|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Rehabilitace dětských epileptochirurgických pacientů s pooperačními motorickými deficity
Duchoslav, Anna ; Kudr, Martin (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
Diplomová práce "Rehabilitace dětských epileptochirurgických pacientů s pooperačními motorickými deficity" ve své obecné části pojednává o epilepsii, léčbě farmakorezistentní epilepsie a epileptochirurgii. Dále je součástí obecné části kapitola o možných komplikacích epileptochirurgie ve vztahu k pohybovému aparátu. Ve speciální části je pojednáváno o rehabilitaci v neurologii, vybraných fyzioterapeutických konceptech a vztahu epilepsie a pohybové aktivity. Cílem této diplomové práce je zhodnotit účinnost zvoleného rehabilitačního postupu u pěti dětských pacientů se vzniklým pooperačním motorickým deficitem. K objektivnímu hodnocení motoriky byly použity testy Gross Motor Function Measure - 88, Barthel Index a Box and Blocks Test.
|
|
|
Rehabilitace dětských pacientů po neurochirurugickém odstranění ložiska epilepsie
Růžková, Anna ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Kudr, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Rehabilitace dětských pacientů po neurochirurgickém odstranění ložiska epilepsie" ve své teoretické části shrnuje problematiku epilepsie, její léčby a chirurgické řešení farmakorezistentní formy onemocnění. Součástí teoretické části je rovněž obecný přístup léčebné rehabilitace u neurologických onemocnění a vztah epilepsie a fyzické aktivity. Cílem této práce je literární rešerše spolu s kazuistikou, která shrnuje proces rehabilitace u dětského pacienta po hemisferotomii provedené na Neurochirurgické klinice dětí a dospělých ve FN Motol. Práce hodnotí účinnost zvoleného rehabilitačního postupu u tohoto typu operačního výkonu. K objektivnímu hodnocení motoriky byly použity testy Gross Motor Function Measure - 88, Barthel Index a Box and Blocks Test.
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s pooperační levostrannou hemiparézou
Skopalová, Pavla ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí: obecné a speciální. Obecná část popisuje základní anatomii mozkových komor a cévního zásobení. Dále se zabývá teoretickými poznatky o cévních malformacích mozku, jejich druhy a léčbou. Hlavním tématem obecné části práce je popsání syndromu centrálního motoneuronu a rehabilitace jeho následků. Obecná část práce je zpracována na základě odborné literatury, jejíž kompletní seznam je uveden v závěru práce. Speciální část práce popisuje kazuistiku pacientky s pooperační levostrannou hemiparézou po resekci kavernomu trigona pravé komory. Tato část obsahuje metodologii práce, vstupní data a vstupní kineziologický rozbor s jeho závěry. Dále krátkodobý a dlouhodobý plán a podrobné popsání průběhu jednotlivých terapií. V závěru pak porovnání dat vstupního a výstupního vyšetření a zhodnocení efektu terapií. Podklady pro zpracování speciální části byly získány na odborné praxi na v Rehabilitačním centru Beroun v termínu od 18. 1. do 12. 2. 2016.
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta po neurochirurgické operaci u vybraných onemocnění
VEJVODOVÁ, Hana
Teoretická východiska: Neurochirurgie je rozsáhlý specializovaný obor, vzhledem k rozmanité struktuře nemocí a úrazů oboru neurochirurgie jsme se v teoretické části této diplomové práce více zaměřili na onemocnění mozku (nádorové a cévní). Cíl práce: Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 2 cíle: 1. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po operaci mozku (u vybraných onemocnění). 2. Zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku. Hypotézy a výzkumné otázky: H1. Sestry s vysokoškolským vzděláním mají větší teoretické znalosti o ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2. Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, neměly nebo nemají školitele. H3. Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, mají nejčastěji potíží při ošetřování zevní komorové drenáže. H4. Sestry nejvíce čerpají informace potřebné pro ošetřování pacienta po operaci mozku z odborné literatury. Výzkumná otázka 1. Jaké jsou znalosti nově nastupujících sester o specifické péči o pacienta s onemocněním (poraněním) mozku? Metodika: Výzkumné šetření bylo rozděleno do dvou částí: Pro kvantitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím dotazníku. Dotazník obsahoval 22 otázek, 17 otázek uzavřených, 4 otázky polootevřené a 1 otázka otevřená. Dotazníků bylo rozdáno 300 kusů. Vráceno bylo 246 dotazníků (82 %). 49 dotazníků jsme museli vyřadit pro neúplnost, nebo nesprávnost vyplnění. Konečný počet dotazníků je 197 (100 %). Pro vyhodnocení statisticky významných vztahů byly použity kontingenční tabulky a Pearsonův chí kvadrát test. