|
|
Vztah základní motorické koordinace a pohybových dovedností u dětí na 1. stupni základní školy
Chládek, Dominik ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Vampola, Jindřich (oponent)
Název: Vztah základní motorické koordinace a pohybových dovedností u dětí na 1. stupni základní školy Autor: Dominik Chládek Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn Ph.D. Cíle: Zjistit úroveň motorické koordinace a základních pohybových dovedností dětí mladšího školního věku. Současně je cílem zjistit vztah mezi úrovní motorické koordinace a základními pohybovými dovednostmi. Metody: V rámci testovaného souboru bylo zahrnuto 106 žáků z 3. až 5. tříd ve věku od 10 do 11 let základní školy. Pro hodnocení úrovně jejich motorických dovedností byla využita testová baterie TGMD-2, zatímco pro posouzení motorické koordinace byla použita testová baterie KTK. Výsledky: Výsledky tohoto výzkumu vykazují podprůměrné až velmi slabé výsledky v testu TGMD-2 u 96 (90,5 %) probandů z celkových 106. U testu KTK dosáhlo normálního hodnocení 44 (41,5 %) dětí a dobrého hodnocení 45 (42,5 %) probandů dle motorického kvocientu. Dále byla zjištěna silná korelace mezi testy TGMD-2 a KTK a nevýznamné rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Klíčová slova: KTK, mladší školní věk, motorické schopnosti, pohybové dovednosti, TGMD 2
|
|
|
Hodnocení vztahu obecné motorické koordinace a herní výkonnosti u hráčů fotbalu vzhledem k odlišnému biologickému věku.
Kocík, Martin ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Hodnocení vztahu obecné motorické koordinace a herní výkonnosti u hráčů fotbalu vzhledem k odlišnému biologickému věku. Cíl práce: Zjištění vztahu mezi úrovní motorické koordinace a subjektivním hodnocením hráčské výkonnosti trenérem se zohledněním biologického věku a odlišného tempa biologické maturace u hráčů fotbalu v žákovských kategoriích (U12-U14). Metody: Výzkumný soubor tvořilo 43 hráčů (průměrný věk 12.8±1.0 roku) z žákovských kategorií (U12-U14) profesionálního klubu v České republice. Pro zjištění biologického věku byla použita metoda duální energetické rentgenové absorbciometrie (DXA). K hodnocení úrovně motorické koordinace byla využita testová baterie Körperkoordinationtest für Kinder (KTK). Herní výkonnost byla hodnocena pomocí dotazníku, který vyplňovali trenéři jednotlivých kategorií. Výsledky: Z celého výzkumného souboru dosáhlo 65,12 % hráčů na slovní hodnocení "vynikající", 32,55 % na "nadprůměrný" a 2,33 % na "průměrný". S hodnocením výkonnosti nejvíce koreloval subtest z KTK "přeskoky po jedné noze", které měly korelaci 0,43. S motorickým kvocientem z KTK testu koreloval dotazník výkonnosti pouze na 0,13. Hráči s nejlepší motorickou koordinací jsou viděni trenéry jako nejlepší v herní výkonnosti, ale rozdíly jsou nevýznamné (0,81) a to i z hlediska věcné...
|
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana a možnosti ovlivnění
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Závažná perinatální hypoxie tvoří podstatnou příčinu mozkového poškození u narozených dětí. Rešeršní část této Diplomové práce pojednává o krátkodobých a dlouhodobých motorických projevech laboratorního potkana, o motorických testech, pomocí kterých se motorika potkanů hodnotí, o hypoxickém působení na nezralý centrální nervový systém a o působení látek na adenosinové A1 receptory v mozku. Cílem experimentální části Diplomové práce bylo hodnocení pozdních motorických projevů u potkanů ovlivněných perinatální hypoxií. Perinatální hypoxie byla provedena tak, že březí samice potkana byly umístěny do normobarické hypoxické komory (10 % O2) jedenáctý den březosti, kde porodily a expozice hypoxie byla ukončena 6. den po narození mláďat. Pro hodnocení motorického vývoje byla využita baterie koordinačně náročných motorických testů vždy adekvátních pro příslušný vývojový stupeň potkana. Perinatální hypoxie a její následky dále byly ovlivněny jednorázovou aplikací látky 2-chloro-N(6)-cyclopentyladenosin (CCPA), agonistou adenosinového A1 receptoru, 14. den po narození potkanů. Postižení potkani vykazovali motorické deficity a zpoždění v motorickém vývoji ve 3 ze 4 zvolených motorických testů v porovnání s potkany z kontrolní skupiny. Tyto motorické odchylky však již nebyly zaznamenány ve vývojovém stupni...
