|
|
Celoživotní vzdělávání zdravotních sester ve veřejněpolitické perspektivě
Syrovátková, Tereza ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu celoživotního vzdělávání zdravotních sester z pohledu veřejné politiky. Text sleduje dvě vzájemně propojené linie. Na jedné straně se zaměřuje na zdravotní sestry jakožto aktéra s určitými motivacemi, strategiemi i postoji. Na straně druhé tato práce zkoumá systém celoživotního vzdělávání zdravotních sester v ČR z hlediska okolností a důvodů jeho vzniku, nefunkčních prvků a budoucích výzev. Tyto dvě dimenze na sebe vzájemně působí. Od celoživotního vzdělávání jako veřejněpolitického nástroje jsou očekávány určité výsledky, stejně tak je předpokládána angažovanost sester v procesu formulování tohoto opatření. Tyto očekávané vlivy jsou v práci konfrontovány s realitou. Na základě kvalitativního šetření mezi zdravotními sestrami a experty v oblasti jejich celoživotního vzdělávání práce dochází k závěru, že stávající nastavení celoživotního vzdělávání neodpovídá profesním (nízká relevance a kvalita vzdělávání) ani osobním (finanční a časová zátěž) potřebám zdravotních sester. Aby mohlo dojít ke změně tohoto systému, musí se zdravotní sestry intenzivněji zapojit do procesu tvorby politiky, což se v současnosti neděje. K posílení politické participace sester by mohlo přispět právě i celoživotní vzdělávání. Ve studované problematice se tak projevuje určité zacyklení....
|
|
|
Kvalita komunikace na oddělení urgentního příjmu pro děti
Nováková, Blanka ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalářská práce na téma Kvalita komunikace na Oddělení urgentního příjmu pro děti se zabývá problematikou komunikace mezi sestrami a rodiči dětí akutně přijímaných do nemocnice cestou Dětského urgentního příjmu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána komunikace v obecné rovině, důraz je kladen na komunikaci ve zdravotnictví. Dále se zabývá vývojem komunikačních dovedností v dětském věku. Rovněž charakterizuje specifika komunikace s nemocnými dětmi, do této kapitoly je zařazena i komunikace s rodiči nemocných dětí. Poslední kapitola teoretické části popisuje Oddělení urgentního příjmu pro děti Fakultní nemocnice v Motole. Empirická část je zaměřena na zjištění úrovně komunikace sester urgentního příjmu s rodiči dětí, které jsou na toto oddělení přiváženy. Cílem práce bylo zjistit spokojenost rodičů s komunikačními dovednostmi sester, popsat, co rodičům v komunikaci se sestrami chybí a jak jsou spokojeni s komunikací sester s jejich dětmi. Byla použita kvalitativní metoda strukturovaného rozhovoru. Empirická část práce obsahuje také přepisy rozhovorů s rodiči a sestrami, analyzuje je a hodnotí získané výsledky.
|
|
|
Výskyt vertebrogenních obtíží u lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů a laborantů, návrh fyzioterapeutické intervence. Subjektivní postoj ke spolupráci s fyzioterapeutem.
Ragulová, Michaela ; Pitrmanová, Věra (vedoucí práce) ; Marečková, Soňa (oponent)
1 ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Michaela Ragulová Vedoucí práce: Mgr. Věra Pitrmanová Oponent práce: Název bakalářské práce: Výskyt vertebrogenních obtíží u lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů a laborantů, návrh fyzioterapeutické intervence subjektivní postoj ke spolupráci s fyzioterapeutem Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje tématu vertebrogenních obtíží u zdravotního personálu, konkrétně u skupiny lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů a laborantů, a blíže zkoumá jejich subjektivní postoj ke spolupráci s fyzioterapeutem. Teoretická část je zaměřena na popis anatomie a kineziologie osového orgánu, také na biomechaniku a meziobratlovou ploténku. Samostatnou kapitolu tvoří hluboký stabilizační systém a další kapitola se soustředí na problematiku vertebrogenních obtíží a jejich léčbu. První část praktické části tvoří výzkum ve formě dotazníku, který poukazuje na četnost výskytu bolestí zad u zdravotního personálu. Vybraných bylo dvanáct respondentů z každé skupiny lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů a laborantů. Porovnány jsou jak jednotliví respondenti, tak i skupiny mezi sebou. Druhá část obsahuje tři kazuistiky pacientek s bolestmi zad. U každé z nich bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření, šest terapií a nakonec zhodnocení přístupu pacientů jak k terapiím, tak k...
