Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posthumanistický objekt
Adámková, Štěpánka ; Alaverdyan, Argišt (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci bude autorka pracovat s tělesností a spojením organického se syntetickým; skrze nástěnný objekt bude zkoumat, jak syntetický materiál reaguje s organickým tělem, jakými způsoby je možno dichotomii syntetického a organického spojit a vytvořit tak jejich metamorfózu, vlastní světy, abstrahovanou formu figurace. Její práce vychází z obdivu k lidskému tělu, které je obaleno a obklopeno syntetickými materiály. Tento vztah a spojení autorka vnímá a pojímá kontemplativně, romantizovaně. Ve svých nástěnných objektech hledá dynamiku, pohyb svalů, sounáležitost. V rámci bakalářské práce bude pokládat otázky týkající se vnímání vlastní tělesnosti, jsoucnosti a lidskosti v éře syntetizace, virtuality a derealizace. Kontemplací nad těmito otázkami vytvoří vlastní formy tělesnosti, kterou znázorňuje vlastním vizuálním názvoslovím, formami synteticko-organického života – lidstvo se podrobuje umělému světu a naopak, vytváří post-humanistické tělo, jemuž je potřeba vytvořit novou definici a pojetí.
Galerie letecké techniky a tradic letectví na letišti Medlánky v Brně
Sudolský, Filip ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem zadání diplomové práce bylo vytvoření architektonické studie novostavby Galerie letecké techniky a tradic letectví v Brněnských Medlánkách. Novostavba by měla být začleněna do prostředí stávajícího letiště sportovních letadel. Tomuto projektu předcházel před diplomový projekt, na který jsem se snažil navázat svým návrhem galerie. Řešený pozemek má svažitý charakter na volném terénu odloučen od četnější městské zástavby. Výchozím bodem pro návrh byla snaha o citlivý zásah do krajiny a zároveň hledání jistých referencí přímo v nejbližším okolí. Z dalekých rozhledů z místa stavby do okolí vznikla idea o zachování horizontální linie panoramatických křivek a spolu s prací s terénem a konstrukčním nárokům vznikla myšlenka vlněné krajiny s velko-rozponovou konstrukcí. Z potřeby zastřešit velkorozměrové exponáty v podobě letadel, a letecké techniky se konstrukce a její statické nároky staly startovacím bodem celého návrhu. Konstrukce je vytvořena prostorově příhradovým řešením a dominuje celému výstavnímu prostoru. Halový objekt je provozně i stavebně napojen na zázemí a ostatní využití galerie spolu s konferenčním sálem, kavárnou, studovnou, dílnou a administrativní částí. Jako jeden celek se jeví především při příchodu do areálu letiště, kdy je stavba zastřešena jednolitou organickou plochou, která ze ztrácí v okolním terénu. Samotná galerie však vystupuje z terénu a otevírá se směrem k vzletové a odletové ploše, kde také směřuje k hlavnímu výhledu do okolí. Objekt je také specifický svými vstupy, kde s jako hlavním vstupem je zamýšleno úzkým schodištěm ve střešní části. Tento vstup by měl lidem evokovat přistání letadel, kdy se letadlo při sestupu ponoří nejprve do oblak a následně se vynoří nad krajinou. Tedy člověk se ponoří do střešní plochy a objeví se v krajině, která je nahrazena galerií.
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012
Galerie letecké techniky a tradic letectví na letišti Medlánky v Brně
Sudolský, Filip ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem zadání diplomové práce bylo vytvoření architektonické studie novostavby Galerie letecké techniky a tradic letectví v Brněnských Medlánkách. Novostavba by měla být začleněna do prostředí stávajícího letiště sportovních letadel. Tomuto projektu předcházel před diplomový projekt, na který jsem se snažil navázat svým návrhem galerie. Řešený pozemek má svažitý charakter na volném terénu odloučen od četnější městské zástavby. Výchozím bodem pro návrh byla snaha o citlivý zásah do krajiny a zároveň hledání jistých referencí přímo v nejbližším okolí. Z dalekých rozhledů z místa stavby do okolí vznikla idea o zachování horizontální linie panoramatických křivek a spolu s prací s terénem a konstrukčním nárokům vznikla myšlenka vlněné krajiny s velko-rozponovou konstrukcí. Z potřeby zastřešit velkorozměrové exponáty v podobě letadel, a letecké techniky se konstrukce a její statické nároky staly startovacím bodem celého návrhu. Konstrukce je vytvořena prostorově příhradovým řešením a dominuje celému výstavnímu prostoru. Halový objekt je provozně i stavebně napojen na zázemí a ostatní využití galerie spolu s konferenčním sálem, kavárnou, studovnou, dílnou a administrativní částí. Jako jeden celek se jeví především při příchodu do areálu letiště, kdy je stavba zastřešena jednolitou organickou plochou, která ze ztrácí v okolním terénu. Samotná galerie však vystupuje z terénu a otevírá se směrem k vzletové a odletové ploše, kde také směřuje k hlavnímu výhledu do okolí. Objekt je také specifický svými vstupy, kde s jako hlavním vstupem je zamýšleno úzkým schodištěm ve střešní části. Tento vstup by měl lidem evokovat přistání letadel, kdy se letadlo při sestupu ponoří nejprve do oblak a následně se vynoří nad krajinou. Tedy člověk se ponoří do střešní plochy a objeví se v krajině, která je nahrazena galerií.