|
|
|
Míra vztahu motorické koordinace, základních pohybových dovedností, tělesné zdatnosti a tělesného složení dětí na 1. stupni ZŠ
Navara, Miroslav ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název: Míra vztahu motorické koordinace, základních pohybových dovedností, tělesné zdatnosti a tělesného složení dětí na 1. stupni ZŠ Autor: Bc. Miroslav Navara Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle: Cílem této práce je zjištění míry vztahů mezi základními pohybovými dovednostmi, motorickou koordinací, tělesným složením a tělesnou zdatností u dětí mladšího školního věku. Metody: Testovaný soubor se skládá z žáků 3.-5. tříd základní školy (n=109). Pro zjištění úrovně motorických dovedností byla použita testová baterie TGMD-2, pro určení motorické koordinace testová baterie KTK a pro zjištění úrovně tělesné zdatnosti a tělesného složení byla využita testová baterie Unifittest (6- 60). Pro analýzu dat bylo použito test normality rozložení dat Shapiro-Wilkův test, Kendallovo tau (τ), Kruskal-Wallis test, s následnou Bonferroniho korekcí, Man-Whitney U test. Výsledky: Tato studie zjistila, že skupina dětí s lepšími výsledky z testu KTK byla i významně lepší v testech TGMD-2 a Unifittest (6-60) oproti skupině s nejnižšími výsledky z testu KTK (p < 0,01). Byl zjištěn vztah mezi motorickým kvocientem testu KTK a TGMD-2 (τ = 0,46), TGMD-2 a Unifittest (6-60) (τ = 0,54). Nejsilnější vztah byl zjištěn mezi celkovými výsledky tesů Unifittest (6-60) a KTK (τ = 0,61). V testu hrubých motorických...
|
|
|
Efekt roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny v běžných denních činnostech
Hoidekrová, Kristýna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent) ; Šorfová, Monika (oponent)
Název: Efekt roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny v běžných denních činnostech u pacientů po získaném poškození mozku Cíle: Hlavním cílem disertační práce bylo zhodnocení a porovnání efektu dvou terapeutických přístupů s využitím roboticky asistované rukavice Gloreha Sinfonia na provádění běžných denních aktivit u pacientů po získaném poškození mozku. Metody: Práce byla koncipována jako empiricky kvantitativní výzkum, monocentrická randomizovaná kontrolovaná jednoduše zaslepená studie. Studie porovnává dvě skupiny, skupina A (n = 20) používala roboticky asistovanou rukavici Gloreha s bimanuálním přístupem, skupina B (n = 20) měla terapii s roboticky asistovanou rukavicí Gloreha s unimanuálním přístupem. Všichni pacienti byli hodnoceni pro vhodnost k zařazení a podstoupili vstupní testování (T1). Následně dle zařazení do skupin byla poskytnuta intervence (unimanuální/ bimanuální) po dobu tří týdnů (15x), poté proběhlo průběžné testování (T2) a po jednom měsíci zhodnocení (T3) přetrvání efektu roboticky asistované rukavice Gloreha. Hodnocení efektu Gloreha na provádění běžných denních aktivit a funkci horní končetiny bylo provedeno na základě Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL), Motor Assessment Scale (MAS), Action Research Arm Test (ARAT), Box and Block test (BBT) a...
|
|
|
Hodnocení základní motorické koordinace, agility a slalomu s míčem u hráčů fotbalu ve starší přípravce.