|
|
|
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči
Jánová, Simona ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena
|
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
|
Problematika edukace všeobecných sester v oblasti základní a rozšířené resuscitaci dle platných Guidelines.
SLABÝ, Petr
Teoretická východiska Bakalářská práce je zaměřena na odkrývání jevů v edukaci problematiky v oblasti základní a rozšířené resuscitaci dle platných Guidelines u sester. Pro výzkumné šetření k této bakalářské práci bylo vybráno nemocniční interní oddělení. V teoretické části byla stručně popsána náhlá zástava oběhu, byla vysvětlena a rozdělena neodkladná resuscitace na základní i rozšířenou. Popisuje se zde, co jsou to Guidelines, jaké jsou trendy v kardiopulmonální resuscitaci, dále pak jsou vysvětleny srdeční rytmy, které se mohou defibrilovat. Je shrnuta a popsána defibrilace. Teoretická část také obsahuje pojem AED (automatický externí defibrilátor). Dále zde bylo informováno o výskytu náhlých zástav oběhu v nemocničním prostředí. Vymezení priorit při práci u všeobecných sester při náhlé zástavě oběhu a kardiopulmonální resuscitaci. Popsána byla věda Andragogika, jakož to vědní a studijní obor v edukaci dospělých. Bylo charakterizováno vzdělávání a kompetence všeobecných sester. Byly vysvětleny pojmy jako edukace. V závěru teoretické části byl představen Hal, jako Hi- tech moderní robotický pacient a popsána edukační výuková metoda tzv. e-learning. Cíle a výzkumné otázky Intelektuálním cílem bylo zjistit, zda mají sestry interních oddělení zájem o vzdělávací kurz v oblasti základní a rozšířené resuscitace a problematiku s tím spojenou. Dalším cílem bylo zmapovat informovanost sester v problematice neodkladné KPR. Úkolem bylo edukovat sestry interních oddělení v oblasti základní a rozšířené resuscitace, dle platných Guidelines a doporučení Evropské rady pro resuscitaci, 2010 a edukovat je také v používání automatizovaného externího defibrilátoru. Hlavní výzkumná otázka je zpracována následovně: Jakým způsobem probíhá edukace sester interních oddělení v oblasti základní a rozšířené resuscitaci při náhlé zástavě oběhu. Vedlejší výzkumné otázky jsou nastaveny následovně. VO1: Jaké mají znalosti sestry v oblasti náhlé zástavy oběhu a kardiopulmonální resuscitaci. VO2: Jakým způsobem probíhá edukace sester na téma náhlé zástavy oběhu při neodkladné kardiopulmonální resuscitaci. VO3: Jaký je zájem o vzdělávací kurz ze stran sester v neodkladné kardiopulmonální resuscitaci při náhlé zástavě oběhu. VO4: Jak efektivně edukovat sestry v problematice neodkladné kardiopulmonální resuscitace při náhlé zástavě oběhu. VO5: Jaké jsou znalosti všeobecných sester svých kompetencí a kompetencí v defibrilaci srdce. Praktickým cílem bylo vytvoření a ověření edukačního kurzu vedoucího ke změně vědomostí a dovedností sester na interním oddělení v oblasti základní a rozšířené neodkladné KPR při NZO, včetně manipulace s AED. Metodika Ve výzkumné části je použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Ten je rozdělený do tří fází. Výzkumný soubor je v první fázi tvořen skupinou nejméně 7 sester interních oddělení. V první fázi je použit strukturovaný rozhovor na dané téma, který je sestaven z 15 otázek na zjištění znalostí v problematice kardiopulmonální resuscitace, náhlé zástavy oběhu a kompetencích v užití AED. Ve druhé fázi byl na základně získaných dat z předchozích rozhovorů sestaven krátký vzdělávací kurz. Výsledky Cílem bakalářské práce je vyzkoumat spokojenost sester interních oddělení ve vzdělávání na téma náhlá zástava oběhu a kardiopulmonální resuscitace. Zda mají zájem o vzdělávací kurz v této problematice. Mají-li přehled o svých kompetencích. Závěrem Práce poskytuje pohled na edukaci všeobecných sester interních oddělení mapované nemocnice na téma náhlá zástava oběhu a neodkladná resuscitace, kompetence všeobecných sester v defibrilaci, přítomnost AED na odděleních zkoumané nemocnice.
