|
|
Návrh dolní končetiny testovací figuríny pro nárazové zkoušky
Maršálek, Petr ; Semela, Marek (oponent) ; Bilík, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována tématu návrhu modelu dolní končetiny nárazové figuríny. Práce se zabývá historickým vývojem nárazových figurín až do současnosti, z jakého materiálu jsou vyrobeny a jaká je jejich vize do budoucna. Hlavním tématem práce je návrh modelu dolní končetiny pro nárazové zkoušky se zaměřením na anatomii lidského těla. V práci je popsáno jakým způsobem je možné vyrobit dolní končetinu figuríny za použití formy z materiálu ThermoLyn Clear, lidskou kost je možné nahradit dřevem a svalovou hmotu nahradit agarem.
|
|
|
Vliv teploty lepidla a povrchu adherendu na hloubku penetrace lepidla do masivního dřeva
Voldřichová, Anna
Závěrečná práce se zabývá problematikou vlivu různých podmínek lepení na hloubku penetrace lepidla do povrchu masivního dřeva, především pak vlivu zvýšeného tlaku při lisování. Dále práce zkoumá vliv penetrace na pevnost lepeného spoje při zatížení v tahu. Vzorky ze smrkového a dubového dřeva byly slepeny UF lepidlem a PVAC lepidlem, slisovány za různých lisovacích tlaků a následně vystaveny tahové zkoušce. Pro účely vyhodnocení hloubky penetrace bylo použito SEM analýzy na elektronovém mikroskopu. V práci jsou zahrnuty také výsledky zkoumání vlivu inkoustu na pevnost lepené spáry a hloubku penetrace lepidla do materiálu. Inkoust byl použit do lepidlových směsí pro účely zbarvení lepené spáry.
|
|
|
Vplyv extrémneho umyvacieho procesu na pevnosť v ohybe lepeného spoja v listnatom dreve
Tuhý, Dušan
Diplomová práce je zaměřena na problematiku působení mycího procesu na pevnost v ohybu lepeného spoje ve speciální spárovce vyrobené z listnatého dřeva. Cílem bylo analyzovat v současnosti dostupná lepidla a druhy spojů ve spárovce z masivního dřeva a zabývat se problematikou mycího procesu a jeho vlivu. Vybraným lepidlem bylo PVAc lepidlo Rakoll ® GXL 4 a spoj na tupo a následně byly porovnávány změny pevnosti v ohybu na dřevěných vzorcích z buku, dubu, jasanu a javoru po třiceti cyklech intenzivního mycího procesu s použitím čistících tablet a následného aklimatizování vzorků. Ty byly porovnávány se vzorky, které čistící proces neabsolvovaly.
|
|
|
Ztráta účinku výchovných zásahů ve smíšeném dubo-bukovém porostu (36A8) na ŠLP Křtiny
Černíková, Karla
Cílem práce bylo posouzení ztráty účinku jednotlivých výchovných zásahů v dubo-bukovém porostu na území ŠLP. Výzkumná plocha o velikosti 0,84 ha byla založena roku 1989 v porostu, který byl starý 49 let. Na této ploše byly provedeny výchovné zásahy (probírka úrovňová, podúrovňová a Voropanov-Borgreweho). Část plochy byla ponechána samovolnému vývoji (plocha kontrolní), která sloužila jako porovnání. Na jednotlivých plochách byla v letech naměřena výška, výška nasazení korun, tloušťka a odhadován tvar kmene a koruny dle Polanského klasifikace na jednotlivých stromech. Měření proběhlo v letech 1989, 1999, 2005, 2010, 2015 a 2020. Pro tloušťku nebyla zaznamenána při porovnání jednotlivých ploch s probírkovými metodami a plochy kontrolní žádná odezva. U dubu byl v prvních 10 letech zaznamenán znatelně zvýšený výškový přírůst v případě Voropanov-Borgreweho probírky a také na kontrolní ploše, kde došlo k odumírání nejslabších a nejnižších jedinců. Po 15 letech bylo zjištěno vyrovnání výškové křivky s ostatními metodami, a došlo tak ke ztrátě účinku probírky. V případě buku byl vliv probírkových metod zhodnocen jako bez efektu. Velmi úspěšně u buku funguje samoproředění, které je nejvíce znatelné také v posledních letech. U dubu nebyl zaznamenán žádný efekt provedených zásahů u parametru výška nasazení koruny v porovnání se samovolným vývojem. U buku by se dalo jako o efektivní metodě mluvit v případě Voropanov-Borgreweho probírky. Faktory, které byly hodnoceny na základě Polanského klasifikace, jimiž byly tvar kmene a tvar koruny, nezaznamenaly u dubu a buku zlepšení ani v jednom případě probírkových metod. Závěrem můžeme tvrdit, že celkové hodnocení účinnosti probírkových metod, které byly provedeny pouze jednou, není v porovnání se samovolným vývojem porostu považováno za významné.
