|
|
Komunikační systém pro nevidomé - pevná část
Botko, Ondřej ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá problematikou navigace nevidomých občanů v prostorách budov, kde není možná navigace pomocí navigačních systémů typu GPS (Global Positioning Systém). Je navrženo řešení této problematiky pomocí komunikačních jednotek, uložených v prostorách budov, konkrétně v podlaze. Tyto jednotky, vybaveny přijímacím a vysílacím obvodem, jsou schopny navádět nevidomého pomocí předání svých identifikačních údajů do speciálně vybavené slepecké hole (její řešení není předmětem této práce), která pak na základě této identifikace informuje nevidomého o jeho poloze. Navržena jsou dvě možná řešení komunikační jednotky, umístěné v podlaze budovy, které se liší použitými obvody a jejich zapojením. Hlavní rozdíl je pak v použitých řídících obvodech. První řešení využívá integrovaného obvodu ATAR862-3 (mikroprocesor a vysílač v jednom pouzdře) a druhé zapojení mikroprocesor ATmega 8L. Oba obvody pocházejí od výrobce Atmel. U náročnějšího zapojení na proudovou spotřebu s obvodem ATmega 8L, je vyřešeno řízení napájení a úsporný režim, tak aby komunikační jednotka měla nízké nároky na údržbu a dlouhou životnost. Je zde také navržen komunikační protokol mezi pevnou jednotkou v zemi a pohyblivou slepeckou holí, tak aby jejich komunikace byla spolehlivá. Součástí práce je i softwarové vybavení mikroprocesoru, který řídí vlastní komunikaci dle navrženého protokolu.
|
|
|
Komunikační systém pro nevidomé - přenosná část
Dadák, Jiří ; Rampl, Ivan (oponent) ; Herman, Ivo (vedoucí práce)
Orientace nevidomých se v rámci rozsáhlých administrativních budov většinou neobejde bez asistence druhé osoby. I když naprostá většina těchto objektů již bývá vybavena výtahem, který umožňuje obsluhu pro nevidomého pomocí Braillova písma, případně i pomocí zvukových hlášení, problémem může být následné vyhledání konkrétní kanceláře. Každá kancelář by na dveřích vedle popisu mohla mít i informaci v Braillově písmě, pro nevidomého by však bylo komplikované určit umístění těchto popisů, obzvláště u většího počtu kanceláří. To se může kromě kanceláří týkat i jiných důležitých míst uvnitř budovy. V této práci se zabývám návrhem řešení komunikačního systému (konkrétně jeho přenosné části), který by pomocí vysílačů umístěných v důležitých místech budovy a pomocí přijímače umístěného na hůlce nevidomého usnadňoval jeho orientaci po objektu.
|
|
|
Design tyčového mixéru
Kalenský, Ondřej ; Buganská, Tamara (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem tyčového mixéru. Hlavní problémy, které řeší, jsou zohlednění specifických požadavků zrakově postižených aseniorů, přirozené ajasné ovládání přístroje avíce možností úchopu. Práce proniká do podstaty procesu mixování ašlehání. Na těchto zjištěních je postaven návrh produktu sambicemi o nové tvarové pojetí, které je vsouladu sfunkcí. Okrajově se práce věnuje také teoretické stránce navrhování avzniku produktu. Ukazuje praktické uplatnění zásad uživatelsky příjemného designu.
|
|
|
Obraz viděný dotykem.
Kořenková, Silvie ; STECKER, Martin (vedoucí práce) ; Hucková, Barbara (oponent)
Magisterská diplomová práce zastupuje téma "Obraz viděný dotykem." s podnázvem "Umění pro nevidomé se zaměřením na fotografii." Definuji umění pro nevidomé a jeho historii se zaměřením převážně na současné působení v umění a jeho vnímání. Mým zájmem je převod umění pro nevidomé a jejo úskalí. Zabývám se otázkou převodu fotografie pro nevidomé a jejích technických parametrů. Zaměřuji se na tvorbu autorů, a jaký mají přínos pro nevidomé umění. Kladu si za cíl zjistit, zda jako fotografka mohu uspět s fotografií pro nevidomé. Je fotografie, která není viděna zrakem ale hmatem, stále fotografie - tedy obrazové médium?
|
|
|
Uplatnění zrakově postižených osob na trhu práce v ČR
Kanioková, Veronika ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Pikhart, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání zrakově postižených osob na území České republiky. Cílem této práce je zjistit současnou situaci v oblasti uplatnění těchto osob na trhu práce a doporučit prostředky, jimiž lze přispět k vyšší zaměstnanosti nevidomých obyvatel u nás. První část této práce se bude věnovat vymezení osob zrakově postižených a legislativní úpravě sociální podpory zrakově postiženým se zaměřením na aktivní politiku zaměstnanosti. Další část bude věnována možnostem vzdělávání a tím pádem zvýšení efektivity uplatnění na trhu práce. S tím neodmyslitelně souvisí také kompenzační pomůcky, které nevidomým usnadňují cestu jak ke vzdělávání, tak v pracovním v životě. Nástroje státní politiky zaměstnanosti a jejich vliv na zrakově postižené budou rovněž součástí této práce. Aplikovanou část tvoří výzkum formou dotazníkového šetření, který odhalí názory a postoje samotných občanů zrakově postižených, ale také názory zaměstnavatelů na danou problematiku. Závěr této práce bude doplněn o návrhy pro zlepšení současné situace na trhu práce pro zrakově postižené osoby.
