlivých projekcí používaných v ortopedii a jejich popis doplněný obrázky tak, aby každý radiologický asistent, který tyto projekce nezná, je mohl vytvořit.
|
|
|
Biomechanická studie dlah horní končetiny
Linhart, Lukáš ; Marcián, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi a principy fixace fraktur horní končetiny. Je rozdělena do pěti kapitol. Úvodní kapitola pojednává o biomechanice a jejím zařazení do soudobé vědy. V další kapitole je popsaná stručná historie léčení a fixace fraktur horní končetiny. Třetí kapitola je věnovaná anatomii horní končetiny, jejíž znalost je pro efektivní fixaci fraktur na horní končetině nezbytná. Čtvrtá kapitola je věnovaná klasifikaci a popisu typů osteosyntéz vnitřní fixace na horní končetině. Dále je v této kapitole pojednáno o principu a mechanismu LCP fixace. V poslední páté kapitole je podrobně popsána deformačně napěťová analýza konkrétní humerální LCP dlahy. Pro vytvoření výpočtového modelu a řešení deformace a napjatosti bylo využito programů SolidWorks a ANSYS Workbench.
|
|
|
Obráběcí technologie využívané v medicínské výrobě
Drábek, Tomáš ; Sedlák, Josef (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Cílem práce je přiblížení propojení strojírenských obráběcích technologií s potřebami medicínské výroby. První část vytváří přehled několika českých firem zabývajících se výrobou kloubních náhrad s doložením typických příkladů komponent nebo celých implantátů. Následuje přehled nejčastěji používaných materiálů pro implantáty a konstrukce stomatologických náhrad. Dále navazuje přehled strojírenských technologií a jsou zmíněny technologické postupy výroby některých, v práci uvedených, komponent kloubních náhrad. Je zde také obsaženo uplatnění strojírenských obráběcích technologií ve výrobě konstrukcí stomatologických náhrad. V závěru této části je provedeno zhodnocení možností výroby femorálních komponent náhrad kolenního kloubu a přiblížena specifičnost obráběcích technologií ve stomatologii. Poslední část práce vytváří přehled obráběcích strojů, nástrojů a softwaru používaných v těchto oblastech. Závěrem je provedeno celkové zhodnocení problematiky v rozsahu získaných informací.
|
|
|
Propuštění pacienta po TEP kyčelního kloubu a ošetřovatelská péče.
KUBEŠOVÁ, Hana
Totální endoprotéza kyčelního kloubu znamená dnes pro miliony lidí na celém světě často jedinou cestu, jak se vrátit do běžného života a žít plnohodnotný život bez bolesti. Pro návrat do plnohodnotného života po totální náhradě kyčelního kloubu je ovšem zapotřebí dostatečná informovanost ze strany sester, a to nejen k pacientům, ale také k jejich příbuzným. Sestra hraje velmi důležitou roli v podávání informací, jelikož provází pacienta nejen po celou dobu hospitalizace, ale také v celém předoperačním období, kdy se jedná o návštěvy v ambulantní části. Sestra by měla nejen dokonale znát ošetřovatelskou péči před a po operaci, ale měla by umět pacienty dostatečně informovat ještě před nástupem k hospitalizaci a zajistit pacientům plynulý návrat do běžného života. Výzkumné šetření proběhlo formou hloubkových rozhovorů u deseti náhodně vybraných pacientů po totální náhradě kyčelního kloubu. Pacienti byli hospitalizováni na ortopedickém oddělení Nemocnice Tábor, a.s. Výzkumný soubor tvořilo pět žen a pět mužů. Pacientům bylo položeno několik doplňujících otázek, aby se zjistilo, jakým způsobem a kdy jsou informováni o totální náhradě kyčelního kloubu. Dále jakým způsobem jsou pacienti seznámeni s pohybovým režimem ještě před nástupem k hospitalizaci a zda se během hospitalizace vyskytly nějaké problémy, které by mohly souviset s propuštěním do domácího ošetřování. Hlavním cílem této práce bylo metodicky zjistit informovanost pacientů před totální endoprotézou kyčelního kloubu, identifikovat nejčastější problémy pacientů po operaci kyčelního kloubu a analyzovat potřeby pacientů po totální náhradě kyčelního kloubu před propuštěním. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že pacienti potřebné informace od sester dostali v dostatečné míře, ovšem až v době hospitalizace, což se v některých případech potvrdilo jako nevyhovující. Někteří pacienti tak neměli dostatečně připravené domácí zázemí, včetně kompenzačních pomůcek usnadňujících pohyb po náhradě kyčelního kloubu, a museli tuto problematiku řešit prostřednictvím rodiny po dobu své hospitalizace. Díky pozdě podaným informacím se tak například může neplánovaně prodloužit doba hospitalizace, protože pacient na propuštění do domácího ošetřování není dostatečně připraven. Šetření ukázalo, že by bylo vhodné zlepšit informovanost pacientů ještě před nástupem k operaci kyčelního kloubu například formou informačních schůzek. Pacienti by tak měli možnost připravit si jak pomůcky vhodné pro pohybový režim po náhradě kyčelního kloubu, tak i domácí prostředí ještě před vlastní operací, aby mohli být kdykoli propuštěni do domácího ošetřování. Informovanost pacientů před operací je důležitou součástí kvalitně poskytované ošetřovatelské péče a vede ke spokojenosti pacientů.
|
host ::
RSS.