|
| |
|
|
Monitorace v neurointenzivní péči
BAXA, Radim
Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. Monitorace vyhodnocuje aktuální stav pacienta a upozorňuje na možné změny, které mohou nastat vývojem primárního postižení, a včasně varovat před rozvojem sekundárního postižení. Neuromonitorace je rozdělena na monitoraci invazivního a neinvazivního charakteru. Hlavními cíli předkládané práce bylo zjistit znalosti sester a zdravotnických záchranářů z prostředí anesteziologicko-resuscitačního oddělení v oblasti neuromonitorace. Zjistit, zda sestry a zdravotničtí záchranáři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení znají postupy neuromonitorace. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou dodržovány doporučené postupy v rámci neuromonitorace v intenzivní péči. Empirická část práce byla provedena skrze kvantitativní výzkumné šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří mají zkušenosti s neuromonitorací na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Analýze výsledků bylo podrobeno 158 úplných dotazníků. Na základě provedené statistické analýzy výsledků byla zjištěna souvislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů a mírou znalostí. Souvislost byla zjištěna i mezi délkou praxe respondentů a mírou znalostí. Naopak souvislost se neprokázala ve vztahu mezi věkem respondentů a mírou znalostí.
|
|
|
Implantáty pro nervový systém
Kuruc, Lukáš ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá problematikou implantátov pre nervovú sústavu. Prvá časť je zameraná na teoretický rozbor tejto problematiky. Zahŕňa oboznámenie čitateľa s vážnosťou poranenia miechy, možnosti jej liečenia a regenerácie pomocou hydrogélových implantátov. V druhej časti je popísaná experimentálna výroba implantátov, testovanie priechodnosti implantátov a zhrnutie ich vlastností.
|
|
|
Didaktická hra ve výuce nervové soustavy člověka
NEUBAUEROVÁ, Marcela
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření čtyř autorských didaktických her pro žáky 2. stupně základní školy a jejich ověření v praxi. Dvě didaktické hry byly primárně vytvořeny za účelem osvojení znalostí tématu nervové soustavy člověka. Další dvě didaktické hry byly vytvořeny s cílem upevnit znalosti tématu nervové soustavy a znalosti tématu trávicí, dýchací, oběhové a svalové soustavy. Ověření vytvořených didaktických her proběhlo na základní škole běžného typu, která leží v jihočeském městě s počtem obyvatel 1 až 5 tisíc. Ověření v praxi proběhlo pomocí pretestu, posttestu I a posttestu II.
|
|
|
Adaptace centrálního nervového systému na chybění acetylcholinesterázy
Farár, Vladimír ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Cordero-Erausquin, Matilde (oponent)
Acetylcholinesteráza (AChE) účinně hydrolyzuje acetylcholin (Ach). Inhibice AChE je letální a myši s chyběním AChE ve všech tkáních (AChE KO) jsou těžce poškozeny. AChE je v CNS kotvena na prolin bohatou kotvou - proline-rich membrane anchor (PRiMA), zatímco ve svalech je kotvena kolagenem Q (ColQ). V této disertaci popisujeme že u PRiMA KO myší, u nichž je AChE v CNS eliminována, nedochází k významným změnám v chování i přes nadbytek ACh a adaptaci cholinergních receptorů podobnou té, která byla pozorována u AChE KO myší. Kromě toho u myší, u nichž AChE nemůže interagovat s PRiMA i ColQ, je fenotyp podobný jako u AChE KO myší, ale biochemické změny v CNS jsou podobné změnám u PRiMA KO jedinců. PRiMA KO myší se také od ostatních AChE deficitních myší liší svou reakcí na AChE inhibitory. Naše výsledky nasvědčují, že AChE v periferních tkáních je hlavním cílem inhibitorů AChE a že chybění AChE v periferii je hlavní příčinou fenotypických charakteristik AChE KO myší.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou posttraumatická paréza n. peroneus
Ruferová, Zdeňka ; Hassmannová, Kristina (vedoucí práce) ; Bidrmanová, Hana (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou posttraumatická paréza n. peroneus Cíle: Hlavním cílem této práce je shrnutí dosavadních teoretických poznatků o periferních parézách, především o periferní paréze n. peroneus, a následné zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou posttraumatická paréza n. peroneus. Metody: Práce obsahuje dvě části. První je část obecná (teoretická), která je zpracována formou rešerše teoretických podkladů pomocí odborné literatury k problematice polytraumatu pánve a parézy n. peroneus. Zároveň obsahuje nejdůležitější fyzioterapeutické léčebné metody a postupy využívané k diagnostice a terapii periferních paréz. Druhá část je praktická (speciální), ve které je popsán průběh rehabilitace v rámci odborné souvislé praxe zaměřené na pacienta s posttraumatickou parézou n. peroneus. Výsledky: Výsledky terapie pacienta s výše popsanou diagnózou se projevily hlavně ve zlepšení kvality analytických pohybů, pohybových stereotypů i kvality chůze. Došlo ke zvýšení svalové síly, částečnému vstřebání otoků a protažení zkrácených svalových skupin. Klíčová slova: rehabilitace, n. peroneus, paréza, polytrauma pánve, nervová soustava
|
|
|
Vliv stresových hormonů na mezenchymální kmenové buňky