|
|
|
Život zrakově postižených dětí v ČR
REITINGEROVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá životem zrakově postižených dětí v České republice. Cílem práce je předat základní informace o zrakovém postižení a o úloze rodiny při integraci zrakově postižených dětí do společnosti, což je demonstrováno případovou studií. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zaměříme na zraková postižení, jejich dělení, uvedeme přehled institucí, které se zabývají péčí, pomocí a edukací zrakově handicapovaných, zmíníme kompenzační pomůcky, dále se zaměříme na možnosti integrace zrakově postižených dětí, zejména na vliv rodiny v celém procesu. V praktické části vycházíme z rozhovorů se zrakově postiženými a jejich rodinami. Výzkumné otázky směřují především ke zjištění stavu, možností či případných překážek v procesu integrace zrakově postižených dětí do společnosti. Bakalářská práce je určena pro širokou laickou veřejnost, může být ale rovněž prospěšná sociálním pedagogům pro orientaci v dané problematice.
|
|
|
Úroveň využití hlasového uživatelského rozhraní
Horáček, Jan ; Šalamon, Tomáš (vedoucí práce)
Práce rozebírá hlasové uživatelské rozhraní, resp. komunikaci člověka se strojem pomocí řeči. Pomáhá čtenáři v orientaci v základních teoretických přístupech problematiky, identifikuje hlavní softwarové produkty a hodnotí současnou úroveň jejich využitelnosti. Důraz je kladen na vymezení kritických faktorů, které brání masovému rozšíření těchto technologií mezi běžnými uživateli. První část je věnovaná seznámení se základními pojmy, východisky a principy fungování (syntéza a rozpoznávání řeči, dialogový manažer). V druhé části jsou charakterizovány konkrétní produkty se zaměřením na použití na osobních počítačích. Zařazeny jsou také kapitoly o využití technologie zrakově postiženými a o aplikaci v mobilních telefonech.
|
|
| |
|
|
Problematika tvorby e-learningových kurzů pro handicapované
Štěrba, Ladislav ; Benáčanová, Helena (vedoucí práce) ; Řezníček, Dušan (oponent)
Práce pojednává o e-learningu pro handicapované osoby. Je zaměřena na tvorbu elektronických kurzů pro zrakově a sluchově handicapované studenty. Hlavním cílem je vytvořit a publikovat demonstrační kurz určený pro tyto skupiny studentů. Kurz demonstruje praktické využití metodik a doporučení tvorby přístupných studijních materiálů pro handicapované. Tyto metodiky a doporučení jsou popsány v teoretické části práce. Tvorba kurzu a jeho publikace je kompletně realizována pomocí zdarma dostupných softwarových aplikací a služeb. Jsou popsány postupy, přednosti a omezení tohoto přístupu k tvorbě a možné další způsoby rozvoje kurzů pro handicapované. Tato práce tedy může sloužit jako jeden z prvních teoretických a hlavně zároveň i ryze praktických manuálů pro tvorbu těchto kurzů. V první části práce jsou zmíněna specifika smyslových postižení a různé způsoby výuky smyslově handicapovaných. Ve druhé, části práce jsou vysvětlena pravidla a doporučení ke správné tvorbě e-learningových kurzů pro handicapované. Pozornost je věnována především technickým pravidlům tvorby kurzů a částečně i pedagogickými doporučením. Závěrečná část práce ukazuje postup při tvorbě elektronického kurzu pro handicapované v e-learningovém systému Moodle pomocí zdarma dostupných audiovizuálních aplikací a publikačních služeb.
|
|
|
Tísňová linka 112 a její možnosti při příjmu tísňového volání od občana se zdravotním handicapem
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech dovolání se handicapovaných občanů (neslyšících, nevidomých či tělesně postižených) na tísňové linky, včetně tísňové linky 112. Podle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů, týkající se sítí a služeb elektronických komunikací, je dáno, že každý občan, ať už jde o občana zdravého nebo zdravotně handicapovaného, má právo se bezplatně dovolat na tísňovou linku 112. V této práci byl proveden výzkum pomocí dotazníků. Okruhy dotazů byly směrovány na handicapované obyvatele, zda mají dostatečné možnosti dovolat se na tísňové linky. Tyto dotazníky byly rozdány handicapovaným občanům v jižních Čechách. Cílem bylo zjistit, zda snaha Hasičského záchranného sboru v oblasti příjmu tísňových hovorů od handicapovaných osob je dostatečná či nikoliv a zda o ní mají nebo do budoucna projeví tito občané zájem. Z výzkumu bylo zjištěno, že osoby s tělesným postižením mohou komunikovat s tísňovými linkami pomocí mobilních telefonů jako každý zdravý člověk a to v případě, pokud jim to jejich handicap neznemožní. Občané nevidomí či slabozrací také nemají problém s telefonováním, většinou z mobilních telefonů. U nich se může vyskytnout pouze problém s popisem místa události. Občané neslyšící či nedoslýchaví problém s komunikací přes mobilní telefon sice mají, ale Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje jim umožňuje odesílat tísňové SMS zprávy, pomocí nichž mohou dostát kvalitní pomoci jako každý zdravý člověk při vzniku mimořádné události. Pokud jde o legislativu, tak v současné době probíhá připomínkování k návrhu nového zákona o Hasičském záchranném sboru a je v něm zahrnuta i problematika dovolání se handicapovaných osob na tísňové linky.
|
host ::
RSS.