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Celkem bylo osloveno 8 respondentů. Výsledky: Kvantitativní částí výzkumného šetření byly ověřovány čtyři stanovené hypotézy. H1 Sestry s vysokoškolským vzděláním mají větší teoretické znalosti o ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku než sestry bez vysokoškolského vzdělání. Z výsledků je patrné, že znalosti sester s vysokoškolským vzděláním se neliší od znalostí sester bez vysokoškolského vzdělání. H1 jsme nepotvrdili. H2 Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, neměly nebo nemají školitele. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry školitele měly a proto jsme H2 vyvrátili. H3 Sestry při nástupu do zaměstnání, kde ošetřují pacienta po operaci mozku, mají nejčastěji potíže při ošetřování zevní komorové drenáže. Z výsledků je patrné, že ZKD je nejčastěji uváděnou potíží při ošetřování pacienta po operaci mozku pro sestry pracující na neurochirurgickém pracovišti. H3 jsme potvrdili. H4 Sestry nejvíce čerpají informace potřebné pro ošetřování pacienta po operaci mozku z odborné literatury. Z výsledků vyplývá, že tomu tak není. Nejčastěji sestry čerpají informace od školitele. H4 jsme zamítli. Kvalitativním šetřením jsme pro realizaci zvolili metodu polostrukturovaného rozhovoru s respondenty. Pro výzkumnou část byla stanovena výzkumná otázka: Jaké jsou znalosti nově nastupujících sester o specifické péči o pacienta s onemocněním (poraněním) mozku? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že znalosti nově nastupujících sester o specifické péči u pacienta po operaci mozku jsou na dobré úrovni znají specifika ošetřovatelské péče u pacienta po operaci mozku. Závěr: Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury vyplynulo několik následných otázek a doporučení: Je sestra, která právě nastoupila na neurochirurgické pracoviště řádně seznámena se svým školitelem a řádné prováděn adaptační proces? Nad výsledky této práce je možné se zamyslet nad vypracováním skript "Ošetřovatelská péče v neurochirurgii" pro všeobecné sestry nastupující na neurochirurgické pracoviště. Tuto skutečnost i zmínili někteří respondenti v dotazníkovém šetření.
|
|
|
Připravenost sester na poskytování specifické ošetřovatelské péče na neurochirurgickém oddělení
ČEŠKOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce je připravenost sester na poskytování specifické ošetřovatelské péče na neurochirurgickém oddělení se zabývá zjišťováním, zda jsou sestry po dostudování připravené na práci na jednom ze specializovaných odděleních a to na neurochirurgii. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřená na základní anatomii a fyziologii neurologické soustavy na nejčastější vyšetřovací metody a na jejich péči před a po výkonu. Dále se zaměřuje na neurochirurgická onemocnění a ošetřovatelskou péči u nich. Poslední pátá podkapitola teoretické části se zaměřuje na vzdělávání sester. Výzkumná část objasňuje tuto problematiku z pohledu jak studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulty oboru Všeobecná sestra, tak sester, které již na tomto oddělení pracují a to v Nemocnici České Budějovice a.s a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Prvním cílem práce je zjistit znalosti studentů oboru Všeobecná sestra o poskytování specifické ošetřovatelské péče na neurochirurgickém oddělení, kdy jsme si stanovili hypotézy: 1. Studentky ZSF JU mají znalosti o poskytování specifické ošetřovatelské péči na neurochirurgickém oddělení. 2. Studentky zvládají komunikovat s pacienty po operaci mozku. Druhým cílem práce je zjistit rozdíl v připravenosti sester na poskytování specifické ošetřovatelské péče na vybraných neurochirurgických odděleních resp. klinikách, a k lepší orientaci byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem probíhá proces zapracování u sester na neurochirurgickém oddělení? 2. Jakým způsobem probíhá proces zapracování u sester na chirurgickém oddělení? 3. V čem spočívá rozdíl v zapracování na chirurgickém a neurochirurgickém oddělení? Z šetření vyplynulo, že sestry po dostudování nemají dostatečné informace k práci na neurochirurgickém oddělení, pokud je jejich nejvyšší dosažené vzdělání středoškolské, anebo vysokoškolské bakalářské studium. Studentky ZSF JU oboru Všeobecná sestra by měly mít více informací o této specifické ošetřovatelské péči na tomto oddělení. Výsledky šetření jsou shrnuty v manuálu pro vyučující předmětu Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech na Zdravotně sociální fakultě, kde je uvedeno, co studentům z neurochirurgického oboru chybí.
|
host ::
RSS.