|
|
Model ekonomického dopadu hypotetického zavedení garantovaného příjmu v České republice na základě dat z roku 2015.
Busta, David ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Kovanda, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá komparací modelů sociálních systémů založených na základním příjmu a záporné dani se současným systémem. Prvním modelem je současný systém. Dva modely vycházejí z koncepce základního příjmu. Jeden je financován prostřednictvím daně z přidané hodnoty, druhý pak z daně z příjmu fyzických osob. Poslední model pracuje se zápornou daní. Modely jsou poplatné prvotní myšlence, kdy základní příjem respektive záporná daň mají zcela nahradit sociální příjmy obyvatel. Výstupem je porovnání na základě absolutních rozdílů, daňového zatížení i změn příjmové nerovnosti ve společnosti, které modeluje Lorenzova křivka či Giniho koeficent. Výsledky ukazují, že zavedení nových systémů by bylo poměrně nákladné a nejvíce by profitovaly nejnižší příjmové skupiny.
|
|
|
The Basic Income concept in the perspective of Agent-Based modelling
Macháček, Vít ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Malovaná, Simona (oponent)
Základní příjem perspektivou multiagentního modelování Abstrakt: Práce studuje vztah mezi zavedením základního příjmu a cenovou hladinou. Základní příjem by nahradil existující sociální systém. Z toho vyplývající přerozdělení skrze konkávní spotřební funkci působí na agregátní poptávku, která následně ovlivňuje cenotvorbu. Protože ceny na sobě nezávisle vytváří mnoho různých agentů, z nichž každý má jiné motivace i informace, je vztah studován pomocí jednoduchého makroekonomického multiagentního modelu. Výsledky simulace ale neprokázaly jednoznačný vztah mezi zavedením základního příjmu a cenovou hladinou v ekonomice.
|
|
|
Historický vývoj koncepce Univerzálního základního příjmu
Minářová, Markéta ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je zaznamenat historický vývoj politické a politologické koncepce univerzálního základního příjmu, pokusí se jej zmapovat od jeho počátků až do současnosti. Práce bude zpracovávat nepodmíněný základní příjem tak, jak ho popisoval Thomas More a Johannes Ludovicus Vives s tím, že se současně zaměří na jejich pozdější kritiky z řad myslitelů, kteří ovlivnili politiku, ekonomii a filosofii. Na tyto teoretiky pak naváže moderními myšlenkami UZP, které pak budou porovnány s předchozími autory. Diplomová práce ukáže vývoj a prohlubování myšlenek univerzálního základního příjmu prostřednictvím komparace koncepcí jednotlivých autorů.
|
|
|
Občanský příjem a jeho možná implementace v Česku
Mairovský, Štěpán ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem tzv. občanského příjmu neboli všeobecného základního příjmu jakožto nástrojem veřejné politiky a podmínkami, náklady a možnými důsledky částečné či plné implementace tohoto nástroje v Česku. Hlavním cílem práce je popis tohoto konceptu, který v Česku doposud není příliš znám, a jeho zasazení do kontextu veřejné a sociální politiky. Práce popisuje různé modely občanského příjmu i jemu blízké alternativy, jež jsou s ním do jisté míry zaměnitelné, a příklady jeho dosavadní implementace ve světě. Autor se pokouší identifikovat hlavní problémy současné sociální politiky a s ohledem na ně formulovat hlavní důvody pro implementaci občanského příjmu v Česku. Na závěr jsou představeny vybrané modely a způsoby implementace spolu s odhadem jejich finančních nákladů a možné důsledky této implementace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace modelů negativní daně z příjmu
Havlíková, Iveta ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Zabýváme se komparací ekonomických modelů státní sociální podpory založených na konceptu negativní daně z příjmu. Komparace vychází z rešerše významných teoretických příspěvků k teorii negativní daně. Dále jsme se věnovali současným návrhům politických stran na využití negativní daně. V případě návrhu české politické strany na nahrazení sady sociálních dávek negativní daní jsme provedli výpočet očekávané úspory. Pro potřeby komparace jsme vybrali modely autorů Friedmana, Tobina, Sulíka a model Earned Income Tax Credit. Tyto jsme následně porovnali v teoretických i praktických aspektech. Primárním zjištěním je, že modely se od sebe ve zvolených kritériích zásadně neliší. Hlavní rozdíl spatřujeme v jejich filosofickém pojetí.
|
host ::
RSS.