|
|
Study of selected vegetable oils from nuts
Lovásová, Kristína ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
The bachelor´s thesis deals with the characterization of the selected nut oils. The theoretical part concentrates on the topic of vegetable oils, their composition and properties. It also focuses on the nuts, the specification of the selected nut oils and their use in different industries. It includes an overview of analytical methods suitable for assessing the quality of oils. The experimental part compares the results of the oil characterization using the selected methods. Based on the results, the differences between the samples were evaluated. The properties of the oils were determined on the basis of fat characteristics. These were subsequently specified by the determination of fatty acid composition. Fatty acids were determined using gas chromatography with a flame-ionization detector after conversion to methyl esters by acid esterification with boron trifluoride. The determination of volatile compounds was performed through solid-phase microextraction with gas chromatography separation and mass spectrometry detection. According to the fat characteristics, in particular the peroxide value, it was found that both oils were partially oxidatively degraded, even though they were stored in the refrigerator (4 °C). A total of 13 saturated, 7 monounsaturated and 4 polyunsaturated fatty acids were detected. The total content of fatty acids varied, the higher content was detected in the walnut oil. Significant differences occurred in the composition of unsaturated fatty acids; the hazelnut oil had a higher content of monounsaturated oleic acid, the walnut oil had a high content of polyunsaturated linoleic and -linolenic acids. A total of 29 volatile compounds were identified, the number and content of volatile compounds in samples differed. 20 volatile compounds were identified in the walnut oil, and 19 compounds in the hazelnut oil. The higher content was in the hazelnut oil, the quantitatively most important group were aldehydes in both oils.
|
|
|
Ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin
Gross, Michal ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny a lipidy, možnosti extrakce lipidických frakcí ze vzorku potraviny a následné úpravy extraktu, dále je stručně popsán princip a běžná instrumentace kapilární plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí a jsou uvedeny základní parametry pro validaci analytických metod. V experimentální části bylo provedeno ověření výtěžnosti vhodné metody stanovení mastných kyselin, tj. extrakce lipidů ze vzorku dle normy ČSN EN ISO 1735 s následnou transesterifikací volných i vázaných mastných kyselin katalyzovanou fluoridem boritým dle normy ČSN EN ISO 12966-2 na jejich methylestery, které lze účinně stanovit použitím plynového chromatografu s plamenově-ionizačním detektorem. Jako vzorky byly použity řepkový olej a polotvrdý sýr tylžského typu zakoupené v běžné obchodní síti.
|
|
|
Sledování nutričního profilu jedlých tuků a olejů po kulinářských úpravách
Chadimová, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje změny nutričního složení (zejména změny tuků) u vybraných tuků a olejů po různých kulinářských úpravách a při jejich skladování za nevhodných podmínek. Tuky a oleje se řadí mezi tzv. triacylglyceroly, tedy jsou složeny z glycerolu a tří mastných kyselin. Právě mastné kyseliny navázané na glycerol určují vlastnosti tuku a jeho stabilitu. K analýze bylo využito osm druhů tuků a olejů (slunečnicový olej, řepkový olej, olivový olej, kokosový olej, lněný olej, máslo, ghí a sádlo). Vzorek lněného oleje byl po dobu 3 měsíců uchováván v nepříznivých podmínkách pro jeho skladování, tedy na světle a v teple. Ostatní tuky a oleje byly využity na smažení, pečení, dušení, grilování a fritování masa a cibule. Cílem této práce bylo porovnat změny složení mastných kyselin a jejich vliv na oxidační stabilitu, změny tukových čísel a porovnat množství vitamínu E obsaženého v jednotlivých olejích před a po úpravách. Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že u vzorků tuků nedošlo po kulinářských úpravách ani po nevhodném skladování k výrazným změnám tukových čísel, mastných kyselin ani vitamínu E. Z toho usuzuji, že tuky a oleje byly vystaveny vysokým teplotám a nevhodným podmínkám krátkou dobu. Největší rozdíl ve složení mastných kyselin byl naměřen u slunečnicového oleje, kdy bylo po úpravě naměřeno vyšší množství trans mastných kyselin a celkově bylo naměřeno nižší zastoupení PUFA než před úpravou. Jelikož má slunečnicový olej vysoký obsah polynenasycených MK a nízký bod zakouření, byl tento výsledek předpokládán. Nejvyšší koncentrace vitamínu E byla zjištěna v řepkovém oleji.
