|
|
Zdánlivost - nový právní institut českého práva
Truhličková, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
1 Zdánlivost - nový právní institut českého práva Abstrakt: Tato práce se zabývá zdánlivostí právního jednání, tedy institutem, který se stal dnem účinnosti občanského zákoníku 89/2012 Sb. dalším obecným následkem vadného právního jednání, vedle neplatnosti. Cílem této práce je analyzovat institut zdánlivého právního jednání nejen sám o sobě, ale i v širších souvislostech. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, úvodu a závěru. Jelikož práce usiluje o komplexní výklad zdánlivosti, obsahuje i obecný výklad o právním jednání a příbuzných institutech. První tři kapitoly obsahují výklad o právních skutečnostech, a především o právním jednání. Nejprve je vymezen pojem občanskoprávní skutečnost (i ve svém historickém vývoji), dále pak pojem právní jednání, a to i v kontrapozici s pojmem právní úkon. Posléze jsou rozebrány pojmové znaky právního jednání (vůle a její projev, zaměření na vyvolání právních následků a uznání projevu vůle jako právního jednání) a náležitosti právního jednání (náležitosti subjektu, náležitosti vůle, náležitosti projevu vůle a náležitosti předmětu právního jednání). Na výklad o pojmových znacích a náležitostech právního jednání navazuje výklad o vadách právních jednání a o tom, jaké následky vady způsobují. Nejdříve v obecné rovině, dále se zaměřením na institut zdánlivosti. V této části je...
|
|
|
Zdánlivost - nový právní institut českého práva
Bláha, Václav ; Zvára, Michael (oponent)
Zdánlivost - nový právní institut českého práva Abstrakt Cílem této práce je pojednat o institutu zdánlivosti, který je v českém právním řádu nový. Proto je začátek práce uspořádán tak, aby byl zřejmý chronologický vývoj občanského práva, právě pokud jde o sankce vadného jednání, resp. vadného právního jednání. Z hlediska historického je relevantní především Všeobecný občanský zákoník (ABGB), který byl významným civilním kodexem nejen na území našeho státu, ale rovněž v Rakousku a dalších zemích bývalé Habsburské monarchie. Zatímco v původním znění tohoto kodexu byla vadná právní jednání sankcionována neplatností ("Ungültigkeit"), novelou z roku 1916 se do kodexu dostal další výraz, převzatý z německého Občanského zákoníku (BGB), totiž "Nichtigkeit". Přestože tento pojem znamená také neplatnost, do češtiny byl chybně přeložen slovem "nicotnost". Dále je stručně pojednáno o právní situaci v letech 1948 až 2014, přičemž je zejména zmíněn zákon o rodině, který od roku 1998 obsahoval vedle pojmu "neplatnost" (manželství) také pojem "neexistence" (manželství), když uváděl, že manželství v těch a v těch případech nevznikne. Následující část práce je věnovaná platnému právu. Tady je nejprve analyzována problematika právního jednání, jeho náležitostí, druhů právního jednání a účinnosti právního jednání. Navazující...
|
|
|
Následky vad právních jednání
Piatka, Juraj ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice následků vad právního jednání. Jedná se o jedno z nejdůležitějších témat občanského práva a správné chápání tohoto institutu je zcela zásadní zejména pro oblast závazkových právních vztahů z právních jednání. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl v této oblasti celou řadu změn a cílem práce je podat výklad o jednotlivých následcích vad právního jednání tak, aby bylo možné uvědomit si vzájemné souvislosti a lépe pochopit novinky v právní úpravě. Práce poukazuje na odlišnosti jednotlivých následků a, kde je to relevantní, nechybí ani srovnání s původní právní úpravou a odkazy na příslušnou judikaturu. Práce se skládá z úvodu, tří hlavních částí, které jsou dále členěny do kapitol a podkapitol, a závěru. V první části je vymezen pojem právního jednání a jeho postavení jakožto nejvýznamnější občanskoprávní skutečnosti. Dále je úvodní část zaměřena na charakteristiku náležitostí právního jednání jakožto nezbytné podmínky bezvadnosti právního jednání a s tím související vymezení pojetí vad právního jednání. Druhá část představuje jádro celé práce, jelikož se zabývá jednotlivými následky vad právního jednání. Výklad se zaměřuje na odlišnosti jednotlivých následků a zásadní výkladové problémy. Detailně je analyzována zdánlivost a neplatnost právního...
