|
|
Komparativní analýza zpravodajských relací v České televizi a TV Nova v době požáru v Českém Švýcarsku
Dumbrovská, Zuzana ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na komparaci poledních a večerních zpravodajských šotů v České televizi a TV Nova. Cílem je zjistit, kolik času z celé relace je ve vysílání věnováno požáru v Českém Švýcarsku, který patří mezi největší a nejhorší požáry na území České republiky. Zkoumáme období od vypuknutí požáru po dobu přibližně týdne, kdy se situace na místě nadále vyvíjí (přesněji 24.7. - 31.7.2022). Analyzujeme tyto relace: Události a Televizní noviny, Zprávy ve 12 a Polední Televizní noviny. Využijeme metodu kvantitativní analýzy, která nám poskytne jasné, přesné a zpětně ověřitelné výsledky. Kromě numerické analýzy se také zaměříme na pořadí jednotlivých zpráv ve vysílání a srovnáme události v Českém Švýcarsku s jinými událostmi, které se udály doma i ve světě. Cílem je zjistit, zda média podléhají kampaňovitosti, to znamená, že média favorizují konkrétní téma před jinými bez ohledu na jejich skutečný význam. Výsledky práce by se daly v budoucnu využít k dalším analýzám, které by mohly zahrnovat delší výzkumné období a více typů médií.
|
|
|
Interaktivní metody moderace (plazma, full grafika) a jejich využití ve zpravodajských pořadech ČT24
Gastová, Tereza ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
15 Abstrakt V práci se autorka zabývá moderací zpravodajských relací s pomocí grafického doprovodu, který se v průběhu studiového vystoupení moderátora či redaktora zobrazuje na velkoformátovém pozadí. Cílem práce je prostřednictvím rozhovorů s několika pracovníky zpravodajského kanálu ČT24 postihnout, co obnáší příprava a výroba těchto příspěvků, jak vypadá jejich odbavení a jakým způsobem jsou do celého procesu zapojeni různí členové zpravodajské posádky. Jednotlivé fáze autorka ilustruje na třech vybraných pořadech z produkce ČT24. Jejich relace v rámci jednoho vysílacího dne následně zkoumá metodou kvalitativní analýzy obsahu a popisuje konkrétní formy interaktivních příspěvků, které zde byly využity. Úvodní část textu nabízí výchozí teoretické informace - představí základní pojmy spojené se zkoumaným fenoménem a následně se věnuje digitalizaci, charakteristice zpravodajských studií ČT24, roli moderátora ve zpravodajství a zpravodajské grafice.
|
|
|
Role moderátora televizního zpravodajství. Komparativní analýza veřejnoprávní a komerční televize.
Baráková, Tereza ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o roli moderátora televizního zpravodajství. Zaměřuje se na původ moderátorů, princip a charakteristiku jejich profesních předpokladů a na rozdíly mezi moderátory veřejnoprávní a komerční televize. Primární rolí moderátora je informovat publikum o aktuálním dění, ale především zůstat objektivní a být neutrální a důvěryhodný, nezapojovat tedy do projevu vlastní emoce. Jeho hodnoty se ale mohou lišit vzhledem k vysílacímu systému televize. V rámci jeho role v televizní společnosti může představovat určitý prvek v sebeprezentaci médií. Práce se zabývá rozborem práce moderátorů komerční i veřejnoprávní televize, analyzuje emoční a profesní aspekty jeho práce a jeho podíl na tvorbě zpravodajské relace. Výzkum se uskutečnil i mezi publikem, které určuje hlavní charakteristiky a funkce moderátorů.
|
|
|
Komparace typologie a užití televizních žánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV
Tkačenko, Jekatěrina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pomocí komparativní analýzy srovnává typologii a užití zpravodajských televizních žánrů v ruském a českém vysílacím prostředí. Analýze podlehl pořad Události a Vremja, hlavní zpravodajské relace ČT1 a ruské televizní stanice Pervyj kanal. Cílem práce bylo porovnat prostředí, ve kterém se zformovaly zpravodajské televizní žánry daných zemí. Nejprve z teoretického hlediska, které zahrnuje mimo jiné historický a normativní základ televizního vysílaní v jednotlivých zemích, a poté z praktického hlediska, kdy autorka vybrala dva květnové vysílací dny, a podrobila je analýze. Výsledkem práce je ucelený komparativní výklad o podobě televizního vysílání v České republice a Ruské federaci. Dále pak komparace dvou konkrétních zpravodajských pořadů, jejich formy a užití zpravodajských žánrů. V závěru práce autorka formuluje několik doporučení pro tvůrce pořadů Události a Vremja, kterými by se navzájem mohli obohatit.
|
host ::
RSS.