|
|
|
Regulovaná produkce polyhydroxyalkanoátů bakterií Ralstonia eutropha s využitím různých typů substrátů
Šnajdar, Ondřej ; Duroňová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá produkcí polyhydroxyalkanoátů (PHA) bakterií Ralstonia eutropha. Ke snížení nákladů na vstupní surovinu byla studována produkce PHA s využitím různých typů substrátů. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zabývající se nejdůležitějšími typy PHA, produkčními kmeny a možností kultivace bakterie Ralstonia eutropha na různých typech nutričních zdrojů. V praktické části byla studována produkce PHA na různých rostlinných olejích, včetně využití odpadních olejů z různých zdrojů (restaurace, domácnosti, potravinářské podniky). Dále byla v těchto olejích studována inkorporace prekurzorů za účelem řízené produkce kopolymerů. Nejvyšších výtěžků poly-3-hydroxybutyrátu (P3HB) bylo dosaženo použitím odpadních olejů. Z ekonomických a ekologických důvodů jsou tyto oleje velmi vhodným substrátem. Při použití odpadního řepkového oleje z menzy o koncentraci 20 g/l bylo v 84. hodině kultivace získáno 13,32 g/l biomasy s obsahem P3HB 58,63%. Při studiu inkorporace prekurzorů bylo nejvyšších výtěžků dosaženo aplikací 1% propanolu ve 24. hodině, kdy došlo k navýšení výtěžku PHA o 97 %. Vniklý PHA obsahoval 91% 3HB a 9 % 3-hydroxyvalerátu.
|
|
|
Mazání vznětových a zážehových motorů
Krejčí, Tomáš ; Vaverka, Michal (oponent) ; Křupka, Ivan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá rešerší současného stavu poznání v oblasti mazání vznětových a zážehových motorů, maziv a vymezením trendů. V první části naleznete obecné pojednání o principu vnitřního spalování, konstrukci vznětových a zážehových motorů. V dalších částech naleznete popis mazacího systému motorů a jeho částí, dále popis jednotlivých typů mazání a jejich výskyt na součástech motoru a posléze je pozornost zaměřena na motorové oleje a pohled na současný stav.
|
|
|
Porovnání zastoupení mastných kyselin u přírodních a bio jedlých rostlinných olejů
Pevná, Markéta
Ve své bakalářské práci se zabývám zejména složením olejů. Věnuji se jejich významu v lidském těle a procesu jejich výroby. Popisuji také strukturu mastných kyselin a roli lipidů v metabolismu. Pro analýzu v experimentální části jsem si vybrala pět různých BIO a nebio olejů, které porovnávám z hlediska složení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie. Z výsledků celkového obsahu mastných kyselin lze konstatovat, že mandlový olej obsahoval v bio i nebio variantě 0,97g/g, olej z hroznových jader v bio i nebio variantě 0,99 g/g, kokosový olej v bio variantě 0,33 g/g a v nebio variantě 0,64 g/g, pupalkový olej v bio variantě 0,92 g/g a v nebio variantě 0,96 g/g a arganový olej v bio variantě 0,91 g/g a v nebio variantě 0,98 g/g.
|
|
|
Sledování nutričního profilu jedlých tuků a olejů po kulinářských úpravách
Chadimová, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje změny nutričního složení (zejména změny tuků) u vybraných tuků a olejů po různých kulinářských úpravách a při jejich skladování za nevhodných podmínek. Tuky a oleje se řadí mezi tzv. triacylglyceroly, tedy jsou složeny z glycerolu a tří mastných kyselin. Právě mastné kyseliny navázané na glycerol určují vlastnosti tuku a jeho stabilitu. K analýze bylo využito osm druhů tuků a olejů (slunečnicový olej, řepkový olej, olivový olej, kokosový olej, lněný olej, máslo, ghí a sádlo). Vzorek lněného oleje byl po dobu 3 měsíců uchováván v nepříznivých podmínkách pro jeho skladování, tedy na světle a v teple. Ostatní tuky a oleje byly využity na smažení, pečení, dušení, grilování a fritování masa a cibule. Cílem této práce bylo porovnat změny složení mastných kyselin a jejich vliv na oxidační stabilitu, změny tukových čísel a porovnat množství vitamínu E obsaženého v jednotlivých olejích před a po úpravách. Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že u vzorků tuků nedošlo po kulinářských úpravách ani po nevhodném skladování k výrazným změnám tukových čísel, mastných kyselin ani vitamínu E. Z toho usuzuji, že tuky a oleje byly vystaveny vysokým teplotám a nevhodným podmínkám krátkou dobu. Největší rozdíl ve složení mastných kyselin byl naměřen u slunečnicového oleje, kdy bylo po úpravě naměřeno vyšší množství trans mastných kyselin a celkově bylo naměřeno nižší zastoupení PUFA než před úpravou. Jelikož má slunečnicový olej vysoký obsah polynenasycených MK a nízký bod zakouření, byl tento výsledek předpokládán. Nejvyšší koncentrace vitamínu E byla zjištěna v řepkovém oleji.
