|
|
Zvládnutí přechodových stádií v životě člověka
Zezulová, Dominika ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na zkoumání jednotlivých tranzitorních období života člověka. Základní linii práce tvoří Eriksonova teorie osmi životních stadií, která svou povahou vybízí k překonání krizí jednotlivých období. Tato koncepce je doplněna dílčími poznatky z různých dalších teorií tak, aby každé tranzitorní období bylo představeno se všemi svými krizemi, riziky i výzvami k růstu osobnosti. Text je doplněn o teoretické zpracování několika specifických životních přechodů (například nástup do školy, svatba, odchod do důchodu, apod.). Jedna kapitola je věnována rituálu jako nástroji k zvládání přechodových období. Praktická část práce představuje soudobý fenomén odkládání přechodu od bezdětnosti k mateřství a pomocí obsahové analýzy internetových diskuzí zkoumá motivy mladých žen k odkládání mateřství. Klíčová slova: přechodová období, tranzitorní krize, odkládání mateřství
|
|
|
Vliv věku ženy na míru DNA poškození v oocytech
Koubovská, Markéta ; Šolc, Petr (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Ženskými pohlavními buňkami jsou oocyty, jejichž množství je určující pro délku reprodukčního období. Důležitým faktorem, kromě množství, je také kvalita oocytů. Ta není po celý život stejná, s přibývajícím věkem dochází k jejímu snižování. Úbytek kvality je způsoben především hromaděním DNA poškození. Za nejzávažnější poškození jsou považovány dvouřetězcové zlomy (DSBs) kvůli přerušení obou řetězců DNA a následným možným translokacím či delecím. Dále však také mohou v buňce vznikat produkty působením volných kyslíkových radikálů, UV nebo γ zářením, modifikované úseky DNA nebo chybně párující sekvence. Všechna tato poškození jsou reparačními mechanismy oocytu opravována. Čím je ale žena starší, dochází k poklesu exprese genů, které se těchto reparačních mechanismů účastní. Proto nejsou opravy dostatečně efektivní a všechna poškození nejsou odstraněna. S vyšším věkem ženy jsou rovněž spojeny neúspěšné pokusy o otěhotnění, vyšší rizika samovolného potratu nebo mimoděložní těhotenství. Aby se těmto rizikům, jež bezpochyby těhotenství ve vysokém věku představuje, předešlo a žena nebyla na životě ohrožena, došlo v evoluci k ztrátě reprodukční schopnosti. U člověka je ukončena kolem 50. roku života tzv. menopauzou.
|
|
|
Zvládnutí přechodových stádií v životě člověka
Zezulová, Dominika ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na zkoumání jednotlivých tranzitorních období života člověka. Základní linii práce tvoří Eriksonova teorie osmi životních stadií, která svou povahou vybízí k překonání krizí jednotlivých období. Tato koncepce je doplněna dílčími poznatky z různých dalších teorií tak, aby každé tranzitorní období bylo představeno se všemi svými krizemi, riziky i výzvami k růstu osobnosti. Text je doplněn o teoretické zpracování několika specifických životních přechodů (například nástup do školy, svatba, odchod do důchodu, apod.). Jedna kapitola je věnována rituálu jako nástroji k zvládání přechodových období. Praktická část práce představuje soudobý fenomén odkládání přechodu od bezdětnosti k mateřství a pomocí obsahové analýzy internetových diskuzí zkoumá motivy mladých žen k odkládání mateřství. Klíčová slova: přechodová období, tranzitorní krize, odkládání mateřství
|
|
|
Zakládání rodiny u vysokoškolaček v souvislostech české rodinné politiky
Knotová, Rudolfína ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Práce "Zakládání rodiny u vysokoškolaček v souvislostech české rodinné politiky" poskytuje nový úhel pohledu na problematiku zakládání rodin u žen s vysokoškolským vzděláním v české společnosti - zaměřuje se na strategii rodičovství při vysokoškolském studiu. Práce analyzuje pozitiva a negativa této volby a zjišťuje, jakou podporu matky vysokoškolačky v českém prostředí mají. Zároveň práce navrhuje, jaká opatření by mohla být zavedena v rámci rodinné politiky, aby vysokoškolačky měly dobré podmínky pro založení rodiny při studiu. Pro přiblížení životní strategie mateřství při studiu slouží analytická část, která představuje subjektivní pohledy sedmi respondentek, které popisují svůj život matky při vysokoškolském studiu. Klíčovým východiskem této práce je předpoklad, že rodičovství při vysoké škole by se v případě dobré podpory ze strany státu mohlo stát vhodnou životní strategií pro řadu vysokoškolaček.
|
host ::
RSS.