|
|
Optimization of oil production by OPEC countries
Pilátová, Markéta ; Červinka, Michal (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Po téměř 4 roky vídáme na ropném trhu nízké ceny a převis nabídky, což značně zpochybňuje relevanci OPECu. Abychom zjistili jeho roli, rozebereme v této práci optimální produkci ropy jednotlivých zemí OPECu s důrazem na zisk, kterého by jednotlivé země mohly dosahovat. Nejprve použijeme Cournotův model, abychom našli rovnovážnou cenu a výstup na oligopolním trhu. Následně pomocí modelu, považujícího OPEC a Rusko za Stackel- bergova vůdce, jehož konkurenti tvoří oligopolní lem, odhalíme potenciál nedávno utvořeného kartelu OPECu a Ruska. V obou modelech uplatníme data z roku 2016 s různými mírami elasticity poptávky na škále od -0.1 do -0.2. Naše zkoumání ukazuje, že všichni členové OPECu mohli mít vyšší zisk, pokud by participovali na nekooperativním oligopolním trhu, na kterém by se cena vyšplhala až na 81.7 USD/bbl. V případě vytvoření kartelu s Ruskem by společný profit OPECu mohl být ještě o 27 % vyšší, a to díky koordinovanému snižování výstupu a následnému prudkému nárůstu cen. Z toho lze usuzovat, že bud' OPEC ztratil kontrolu nad trhem s ropou nebo se pokusil vytlačit z trhu konkurenty, jejichž produkční náklady jsou relativně vyšší.
|
|
|
První ropný šok a jeho vliv na Spojené státy americké
Nováková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důsledky prvního ropného šoku, který znamenal konec éry levné ropy. Díky energetické krizi na začátku 70. let, kdy nabídka sotva stačila vysoké poptávce po ropě, měly poprvé producentské státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu převahu při vyjednávání s velkými ropnými společnostmi. V říjnu 1973 zástupci producentských států omezili těžbu ropy a zavedli embargo na Spojené státy, jako odplatu za americkou podporu Izraeli během jomkipurské války. Zneužili tak nebezpečnou situaci k umělému vyvolání nedostatku ropy na trhu. Zvýšená cena ropy měla kompenzovat rostoucí cenovou hladinu dolaru a donutit Spojené státy změnit politiku vůči Izraeli. Státy OPEC argumentovaly i tím, že dokud bude ropa levná, bude se i nadále tímto neobnovitelným zdrojem plýtvat. Cílem této práce je najít odpověď na to, jak ovlivnil první ropný šok Spojené státy americké a porovnat, zda měl významnější dopad na trh s ropou, na politiku nebo na americkou ekonomiku. Po stručném představení samotného ropného šoku, je bakalářská práce dále rozdělena do tří hlavních kapitol, které se věnují dopadům na ropný trh, americkou politiku a ekonomiku. Ve Spojených státech byly důsledky krize v mnohém odlišné i od ostatních členů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), protože vláda...
|
|
|
Optimization of oil production by OPEC countries
Pilátová, Markéta ; Červinka, Michal (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Po téměř 4 roky vídáme na ropném trhu nízké ceny a převis nabídky, což značně zpochybňuje relevanci OPECu. Abychom zjistili jeho roli, rozebereme v této práci optimální produkci ropy jednotlivých zemí OPECu s důrazem na zisk, kterého by jednotlivé země mohly dosahovat. Nejprve použijeme Cournotův model, abychom našli rovnovážnou cenu a výstup na oligopolním trhu. Následně pomocí modelu, považujícího OPEC a Rusko za Stackel- bergova vůdce, jehož konkurenti tvoří oligopolní lem, odhalíme potenciál nedávno utvořeného kartelu OPECu a Ruska. V obou modelech uplatníme data z roku 2016 s různými mírami elasticity poptávky na škále od -0.1 do -0.2. Naše zkoumání ukazuje, že všichni členové OPECu mohli mít vyšší zisk, pokud by participovali na nekooperativním oligopolním trhu, na kterém by se cena vyšplhala až na 81.7 USD/bbl. V případě vytvoření kartelu s Ruskem by společný profit OPECu mohl být ještě o 27 % vyšší, a to díky koordinovanému snižování výstupu a následnému prudkému nárůstu cen. Z toho lze usuzovat, že bud' OPEC ztratil kontrolu nad trhem s ropou nebo se pokusil vytlačit z trhu konkurenty, jejichž produkční náklady jsou relativně vyšší.
|
|
|
OPEC: snaha o udržení tržní pozice
Brückler, Jaroslav ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá snahou uskupení OPEC o udržení svého tržního podílu na trhu s ropou. Cílem práce je prozkoumat trh s ropou a poskytnout pohled na členy organizace OPEC v jejich snaze o prosazení jejich zájmů na tomto trhu. Práce se zaobírá podmínkami a prostředím na trhu s ropou a s možností kartelu OPEC ovlivňovat ceny ropy, skrze omezování nabídky a následného efektu na trh, na konkurenty a na tržní podíl samotného OPECu. Dále se práce věnuje historii vztahů uvnitř OPECu a jeho schopnosti plnit limity dohodnuté v rámci uskupení. V práci je také věnován prostor konkurentům OPECu na trhu s ropou a jejich vzrůstajícím možnostem jak ovlivňovat tento trh a popřípadě snižovat tržní podíl samotného OPECu.
|
|
|
Zrušení embarga na vývoz ropy ve Spojených státech a jeho dopady na energetický sektor
Vopěnková, Andrea ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Spojené státy v prosinci r. 2015 zrušily embargo na vývoz ropy po dlouhých 40 let. Původní účel embarga bylo zachování energetických zdrojů pro domácí spotřebu, především v případě dalšího přerušení importu. Spojené státy v r. 2017 nejsou čistým exportérem energie a zatím nedosáhly energetické závislosti. Cílem této práce je vysvětlit příčiny, za kterých USA přijaly vývozní regulaci a zároveň uvést okolnosti, za kterých došlo ke zrušení stávající legislativy. Hlavním cílem práce je analyzovat krátkodobé a dlouhodobé dopady volného exportu na energetický sektor USA. Teoretická kapitola vysvětluje pojem sankce, její typy a dělení a jak je možné měřit její efektivitu. Dále je uveden legislativní proces zavádění sankčního režimu na půdě OSN. Druhá kapitola vysvětluje příčiny arabského embarga z r. 1973 a poslední kapitola analyzuje dopady zrušení vývozního embarga na energetický sektor USA.
|
|
|
Dopady změn cen ropy na světovou ekonomiku.
