|
|
Propaganda jako forma komunikační strategie: kinematografie v Protektorátu Čechy a Morava
Gerstnerová, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
V průběhu 20. století se film stal společenským fenoménem, proto netrvalo dlouho, než si svou cestu k filmu našla také politika, která filmový průmysl využívala za účelem ovlivnění veřejného mínění. Především historie totalitních režimů dokazuje, že jim filmy posloužily jako velmi mocný nástroj pro naplnění jejich propagandistických cílů. Tato diplomová práce se zabývá nacistickou filmovou propagandou v období druhé světové války, konkrétně pak vlivem nacistické propagandy na český hraný film v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava. Propaganda měla pro nacistické Německo velký význam, neboť ideologie založená na vypjatém nacionalismu a rasové čistotě vyžadovala širokou základnu pro svou podporu a udržení moci. Cílem této práce je tedy najít a definovat propagandistické komunikační cíle v českém hraném filmu a určit konkrétní taktiky, jejichž prostřednictvím měly být tyto cíle naplněny. Problematika je zkoumána na pozadí filmů Kristián (1939), Tulák Macoun (1939), Pro kamaráda (1940), Těžký život dobrodruha (1941), Jan Cimbura (1941) a Prstýnek (1944), které pokrývají různé žánry a témata a zároveň časově zahrnují různá protektorátní období. Na téma propagandy je nahlíženo v kontextu strategické komunikace jakožto příbuzné, v dnešním měřítku až nadřazené komunikační disciplíny.
|
|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
| |
|
|
Vliv nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936
Peroutková, Anna-Marie ; Kyncl, Vojtěch (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936. Popisuje průběh příprav a pořádání zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu a letních olympijských her v Berlíně. Hlavním cílem práce je zjistit, zda režim pořádající země ovlivnil průběh tak významné sportovní události, případně do jaké míry. Nacisté byli původně proti myšlence pořádání olympijských her, ovšem časem došli k závěru, že je to jedinečná příležitost, jak prezentovat Třetí říši v tom nejlepším světle a získat na svou stranu světové mínění a vykreslit pozitivní obraz Německa. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl postupem času sport označen za jednu z priorit nacistické výchovy, jež měla německou mládež zocelit a připravit na budoucí válku. Během toho byli Židé stále více vytěsňováni ze společnosti a stali se druhořadými. Jejich osud na území Německa vyvolával vlnu nevole v zahraničí. I přes četné bojkoty olympijských her se však olympiády v Německu zúčastnil rekordní počet států i sportovců, jejichž zástupci byli ukonejšeni příslibem rovných podmínek pro všechny účastníky her. Tímto byla židovská otázka zatlačena do pozadí a nacisté mohli zinscenovat svůj velkolepý plán. Výsledky her, kterým dominovali němečtí sportovci, pak byly využity k potvrzení ideologie nadřazenosti árijské rasy.
|
|
|
Totalitární tendence v německé koloniální politice
Weiser, Martin ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Totalitární tendence v německé koloniální politice pojednává o německé koloniální politice vůči africkým domorodcům v letech 1884-1914. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku a analýzu německé domorodé politiky v nejvýznamnější kolonii - Německé jihozápadní Africe. Práce se snaží o postižení vztahu kolonistů ke kolonizovaným, o charakterizaci rasistických představ Němců a popis jejich dopadu na koloniální realitu. Dále pojednává o válce Herero a především o německém vedení bojů během tohoto konfliktu. Snaží se identifikovat příčiny jeho radikalizace, jakož i zodpovědět otázku o genocidním záměru. V části totalitarismus jsou rozebrány totalitární aspekty německé domorodé politiky v Německé jihozápadní Africe, jak se rozvinula po skončení války Herero. Následně je věnována pozornost srovnání německé koloniální politiky vůči domorodcům s africkou koloniální politikou ostatních velmocí. Závěrečná kapitola se snaží zodpovědět otázku po kontinuitě německé historie, po kontinuitě mezi německým kolonialismem a nacionálním socialismem.
