|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Farmakologické ovlivnění motoriky mláďat laboratorního potkana
Stehlíková, Mariana ; Bitnar, Petr (oponent) ; Mareš, Pavel (vedoucí práce)
Ganaxolon je nové potenciální antiepileptikum odvozené od progesteronového derivátu allopregnanolonu. Preklinické i klinické studie ukazují na jeho antikonvulzivní efekt při léčbě parciálních i ganeralizovaných typů epilepsií včetně částečného úspěchu u refrakterních epilepsií. Cílem studie bylo zjistit vliv ganaxolonu na motoriku mláďat laboratorního potkana a specifika vázaná na prepubertální věk potkana korelující s věkem dítěte. Otestováno bylo celkem 90 potkanů ve věku 12, 18 a 25 dnů. V každé věkové kategorii jsme hodnotili efekt dávky 20 mgGNX/kg a 40 mgGNX/kg porovnávaný s kontrolní skupinou. Pro posouzení motoriky jsme spolu se subjektivním hodnocením využili righting test, bar holding test, wire mesh test, negative geotaxis test a open field test volené s ohledem na věk potkana. U žádného testu nebyly vedlejší účinky na motoriku signifikantně potvrzeny. Studie tedy prokázala, že ganaxolon v efektivním antikonvulzivním množství nepůsobí zřetelně toxicky na motoriku mláďat laboratorního potkana. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
K obecným otázkám ontogeneze řeči
ADAMOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na obecné otázky ontogeneze řeči, podává přehled o ontogenezi jako dílčí vědní disciplíně a popisuje vývoj řeči u jednotlivce. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část přináší obecné pojednání o ontogenezi řeči a vědách souvisejících. Dále je její součástí přehled vývojových stadií řeči. Práce poukazuje na biologické faktory, sociální prostředí a prostředí rodiny, které jsou důležité při vzniku řeči. Také se zabývá problematikou slovní zásoby, jež s vývojem řeči souvisí. Výzkumná část popisuje souvislost mezi čtenářstvím a rozsahem slovní zásoby se zaměřením na žáky druhého stupně základních škol ve věkové hranici 12-14 let.
|
|
|
Vliv teploty vody na ontogenezi keříčkovce jihoafrického (Clarias gariepinus) během postembryonálního vývoje
FRANTA, Pavel
Bakalářská práce zahrnovala dva metodicky totožné experimenty, ve kterých byl sledován nástup klíčových úseků rané ontogeneze (H95, S95, Re95) při teplotě 24 °C. V rámci experimentů bylo využito 29 experimentálních skupin eleuterembryí/larev krmených vždy po dobu 30 dní, které se však lišily v načasování začátku podávání vnější potravy. První skupina byla poprvé nakrmena ve věku 72 hPF a každá další skupina vždy o 6 hodin později než skupina předcházející (poslední krmená skupina tak zahájila příjem potravy ve věku 240 hPF). Jako kontrola posloužila skupina, které po celou dobu pokusu nebyla podávána žádná vnější potrava. Byl zkoumán vliv načasování zahájení krmení na morfometrické a gravimetrické parametry, velikostní rozložení, přežívání a míru kanibalismu eleuterembryí/larev. Při teplotě 24 °C se eleuterembrya vykulila (H95) po uplynutí 36, resp. 33 hodin (1., resp. 2. experiment) od oplození. K zahájení příjmu exogenní potravy (S95) došlo během 1. experimentu ve věku 123 hPF a strávení žloutkového váčku u larev (Re95) nastalo ve stáří 150 hPF. V případě 2. experimentu byl příjem exogenní potravy zaznamenán ve stáří 115 hPF a strávení žloutkového váčku u larev ve stáří 161 hPF. Během časového intervalu H95 až S95 byla zaznamenána vyšší míra růstu, především pak ocasní části těla. V intervalu S95 Re95 se u nekrmených larev růst zastavil (první projev hladovění). Na konci pokusu byly vlivem odlišného načasování zahájení krmení statisticky průkazně ovlivněny (P < 0,01) všechny sledované parametry kromě míry kanibalismu. Zatímco procentuální zastoupení velkých a středně velkých jedinců (potencionálních kanibalů) klesalo s prodlužující se dobou zahájení krmení, míra kanibalismu se neměnila. Narůstalo však zastoupení malých jedinců v jednotlivých skupinách. U keříčkovce jihoafrického se potvrdilo, že není vhodné z hlediska přežívání oddalovat zahájení krmení. Na rozdíl od přežívání, u morfometrických parametrů nebylo pozorováno statisticky významné negativní snížení hodnot, pokud k zahájení krmení eleuterembryí/larev bylo přistoupeno před dosažením věku 216 hPF. Dále bylo zjištěno, že téměř 100 % jedinců v kontrolní (nekrmené) skupině uhynulo ve stáří 377 hPF. První známky zvýšené mortality však byly pozorovány již ve stáří 283 hPF. Na základě výše uvedeného lze tak říci, že k nástupu PNR (point of no return) došlo u keříčkovce jihoafrického přibližně ve věku 270 hPF.