|
|
|
Zhodnocení škod mrazem na zakládaných lesních kulturách v podmínkách ŠLP ML Křtiny
Patáková, Aneta
Na lesním majetku obhospodařovaném ŠLP ML Křtiny bylo zrealizováno hodnocení škod pozdními mrazy na výsadbách lesních dřevin. Sběr dat proběhl na začátku vegetačního období (od května do června), kdy dřeviny začínají rašit a jsou vystaveny největšímu riziku poškození pozdními mrazy. Mrazové události byly měřeny pomocí TMS dataloggerů, které zaznamenávaly přízemní teplotu vzduchu pomocí teplotních senzorů. Hodnocení bylo provedeno na mladých kulturách buku, dubu, smrku a jedle ve stáří max. 3 roky. Celkem bylo hodnoceno 28 obnovních ploch různé velikosti (kategorie do 0,1; 0,11–0,5 a nad 0,51 ha), na kterých bylo zjišťováno průměrné poškození asimilačního aparátu na reprezentativním vzorku 100 sazenic. Výsledky ukázaly, že nejvíce citlivými dřevinami na poškození pozdními mrazy jsou buk (poškozeno 56,9 ±30,7 % sazenic) a jedle (52,4 ±46,6 %).
|
|
|
Souběžná obnova dubu zimního (Quercus petraeaMatt./ Liebl.) a dřevin přípravných
Žákovský, Jan
Tato práce se zaměřuje na alternativní řešení obnovy lesa na plochách postižených kalamitou, konkrétně na souběžnou obnovu dřevin cílových a přípravných. Cílem práce je zhodnotit experimenty souběžné obnovy dubu zimního (Quercus petraea Matt. / Libel.) a pionýrských dřevin – topolu šedého (Populus x canescens (Aiton) Sm.), topolu osiky (Populus tremola L.), olše lepkavé (Alnus glutinosa L.), břízy bělokoré (Betula Pendula Roth.) založené na plochách – Valšovice (SLT 3 B) a Olšovec (SLT 4 S, 4 O) v letech 2015 resp. 2016. Výsledky ukázaly, že z pionýrských dřevin nejrychleji do výšky přirůstá osika. Rychlý tloušťkový i výškový přírůst byl zaznamenán u olše a břízy. Na TVP Olšovec u olše došlo k výraznému zhoršení vitality v posledním roce šetření. Topol šedý na TVP Olšovec neprosperoval. Pozitivní vliv na odrůstání dubu se prokázal pouze u olše na TVP Valšovice. Vliv pionýrských dřevin na kvalitu dubu nebyl jednoznačný.
