|
| |
|
|
Navrhovaný model transformované péče o ohrožené děti
Kvasničková, Dana ; Novotná, Jiřina (vedoucí práce) ; Kohnová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti. Jejím cílem je popsat a seznámit s návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti na příkladu ústavního zařízení a vyhodnotit jeho možný dopad. Práce je pojímána deskriptivně, má charakter myšlenkového experimentu. Je zpracovaná monografickou procedurou. Metodické zpracování bylo provedeno formou sběru a vyhodnocením dostupných dat a dokumentů vypovídajících o současném stavu péče o ohrožené děti. Text práce je rozdělen na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretický podklad vychází z oblasti psychologie, sociologie, pedagogiky. Praktická část přináší prezentaci návrhu nového modelu transformované péče na příkladu ústavního zařízení a vyhodnocení jeho očekávaných přínosů. Také popisuje možné překážky a problémy při zavádění modelu do praxe.
|
|
|
Náplňování Národního akčního plánu na zvýšení proočkovanosti proti chřipce v okrese Trutnov
KISSOVÁ, Petra
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění s epidemickým až pandemickým charakterem šíření, které každoročně postihuje 10 % světové populace, v průběhu pandemie dokonce 40-50 %. Původcem onemocnění je virus, který se vyskytuje jako typ A, typ B nebo typ C. Zdrojem nákazy je člověk, k přenosu dochází vzdušnou cestou nebo kontaminovanými předměty. Vnímavost je všeobecná. Onemocnění dominantně postihuje dýchací ústrojí, má náhlý začátek a projevuje se především horečkou, zimnicí, bolestmi svalů, kloubů a hlavy. Nejčastější komplikací je zánět plic. V diagnostice se uplatňují rychlé testy k detekci antigenu. Léčba je symptomatická, k dispozici jsou i antivirotika typu M2 inhibitorů neuraminidázy, ke kterým snadno vzniká rezistence chřipkového viru. Základem prevence chřipky je pravidelné každoroční očkování, které dramaticky snižuje riziko hospitalizace a úmrtí především mezi seniory a chronicky nemocnými. Proočkovanost v naší populaci je nízká, a to i navzdory skutečnosti, že chřipka je každoročně příčinou úmrtí tisíců lidí na celém světě. Ročně v České republice zemře podle kvalifikovaných odhadů na chřipku jeden až dva tisíce osob. Vzhledem k možné prevenci chřipky je důležité šířit informace o možnostech prevence očkováním a vzdělávat laickou veřejnost o závažnosti tohoto onemocnění. Diplomová práce pojednává o chřipkovém onemocnění jako takovém a o problematice očkování proti chřipce u seniorů v souvislosti s přijetím NAP na zvýšení proočkovanosti proti chřipce. Teoretická část shrnuje obecně známé poznatky ohledně původce onemocnění, způsobu přenosu, projevů nemoci, diagnostice, komplikací onemocnění, terapii a prevenci očkováním.
|
|
|
Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Práce je věnována popisu systému havarijní odezvy jaderné elektrárny. V souladu se zadáním se zaměřuje na shrnutí jeho legislativních předpokladů a následně se věnuje jeho konkrétní realizaci v podmínkách reálně provozovaného jaderného zařízení. V práci je shromážděna nezbytná terminologie a je podán základní přehled o fungování systému havarijní připravenosti ETE. Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení, struktuře a počtu pracovišť, používané dokumentaci, a rovněž systému ověřování jeho připravenosti a funkčnosti. Cílem práce je definovat klíčové bezpečností aspekty JE s důrazem na jadernou bezpečnost a vytvořit základní přehled o systému havarijního plánování a systému havarijní odezvy konkrétního jaderného zařízení. V druhé části práce je provedeno srovnání obecných výsledků zátěžových testů jaderných elektráren Dukovany a Temelín, provedených po havárii JE Fukushima, s cílem posoudit plnění cílů jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti obou elektráren. Srovnání výsledků EDU a ETE v hodnocených oblastech je provedeno formou tabulek. Má interpretace zjištěných faktů je následující: 1.Pravděpodobnost vzniku zemětřesení přesahující projektovou odolnost stavebních objektů, technologických systémů a konstrukcí je prakticky zanedbatelná. Výsledky šetření jsou pro obě lokality prakticky identické. Projektová odolnost ETE vůči zemětřesení je nepatrně vyšší. 2.Na žádné z lokalit nehrozí zaplavení areálu elektrárny z říčních toků. Obě elektrárny jsou díky svému umístění velmi odolné i proti zaplavení srážkovou vodou. Nicméně pro zajištění vysoké míry odolnosti proti zaplavení srážkovou vodou je nutná pravidelná údržba kanalizačních systémů. 3.Protože EDU i ETE jsou odolné proti zemětřesení, jsou odolné i vůči povětrnostním vlivům, a to zejména účinkům nárazového větru. 4.Systémy zajištěného napájení vlastní spotřeby EDU a ETE jsou projektovány dle obdobných zásad a jsou dostatečně robustní proti selhání ze společné příčiny. Pro bezpečné dochlazení hlavního výrobního bloku stačí na obou lokalitách provoz jednoho ze systémů zajištěného napájení. V projektu ETE je oproti EDU i tzv. systém zajištěného napájení společné vlastní spotřeby, který je primárně určen k zabránění vzniku škod na technologii sekundárního okruhu. Nicméně dva dieselgenerátory neblokové vlastní spotřeby dále výrazně zvyšují odolnost bloků proti poruše typu Station Black Out. 5.Odvod tepla z jednotlivých technologických systémů je na obou elektrárnách zajišťován obdobnými chladicími systémy. Konstrukční rozdíly mezi elektrárnami jsou poplatné době vzniku projektů a odrážejí rozdílnou míru provozních a konstrukčních zkušeností v době jejich vzniku. Nelze vyloučit, že dojde k dílčím úpravám chladicích systémů EDU. 6.Systém zvládání těžkých havárií je na obou lokalitách organizován obdobným způsobem. Personální obsazení havarijního štábu a technického podpůrného střediska je na obou elektrárnách obdobné. V současnosti dochází k posilování personálu pro lepší zvládnutí případných současných událostí na více (obou) blocích. Dokumentace pro řešení abnormálních a havarijních provozních stavů a nadprojektových havárií má obdobnou strukturu. Provozní dokumentace je průběžně zdokonalována. Velká pozornost je věnována její verifikaci a validaci. 7.Na základě provedených zátěžových testů lze očekávat postupnou realizaci dílčích administrativních, personálních a technologických opatření zvyšující již tak vysokou úroveň jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti na obou elektrárnách. Konkrétní opatření jsou shrnuta v tzv. Akčním plánu. Vznik havárie nelze nikdy úplně vyloučit. Pravděpodobnost vzniku události spojené s poškozením jaderného paliva by měla být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout a zároveň by JE měla být schopna potlačit následky takové události na co nejmenší možnou míru. Právě schopnost zvládnout takovouto událost je hlavním cílem havarijní připravenosti, kterou je nutno chápat jako sofistikovaný interdisciplinární systém.
|
host ::
RSS.