|
|
In vitro fertilizace u koní
Müller, Filip ; Šušor, Andrej (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Reprodukční management v koňské chovatelské praxi se stále více opírá o in vitro fertilizaci (IVF) koňských oocytů. Tato technologie je komplexní proces zahrnující zisk nezralých oocytů, jejich in vitro maturaci a in vitro oplození hřebčím spermatem. Po následné in vitro kultivaci je časné embryo přeneseno do synchronizované příjemkyně. Úspěšnost koňského IVF je však ovlivněna mnoha faktory, například kvalitou oocytů, kapacitací spermií nebo i základními technickými aspekty samotného procesu, který je značně odlišný od jiných savčích modelů. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení současných poznatků o IVF koňských oocytů, identifikace klíčových faktorů ovlivňujících úspěšnost celého procesu a popis současných postupů při přípravě gamet pro IVF. Inkorporací nejnovějších přístupů v IVF technologii u koní, a jejich následnou optimalizací, bude dosaženo vyšší úspěšnosti celého procesu. Klíčovými aspekty pro zdokonalení koňského IVF je odběr gamet a následná manipulace s nimi, in vitro maturace oocytů, in vitro kapacitace spermií a následný embryonální vývoj.
|
|
|
Endokrinní disruptory a jejich vliv na vývojovou kompetenci savčího oocytu
Štenglová, Anna ; Němcová, Lucie (vedoucí práce) ; Ješeta, Michal (oponent)
Endokrinní disruptory (EDs) jsou definované jako látky exogenního původu narušující endokrinní systém. EDs se vyskytují ve významném množství v přírodním prostředí, plastových produktech, zpomalovačích hoření, což vede k nevyhnutelné expozici. Díky jejich širokému působení vzniklo několik organizací/ úmluv s cílem regulovat jejich výskyt v přírodním prostředí a omezit, popřípadě eliminovat jejich výrobu. Vstupem do těla nepříznivě ovlivňují vývoj, reprodukční, nervovou nebo imunitní soustavu více tříd živočichů pomocí hormonů. Modifikované hormonální hladiny jsou kromě potíží s fertilitou asociované také s fyziologickými abnormalitami, osteoporózou, depresí nebo s metabolickými onemocněními. EDs ovlivňují samičí reprodukční systém hormonálními modifikacemi HHG osy, v některých případech dokonce vedoucími až k dřívějšímu nástupu puberty. Pod vlivem EDs lze pozorovat narušení procesu steroidogeneze, vývoje folikulů a oocytů, zejména prostřednictvím meiotických defektů, což může vyústit až k předčasnému ovariálnímu selhání, popřípadě k infertilitě. Více endokrinních disruptorů narušuje reprodukční soustavu žen i po více generací epigenetickými efekty. Tato práce shrnuje poznatky o těchto všudypřítomných chemikáliích a jejich působení na samičí reprodukční systém, se zaměřením na vývojovou kompetenci...
|
|
|
Prstencovité lamely a jejich role ve virové infekci
Doležal, Vojtěch ; Bruštíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Prstencovité lamely jsou subdoménou hrubého endoplazmatického retikula tvořenou lipidickou membránou. Do této membrány mají vložené pórové komplexy, které jsou složením i prostorovým uspořádáním podobné jaderným pórům. Prstencovité lamely se přirozeně vyskytují v zárodečných buňkách, ale jejich vznik může být navozen i v buňkách, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Podílejí se na obnově jaderné membrány po buněčném dělení a hrají roli v regulaci uvolňování Ca2+ iontů z endoplazmatického retikula do cytoplazmy. Jejich vznik může být navozen i virovou infekcí. Tato práce v první části shrnuje poznatky o historii objevu prstencovitých lamel, jejich výskytu v různých buněčných typech, lokalizaci v buňce, stavbě a funkci. Druhá část shrnuje všechny poznatky o jejich výskytu ve virem infikovaných nebo transformovaných buňkách a případně jejich funkci v infekci, pokud je známa. Klíčová slova: Prstencovité lamely, pórový komplex, nukleoporin, oocyt, virus, endoplazmatické retikulum
|
|
|
Vliv triklosanu na průběh meiotického zrání prasečích oocytů in vitro
Straková, Johana ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Meiotická maturace oocytů je klíčovou fází vývoje samičích gamet. Do přirozené fyziologie oogeneze a meiotické maturace v současné době zasahuje množství antropogenních látek kontaminujících životní prostředí. Mezi tyto sloučeniny patří také triclosan. Triclosan (5- chloro-2-(2,4-dichlorophenoxy) phenol) je antibakteriální látka komerčně využívaná v kosmetických a dezinfekčních přípravcích. Do lidského organismu vstupuje tato sloučenina absorpcí přes kůži a sliznice a její přítomnost byla prokázána v krvi, moči, mateřském mléku, játrech a tukové tkáni. Triclosan je klasifikován jako endokrinní disruptor, přesto jeho spotřeba celosvětově stále stoupá. Cílem této práce je zhodnotit vliv nízkých dávek triclosanu na vybrané markery meiotického zrání prasečích oocytu in vitro. Tato práce popisuje negativní účinky triclosanu a triclosanu v kombinaci s bisphenolem S na meiotické zrání prasečích oocytů in vitro. Dále byl prokázán vliv těchto látek na zvýšené procento abnormálních meiotických vřetének a stabilitu mikrotubulů meiotického vřeténka. Vliv na mitochondrie a epigenetické vlivy triclosanu nebyly prokázány. Výsledky poukazují na rizika spojená s komerčním využitím triclosanu a nutnost dalšího studia jeho vlivu na reprodukční zdraví živočichů včetně člověka.