|
|
|
Sestavení historické části regionální dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny
Formánek, Šimon
Díky vysokému počtu dochovaných dřevěných kostelů a zvonic na jihozápadě Ukrajiny je možné studovat jejich architekturu a historii. Využitím dendrochronologického datování můžeme s roční přesností určit jejich výstavbu nebo letopočet rekonstrukce, které se dají porovnat s informacemi dostupnými v historických literárních pramenech. Cílem této práce bylo pomocí dendrochronologického analýzy určit stáří jednotlivých sakrálních staveb a vytvořit lokální standardní dubovou chronologii. Dendrochronologické datování proběhlo celkem na 11 kostelech a zvonicích v oblasti jihozápadní Ukrajiny. Pro analýzu bylo odebráno 167 vzorků pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Úspěšně se podařilo datovat 41 dubových a 5 jedlových vzorků. Největší zastoupení mezi jednotlivými vzorky mělo dřevo dubu 144. V menší míře se pak objevilo dřevo jedle, smrku, topolu, jasanu a břízy. Nejstarší dřevěný prvek, který se podařilo spolehlivě datovat, je z kostela sv. Mikuláše v Serednie Vodiane spadající do období mezi roky 1591–1599. Naopak nejmladší datované konstrukční prvky spadající do roku 1973/1974 jsou z kostela sv. archanděla Michaela v Užhorodě. Ostatní dřevěné kostely a zvonice spadají do období mezi 16. a přelomem 17. a 18. století. Na základě úspěšně datovaných křivek bylo možné vytvořit lokální dubovou standardní chronologii pokrývající roky 1366–1805 a 1890–1972. Dendrochronologické datování pomohlo upřesnit stavebně historický vývoj dřevěných sakrálních staveb na jihozápadě Ukrajiny a doplnit informace, které velmi často v literárních historických pramenech chybí. Nově vzniklá standardní dubová chronologie bude moci sloužit jako jeden ze základních stavebních kamenů nové dubové standardní chronologie pro oblast jihozápadní Ukrajiny.
|
|
|
Creep behavior of oak pegs under tension in dry and wet conditions
Kunecký, Jiří ; Kloiber, Michal ; Hasníková, Hana ; Hrivnák, Jaroslav ; Sebera, V. ; Tippner, J. ; Milch, J.
Carpentry joints equipped with oak pegs are well suited for applications where increased moisture is not a significant factor. However, for the use in outside conditions, e.g. in the repairs of historical timber bridges, the pegs connecting the two halves of the joint may deform and change their original shape. This happens especially during long-term loading and can be augmented significantly by environmental changes. Creep behavior can play a crucial role for some types of carpentry joints, especially when precise contacts of faces in the joint are required. The paper deals with experimental testing of creep behavior of 16 mm oak pegs under dry and wet conditions loaded by the combination of shear and bending between two planks made of spruce in the direction parallel to grain. The results show that the decrease of theoretical stiffness values over time plays a significant role in the force redistribution in the joint especially due to moisture effects (drop 50-70% of the original stiffness).
|
|
|
Mechanical analysis of scarf joint fastened using cylindrical wooden dowel
Tippner, J. ; Milch, J. ; Kunecký, Jiří ; Kloiber, Michal ; Brabec, M. ; Sebera, V.
Traditional all-wooden woodworking joints play an important role in the behaviour of timber structures. These joints are also widely used when historically valuable constructions are being reconstructed and the connections are usually the masterpieces that testify to the high carpentry skills and knowledges of the overall mechanical behaviour. Within historical timber structures traditional carpentry joints were used while wooden dowel fixed mutual position of elements. Main aim of this study was to contribute to knowledge base about prediction and analysis of the mechanical performance of frequently used scarf joints made from spruce wood fastened using oak dowels. The objectives were to determine the joints' slip moduli and load-carrying capacity by means of theoretical and experimental approaches, in next to assess the mechanical behaviour of dowels through experimental investigation, and finally to perform a strain analysis of dowels. For these purposes, the optical technique employing three-dimensional full-field digital image correlation was used. The experiments were done on the full-scale specimens meeting the requirements of European standards (EN 383 and EN 26891), which were made from Norway spruce (Picea abies L. Karst.) and English oak (Quercus robur L.). The mechanical load consisted in tensile parallel and perpendicular to grain direction within the main components. The results of this study showed good correlation between theoretical approach based on based on Beam on Elastic Foundation theory and European yield model theory and experimental observations.
|
|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
host ::
RSS.