|
|
|
Zdánlivost - nový právní institut českého práva
Buchal, Jiří ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá zdánlivostí právního jednání jako institutem, který od účinnosti občanského zákoníku 89/2012 Sb. doplnil tradiční následek vadného právního jednání, tedy neplatnost. Cílem této práce je podat komplexní rozbor institutu zdánlivého právního jednání. Práce je rozdělena do osmi kapitol, úvodu a závěru. Pro účely komplexního výkladu se práce neomezuje pouze na zdánlivost, ale přináší rovněž obecný systematický výklad o právním jednání. První kapitola přináší vymezení pojmu právního jednání, zabývá se různými způsoby, kterými lze právně jednat, jakož i formami, které může pro právní jednání stanovit zákon, popř. ujednání stran. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na přiblížení podstaty právního jednání, zejména na projev vůle, jako úplný základ právního jednání. Vedle toho tato kapitola pojednává o vzniku právního jednání a o tom, jaké právní následky právní jednání vyvolává. Kapitola třetí vymezuje čtyři základní druhy náležitostí právního jednání, a sice náležitosti subjektu, náležitosti vůle, náležitosti projevu vůle a náležitosti předmětu právního jednání. Na výklad o náležitostech právního jednání navazuje práce čtvrtou kapitolou, věnovanou případům, kdy tyto náležitosti nejsou splněny, tedy případům, kdy právní jednání trpí vadou. Kapitola pátá je pak zaměřena na následky...
|
|
|
Zdánlivost - nový právní institut českého práva
Bláha, Václav ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Zdánlivost - nový právní institut českého práva Abstrakt Cílem této práce je pojednat o institutu zdánlivosti, který je v českém právním řádu nový. Proto je začátek práce uspořádán tak, aby byl zřejmý chronologický vývoj občanského práva, právě pokud jde o sankce vadného jednání, resp. vadného právního jednání. Z hlediska historického je relevantní především Všeobecný občanský zákoník (ABGB), který byl významným civilním kodexem nejen na území našeho státu, ale rovněž v Rakousku a dalších zemích bývalé Habsburské monarchie. Zatímco v původním znění tohoto kodexu byla vadná právní jednání sankcionována neplatností ("Ungültigkeit"), novelou z roku 1916 se do kodexu dostal další výraz, převzatý z německého Občanského zákoníku (BGB), totiž "Nichtigkeit". Přestože tento pojem znamená také neplatnost, do češtiny byl chybně přeložen slovem "nicotnost". Dále je stručně pojednáno o právní situaci v letech 1948 až 2014, přičemž je zejména zmíněn zákon o rodině, který od roku 1998 obsahoval vedle pojmu "neplatnost" (manželství) také pojem "neexistence" (manželství), když uváděl, že manželství v těch a v těch případech nevznikne. Následující část práce je věnovaná platnému právu. Tady je nejprve analyzována problematika právního jednání, jeho náležitostí, druhů právního jednání a účinnosti právního jednání. Navazující...
|
|
|
Zdánlivost - nový právní institut českého práva
Buchal, Jiří ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá zdánlivostí právního jednání jako institutem, který od účinnosti občanského zákoníku 89/2012 Sb. doplnil tradiční následek vadného právního jednání, tedy neplatnost. Cílem této práce je podat komplexní rozbor institutu zdánlivého právního jednání. Práce je rozdělena do osmi kapitol, úvodu a závěru. Pro účely komplexního výkladu se práce neomezuje pouze na zdánlivost, ale přináší rovněž obecný systematický výklad o právním jednání. První kapitola přináší vymezení pojmu právního jednání, zabývá se různými způsoby, kterými lze právně jednat, jakož i formami, které může pro právní jednání stanovit zákon, popř. ujednání stran. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na přiblížení podstaty právního jednání, zejména na projev vůle, jako úplný základ právního jednání. Vedle toho tato kapitola pojednává o vzniku právního jednání a o tom, jaké právní následky právní jednání vyvolává. Kapitola třetí vymezuje čtyři základní druhy náležitostí právního jednání, a sice náležitosti subjektu, náležitosti vůle, náležitosti projevu vůle a náležitosti předmětu právního jednání. Na výklad o náležitostech právního jednání navazuje práce čtvrtou kapitolou, věnovanou případům, kdy tyto náležitosti nejsou splněny, tedy případům, kdy právní jednání trpí vadou. Kapitola pátá je pak zaměřena na následky...
|
|
|
Následky vad právních jednání
Piatka, Juraj ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice následků vad právního jednání. Jedná se o jedno z nejdůležitějších témat občanského práva a správné chápání tohoto institutu je zcela zásadní zejména pro oblast závazkových právních vztahů z právních jednání. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl v této oblasti celou řadu změn a cílem práce je podat výklad o jednotlivých následcích vad právního jednání tak, aby bylo možné uvědomit si vzájemné souvislosti a lépe pochopit novinky v právní úpravě. Práce poukazuje na odlišnosti jednotlivých následků a, kde je to relevantní, nechybí ani srovnání s původní právní úpravou a odkazy na příslušnou judikaturu. Práce se skládá z úvodu, tří hlavních částí, které jsou dále členěny do kapitol a podkapitol, a závěru. V první části je vymezen pojem právního jednání a jeho postavení jakožto nejvýznamnější občanskoprávní skutečnosti. Dále je úvodní část zaměřena na charakteristiku náležitostí právního jednání jakožto nezbytné podmínky bezvadnosti právního jednání a s tím související vymezení pojetí vad právního jednání. Druhá část představuje jádro celé práce, jelikož se zabývá jednotlivými následky vad právního jednání. Výklad se zaměřuje na odlišnosti jednotlivých následků a zásadní výkladové problémy. Detailně je analyzována zdánlivost a neplatnost právního...
|
host ::
RSS.