|
|
|
Charakterizace oocytů afrických rypošů
KOPECKÁ, Eva
This study is focused on the characterization of oocytes of long-lived rodents, naked mole-rat, and giant mole-rat, which are emerging models of long-term oocyte and ovarian quality. In the second part, the effect of repeated ovulations on aging-associated quality decline of oocytes is studied, comparing mouse and giant mole-rat.
|
|
|
Bioinformatic analysis of RNA dynamics during mammalian oocyte-to-embryo transition
Horvat, Filip ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Bruce, Alexander (oponent) ; Vioristo, Sanna (oponent)
Přeměna oocytu na emryo (oocyte-to-embryo transition, OET) je složitý biologický proces, při kterém terminálně diferencovaný oocyt podstupuje řadu koordinovaných změn, aby dal vznik souboru totipotentních buněk - blastoméře předimplantačního embrya. U savců je tento proces kontrolován převážně mechanismy posttranskripční regulace. Technologické pokroky v metodách sekvenování nové generace během poslední dekády umožnily studovat OET pomocí bioinformatických analýz transkriptomických a genomických datových sad. Práce předložená v této disertaci zkoumá mechanismy posttranskripční regulace a dynamiku různých RNA během OET pomocí podrobných výpočetních analýz. Práce je rozdělena do tří témat, která pokrývají různé aspekty regulace OET u savců a ilustrují role různých druhů RNA. První téma, které je v této práci popsáno, se zabývá složením a dynamikou maternálního transkriptomu u myší. Ve svém výzkumu jsme zkoumali roli deadenylázy CNOT6L při odbourávání maternálních mRNA u myší. Poskytli jsme důkazy, že subfertilita zvířat s defektem Cnot6l pravděpodobně souvisí s narušením deadenylace a degradace maternálních mRNA uložených v oocytu. V další studii jsme pomocí výpočetní analýzy zkoumali evoluční historii a funkci Sirena1, nejhojněji zastoupené lncRNA v myším oocytu. Analýza diferenciální exprese myších...
|
|
|
Ezrin-Radixin-Moesin (ERM) proteiny: Spojník tetraspaninových sítí a cytoskeletu gamet
Picková, Jana ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Lánská, Eva (oponent)
Ezrin, který společně s radixinem a moesinem patří do rodiny ERM proteinů, hraje významnou roli v propojení membránových proteinů s aktinovým cytoskeletem. Ve spermiích byl ezrin doposud identifikován pouze u lidí a býků, kde se pravděpodobně podílí na řízení polymerace aktinu během kapacitace. V průběhu akrozomální reakce hraje aktin důležitou roli v přesunu proteinů z vnitřní akrozomální membrány do ekvatoriálního segmentu, což je děj nezbytný pro úspěšný průběh oplození. Mezi proteiny, které se během akrozomální reakce přesouvají do ekvatoriálního segmentu, místa iniciace fúze gamet, patří i protein CD9. Tento protein pravděpodobně stabilizuje interakce ostatních proteinů mezi spermií a oocytem během fúze gamet. V této diplomové práci jsme se zaměřili na roli ezrinu v propojení proteinu CD9 s aktinovým cytoskeletem v myší spermii. Pomocí nepřímé imunofluorescence jsme detekovali přítomnost ezrinu, CD9 a aktinu v akrozom intaktní myší spermii. Jejich ko-lokalizace v apikální akrozomální oblasti spermie naznačuje, že tyto proteiny mohou ve spermii interagovat, avšak naše výsledky ko-imunoprecipitace tuto možnost nepotvrdili. Nicméně, v apikální akrozomální oblasti jsme detekovali také přítomnost proteinu EWI-2, který by mohl být prostředníkem této vazby. V rámci práce jsme se rovněž zabývali...