|
|
|
Pochybení sester při ošetřování nemocných
MUSILOVÁ, Saskie
Teoretická východiska: Každý pacient má právo na bezpečnou ošetřovatelskou péči. Pochybení zdravotnického pracovníka při poskytování zdravotní péče je vnímáno velice negativně a to jak zdravotníkem, tak i laickou veřejností. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se k možným omylům při poskytování ošetřovatelské péče staví sestry. Druhým cílem byla snaha zjistit, co dělají pro to, aby k chybám nedošlo. posledním cílem bylo, jak případně zdravotní sestry řeší různá pochybení, to vše bylo předmětem této bakalářské práce. Výzkumné otázky: Byly stanoveny otázky, které měly být zodpovězeny v průběhu výzkumného šetření se sestrami. První otázka zněla, jakým způsobem sestry řeší situaci při vzniklém pochybení? druhou otázkou bylo, která pochybení, dle názoru sester, se vyskytují nejčastěji? Poslední zněla, jak se sestry staví k vlastnímu pochybení? Použité metody: Pro realizaci výzkumu bylo použito kvalitativní šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky: z rozhovorů vyšlo několik výsledků, které byly přehledně přepsány a následně byla vytvořena kategorizace. Nejčastější chyby na obou odděleních byly: sestry připravily špatný lék, nezkontrolovaly identifikaci a podaly lék špatnému pacientovi, a také občasné vykonávání nekompetentních úkonů. Na interním oddělení se objevují nejčastěji chyby, jako je nedodržení standardních postupů při vykonávání jednotlivých úkonů, a to kvůli zjednodušení práce. Na chirurgickém oddělení sestry za lékaře přepisují v dokumentacích ordinace, a ten to následně podepíše. Nejčastější příčinou chyb je lidský faktor, kdy při hektickém dni sestry cítí stres a únavu. Závěry a doporučení pro praxi: Tento výzkum může sloužit sestrám jako doporučení pro praxi, co dělat, pokud jsou nuceny od nařízených vykonávat nekompetentní výkony.Dále se sestry mohou seznámit a uvědomit si svá nejčastější pochybení na oddělení. A na základě některých rad, které jsou v této práci uvedeny se jim vyvarovat. Klíčová slova: pochybení a omyly, všeobecné sestry, moderní ošetřovatelství, bezpečnost pacientů
|
|
|
Duševní hygiena jako prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester
VÁŇOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou jako hlavním prostředkem prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester. Teoretická část charakterizuje hlavní příčinu syndromu vyhoření - stres. Dále popisuje profesi zdravotní sestry a celý proces syndromu vyhoření. Konec teoretické části charakterizuje duševní hygienu, duševní zdraví a popisuje vybrané metody relaxace. Praktická část se věnuje výzkumu o využitelnosti duševní hygieny v profesi zdravotní sestry v souvislosti s prevencí syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotní sestry znají a dodržují zásady duševní hygieny a jaké s ní mají zkušenosti. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají a hodnotí psychosociální zátěž ve své profesi.