|
|
|
Vliv nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936
Peroutková, Anna-Marie ; Kyncl, Vojtěch (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936. Popisuje průběh příprav a pořádání zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu a letních olympijských her v Berlíně. Hlavním cílem práce je zjistit, zda režim pořádající země ovlivnil průběh tak významné sportovní události, případně do jaké míry. Nacisté byli původně proti myšlence pořádání olympijských her, ovšem časem došli k závěru, že je to jedinečná příležitost, jak prezentovat Třetí říši v tom nejlepším světle a získat na svou stranu světové mínění a vykreslit pozitivní obraz Německa. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl postupem času sport označen za jednu z priorit nacistické výchovy, jež měla německou mládež zocelit a připravit na budoucí válku. Během toho byli Židé stále více vytěsňováni ze společnosti a stali se druhořadými. Jejich osud na území Německa vyvolával vlnu nevole v zahraničí. I přes četné bojkoty olympijských her se však olympiády v Německu zúčastnil rekordní počet států i sportovců, jejichž zástupci byli ukonejšeni příslibem rovných podmínek pro všechny účastníky her. Tímto byla židovská otázka zatlačena do pozadí a nacisté mohli zinscenovat svůj velkolepý plán. Výsledky her, kterým dominovali němečtí sportovci, pak byly využity k potvrzení ideologie nadřazenosti árijské rasy.
|
|
| |
|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
|
Jazyk a skutečnost
Bárta, Ondřej ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Tato práce se snaží ukázat alternativní pohled na fungování ideologií, jmenovitě té nacionálně socialistické. Vychází totiž z předpokladu, že skutečnost taková, jakou ji zakoušíme, je do značné míry ovlivněna jazykem, který používáme k jejímu popisu. Ve shodě s filosofií Erica Voegelina tedy tvrdí, že abychom porozuměli nějaké společnosti v její autenticitě, je nutné se ptát po jazykových prostředcích, jimiž kategorizuje a třídí okolní svět. A právě Voegelinovi zásadní pojmy, totiž symbolismus a řád, jsou dobře využitelnými nástroji k možnému vysvětlení toho, že i nacisté vytvářeli svým jazykem odkazujícím na určité pojetí světa takovou "skutečnost", jež byla schopna zcela vyčlenit masy lidí ze sféry morální reciprocity.
|
|
|
Postava Jana Rysa jakožto novináře a jeho působení v periodiku Vlajka
Petříková, Lucie ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Postava Jana Ryse jakožto novináře a jeho působení v periodiku Vlajka se zabývá osobností Jana Ryse ve všech aspektech jeho života i tvorby. V úvodní části je práce zařazena do historického kontextu, kde je popisován stav protektorátní žurnalistiky se zaměřením na legální i kolaborantské a aktivistické novináře. Část kapitoly je věnována i následným retribučním soudům. Další kapitola věnovaná historickému kontextu popisuje vznik fašismu na našem území a zaměřuje se i na projevy antisemitismu v Protektorátu. Hlavní část práce se však soustředí na postavu Jana Ryse, přičemž prostor je věnován jak jeho působení v hnutí Vlajka, v jehož vedení byl až do roku 1942, kdy byl poslán nejprve do Terezína a poté do Dachau, kde zůstal až do konce války, tak i jeho literární a publicistické tvorbě. V publicistické tvorbě se práce zabývá především deníkem Vlajka v době, kdy byl Jan Rys jeho šéfredaktorem, pozornost je věnována i Rysovým článkům a jejich zaměření. Samostatná kapitola je pak věnována rozborům Rysových knih Hilsneriáda a TGM(1939) a Židozednářství - metla světa (1938). Kapitola šestá se zabývá soudním procesem s Janem Rysem a vedoucími představiteli Vlajky, kapitola sedmá je pak věnována rozsudku Národního soudu, který Janu Rysovi určil trest smrti oběšením.
|
host ::
RSS.