Bulan, Tomáš ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Rusmichová, Lada (oponent)
V teoretické části práce je popsána ropa zprvu z pohledu historického, popisuje okolnosti prvního užití ropy a průběh jejího vzniku. Dále jsou v této části informace o rozdělení ropy, o její těžbě a o ložiskách, ve kterých se nejvíce vyskytuje. V neposlední řadě je zde charakterizován trh s ropou a detailnější vývoj její ceny. Praktická část je zaměřená na zjištění dopadu změny ceny ropy na světovou ekonomiku, respektive na hrubý domácí produkt zástupců států importujících a exportujících ropu. Tato závislost je zkoumána prostřednictvím korelační a grafické analýzy, která potvrzuje silnou závislost HDP států exportujících ropu na cenách ropy. Práce je zakončená aktuální charakteristikou současné situace na ropném trhu.
|
|
|
Can we still call OPEC a cartel?
Ali, Dalia ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Prokop, Jaromír (oponent)
This paper raises the question whether OPEC actually acts like a cartel, given the fact that there were many controversy surrounding the organization due to its coordination failures, which resulted to an oil glut between 2014-2016. Consequently, the oil industry experienced a dramatic decline in oil prices due to the oil surplus. A comparison was made between OPEC's allocated quotas, and its actual oil production to investigate whether the members of the organization adhere to the assigned quota, to achieve highest possible prices.
|
|
|
An Analysis of Contribution of the USA to the Economic Collapse of the Soviet Union
Vaneeva, Viktoria ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
In the given thesis some of the internal factors and especially external factors of the economic collapse of the Soviet Union are analysed. The external factors are represented as part of the anti-communist strategy of the United States in the 1980s. The strategy consisted of concrete economic sanctions and policies imposed by President Reagan and his administration in order to deteriorate the condition of the Soviet economy during the 1980s. Each of the steps against communist regime undertaken by the US is described and its impact on the Soviet economy is analysed. For example: the economic sanctions on the USSR after its invasion of Afghanistan in 1979; the increased military expenditures in the US in order to exhaust the Soviet economy in the arms race; the announced Strategic Defense Initiative; the secret negotiations between Reagan and the King of Saudi Arabia on reduction of oil prices in 1985; the US embargo on technology exports to the Soviet Union. The results of the research prove that strategy of President Reagan for economic destruction of communism contributed to the Soviet collapse in 1991.
|
|
|
Vznik a počáteční vývoj naftového průmyslu v Libyi
Čvančara, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
(česky): Tato práce pojednává o vzniku a počátečním vývoji naftového průmyslu v Libyi, časově ji lze vymezit zhruba lety 1951 až 1970. Autor si za hlavní sledované období zvolil 60. léta, kdy došlo k neuvěřitelně rychlému naftovému boomu v Libyi, který měl za následek téměř stoprocentní orientaci exportu země na ropný průmysl. Text je primárně rozdělen do pěti hlavních kapitol, z nichž jsou některé pro lepší přehlednost dále členěny na menší podkapitoly. Jednotlivé kapitoly se věnují historicko-politickému pozadí těžby libyjské nafty, samotnému průběhu těžby a působení naftových společností v Libyi, legislativnímu procesu, který se týkal naftového průmyslu a společenským podmínkám ovlivněných novým hospodářským zaměřením Libye. V závěru práce se autor pokouší zdůvodnit vliv státního převratu Muammara Kaddáfího na libyjský naftový průmysl.
|
|
|
První ropný šok a jeho vliv na Spojené státy americké
Nováková, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důsledky prvního ropného šoku, který znamenal konec éry levné ropy. Díky energetické krizi na začátku 70. let, kdy nabídka sotva stačila vysoké poptávce po ropě, měly poprvé producentské státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu převahu při vyjednávání s velkými ropnými společnostmi. V říjnu 1973 zástupci producentských států omezili těžbu ropy a zavedli embargo na Spojené státy, jako odplatu za americkou podporu Izraeli během jomkipurské války. Zneužili tak nebezpečnou situaci k umělému vyvolání nedostatku ropy na trhu. Zvýšená cena ropy měla kompenzovat rostoucí cenovou hladinu dolaru a donutit Spojené státy změnit politiku vůči Izraeli. Státy OPEC argumentovaly i tím, že dokud bude ropa levná, bude se i nadále tímto neobnovitelným zdrojem plýtvat. Cílem této práce je najít odpověď na to, jak ovlivnil první ropný šok Spojené státy americké a porovnat, zda měl významnější dopad na trh s ropou, na politiku nebo na americkou ekonomiku. Po stručném představení samotného ropného šoku, je bakalářská práce dále rozdělena do tří hlavních kapitol, které se věnují dopadům na ropný trh, americkou politiku a ekonomiku. Ve Spojených státech byly důsledky krize v mnohém odlišné i od ostatních členů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), protože vláda...
|
host ::
RSS.