|
|
|
Vliv gymnastického cvičení na držení těla u dívek mladšího školního věku
ŠMOLÍKOVÁ, Tereza
Práce je zaměřena na sledování držení těla u dívek mladšího školního věku. Respondentky jsou rozděleny do dvou skupin. Děvčata aktivně se věnující sportovní gymnastice a děvčata vykonávající jiný či žádný sport. Rozdílnost těchto dvou skupin je zjišťována pomocí dotazníků. V teoretické části jsou veškeré informace a spojitosti důležité k danému tématu týkající se gymnastického cvičení, respektive sportovní gymnastiky. Jako jsou fyziologické aspekty zátěže u dívek mladšího školního věku, funkce hybného systému a také oblast kineziologie, jako je svalová dysbalance, svalová rovnováha a vzpřímená poloha těla. Vzhledem k danému tématu je v této diplomové práci i zmíňka o ontogenetickém vývoji dívek a také oblast výchovy ke zdraví, zejména životního stylu. Dále se snaží tato práce objasnit klíčová slova celého výzkumného šetření. V praktické části jsou vyhodnoceny již zmíněné dotazníky, dále diskuse a celkové výsledky výzkumného šetření. Kde, byl zjištěn pozitivní vliv gymnastického cvičení na držení těla u dívek mladšího školního věku.
|
|
|
Vliv teploty vody na průběh rané ontogeneze u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
PROKEŠOVÁ, Markéta
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv teploty (rozmezí teplot: 17,4 - 38,6 °C) na ranou ontogenezi (během intervalu od oplození vajíček po úplnou spotřebu žloutkového váčku u 50 % jedinců; Fe - Re50) u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Bylo zjištěno, že délka inkubační periody (interval od oplození do okamžiku vylíhnutí 50 % jedinců; Fe - H50), délka periody líhnutí (interval od vylíhnutí 5 % jedinců do vylíhnutí 95 % jedinců; H5 - H95), délka periody do zahájení příjmu exogenní potravy (interval od H50 do zahájení příjmu exogenní potravy u 50 % jedinců; H50 - S50) a délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku (H50 - Re50) vykazují nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Délka periody do úplné resorpce žloutkového váčku se významně prodlužuje (přibližně šestinásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Embryonální vývoj je teoreticky zastaven při teplotě 15,4 °C a líhnutí nastává po uplynutí zhruba 12 efektivních denních stupňů. Velikost larev se během embryonální a larvální periody zvětšuje. Velikost larev při H50, S50 a Re50 vykazuje nepřímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Velikost jedinců při Re50 je zvětšena (přibližně dvojnásobně) díky podávání exogenní potravy (ve srovnání s experimenty, kdy nebylo použito žádné externí krmivo). Objem žloutkového váčku larev se během embryonální a larvální periody snižuje. Objem žloutkového váčku larev při H50 koreluje s velikostí jiker a při S50 pak jeví přímo úměrnou závislost na inkubační teplotě. Suchá hmotnost žloutkového váčku larev při H50 činí 89 % celkové suché hmotnosti vylíhlé larvy. Během periody endogenní výživy se v larvální somatické tkáně přemění cca 75 % hmotnosti sušiny jiker. Efektivita přeměny energie (J . ks-1) během periody endogenní výživy je nižší (60 % . ks-1). Energetická hodnota sušiny a obsah síry v sušině se během periody endogenní výživy (vajíčko, vylíhlá larva, larva se spotřebovaným žloutkovým váčkem) snižuje. Obsah dusíku a uhlíku v sušině se během embryonální periody zvyšuje a během larvální periody se naopak snižuje. Zóna teplotní tolerance z hlediska přežívání pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého leží mezi 19 a 33 °C (s teplotním optimem mezi 23 a 30 °C), tzn., že tento druh patří mezi teplomilné druhy ryb. Suboptimální teploty leží v intervalu 21 - 23 °C a 30 - 33 °C. Teploty pod 17,5 °C a nad 35,5 °C lze považovat za letální již pro embryonální periodu (Fe - H50). Teploty pod 19 °C a nad 33 °C pak za letální pro larvální periodu vývoje (H50 - Re50). Teplotní optimum pro ranou ontogenezi keříčkovce červenolemého z bioenergetického hlediska leží mezi 23 - 28 °C.