|
|
|
Study of selected vegetable oils from nuts
Lovásová, Kristína ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
The bachelor´s thesis deals with the characterization of the selected nut oils. The theoretical part concentrates on the topic of vegetable oils, their composition and properties. It also focuses on the nuts, the specification of the selected nut oils and their use in different industries. It includes an overview of analytical methods suitable for assessing the quality of oils. The experimental part compares the results of the oil characterization using the selected methods. Based on the results, the differences between the samples were evaluated. The properties of the oils were determined on the basis of fat characteristics. These were subsequently specified by the determination of fatty acid composition. Fatty acids were determined using gas chromatography with a flame-ionization detector after conversion to methyl esters by acid esterification with boron trifluoride. The determination of volatile compounds was performed through solid-phase microextraction with gas chromatography separation and mass spectrometry detection. According to the fat characteristics, in particular the peroxide value, it was found that both oils were partially oxidatively degraded, even though they were stored in the refrigerator (4 °C). A total of 13 saturated, 7 monounsaturated and 4 polyunsaturated fatty acids were detected. The total content of fatty acids varied, the higher content was detected in the walnut oil. Significant differences occurred in the composition of unsaturated fatty acids; the hazelnut oil had a higher content of monounsaturated oleic acid, the walnut oil had a high content of polyunsaturated linoleic and -linolenic acids. A total of 29 volatile compounds were identified, the number and content of volatile compounds in samples differed. 20 volatile compounds were identified in the walnut oil, and 19 compounds in the hazelnut oil. The higher content was in the hazelnut oil, the quantitatively most important group were aldehydes in both oils.
|
|
|
Ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin
Gross, Michal ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je ověření výtěžnosti metody stanovení mastných kyselin pomocí plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí. V teoretické části práce jsou charakterizovány mastné kyseliny a lipidy, možnosti extrakce lipidických frakcí ze vzorku potraviny a následné úpravy extraktu, dále je stručně popsán princip a běžná instrumentace kapilární plynové chromatografie s plamenově-ionizační detekcí a jsou uvedeny základní parametry pro validaci analytických metod. V experimentální části bylo provedeno ověření výtěžnosti vhodné metody stanovení mastných kyselin, tj. extrakce lipidů ze vzorku dle normy ČSN EN ISO 1735 s následnou transesterifikací volných i vázaných mastných kyselin katalyzovanou fluoridem boritým dle normy ČSN EN ISO 12966-2 na jejich methylestery, které lze účinně stanovit použitím plynového chromatografu s plamenově-ionizačním detektorem. Jako vzorky byly použity řepkový olej a polotvrdý sýr tylžského typu zakoupené v běžné obchodní síti.
|
|
|
Srovnání účinnosti vybraných esterifikačních metod
Jagoš, Slavomír ; Mahdalová, Martina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá optimalizáciou metódy pre stanovenie mastných kyselín. V teoretickej časti sú stručne charakterizované lipidy, mastné kyseliny a ich stanovenie pomocou plynovej chromatografie s plameňovo-ionizačnou detekciou. Cieľom experimentálnej časti práce bolo vyskúšať a porovnať tri typy esterifikačných metód: bázickú s metanolickým roztokom KOH a kyslú s metanolickým roztokom HCl alebo bortrifluoridom. Na základe zhodnotenia metód z hľadiska výťažku, dostupnosti a bezpečnosti chemikálii, na jednoduchosti a rýchlosti prevedenia bola vybraná metóda s použitím metanolického roztoku bortrifluoridu.
|
host ::
RSS.