|
|
Brachyterapeutická léčba z pohledu sester a pacientů
KULAJEC, Teťana
Brachyterapie je forma radioterapie, při níž se zdroj záření umisťuje na velmi krátkou vzdálenost ke karcinomu. Nejčastější indikací k brachyterapii jsou onkogynekologické malignity. Cílem této práce bylo zjistit úlohu sestry u pacienta léčeného intrakavitární brachyterapií, zkušenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí poskytnutou při intrakavitární brachyterapeutické léčbě a zmapovat specifika ošetřovatelské péče sestry při intrakavitární brachyterapeutické léčbě. Dále jsem se zaměřila na komplikace vzniklé při brachyterapii a na prevenci vzniku těchto komplikací ze strany sestry. Ke splnění cílů jsem použila kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a pacienty. Výsledky jsem analyzovala pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír a takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. První výzkumný soubor tvořily čtyři sestry pracující na brachyterapeutickém sále. Druhý soubor tvořilo šest pacientů vybraných metodou záměrného výběru, pro které bylo zvoleno následující kritérium: pacient měl nebo má onkogynekologické onemocnění, u kterého byla zahájena brachyterapeutická léčba. Bylo zjištěno, že sestra má na brachyterapeutickém sále úlohu především jako sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče. Roli edukátorky ale sestra splnila pouze v oblasti edukace o průběhu brachyterapeutické léčby, ale o prevenci komplikací již nikoliv. Podle dalších výpovědí bylo zjištěno, že tuto edukaci sestry provádějí, až když se jich pacienti na toto téma sami zeptají. Specifika ošetřovatelské péče se u žádné z respondentek skoro vůbec nelišila. Pacienti zhodnotili i přes absenci edukace ošetřovatelskou péči poskytnutou sestrou a spolupráci s ní jako velmi kladnou a jejich přístup za zcela profesionální. Některým pacientům posloužila sestra i jako psychická opora. Výpovědi pacientů ukázaly, že výskyt komplikací po brachyterapeutické léčbě byl o něco širší, než jmenovaly sestry. Výsledky výzkumného šetření mohou být tématem pro návrh semináře o této problematice.
|
|
|
Prevence onkogynekologických onemocnění z pohledu laické veřejnosti
Mrázová, Miroslava ; Šimonová, Daniela (vedoucí práce) ; Kocián, Roman (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onkogynekologické prevence. Nedostatek informací o důležitosti preventivních prohlídek a neznalost závažnosti onkogynekologických onemocnění vede ženy k absenci pravidelných nebo včasných návštěv gynekologa. Uvedená epidemiologická data potvrzují závažnost celé věci. Teoretická část práce vytváří ucelený zdroj informací o onkogynekologické problematice od základní terminologie přes diagnostiku, typy vyšetřovacích metod, možnosti léčby a rizikové faktory vzniku onemocnění. Další kapitoly popisují primární, sekundární, terciární a kvarterní prevenci. Součástí je i popis úlohy porodní asistentky v prevenci a péči o onkogynekologické pacientky. Praktická část se zabývá rozborem dotazníkového šetření za využití kvantitativní dotazníkové metody při účasti 250 respondentů. Hlavním cílem práce bylo zjistit míru informovanost laické veřejnosti, žen i mužů, o možnostech prevence onkogynekologických onemocnění a upozornit na význam gynekologických prohlídek v každém věku ženy. Z výzkumu vyšlo najevo, že je zapotřebí vzdělávat veřejnost v oblasti gynekologické prevence již ve škole a motivovat ženy k účasti na preventivních gynekologických prohlídkách a ve screeningových programech. Je také nutné vyvrátit mýty o očkování proti HPV a přimět lékaře a porodní asistentky,...
|
|
|
Prevence onkogynekologických onemocnění z pohledu laické veřejnosti
Mrázová, Miroslava ; Šimonová, Daniela (vedoucí práce) ; Kocián, Roman (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onkogynekologické prevence. Nedostatek informací o důležitosti preventivních prohlídek a neznalost závažnosti onkogynekologických onemocnění vede ženy k absenci pravidelných nebo včasných návštěv gynekologa. Uvedená epidemiologická data potvrzují závažnost celé věci. Teoretická část práce vytváří ucelený zdroj informací o onkogynekologické problematice od základní terminologie přes diagnostiku, typy vyšetřovacích metod, možnosti léčby a rizikové faktory vzniku onemocnění. Další kapitoly popisují primární, sekundární, terciární a kvarterní prevenci. Součástí je i popis úlohy porodní asistentky v prevenci a péči o onkogynekologické pacientky. Praktická část se zabývá rozborem dotazníkového šetření za využití kvantitativní dotazníkové metody při účasti 250 respondentů. Hlavním cílem práce bylo zjistit míru informovanost laické veřejnosti, žen i mužů, o možnostech prevence onkogynekologických onemocnění a upozornit na význam gynekologických prohlídek v každém věku ženy. Z výzkumu vyšlo najevo, že je zapotřebí vzdělávat veřejnost v oblasti gynekologické prevence již ve škole a motivovat ženy k účasti na preventivních gynekologických prohlídkách a ve screeningových programech. Je také nutné vyvrátit mýty o očkování proti HPV a přimět lékaře a porodní asistentky,...
