Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Depresivní ruminace: ověření analyticko-ruminační hypotézy u pacientů s depresivní poruchou
Janíčková, Petra ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Na depresi je obvykle nahlíženo jako na patologii. Depresivní ruminace, jeden z klíčových symptomů deprese, je vnímána jako maladaptivní kognitivní styl přispívající k prohloubení a prodloužení depresivní epizody. Prezentuji zde alternativní přístup, tzv. analyticko-ruminační hypotézu (ARH). ARH předpokládá, že deprese je evolučně vyvinutou reakcí na komplexní analytické problémy. Ve studii jsme se snažili ověřit platnost ARH prostřednictvím sledování vlivu depresivní ruminace na náladu, kognitivní výkon a elektrofyziologické koreláty pacientů hospitalizovaných v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech s diagnózou deprese. Ruminaci jsme experimentálně navodili metodou expresivního psaní. Jako kontrolní podmínka byla využita metoda distraktivního psaní. Výsledky naznačují očekávaný vliv ruminace na náladu našich pacientů. Předpokládaný vliv na kognitivní schopnosti jsme ovšem nepozorovali. KLÍČOVÁ SLOVA Deprese, ruminace, adaptace, kognice, afektivní stav, neurální koreláty
Vnímání krásy - biologické vs. kulturní determinanty
Obdržálková, Zita ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou biologických a kulturních determinant ovlivňujících vnímání krásy. Snaží se zjistit, zda vnímání krásy u lidí má společný biologický základ nebo zda je vnímání krásy čistě sociokulturním konstruktem - produktem dané kultury. Z pohledu biologických determinant se zajímá o biologické procesy, které vnímání krásy významně ovlivňují. V této souvislosti se jedná především o pravděpodobně vrozené, evolucí vytvořené adaptace vnímání krásy, účinky kognitivních systémů mozku, ale také neuronální koreláty, které v mozku zpracovávají vjemy krásných objektů. Z oblasti kulturní determinant jsou představeny studie zdůrazňující kulturní odlišnosti ve vnímání krásy v průběhu vývoje jednotlivých kultur a rovněž napříč kulturami. Dále je předmětem zájmu této práce také estetické pojetí subjektivní a objektivní krásy a s tím spojená koncepce krásy založené na matematických vztazích. V této souvislosti je představena problematika možnosti sestrojení univerzálně krásných objektů založených na předem daných matematických vztazích, a rovněž možnost exaktního měření krásy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.