|
| |
|
|
Vědomá artikulace ve čteném projevu u studentů gymnázia
Dostálová, Dita Mia ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Wildová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou čtených projevů studentů posledního ročníku gymnázia a jejich změnám po vznesení požadavku o soustředění se na správnou artikulaci. Základním cílem je prokázání hypotézy, že se studentky ve svém druhém čtení dopustí méně odchylek od ortoepické normy. Do výzkumu se zapojilo deset studentek ze stejné třídy, pro které byl český jazyk rodným jazykem, v němž absolvovaly výuku a řečnickou průpravu a neměly diagnostikovanou žádnou poruchu řeči nebo čtení. Výzkum probíhal formou dvojího čtení vybraného textu, kdy před druhým čtením byly studentky vyzvány, aby se soustředily na svou artikulaci a spisovnou výslovnost. Nahrávky jejich čtení byly transkribovány běžnou českou transkripcí a analyzovány s cílem detekovat odchylky výslovnosti, které byly následně roztříděny do příslušných kategorií. Dále byly chyby kvantifikovány a byl zhodnocen jejich rozdílný výskyt při prvním a druhém čtení. Bylo zjištěno, že se studentky ve svých projevech zlepšily, ale toto zlepšení není signifikantní podle párového T-testu s oboustrannou alternativou. Nejčastěji se vyskytovaly ortoepické odchylky v asimilaci znělosti a zjednodušování souhláskových skupin. Studentky obecně tvořily významně více odchylek v souhláskách než samohláskách. Závěrem lze konstatovat, že se nepotvrdila výchozí...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kultura mluveného projevu tiskových mluvčích s analýzou Jiřího Ovčáčka
Sulimenko, Konstantin ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na praxi mluveného projevu, specificky na přednes, tiskových mluvčích v České republice a v této souvislosti analyzuje jednoho z nejvýraznějších tuzemských mluvčích, Jiřího Ovčáčka. Představuje kombinaci analytických prostředků pro zkoumání dobrého mluveného projevu s důrazem na ortoepii, fonetiku a teorii rétoriky. Takto představeny jsou například metody exaktního měření kvality a kvantity samohlásek, tempa a dalších akustických korelátů charismatického projevu a také metody poslechového šetření hlásek a hláskových skupin. Kromě užití těchto analytických prostředků v praktickém výzkumu je diskutována i jejich významnost pro zkoumání právě pracovníků vztahů s veřejností. V praktické části jsou popsané metody uplatněny na mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka. Zkoumání bylo podrobeno pět jeho projevů z průběhu let 2015 až 2019. Analýza se zaměřila na konkrétní problémy a nedostatky v rámci jeho výslovnosti včetně pokusu o jejich zdůvodnění, otázku globálního krácení a dloužení samohlásek a měření tempa. Součástí analýzy je i interpretace všech výsledků a jejich zasazení do kontextu současné mluvní praxe. Diskutovány jsou i posuny Jiřího Ovčáčka v rámci kvality jeho mluveného projevu a možnosti zlepšení, které jsou zobecnitelné na všechny tiskové mluvčí a další...
|
|
|
Active processes in the phonetics of modern Russian language
Zaripova, Adelya ; Konečný, Jakub (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
TÉMA: Aktivní procesy ve fonetice současného ruského jazyka ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá problematikou aktivních procesů v oblasti fonetiky současného ruského jazyka. Teoretická část je věnována otázkám normy a úzu, ortoepii a problematice jazykových změn ve společnosti. V této části jsou také představeny nejvýraznější aktivní procesy, které ve zvukové stránce současného ruského jazyka probíhaly a probíhají v posledních několika desetiletích. V praktické části jsou zpracovány výsledky analýzy autentického jazykového materiálu (televizní a rozhlasové pořady). Při analýze bude sledována frekvence a vzájemný vztah jevů normativních a aktivních. Na základě stanovených kritérií bude provedeno zhodnocení míry rozšíření aktivního procesu v řeči mluvčích a budou naznačeny možné tendence dalšího vývoje. KLÍČOVÁ SLOVA: ortoepie, norma, výslovnost, aktivní procesy, řeč
|
|
|
Česká ortoepická kodifikace
Štěpánová, Veronika ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent) ; Ološtiak, Martin (oponent)
Mgr. Veronika Štěpánová Česká ortoepická kodifikace Abstrakt Disertační práce pojednává o výslovnostní kodifikaci spisovné češtiny. Zaměřuje se na specifika zkoumání a popisu zvukové roviny jazyka a obecněji na problematiku ortoepické kodifikace, její kritéria, zdroje, vztah k ortografii atp. Rozebírá rovněž historii českého ortoepického zkoumání, podrobně se zabývá zejména prvními kodifikačními snahami, přípravami příruček Výslovnost spisovné češtiny I (ed. B. Hála; 1955, 1967) a Výslovnost spisovné češtiny II (ed. M. Romportl; 1978) a nově shrnuje i vývoj v oblasti výzkumů české spisovné výslovnosti od 80. let 20. století do současnosti. Těžiště práce spočívá zejména v analýze obsahů významných ortoepických příruček, a to nejen publikací Výslovnost spisovné češtiny I a II, ale i prací starších a novějších. Explicitně je upozorňováno na jevy, jejichž hodnocení se postupně proměňovala (např. výslovnost skupin zapisovaných jako mě a sh, užívání rázu, zjednodušování vybraných souhláskových skupin, znělostní asimilace před jedinečnými souhláskami) nebo jejichž pojetí je z pohledu současné výslovnostní normy problematické. Se vznikem práce je těsně spjato vybudování korpusu Monolog, jenž obsahuje nahrávky a ortografické přepisy veřejných projevů profesionálních mluvčích veřejnoprávního Českého rozhlasu a slouží...
|
|
|
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
|
host ::
RSS.