Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulární mechanismy účinků cfDNA
Hříbková, Natálie ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Biologická role volné cirkulující DNA je v současné době zkoumána především z hlediska etiologie autoimunitních stavů a rakovinového onemocnění. Ukazuje se, že úloha cfDNA jaderného či mitochondriální původu v interakci s receptory vrozeného imunitního systému je poměrně komplexní a cfDNA je tak zapojena do celé řady molekulárních mechanismů jako je například šíření rakovinových metastáz, indukce autofágie a spouštění zánětlivých procesů. Znalost konkrétních drah, do kterých je cfDNA v rozvoji těchto patologických stavů zapojena, se zdá být klíčová především z hlediska zvolení a cílení vhodné léčebné terapie. Tato práce poskytuje rámcovým přehled poznatků o interakci cfDNA s receptory vrozeného imunitního systému, indukci imunologických signálních drah a možných důsledků, které tyto molekulární dráhy mohou v organismu způsobovat. Klíčová slova: cfDNA, TLR9, cGAS/STING, AIM2, autoimunitní onemocnění, biomarker, rakovina
Imunogenní buněčná smrt v klinických vzorcích nádorů
Fejfarová, Adéla ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent)
Růst a vývoj nádoru je v lidském organismu pod kontrolou imunitního systému. Za spuštění protinádorové imunitní odpovědi jsou zodpovědné molekuly DAMP ("danger-associated molecular pattern"), které se váží na PRR ("pattern recognition receptors") receptory buněk přirozené imunity, což následně vede k aktivaci imunity adaptivní. K uvolnění DAMP molekul z nádorových buněk dochází během imunogenní buněčné smrti (ICD, "immunogenic cell death"). ICD je jedním z typů regulované buněčné smrti (RCD, "regulated cell death"). V experimentálních podmínkách je ICD vyvolaná řadou terapeutických postupů běžně používaných pro léčbu pacientů s nádorovými onemocněními. Charakteristickým znakem ICD je DAMP molekula proteinu kalretikulin, který se přesouvá z endoplazmatického retikula na povrch buněk, kde je ukotvený pomocí receptoru CD91. Mezi další znaky patří jaderný protein HMGB1, který se v pozdní fázi ICD uvolňuje z buněk do nádorového prostředí. Tato bakalářská práce popisuje metody využívané pro detekci externalizace těchto DAMP molekul, a to jak v experimentech s buněčnými liniemi, tak především u vzorků nádorů z pacientů. Dále popisuje vliv těchto DAMP molekul na dobu přežití pacientů. Shrnuje také aktuální stav klinických studií zabývajících se tématem ICD. Klíčová slova nádor, protinádorová imunita,...
Studium buněčné toxicity vybraných nanočástic v tkáňových kulturách.
Filipová, Marcela ; Holada, Karel (vedoucí práce) ; Benson, Veronika (oponent) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Bezpečnostní rizika, která vyplývají z cytotoxického působení nanočástic (NPs) v komplexním biologickém prostředí, zůstávají hlavním problémem, který limituje využití NPs v biomedicíně. V této studii byla vyšetřována cytotoxicita NPs odlišného složení, tvaru a velikosti, jmenovitě SiO2 NPs (SiNPs, 7-14 nm), superparamagnetických NPs oxidů železa (SPIONs, 8 nm) a karboxylovaných mnohovrstevných uhlíkových nanotub (CNTCOOHs, průměr: 60-100 nm, délka: 1-2 μm). Cytotoxicita byla vyhodnocena pomocí nově navržené screeningové eseje schopné současně stanovit aktivitu buněčných dehydrogenáz, aktivitu laktát dehydrogenázy (LDH) uvolněné z buněk do okolí a počet intaktních buněčných jader a apoptotických tělísek v kultuře lidských endotelových buněk izolovaných z pupečníkové žíly (HUVEC) rostoucích v jedné jamce 96-jamkové destičky. Zmíněné znaky byly následně využity k získání informace o životaschopnosti buněk a nekrotických a apoptotických aspektech buněčné smrti. Výsledky z této "tři v jednom" screeningové eseje buněčné smrti (CDS) ukázaly, že SiNPs a CNTCOOHs vyvolávaly výrazné cytotoxické působení projevující se poklesem životaschopnosti buněk a rozvojem tvorby apoptotických tělísek. Naproti tomu SPIONs navozovaly pouze mírnou cytotoxicitu. SiNPs navíc narušovaly buněčnou membránu vedoucí ke zvýšenému...