Reichenauer, Jan ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Vampola, Jindřich (oponent)
Název: Hodnocení základní motorické koordinace, agility a slalomu s míčem u hráčů fotbalu ve starší přípravce. Autor: Jan Reichenauer Vedoucí práce: Mgr. Jakub Kokštejn, Ph.D. Cíle práce: Zjistit aktuální úroveň a vztah mezi základní motorickou koordinací, agility a slalomu s míčem u hráčů fotbalu v kategorii starší přípravky. Zároveň je cílem komparace zmíněných ukazatelů mezi dvěma fotbalovými týmy stejného věku. Metody: Výzkumný soubor byl tvořen 30 hráči (průměrný věk x̄ = 11,1 ± 0,3 roku) z dvou fotbalových klubů. Agility test byl využit pro zjištění pohybové rychlosti se změnou směru. Pro zjištění úrovně motorické koordinace byla využita testová baterie Körperkoordinationtest für Kinder (KTK). Specifické fotbalové dovednosti byly testovány pomocí dvou testů - slalom s míčem na čas a přihrávky na přesnost a čas. Výsledky: Pouze jeden hráč byl v motorickém testu KTK hodnocen jako "vysoce nadprůměrný", zbylých 29 hráčů jako "nadprůměrný či průměrný". Mezi týmy nebyl zjištěn významný rozdíl ve výkonu v motorickém testu KTK a v agility. Naopak byl zjištěn významný rozdíl ve výkonu v přihrávkách na přesnost a čas. Byl zjištěn středně silný vztah mezi základní motorickou koordinací a slalomem s míčem na čas (r=0,55; p<0,05). Klíčová slova: fotbal, motorická koordinace, specifické fotbalové dovednosti
|
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana a možnosti ovlivnění
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Závažná perinatální hypoxie tvoří podstatnou příčinu mozkového poškození u narozených dětí. Rešeršní část této Diplomové práce pojednává o krátkodobých a dlouhodobých motorických projevech laboratorního potkana, o motorických testech, pomocí kterých se motorika potkanů hodnotí, o hypoxickém působení na nezralý centrální nervový systém a o působení látek na adenosinové A1 receptory v mozku. Cílem experimentální části Diplomové práce bylo hodnocení pozdních motorických projevů u potkanů ovlivněných perinatální hypoxií. Perinatální hypoxie byla provedena tak, že březí samice potkana byly umístěny do normobarické hypoxické komory (10 % O2) jedenáctý den březosti, kde porodily a expozice hypoxie byla ukončena 6. den po narození mláďat. Pro hodnocení motorického vývoje byla využita baterie koordinačně náročných motorických testů vždy adekvátních pro příslušný vývojový stupeň potkana. Perinatální hypoxie a její následky dále byly ovlivněny jednorázovou aplikací látky 2-chloro-N(6)-cyclopentyladenosin (CCPA), agonistou adenosinového A1 receptoru, 14. den po narození potkanů. Postižení potkani vykazovali motorické deficity a zpoždění v motorickém vývoji ve 3 ze 4 zvolených motorických testů v porovnání s potkany z kontrolní skupiny. Tyto motorické odchylky však již nebyly zaznamenány ve vývojovém stupni...
|
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Perinatální hypoxie je závažným problémem u předčasně narozených dětí i u dětí narozených v termínu. Představuje vysoké riziko behaviorálních a neurologických poruch, a přestože se současná neonatální intenzivní péče stále zdokonaluje, rozsáhlá mozková léze v důsledku perinatálního inzultu obnáší výrazný klinický problém. Studie na zvířatech jsou proto stále nezbytné. Model perinatální hypoxie u laboratorních potkanů tak představuje výzkumné pole, kde se popisuje řada neurologických defektů, jako jsou poruchy lokomočních dovedností a deficity kognitivních funkcí u nedospělých i dospělých perinatální hypoxií postižených zvířat. Jejich mozková tkáň může sloužit k histologickému rozboru pro určení rozsahu mozkové léze a mnohdy jsou u těchto zvířat zaznamenány růstové poruchy, které jsou často spatřovány u dětské mozkové obrny.
|
host ::
RSS.