|
|
|
Pohybové aktivity pracujících osob se zaměřením na zdravotní sestry
KOLINGEROVÁ, Hana
Pohybová aktivita je svým vlivem na zdraví velmi závažným tématem v celosvětovém měřítku. Vlivem technických rozvojů a způsobem života dnešní společnosti dochází stále k vyšší inaktivitě. Pohyb je nedostatečný a nese sebou mnoho negativních dopadů na jedince a jeho zdraví. Cílem diplomové práce bylo studium odborné literatury na dané téma, zpracování literární rešerše a přehledu literatury. Dále jsem provedla sběr dat a analýzu výsledků IPAQ - long (International Physical Activity Questionare) dotazníku a monitoringu pomocí krokoměru. Pro zjišťování úrovně pohybových aktivit jsem zvolila analýzu pomocí dotazníku IPAQ - long u 120 probandů a monitoring počtu kroků za den po dobu 1 týdne. Tento monitoring probíhal u 30 jedinců, a to pomocí pedometrů, které byly individuálně nastavené vždy pro daného probanda. Na základě informací získaných z dotazníkového šetření a monitoringu krokoměrem je zřetelné, že u některých jedinců chybí pohybová aktivita v oblastech intenzivní zátěže a počtu kroků nachozených za den. Celkově lze říci, že podle doporučení USDHHS (2008) všichni respondenti splňují normy doporučené pro dospělého jedince se záměrem udržení zdraví.
|
|
|
Přístup rodičů a sester z ordinací praktických dětských lékařů k povinnému a nepovinnému očkování dětí.
SUCHANOVÁ, Martina
Očkování je důležitou součástí zdravotní prevence, jehož základním významem je předcházení některým infekčním nemocem. Sestra v primární péči kontroluje stav očkování, informuje rodiče o době očkování. V době očkování, má na starosti jeho hladký průběh. Vedle povinného očkování mají rodiče možnost nechat své dítě naočkovat proti některým nemocem, které je nepovinné a proto je hrazeno z jejich soukromých prostředků. Praktická část bakalářské práce je zpracována kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné řešení byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníků. Výzkumná skupina rodiče mající děti ve věku 0-10 let. Cílem 1 toho výzkumného šetření bylo zmapovat informovanost rodičů mající děti ve věku 0-10 let o povinném a nepovinném očkování v Českých Budějovicích. Na základě zvoleného cíle byla stanovena hypotéza: Rodiče dětí ve věku 0-10 let jsou informováni o povinném a nepovinném očkování. Hypotéza byla potvrzena. Cílem 2 bylo zjistit, jaké jsou nejčastější obavy rodičů z očkování svých dětí ve věku 0-10 let. Hypotéza stanovená k tomuto cíli, že rodiče dětí ve věku 0-10 let mají obavy z nežádoucích účinků očkování potvrzena nebyla. Obavy má polovina dotázaných rodičů. Cílem 3 bylo zjistit, zájem rodičů o nepovinné očkování dětí. Hypotéza stanovená k tomuto cíli, že rodiče dětí ve věku 0-10 mají zájem o nepovinné očkování se potvrdila. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími u lékaře pro děti a dorost v Českých Budějovicích. Cílem 4 bylo zmapovat úlohu sestry v motivaci rodičů v očkování. Na základě zvoleného cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jakou úlohu hraje sestra v motivaci rodičů v očkování? Na základě rozhovorů se sestrami bylo zjištěno, že sestra motivuje rodiče prostřednictvím informací o očkování. Bakalářská práce by mohla sloužit ke zlepšování informovanosti studentů, rodičů a sester pracujících u praktických lékařů pro děti a dorost a veřejnosti zajímající se o očkování.
|
host ::
RSS.