|
|
|
Vliv bisfenolu S na průběh meiotického zrání prasečích oocytů in vitro
Kosařová, Zuzana ; Petr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Meiotické zrání je klíčovou fází vývoje samičích gamet. Do regulace procesu zrání mohou negativně zasahovat látky, které vstupují do organismu z vnějšího prostředí a následně narušují homeostázu na úrovni hormonálního řízení. Tyto látky se označují jako endokrinní disruptory (ED). Mezi nejrozšířenější ED patří bisfenoly. Po prokázání ED aktivity a právních regulacích využití bisfenolu A značně stoupla světová produkce bisfenolu S (BPS). Recentní studie potvrzují negativní vliv BPS přítomného v organismu na reprodukci lidí a zvířat. Přesto zůstává řada dopadů BPS na oogenezi stále nejasná. Tato práce je zaměřena na hodnocení vlivu BPS na vybrané markery rozpadu jaderné membrány v průběhu rozpadu zárodečného váčku (lamin A/C, lamin B1 a LEMD3) a na přeskupování chromatinu po výstupu prasečích oocytů z I. meiotického bloku. Výsledky prokazují negativní vliv BPS na průběh meiotického zrání zrychlením či zpomalením dějů, které souvisejí s rozpadem jaderné membrány a na nutnost se tímto tématem dále zabývat. Klíčová slova endokrinní disruptor, bisfenol S, meiotické zrání, rozpad jaderné membrány, oocyt
|
|
|
Role kumulárních buněk při zrání savčích oocytů
Meniuková, Kateřina ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Drutovič, David (oponent)
Kumulární buňky vznikají v ovariálních folikulech diferenciací ze somatických granulózních buněk. Jsou uspořádány kolem oocytů ve stratifikovaných shlucích, jejichž nejspodnější vrstva se nazývá corona radiata. Buňky této vrstvy svými cytoplazmatickými mikroklky prochází přes zonu pellucidu do blízkosti oolemy, kde v místě vzájemného kontaktu buněk vznikají gap junctions, jež zajišťují signalizační a metabolickou provázanost. Oocyty produkují faktory ovlivňující procesy v kumulárních buňkách včetně jejich metabolismu a životaschopnosti. Kumulární buňky modulací množství cyklických nukleotidů v oocytech umožňují udržování meiotického arrestu, čímž oocytům poskytují čas pro dokončení růstové fáze a nabytí kompetence pro maturaci. Jelikož oocyty disponují velmi omezenou schopností zpracování glukózy, metabolická kooperace s kumulárními buňkami zprostředkovává zisk energie potřebné pro děje spojené s růstem a maturací. Kumulární buňky pomocí několika metabolických drah zpracování glukózy vytvářejí energetické substráty pro tvorbu ATP, které následně transportují do oocytů. Dále regulují i množství lipidových kapének v oocytech a ochraňují je před buněčnou toxicitou. Zvýšení koncentrace luteinizačního hormonu ve folikulu těsně před ovulací indukuje šíření signálu pro expanzi kumulárních buněk. Porušení...
|
|
|
Vytvoření a analýza kondicionálního knock-outu CDK12 pro studium reprodukční schopnosti samice
Sedmíková, Veronika ; Šušor, Andrej (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Oogeneze je proces složité souhry změn na genetické, buněčné i strukturální úrovni, která by měla vyústit v diferenciaci samičích gamet. Je vyžadována striktní regulace těchto dějů, protože jakékoliv narušení by mohlo vést k poruchám plodnosti či postižení potomků. Smyslem této práce je odkrýt další znalosti o procesech ovlivňujících vývoj oocytů. Tato diplomová práce se zaměřuje na cyklin-dependentní kinázu 12 (CDK12), která patří do rodiny serin/threoninových kináz. Je známá pro svou pleiotropní roli v buněčných procesech jako je transkripce, translace, progrese buněčného cyklu, buněčná proliferace, reakce na poškození DNA (DDR) a udržování stability genomu. CDK12 vytváří aktivní komplex se svým vazebným partnerem cyklinem K a ovlivňuje tak elongační děj transkripce prostřednictvím fosforylace serin-2 na C-terminální doméně RNA polymerázy II. V předchozích studiích byla identifikována role CDK12 v implantaci blastocyst, kdy deplece CDK12 v myších embryích vedla k jejich letalitě, doposud se však nikdo nevěnoval studii funkce CDK12 v oocytu. Naším hlavním cílem bylo vytvořit životaschopný myší model s kondicionálním knock- outem CDK12 v oocytu. Použili jsme Cre-LoxP systém za pomoci oocyt specifického promotoru pro zona pellucida-3, s cílem objasnit vliv CDK12 na oogenezi, folikulogenezi a...
|
host ::
RSS.