|
|
Nová antikapitalistická levice: klasický nebo moderní marxismus?
Zikmund, Michal ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zabývá Novou antikapitalistickou levicí (NAL), radikálně levicovou skupinou, která se zformovala v roce 2009 v Praze kolem Nikoly Čecha, který byl tehdy členem organizace World Revolution (Revo), označované za trockistickou. NAL se soustředila na ideovou činnost a na účast na odborných seminářích, na demonstracích či blokádách pravicových radikálů, a to i v zahraničí. Pořádala letní kempy, kde přednášeli významní levicoví akademici, a i mimo tyto kempy dokázala navázat vztahy s poměrně širokým spektrem levicových intelektuálů a organizací, orientovala se zejména na KSČM. Od roku 2013 fungovala NAL zároveň s občanským sdružením Levá perspektiva (LP), nyní už vyvíjí činnost pouze spolek Levá perspektiva. V práci nejprve obecně shrnujeme činnost, personální vymezení NAL/LP a názory jejích členů a aktivních sympatizantů (tedy lidí, kteří přispívali na portály Antikapitalista.cz a LevaPerspektiva.cz). Dále analyzujeme její vztahy a ideovou blízkost či rozdílnost s jinými levicovými subjekty, jak politickými stranami (KSČM, ČSSD, SZ), tak subjekty, které neměly či nemají právní formu politické strany (subjekty sdružené ve Spojenectví práce a solidarity, dále Socialistická organizace pracujících, Revo, Revoluční internacionalistická organizace/RIO, Socialistická solidarita či Socialistická alternativa...
|
|
|
Russia-China relations within the framework of BRICS and their international significance in terms of neo-marxist theory and neoliberal institutionalism
Rybachenko, Diana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Neo-marxismus a neoliberální institucionalismus se aplikují ke zkoumání faktorů určujících spolupráci rozvíjejících se trhů a důsledků této spolupráci v případě rusko-čínských vztahů v rámcích BRICS. Za tímto účelem se používá metoda shody. Srovnání předpovědí a pozorování na základě dostupných údajů ukazuje, že většina důkazů souhlasí s neo-marxismem. Rusko a Čína prohlašují svoji pozici proti dominanci jednoho centra na mezinárodní scéně a zdůrazňují společný závazek ke spravedlivějšímu multipolárnímu světovému řádu, což se trvale projevuje v prohlášeních ruského a čínského vedení. Obchodní válka mezi USA a Čínou od roku 2018 je jedním z důkazů narůstajícího rozpadu stávajícího světového řádu. Vytváření nového řádu je založeno na vzniku regionálních seskupení zemí, které sdílejí společné názory na konkrétní problémy. V rámci skupiny BRICS Rusko a Čína již přijaly opatření k vlastním finančním institucím jako alternativnímu zdroji financování. Vedení obou zemí se domnívá, že by rozvíjející se země měly mít větší hlas a zastoupení v mezinárodních finančních institucích. Jejich primárním zájmem je reforma Mezinárodního měnového fondu tak, aby odrážel změny ve světové ekonomice. Rusko a Čína podporují měnovou spolupráci, včetně dohod o používání národních měn v obchodu mezi dvěma zeměmi, jakož i s...
|
|
|
Social Irrationalism in the Era of Neo-liberal Crisis? The Role of Politics, Science, Agrochemical Industry, and Civil Society in the Context of the TTIP Debate
Kučera, David ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Transatlantické obchodní partnerství (TTIP) mělo být 'game-changer' a oživit ekonomiku EU vytvořením více pracovních míst a podpořit ekonomický růst po dozvucích finanční krize z roku 2008. Odstraněním zbývajících obchodních překážek by byla vytvořena transatlantická obchodní zóna, spojující dvě nejsilnější ekonomiky světa. Tato diplomová práce využívá čtyři koncepty neomarxistické teorie: klíčové premisy Amsterdamské školy, teorii státu Boba Jessopa a Nicose Poulantzase, kombinuje pojem rizikové společnosti Ulricha Becka s rolí intelektuálů Antonia Gramsciho a nastiňuje premisu komodifikace jako součást politické ekologie. Neomarxistické teoretické prizma ulehčí zmapování stěžejních sociálních agentů v roli zastánců agendy TTIP jako hegemonického projektu a sil bojujících proti dohodě jako proti-hegemonické hnutí. Tato práce dále odhaluje, jak byla smlouva TTIP legitimizována jejími zastánci, ale problémy transparentnosti a další rozporuplnosti kolem smlouvy přilákaly pozornost různorodých organizací občanské společnosti (CSOs), které byly znepokojeny potenciálním dopadem TTIP na veřejné zdraví a životní prostředí. Tři empirické případy zaměřující se na princip předběžné opatrnosti (PP), endokrinní disruptory (EDCs) a glyfosátovou ságu poukážou na to, proč se tyto debaty plné kontroverzí dostaly...
