|
|
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv
Jekielek Henzl, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Lipovský, Milan (oponent)
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv Abstrakt Tato disertační práce se věnuje problematice ochrany náboženské svobody v Evropě. Nejdříve je popsáno zakotvení této svobody v EÚLP, Listině EU a v právních řádech Německa, Rakouska a České republiky. Právní řády Německa a Rakouska jsou velmi blízké tomu našemu, proto mohou být získané poznatky inspirací pro úvahy o budoucí právní úpravě v České republice (i s ohledem na to, že je zde problematika integrace jiných kultur poměrně novým tématem, zatímco uvedené státy již v této oblasti mají větší zkušenosti). Dalším důvodem pro tento výběr byla i bohatá judikatura k tématu práce zejména v Německu, ale i v Rakousku. V návaznosti na zakotvení náboženské svobody obecně je popsáno teoretické zakotvení i praxe výuky náboženství na veřejných školách ve výše jmenovaných státech. Ze srovnání praxe v uvedených státech vyplynula mj. důležitost historického vývoje přístupu k náboženství. Jedním z hlavních bodů této disertační práce je pak problematika symbolů. Nejdříve je probrána otázka symbolů obecně, poté se věnuji konkrétně symbolům náboženským a možnostech jejich přítomnosti ve vzdělávacích zařízeních. V této souvislosti je rozebráno umisťování křížů a krucifixů ve školních třídách, což je otázka, které se již v minulosti věnovaly...
|
|
|
Náboženské symboly v judikatuře evropských soudů
Hnátová, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Otázka náboženských symbolů v evropském veřejném prostoru se stala předmětem častých diskuzí právníků, politiků, sociologů, ale také laické veřejnosti. Tato diplomová práce se pokouší přispět těmto diskuzím komparací judikatury evropských soudů v případech týkajících se náboženských symbolů. Za tím účelem práce analyzuje právní prameny poskytující ochranu náboženské svobody a jednotlivá rozhodnutí evropských soudů ohledně přítomnosti náboženských symbolů na veřejnosti. Tato práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola podává detailní analýzu ochrany náboženské svobody v Evropské úmluvě o ochraně základních práv a svobod a v primárním právu Evropské unie. Dále vysvětluje principy sekularismu a neutrality státu a popisuje modely vztahů státu a náboženství v Evropě. Kapitola druhá obsahuje úvod do problematiky náboženských symbolů na veřejnosti. Je zde vysvětlen pojem "náboženský symbol" a "veřejnost" z právního hlediska. Dále se zaměřuje na omezení náboženských symbolů na veřejnosti a zákazy zahalování přijaté v některých evropských státech. Ve třetí kapitole jsou představeny případy náboženských symbolů ve veřejných školách. Většina evropských států má zájem na zachovávání nábožensky neutrálního prostředí ve školách, a z toho důvodu zde nacházíme množství případů zákazů náboženských symbolů....