Morfologické koreláty u modelu hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana
Slotta, Michal ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Riljak, Vladimír (oponent)
Název: Morfologické koreláty u modelu hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana Cíle: Cílem výzkumu je vytvořit model hypoxicko-ischemické encefalopatie u potkana, který by představoval poškození v perinatálním období u člověka a následně histologickým zobrazením odlišit nejčastěji poškozené mozkové struktury. Metody: Jedná se o experimentální studii. U pěti laboratorních potkaních mláďat jsme vyvolali hypoxicko-ischemickou encefalopatii podle Rice-Vannucci modelu. Kontrolní skupina představující dalších pět potkaních mláďat podstoupila hypoxii po dobu 1,5 hodiny. Následně byla zvířata vrácena k matce. Po 48 hodinách následovala mozková perfuze, parafinizace, krájení mozků na řezy a nanesení řezů na podložní sklíčka. Řezy k znázornění morfologických změn a degenerace neuronů byly nabarvené Hematoxylin-Eosinem, Fluoro Jade B a imunohistochemicky. Řezy jsme následně pozorovali a hodnotili pod světelným mikroskopem. Výsledky: Po navození hypoxicko-ischemické encefalopatie u 7-denních potkaních mláďat došlo k poškození v oblasti zkoumaných struktur u dvou zvířat. Ostatní zvířata experimentální skupiny projevily jen mírné morfologické změny nervových buněk pozorovatelné na barvení H&E. Mozky mláďat kontrolní skupiny byly intaktní. Klíčová slova: nekróza, apoptóza, zvířecí model, poškození mozku
Kaspáza-8 - multifunkční proteáza na pomezí apoptózy a nekrózy
Davídková, Daniela ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Kaspáza-8 je klasifikována jako iniciátorová kaspáza zejména pro receptory smrti indukovanou apoptózu. Exprimuje se ve všech tkáních a v závislosti na způsobu její regulace hraje důležitou roli nejen v signalizaci apoptózy, ale také nekroptózy, přežití buněk a v dalších buněčných procesech. Její správná funkce je nezastupitelná při celkové proliferaci, diferenciaci a vývoji, při fungování imunitních odpovědí a tak udržování homeostázy. Její nesprávné fungování či její absence se projevuje defekty na úrovni buňky i organismu a je spojena se závažnými onemocněními, např. rakovinou. Tato práce shrnuje poznatky o způsobech regulace a funkci kaspázy-8 v těchto procesech. Klíčová slova: kaspázy, apoptóza, nekróza, nekroptóza, DISC, aktivační komplex
Informovanost sester o možnostech využití vlhkého hojení ran v neonatologii.
Konečná, Veronika ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Novák, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o kožní defekty s využitím vlhké terapie v neonatologii. V první části jsou shrnuty informace týkající se předčasně narozeného novorozence, vývoje jednotlivých vrstev kůže již v embryonálním období. Obsahuje výčet typů kožních defektů, se kterými se neonatologická sestra může na oddělení nejčastěji setkat včetně výčtu moderních terapeutických krytí, které lze využít. Obsahuje též stručnou historii hojení ran se zaměřením na vývoj právě vlhké terapie. Dále je okrajově pojednáno o hodnocení poškození kůže a dokumentace rány. Pro zajímavost je v práci uvedena případová kazuistika předčasně narozeného novorozence s nekrózou na dolní končetině, doplněna o komentáře alternativ léčby tohoto typu poškození kůže z mé vlastní praxe. V druhé části je posuzována informovanost sester v oblasti novodobé metody hojení ran. Prioritní je zmapování zkušeností s využitím vlhké terapie, prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření, které je zprostředkován anonymním dotazníkem. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, jaká je informovanost sester neonatologické jednotky intenzivní, resuscitační a intermediární péče v oblasti ošetřovatelské péče věnované kožním defektům s využitím vlhké terapie. K tomuto účelu byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Pro analýzu...
Fytopatogenní houby způsobující nekrózu kůry Acer pseudoplatanus
Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Nekróza kůry je symptom různě závažných onemocnění způsobených různými patogeny. Na javorech klenech jsou nekrózy kůry relativně často pozorovány, zejména v souvislosti s oslabením stresem jako jsou klimatické extrémy či antropogenní znečištění. Mezi původce patří především zástupci Ascomycetes a dále zástupci Peronomycetes z rodu Phytophthora. Míra patogenity je velmi variabilní, od lokálních povrchových nekróz po systémové mykózy končící smrtí hostitele. Patogeny můžeme rozdělit na oportunní (Cryptostroma corticale), slabé (Prosthecium pyriforme) a obligátní (Eutypella parasitica). Mimo patogeny jsou v nekrózách nacházeni saprofyté rozkládající odumřelá pletiva. K vyloučení patogenity těchto druhů slouží zpětné inokulační pokusy na hostitele. Jako hyperparazité mohou v nekrózách růst mykofágní houby (Acremonium sp.). Nekrózy jsou vyhledávány také různými druhy bezobratlých jako úkryt a zdroj potravy a mykofágními savci. Zvažován je jejich význam při šíření spor a iniciaci vstupních bran pro infekci.
Přízemní ozon jako jeden z faktorů oxidativního stresu v podmínkách horských lesů.
Bendáková, Hana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poškozením smrku ztepilého (Picea abies) v horských lesích vlivem přízemního ozonu, který je jedním z faktorů oxidativního stresu. Smrk není vůči ozonu citlivý druh, ale v naší republice je nejvíce zastoupenou dřevinou, a proto je třeba si všímat jeho poškození. Práce byla propojena s měřením ČHMÚ, který v Jizerských horách měřil koncentrace přízemního ozonu pasivními dozimetry. Cílem práce bylo zjistit vliv přízemního ozonu na horské lesy a najít závislost mezi poškozením vysokými koncentracemi ozonu a jím způsobeným oxidativním stresem. S rostoucí nadmořskou výškou rostou koncentrace ozonu. Bylo předpokladem, že s nadmořskou výškou a koncentracemi poroste i poškození jehlic smrku. Jehličí bylo odebráno na jedenácti lokalitách v nadmořské výšce od 750 do 1100 m n.m. Odebírané ročníky 2006, 2007 byly podrobeny dalšímu zkoumání a ročník 2009 byl vyřazen, protože nevykazoval známky poškození. Bylo sledováno poškození na úrovni makroskopické, mikroskopické a biochemické. Vizuální poškození bylo hodnoceno pomocí procenta plochy jehlic poškozených chlorózami a nekrózami. Mikroskopické metody hodnotily symptomy na podélných a příčných řezech. Na podélných řezech byly viditelné tzv. kosťovité buňky, což jsou buňky, které vlivem stresu ozonem ztrácejí svůj tvar a smršťují se ve...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.