|
|
Role IDF v socializaci a tvorbě národní identity jedince.
Studená, Silvie ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá metodou jedinečné případové studie příčiny vzniku specifické izraelské militaristické mentality a vliv izraelských ozbrojených sil na socializaci jedince. Dalším tématem je také to, jakou roli hraje povinná vojenská služba ve vytváření kolektivní identity a sdílených hodnot a mechanismus působení kohezního potenciálu armády na izraelskou společnost. Na závěr se také zmíním o socioekonomických dopadech, jaké má absence této služby na jednotlivce v kontextu fenoménu izraelské občanské společnosti.
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
|
|
Ekonomický nacionalismus jako historicko-sociologický fenomén
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Klepárník, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá studiem ekonomického nacionalismu z historické perspektivy a zkoumá jeho formy a vývoj v případě Francie. První kapitola představuje úvod do konceptu ekonomického nacionalismu. Zařadí koncept do širšího kontextu a zabývá se jeho definujícími elementy a formami, ve kterých se vyskytuje. Následující část se věnuje doktrínám ekonomického nacionalismu a zdůrazňuje existující rozdíly v obsahu s ním souvisejících hospodářských politik, v závislosti na historickém a politickém kontextu. Třetí kapitola zkoumá vývoj francouzského ekonomického myšlení v rámci procesu budování národního státu a ekonomické modernizace. Zároveň je cílem této kapitoly vysledovat prvky ekonomického nacionalismu a zaznamenat jejich transformaci v rámci měnících se historických okolností. Poslední část této práce je zaměřena na výskyt ekonomického nacionalismu v rámci francouzského ekonomického modelu ve dvacátém století a za podmínek zrychleného procesu liberalizace a ekonomické integrace.
|
|
|
Geneze běloruské národní identity (1863-1958)
Linitskaya, Natallia ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce rozebírá proces výstavby běloruské národní identity v druhé polovině 19. - první polovině 20. století na základě definici o sdíleném vědomí společného názvu, jazyka, území a historické paměti. Tento subjektivní základ národa není v běloruském případě spojen s občanským pojetím národního státu. Místo paměti povstání Kalinovského ukazuje problematičnost použití historického dědictví, které odkazuje k Polsku a Rusku. Naopak modernizující zásah ruského státu poměrně úspěšně vymezuje "ruského rolníka" naplněním sociálních požadavků. Neúspěch v obhájení historického dědictví "Litvy" a selhání běloruštiny v dosažení statutu oficiálního jazyka zapříčinilo odpojení genealogických příznaků od národní identity. Touha "tutejších" po sociálních jistotách napomohla jejich osvojení národní identity jako zásadně sovětské. Bělorusové se stávají Bělorusy jako pracující lid skrze sociální emancipaci a mobilitu v prostoru vytyčeném koloniální mapou. Klíčová slova: Bělorusko, národní identita, nacionalismus, národní stát, bělorusizace, "tutejší" Keywords: Belarus, national identity, nationalism, national state, belorussification, «tutejshi»
|
|
| |
|
| |
|
|
Aktuální problémy dánské zahraniční politiky
Sršeň, Radim ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent) ; Had, Miloslav (oponent) ; Rovná, Lenka (oponent)
Národní stát vs. Evropská integrace: Specifický přístup Dánského království ----------------------------------- Doktorská disertační práce analyzuje specifický přístup Dánska k procesu evropské integrace, se zaměřením na analýzu veřejného mínění, operacionalizovaného prostřednictvím konceptu veřejného euroskepticismu. V první části práce dochází na základě současného stavu poznání k vydefinování vhodného modelu typologie veřejného euroskepticismu. Na tento model je poté aplikována případová studie Dánska jako modelového případu malého národního státu. První část případové studie popisuje základní pilíře dánského politicko-ekonomického a sociálního systému. V další části jsou analyzovány politické a veřejné debaty v Dánsku před jednotlivými "evropskými" referendy a ve vztahu k dalším klíčovým okamžikům a prioritám dánského členství v ES/EU. Zvláštní pozornost je věnována analýze dánských výjimek ze Smlouvy o EU, příčinám jejich vyjednání, dopadům a budoucím perspektivám. Výstupy analýzy jsou spolu s údaji z výzkumů Eurobarometru využity k definování typologie dánského veřejného euroskepticismu a jeho vývoje. Je charakterizován jako měkký a založený na vnímání suverenity, s klesající tendencí. Ukazuje se, že vnímání státní suverenity a národní identity v Dánsku, resp. dalších malých národních státech, které je odvozeno od vnímání samotné koncepce národního státu v těchto zemích, je jedním z hlavních faktorů výrazně ovlivňujících jejich přístup k procesu Evropské integrace.
|
host ::
RSS.