|
|
| |
|
|
Kvalita života pacientek s karcinomem hrdla děložního
Králová, Eva ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života pacientek s diagnostikovaným lokálně pokročilým karcinomem hrdla děložního. Cílem práce je zjistit, jak tato skupina pacientek vnímá svou kvalitu života v období po ukončení léčby a které faktory se na hodnocení podílejí a porovnat rozdíly v hodnocení kvality života v různém časovém odstupu od léčby. Teoretická část práce přináší přehled základních poznatků o karcinomu děložního hrdla. Zabývá se epidemiologií tohoto onemocnění, rizikovými faktory jeho vzniku, klasifikací, diagnostikou, léčbou a jejími časnými i pozdními vedlejšími účinky, zmíněna je důležitá oblast prevence. Pozornost je věnována také kvalitě života, vymezení tohoto pojmu, jeho definici a významu hodnocení kvality života. Empirická část je zaměřena na zjištění subjektivního hodnocení kvality života a úrovně funkčního stavu pacientek. Jsou uvedeny cíle práce, pracovní hypotézy, popsána metodika šetření a charakteristika zkoumaného vzorku. Data získaná od respondentek dotazníkovým šetřením pomocí vlastního nestandardizovaného dotazníku a dotazníků EORTC QLQ C-30 a QLQ CX-24 jsou prezentována formou grafů a tabulek doplněných komentářem. Dále jsou uvedeny výsledky šetření a jejich srovnání s jinými studiemi.
|
|
|
Role porodní asistentky v prevenci nádorových onemocnění
NESNÍDALOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá rolí porodní asistentky v prevenci nádorových onemocnění. Role porodní asistentky jako edukátorky v této oblasti je velmi důležitá a vychází z jejich kompetencí. Tato práce je zaměřena především na primární a sekundární prevenci nádorových onemocnění. Porodní asistentka by měla využít svoje znalosti v oblasti prevence nádorových onemocnění a poskytnout ženě co nejvíce informací. Měla by se snažit navázat se ženou vztah, založený na důvěře a přesvědčit ženu, že informace, které ji poskytuje, jsou pro ni potřebné. Větší míra informovanosti žen přispěje k větší účasti na screeningových programech a může také změnit jejich zdravotní styl lepším směrem. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda porodní asistentky edukují své klientky v oblasti prevence nádorových onemocnění. Druhý cíl zjišťoval, zda ženy chtějí informace o prevenci nádorových onemocnění od porodních asistentek a třetí cíl měl za úkol zjistit, zda ženy využívají možnosti prevence nádorových onemocnění. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativního šetření. Byla využita metoda dotazování a technika rozhovorů. Výzkumné soubory tvořily porodní asistentky pracující v ambulantním zařízení a ženy starší 18 - ti let. První výzkumný soubor tvořilo 10 žen starších 18 ti let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 7 porodních asistentek pracujících v ambulantním zařízení. První výzkumná otázka se zabývala způsobem, jakým edukují porodní asistentky klientky v oblasti prevence nádorových onemocnění. Porodní asistentky využívají především rozhovoru s klientkou, často také klientkám nabízí letáčky s touto tématikou. Rozhovory s ženami ukázaly, že od porodních asistentek mají minimální informace. Důležité tedy je zvýšit motivaci porodních asistentek v edukaci prevenci nádorových onemocnění, aby chtěly ženám své znalosti v této oblasti předávat. Druhá výzkumná otázka se zabývala způsobem, jakým získávají ženy informace o prevenci nádorových onemocnění. Ženy nejčastěji odpovídaly, že své informace získávají od svého gynekologa a také tyto informace čerpají z letáčků na toto téma. Všechny uváděly, že by uvítaly více informací a to i od porodní asistentky. Třetí výzkumná otázka se zabývala náhledem žen na prevenci nádorových onemocnění. Ženy vnímají prevenci nádorových onemocnění jako důležitou, ale i přes informace, které mají, ne všechny preventivní opatření dodržují. Je tedy na místě, ženy motivovat, aby se účastnily screeningových programů a dodržovaly zásady zdravého životního stylu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že by porodní asistentky měly ženy více edukovat o samovyšetření prsou, jelikož ani jedna žena z výzkumného souboru toto vyšetření neprovádí. Pozornost by měly porodní asistentky věnovat edukaci v oblasti screeningu kolorektálního karcinomu. Výzkumná práce poukazuje zejména na to, že edukace ze strany porodní asistentky je velmi potřebná. Je třeba motivovat porodní asistentky, aby své klientky v oblasti prevence nádorových onemocnění edukovaly a podpořit vzdělání porodních asistentek v této oblasti. Jelikož porodní asistentky poukazovaly na nedostatek času na edukaci v ambulantním zařízení, bylo by vhodné, kdyby porodní asistentky vzdělávaly v této oblasti již žáky na základních školách, studenty na středních školách a učilištích. Podstatné také je edukaci zaměřit na věkově starší klientky, jelikož ty, často nevyužívají screeningových programů a přichází k lékaři až při objevení příznaků onemocnění. Vzhledem k výsledkům práce, byl vytvořen edukační materiál pro ženy, aby zjednodušil porodním asistentkám edukaci v této oblasti a ženám umožnil lepší orientaci v prevenci nádorových onemocnění.