Organická soudobá architektura a bydlení
Čábelková Nahorniaková, Marcela ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Organická architektura je v dnešní době často používaným termínem především v souvislosti s odvážnou a experimentální formou. Přesná definice nebo rozdělení však stále chybí. Za zakladatele novodobé organické architektury je všeobecně považován Frank Loyd Wright. Ten organickou architekturu nejen realizoval, ale na počátku dvacátého století, kdy se formulovaly nové architektonické směry, ji definoval. Disertační práce se zabývá doposud nedostatečně popsanou problematikou organické architektury. Hlavní zaměření je upřeno na soudobou obytnou organickou tvorbu ve střední Evropě. Jmenovitě jsou podrobně rozebrány jednotlivé realizace na území Maďarska, České Republiky, Slovenské Republiky, Rakouska, Německa a Polska. Kromě detailního popisu Evropských realizací a jejich historických východisek se práce také podrobněji zabývá vznikem a významnými realizacemi severoamerické organické architektury. Novodobá organická architektura prioritně vznikala na území Spojených států amerických. Pro úplnost přehledu práce také uvádím nejvýznamnější soudobé realizace a architekty realizující obytnou organickou architekturu i v jiných státech světa. Cílem disertační práce bylo obecně poukázat na nejnovější trendy v navrhování staveb pro bydlení. V rámci nových trendů nalézt polohu organické architektury a zdůvodnit její vzrůstající popularitu, rozšířenost a nezbytnost pro další vývoj architektury. Organická architektura je alternativní cestou soudobého bydlení. V posledních letech její obliba vzrůstá v reakci na vznik novodobých technologií a materiálů, potřebu chránit naše přírodní zdroje a také na vzrůstající negativa globalizace a popření místních tradic a regionálních specifik. Aspekty organických forem byly rozebírány na základě členění organické architektury do tří hlavních skupin podle jejich hlavních charakteristik: forma, harmonie a udržitelný rozvoj. Dalším cílem bylo zjistit lokaci ohnisek výskytu organické obytné architektury. Jejich realizace nejsou koncentrované, ale spíše nekoordinovaně rozsety. Proto byly vybrány státy, které jsou oproti ostatním bohatší na výskyt organických domů. Cílem práce bylo také oslovit odbornou a laickou veřejnost, především pedagogy vysokých škol architektury a také samotné studenty. Velká část komunikace se odehrála na základě grantového projektu FRVŠ pro rok 2010. Uskutečnily se přednášky studentům o organické architektuře a výstava na téma: Soudobá obytná organická architektura. V neposlední řadě byla vydána publikace katalogu pod názvem: Soudobé organické domy – Evropa. V rámci grantového projektu jsem měla možnost navštívit velké množství realizací organických rodinných domů v zahraničí. Konkrétně na Slovenku, v Maďarsku a v Německu. Výsledky ankety, která byla položena formou otázek uživatelům a autorům vybraných domů, jsou součástí disertační práce. Výsledky disertační práce jsou především: - podrobné nastínění přehledu vývoje organického bydlení - definování soudobých tendencí organické architektury v bydlení - získání a zpracování odpovědí majitelů a autorů domů na anketní otázky - analýza organického domu (soustavy domů) v rámci urbanistické struktury a krajiny - kniha katalogu organických soudobých evropských bytových realizací pod názvem Soudobé organické domy - Evropa - článek o organické soudobé architektuře a bydlení v rámci elektronického architektonického časopisu archiweb, který má být publikován v roce 2012

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.