Karásková, Eva ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) jsou multipotentní buňky se schopností diferenciovat do osteoblastů, adipocytů a chondrocytů. V organismu se podílejí na udržování homeostáze, hojení ran a regeneraci tkání. Nejčastěji bývají izolovány z kostní dřeně či tukové tkáně a jsou studovány především v oblasti regenerativní medicíny. Stresová reakce je neuro-humorální příprava na "boj nebo útěk", jde tedy o obranou reakci na zátěž, a to jak fyzickou, tak psychickou. Dlouhodobý stres má však na organismus negativní vliv a dochází k jeho postupnému vyčerpávání a poškozování. Hypotéza je taková, že působením stresových hormonů a neurotransmiterů na MSCs dochází ke zhoršení udržování vnitřní homeostáze a integrity organismu, zpomalení hojení a regenerace tkání. Stresové hormony ovlivňují vlastnosti a chování MSCs, především jejich schopnost diferenciace, migraci do míst poranění a produkci aktivních látek. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky (MSCs), katecholaminy, hormony, nervový systém, stres
|
|
|
Funkční morfologie miracidií schistosom
Svobodová, Kateřina ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bulantová, Jana (oponent)
Motolice čeledi Schistosomatidae představují významné patogeny napadající různé druhy ptáků a savců, včetně člověka. Miracidium je první larvální stadium vyskytující se ve složitém životním cyklu těchto parazitů. Budoucnost celého životního cyklu závisí na schopnosti této larvy nalézt, rozpoznat a penetrovat do vhodného mezihostitelského plže. Miracidium vyhledává mezihostitelského plže aktivně podle signálů z vnějšího prostředí, a poté podle glykoproteinů vylučovaných plžem. Volně plovoucí miracidium má omezené zásoby energie, proto musí vhodného mezihostitele nalézt co nejrychleji. K rychlému pohybu ve vodním prostředí mu slouží pohybové cilie. Povrch miracidia pokrývají ploché ciliární destičky uspořádané do čtyř řad, které navzájem oddělují mezibuněčné valy. Přední konec těla je zakončen kuželovitou strukturou nazývanou apikální papila. Apikální papila je klíčovým nástrojem pro penetraci. Ústí na ní vývody penetračních žláz. Miracidia disponují širokou škálou senzorických orgánů, které jim pomáhajících při orientaci. Nicméně, o jejich funkci se toho zatím moc neví. Morfologie miracidií může posloužit jako vhodný znak k rozlišení jednotlivých druhů schistosom. Tato práce shrnuje současné znalosti morfologie a funkce jednotlivých struktur v těle miracidia a věnuje se také chování miracidia při...
|
|
|
Nervový systém a kognitivní schopnosti hrabavých ptáků
Zhang, Yicheng ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
1. Abstrakt Ptačí mozek byl tradičně považován za malý, jednoduchý, složený téměř výhradně z bazálních ganglií a zabezpečující pouze instinktivní chování. V příkrém rozporu s těmito zastaralými názory recentní studie jednoznačně demonstrují, že ptačí koncový mozek je, ačkoli postrádá vrstevnatý neokortex, tvořen rozsáhlými oblastmi, které jsou homologické savčímu palliu, sdílí řadu organizačních principů se savčím koncovým mozkem a zabezpečuje obdobné kognitivní funkce. Behaviorální studie prokázaly, že někteří ptáci mají kognitivní schopnosti srovnatelné nebo vyšší než savci, zvláště krkavcovití ptáci a papoušci se svými schopnostmi v mnoha kognitivních doménách vyrovnají lidoopům. Není proto překvapivé, že tito vysoce encefalizovaní ptáci jsou častými modely pro studie zabývající se kognicí u ptáků, zatímco méně encefalizovaní ptáci jsou v tomto kontextu studováni mnohem méně. Hrabaví ptáci (Galliformes), kteří tvoří spolu s vrubozobými ptáky (Anseriformes) nejbazálnější vývojovou linii neognátních ptáků (Neognathae), mají relativně malé mozky. Jejich cerebrotyp je charakterizován malým koncovým mozkem, malým nidopalliem a velkým mozkovým kmenem. Mozek hrabavých je lateralizován. Mozky domestikovaných hrabavých ptáků jsou redukovány ve srovnání s mozky jejich divokých příbuzných. Behaviorální studie...
|
|
|
Raný embryonální vývoj a morfogeneze vybraných orgánových soustav redií a cerkárií motolice Fascioloides magna.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Fascioloides magna je ve střední Evropě nepůvodní, veterinárně významný druh dvouhostitelské motolice využívající jako své definitivní hostitele zástupce čeledi Cervidae (jelenovití). Náhodně mohou být infikováni i jiné druhy přežvýkavců, například ovce domácí, tur domácí či koza domácí. Podobně jako u mnoha dalších druhů motolic hraje i v životním cyklu motolice F. magna klíčovou roli vývoj v mezihostitelském plži (Lymnaeidae). V této části vývoje se životní stádia - sporocysty a redie rozmnožují a produkují stádia nazývaná cerkárie. Ty jsou po encystaci ve vnějším prostředí infekční pro definitivního hostitele. Vývoj motolic v prvním mezihostiteli je předmětem výzkumu již od druhé poloviny 19. století, přičemž mnoho otázek souvisejících s touto problematikou zůstává stále nezodpovězených. K odhalení některých skutečností mechanismu rozmnožování motolice F. magna v mezihostiteli a ontogenetického vývoje redií a cerkárií prezentovaném na příkladech vybraných tělních soustav - svalové, nervové a vylučovací, by měla přispět i tato práce.
|
host ::
RSS.