|
|
|
Muslimská demokracie v Turecku
Scholzová, Markéta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Váňová, Ludmila (oponent)
Cílem magisterské práce je interpretovat proměny konceptu sekularizmu v dlouhodobém období budování a konsolidace Turecké republiky mezi roky 1923 - 2013. Základní teze práce vychází z předpokladu, že sekularizmus, jako společenský fenomén, byl od vzniku Turecké republiky do počátku 80. let chápán jako nedílná součást modernizačního, etatistického projektu, jehož nositelem byla turecká armáda. V souvislosti s pozvolným utvářením islámsky orientovaných politických formací po roce 1980 a především v kontextu vlády strany AKP (2002 - 2014) se turecký koncept sekularizmu - kemalismus, postupně stal předmětem intenzivních konfliktů a nových interpretací, jejichž cílem je skloubit principy tureckého sekularizmu s novými formami veřejné angažovanosti, které vycházejí z islámské symboliky. Klíčová slova Demokracie, sekularizmus, autoritářský režim, Kemalismus, armáda, politické strany, AKP, islám, náboženské symboly, muslimský oděv
|
|
|
Náboženské symboly v evropském antidiskriminačním právu
Svobodová, Tereza ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Evropský kontinent byl po staletí sužován náboženskými konflikty. Zatímco dříve se jednalo především o spory mezi katolickou a protestantskou církví, v současné době se stává jádrem konfliktů migrace osob do evropských zemí. A je to právě migrace, která s sebou do již fungující tradiční evropské společnosti přináší výrazné náboženské a kulturní odlišnosti. Jedním z konfliktů, který je aktuálně velmi diskutovaným tématem na evropské půdě, je i přítomnost náboženských symbolů ve veřejném prostoru. Zde se střetává náboženství nově příchozí, jež je symbolizováno muslimským šátkem, s náboženstvím tradičním, které je vyznáváno majoritou, a jež je ve veřejném prostoru zastoupeno symbolem křesťanského kříže. Spor však nevzniká jen mezi jednotlivými náboženstvími, ale rovněž mezi náboženstvími a principem sekularismu. Cílem mé diplomové práce je analyzovat problematiku náboženských symbolů ve veřejném prostoru nejen z pohledu náboženské svobody, ale také z hlediska rovnosti a diskriminace, ochrany menšin, práva na vzdělání a rovnosti pohlaví, neboť se jedná o problematiku, kterou je nutné posuzovat v celé její šíři. V práci bude dále posuzována otázka, zdali je možné a za jakých podmínek lze omezit demonstrování náboženských symbolů ve veřejném prostoru a v této souvislosti se budu rovněž zabývat tzv....
|
|
|
Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva
Bartoň, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Machalová, Tatiana (oponent)
Tato doktorská disertační práce pojednává o vybraných aspektech svobody náboženství v Evropě. Jejím cílem je představit právní rámec, ve kterém se náboženská svoboda vysky- tuje, a zasadit tuto d·ležitou svobodu do širšího kulturního, náboženského a lidskopráv- ního kontextu. D·sledná kontextualizace, zd·razňovaná v pr·běhu celé práce, vychází z předpokladu, že není možné vyextrahovat čistě právní koncept náboženské svobody, který by nebyl ovlivněn společenskými, právními, kulturními a náboženskými kontexty jeho au- tor·; ve skutečnosti je chápání náboženské svobody každého člověka zakořeněno v jeho kultuře, náboženství a životní zkušenosti. Tento závěr by však neměl vést k naprostému skepticismu ohledně porozumění nábožen- ské svobodě a ohledně možnosti její celosvětové ochrany. Právě naopak, měl by motivovat každého interpreta a zákonodárce v oblasti náboženské svobody ke studiu rozličných po- rozumění všech osob dotčených v konkrétním případě nebo v určité situaci. Po d·kladném studiu všech nárok· vycházejících z náboženské svobody a po zohlednění všech dalších práv, princip· a zájm· vyskytujících se v daném případu či situaci, by mělo být podstatně jednoduší činit spravedlivější rozhodnutí, než by tomu bylo bez zohlednění zmíněných po- rozumění a kontext·. Cesta této disertační práce skrze...
|
|
|
Filosofická interpretace děl Marca Chagalla
JINDRÁKOVÁ, Edita
Práce se zabývá interpretací života a děl Marca Chagalla, židovského malíře 20. století. Cílem práce je poukázat na symbolické motivy jeho děl a ty pak v závěru práce interpretovat na vybraných dílech. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována malířově životu a jeho židovskému původu, který měl podstatný vliv na charakter jeho děl. Druhá část se věnuje významu symbolů v umění i v náboženství obecně. Třetí část porovnává Chagallova sdělení s dvěmi židovskými filosofy dialogu: E. Lévinasem a F. Rosenzweigem. V této části práce je také rozebrán přínos umělce celkově a estetické vnímání jednotlivce. Ve čtvrté části práce jsou interpretována vybraná Chagallova díla s náboženským či filosofickým přesahem. V práci se po celou dobu vychází z předpokladu, že umění je schopné předávat myšlenky a interpretovat svět kolem nás.
|
host ::
RSS.