|
|
|
SROVNÁNÍ MORFOANATOMICKÝCH ASPEKTŮ RANÉ ONTOGENEZE RYB SKUPIN PHYSOSTOMI A PHYSOCLISTI NA PŘÍKLADU VYBRANÝCH DRUHŮ
STOPOVÁ, Barbora
Práce {\clq}Srovnání morfoanatomických aspektů rané ontogeneze ryb skupin Physostomi a Physoclisti` si klade za cíl popis časné ontogeneze různých druhů akvarijních ryb ze skupin Physostomi a Physoclisti a porovnání rychlosti organogeneze při srovnání obou skupin. Organogeneze Physostomních a Physoclistních druhů je morfologicky stejná, liší se pouze v základních principech zobecněných klasifikací period, fází a stupňů. Odlišnosti v organogenezi ryb nacházíme zejména v závislosti na fylogenetickém postavení. Teoretická část této práce je věnována vymezení pojmů týkající se skupin Physostomi a Physoclisti, ontogeneze a anatomii plynového měchýře. V rámci vlastní práce je dále zachycena ontogeneze u modelových druhů a bylo provedeno srovnání rané ontogeneze u obou skupin. Výsledky práce prokázaly, že doba, která je u obou skupin potřebná k dosažení určitého ontogenetického stupně od oplození se významně liší a embryonální vývoj je celkově u Physoclisti delší než u Physostomi. Práce také naznačuje, že plnění plynového měchýře biochemickou cestou plyny z krve neexistuje pouze u některých jikry kladoucích Physoclisti, ale také u živorodek.
|
|
|
VOJTŮV PRINCIP VE FYZIOTERAPII HYBNÝCH PORUCH U DĚTSKÝCH NEUROLOGICKÝCH PACIENTŮ
KADLECOVÁ, Jana
V mé bakalářské práci jsem se zabývala problematikou reflexní terapie ve vztahu k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Vzhledem k faktu, že je Vojtův princip považován za nejúčinnější způsob léčení pro pacienty postižené jakoukoli formou DMO, jsem si jako hlavní cíl práce stanovila evaluaci efektivity léčby právě dle Vojty. Respondenty byli dva klienti centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida vedených v terapii pro triparetickou a diparetickou formu DMO. V teoretické části jsem se věnovala popisu skutečností týkajících se onemocnění, které zahrnují etiologii, symptomy, klinický obraz, ale především diagnostiku, prevenci a léčbu. V návaznosti na ni jsem charakterizovala podstatu Vojtovy metody jako diagnostického a terapeutického systému. Praktická část se metodologicky opírá o principy kvalitativního výzkumu, který byl založen na sekundární analýze dat a přímém pozorování. Součástí monitoringu byl standardní pozorovací test Gross Motor Function Classification System (GMFCS) a test ADL. Jako prostředek ke splnění dílčího cíle práce, tedy pro analýzu zkušeností rodičů s léčbou DMO dle Vojty jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Vyšetření spontánní hybnosti, kvality a kvantity tělesné postury při vývoji vzpřimovacích mechanismů potvrdilo objektivní zlepšení u obou respondentů po provedené terapii dle Vojty, která se ukázala ve výstupním kineziologickém rozboru. Z kazuistických studií vyplynulo, že na efektivitu terapie dle Vojty mají také vliv jisté aspekty, mezi něž patří frekvence, dávka, včasnost zahájení terapie, správné vedení rodičů fyzioterapeutem a jejich přístup k terapii. Vojtova metoda představuje vhodné východisko pro léčbu dětí s DMO, ale je nutno brát na zřetel, že jejich rehabilitace musí být vždy ucelená. Závěrem bych pro další výzkum v této problematice doporučila sledování klientů ve vývoji dle výpočtu retardačního kvocientu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.