|
|
|
Nová antikapitalistická levice: klasický nebo moderní marxismus?
Zikmund, Michal ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Práce se zabývá Novou antikapitalistickou levicí (NAL), radikálně levicovou skupinou, která se zformovala v roce 2009 v Praze kolem Nikoly Čecha, který byl tehdy členem organizace World Revolution (Revo), označované za trockistickou. NAL se soustředila na ideovou činnost a na účast na odborných seminářích, na demonstracích či blokádách pravicových radikálů, a to i v zahraničí. Pořádala letní kempy, kde přednášeli významní levicoví akademici, a i mimo tyto kempy dokázala navázat vztahy s poměrně širokým spektrem levicových intelektuálů a organizací, orientovala se zejména na KSČM. Od roku 2013 fungovala NAL zároveň s občanským sdružením Levá perspektiva (LP), nyní už vyvíjí činnost pouze spolek Levá perspektiva. V práci nejprve obecně shrnujeme činnost, personální vymezení NAL/LP a názory jejích členů a aktivních sympatizantů (tedy lidí, kteří přispívali na portály Antikapitalista.cz a LevaPerspektiva.cz). Dále analyzujeme její vztahy a ideovou blízkost či rozdílnost s jinými levicovými subjekty, jak politickými stranami (KSČM, ČSSD, SZ), tak subjekty, které neměly či nemají právní formu politické strany (subjekty sdružené ve Spojenectví práce a solidarity, dále Socialistická organizace pracujících, Revo, Revoluční internacionalistická organizace/RIO, Socialistická solidarita či Socialistická alternativa...
|
|
|
Současná relevance díla Paula M. Sweezeho
Král, Tomáš ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Maršál, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá životem, osobností a názory amerického neomarxistického ekonoma Paula M. Sweezeho. V první části práce se zabývám zalomenou poptávkovou křivkou, kterou poprvé formuloval právě Paul Sweezy. Dále se zabývám Sweezeho hodnocením socialismu a tím, jak se vyrovnal s vývojem v zemích socialistického tábora. Hlavní důraz je v práci kladen na Sweezeho výklad hospodářských krizí, které považuje za normální stav kapitalismu. Na konci práce se pokusím ukázat, že práce Sweezeho je z dnešního pohledu relevantní při vysvětlování vzniku některých problémů, kterými dnešní ekonomika prochází.
|
|
|
Studentské hnutí 68' v Německu a Katolická církev
Bratinka, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato práce se ve své první části zaobírá dějinami studentského hnutí tzv. osmašedesátníků ve Spolkové republice Německo a jeho marxistickými ideologickými základy. V druhé části pojednává vývoj nejdůležitějších ideových proudů uvnitř německé Katolické církve, které si zachovaly aktuálnost i po pádu nacionálněsocialistického režimu a ovlivňovaly poválečnou německou společnost. Na tomto základě potom autor analyzuje ideové střetnutí moderního neomarxistického hnutí a moderní sekulární společnosti se sociálními naukami Katolické církve, jak je formuloval 2. vatikánský koncil. Cílem práce je sonda do rozmanitého ideového světa 60. let v Německu, hlavně pak jeho extrémních levicových poloh a jejich ideové konzervativní protiváhy. Autor na závěr bilancuje nejen společenské důsledky dramatického konce 60. let ale i působení relevantních společenských institucí a ideových hnutí v posledních 150 letech v německých dějinách. Nabízí základní přehled některých problémů, kterými se soudobá německá sekulární i církevní historiografie zabývá a jejíž nejnovější výsledky jsou studijním podkladem práce.
|
host ::
RSS.