|
|
|
Edukace žen po operaci pro zhoubné nádory rodidel
ELLINGEROVÁ, Zdeňka
Moje bakalářská práce na téma Edukace žen po operaci pro zhoubné nádory rodidel, se zabývá především péčí a sebepéčí o ženy po gynekologické operaci. V práci zjišťuji, v jakých okruzích péče porodní asistentky ženy edukují. Práce je rozdělena do kapitol tak, aby byly objasněny všechny termíny. Začínám anatomií ženských pohlavních orgánů, vyšetřovacími metodami v gynekologii, které ženy podstupují při preventivních prohlídkách nebo naopak, když jdou ke svému lékaři s problémy. Dále pokračuji klasifikací nádorových onemocnění jednotlivých pohlavních orgánů, popisuji jejich specifika, projevy, vyšetřovací metody a možnou léčbu. Gynekologické nádory je možné do určité fáze vývoje onemocnění řešit operativně. Proto jsou v práci zahrnuty i možné operační přístupy. Dále jsou v práci popsána i onkologická centra, jejich vybavenost a kolik jich v České republice je. Následně je rozepsána role porodní asistentky v péči o ženu po operaci s onkologickým onemocněním, specifika péče, je zde popsán i psychologický přístup k ženě, protože onkologické onemocnění je po ženu těžkou životní situací. Je úkolem porodní asistentky pomoci ženě se s tímto vyrovnat. Každá porodní asistentka by měla psychologický přístup znát, proto je mu věnována celá kapitola. Poslední kapitola je věnována ošetřovatelskému procesu v péči o ženu s onkologickým onemocněním a edukaci ženy porodní asistentkou. Je zde popsán ošetřovatelský proces jako metoda péče o ženu. Zabývám se zde také edukací v péči o ránu a předcházení vzniku infekce, o stravování a vyprazdňování, o bolesti a jejím tlumení, o pohybu a vstávání a o sexuálním životě po operaci. Cílem práce bylo zjistit, jak jsou ženy edukovány zdravotnickým personálem, zda je pro ně míra informací srozumitelná a dostačující. Ve výzkumné části práce jsem použila kvalitativní metodiku- strukturované rozhovory, na které odpovídalo 7 pacientek operativní gynekologie Nemocnice České Budějovice, a.s. rozhovor se skládal ze 13 otázek, které byly doplněny dalšími dodatkovými informacemi podle typu onemocnění a operace. Respondentky byly v různém věkovém rozmezí, různého nejvyššího dosaženého vzdělání, po různých typech operací a v různých stádiích pooperační péče. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, a to: Chtějí ženy po operaci dostávat více informací o svém zdravotním stavu? Nepovažují ženy informace podané porodní asistentkou za příliš odborné? Dodržují ženy doporučení porodní asistentky? Ze sedmi rozhovorů s respondentkami vyplývá, že míra podaných informací je pro pacientky dostačující, ženy si vědí v péči o sebe rady, v případě potřeby vědí, na koho se mohou s dotazem obrátit. V odpovědi na druhou otázku se již všechny respondentky neshodly. Jedna žádala od porodních asistentek, aby používaly méně odborné výrazy, když s nimi hovoří. 6 žeán bylo spokojeno, všemu rozuměly. Na třetí otázku se opět shodlo všech 7 žen. Doporučení, která lékaři a porodní asistentky ženám během hospitalizace dávají, dodržují. Z uskutečněného výzkumu vyplývá, že ženy jsou s pooperační péčí spokojeny, jsou spokojeny s mírou podaných informací, které jim stačí k tomu, aby o sebe adekvátně pečovaly. Jsou také velice spokojeny s péčí porodních asistentek, které jsou v rozhovorech často chváleny především za svůj přístup a profesionalitu. Všechny ženy jsou poučeny ve specifikách péče o daný typ operace, péči o ránu, hygienu, předcházení vzniku infekce, stravování, vyprazdňování a o sexuálním životě po propuštění z nemocnice. Myslím, že tato práce by mohla být použita jako edukační materiál pro porodní asistentky nebo studentky porodní asistence.
|
host ::
RSS.