|
| |
|
|
Alternativní investice v soudobém období nízkých úrokových sazeb
Zavadil, Marek ; Schindler, Jaroslav (oponent) ; Rejnuš, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je hodnocení vývoje v pokrizových letech a určení dopadů, které ovlivňují současné finančně investiční prostředí v USA, ale také jeho budoucnost a vytvářejí předpoklady pro další rizika, která trh mohou v dalším výhledu postihnout a ovlivnit celosvětový vývoj. Na tomto základě bude sestavováno portfolio podílového fondu, dle zadání jeho správce s obsahem alternativní investiční složky, která jej dokáže vhodně doplnit v soudobém období nízkých úrokových sazeb.
|
|
|
The role of credit default swaps during the subprime mortgage crisis in 2007-2009
Lazukićová, Andrea ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Vozková, Karolína (oponent)
Tématem této práce je role swapů úvěrového selhání při hypoteční krizi 2007-2009 se speciálním zaměřením na cenné papíry kryté hypotékami. Důraz byl kladen jak na teoretickou, tak na empirickou analýzu tématu.. V empirické části práce jsou vytvořeny tři modely. Všechny se odvíjejí od stejné závislé proměnné, míry hypotéky v letech 2005-2010. Nezávislé proměnné představují různé typy swapů úvěrového selhání. V každém modelu byly swapy rozděleny podle určitých kritérií (podkladová odvětví, splatnost a kvalita) a následně porovnány a analyzovány. Pomocí pravděpodobnostních modelů byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka "Jak závisí pravděpodobnost hypoteční delikvence na objemu vydaných úvěrových swapů?". Tato práce přispívá obecnému výzkumu ve třech ohledech. Za prvé: ukazujeme, že míra kriminality hypoték korelovala se splatností CDS (míra delikvence byla vyšší u krátkodobých úvěrů). Za druhé: konstatujeme, že objem úvěrů nižší než nejvyšší kvality vzrostl spolu s objemem vydaných CDS, což si protiřečí s pojistnou povahou CDS. Za třetí, míra hypotečních delikvencí byla v letech 2006-2008 nižší než v letech 2009-2011, což naznačuje, že selhání hypoték díky dominovému efektu mělo enormní dopad i po skončení světové finanční krize.
|
|
| |
|
|
Dopady americké hypoteční krize z roku 2007 na ekonomiku ČR
Gajdošová, Veronika ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá finanční krizí z roku 2007 a jejími dopady na českou ekonomiku. Zvláštní pozornost je především věnována čtyřem makroekonomickým ukazatelům ČR a jejich proměnou v průběhu této krize a po ní. První část se zaměřuje na vymezení a popis charakteristik a průběhu hospodářských cyklů nejdříve obecně a poté i konkrétně u krize z roku 2007. Následná praktická část analyzuje konkrétní dopady krize na ekonomiku, a to v oblastech makroekonomických ukazatelů, státního rozpočtu a trhu s hypotékami. Poznatky a zjištění o těchto oblastech, které výstižně líčí celkový stav české ekonomiky během krize a po ní, jsou v závěru zhodnoceny a okomentovány. Tato práce může být použita pedagogy humanitních oborů k ilustrování fungování hospodářských cyklů a jejich dopadů na ekonomiky. KLÍČOVÁ SLOVA: česká ekonomika, hospodářské cykly, hospodářská krize, hypoteční krize, globalizace
|
|
|
The role of credit default swaps during the subprime mortgage crisis in 2007-2009
Lazukićová, Andrea ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Vozková, Karolína (oponent)
Tématem této práce je role swapů úvěrového selhání při hypoteční krizi 2007-2009 se speciálním zaměřením na cenné papíry kryté hypotékami. Důraz byl kladen jak na teoretickou, tak na empirickou analýzu tématu.. V empirické části práce jsou vytvořeny tři modely. Všechny se odvíjejí od stejné závislé proměnné, míry hypotéky v letech 2005-2010. Nezávislé proměnné představují různé typy swapů úvěrového selhání. V každém modelu byly swapy rozděleny podle určitých kritérií (podkladová odvětví, splatnost a kvalita) a následně porovnány a analyzovány. Pomocí pravděpodobnostních modelů byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka "Jak závisí pravděpodobnost hypoteční delikvence na objemu vydaných úvěrových swapů?". Tato práce přispívá obecnému výzkumu ve třech ohledech. Za prvé: ukazujeme, že míra kriminality hypoték korelovala se splatností CDS (míra delikvence byla vyšší u krátkodobých úvěrů). Za druhé: konstatujeme, že objem úvěrů nižší než nejvyšší kvality vzrostl spolu s objemem vydaných CDS, což si protiřečí s pojistnou povahou CDS. Za třetí, míra hypotečních delikvencí byla v letech 2006-2008 nižší než v letech 2009-2011, což naznačuje, že selhání hypoték díky dominovému efektu mělo enormní dopad i po skončení světové finanční krize.
|
|
| |
|
| |
|
|
Alternativní investice v soudobém období nízkých úrokových sazeb
Zavadil, Marek ; Schindler, Jaroslav (oponent) ; Rejnuš, Oldřich (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je hodnocení vývoje v pokrizových letech a určení dopadů, které ovlivňují současné finančně investiční prostředí v USA, ale také jeho budoucnost a vytvářejí předpoklady pro další rizika, která trh mohou v dalším výhledu postihnout a ovlivnit celosvětový vývoj. Na tomto základě bude sestavováno portfolio podílového fondu, dle zadání jeho správce s obsahem alternativní investiční složky, která jej dokáže vhodně doplnit v soudobém období nízkých úrokových sazeb.
|
|
|
Easy Money Policy Fedu v období předsednictví Alana Greenspana v Radě guvernérů (1987–2006)
Mašek, František ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem práce je měnová politika Fedu v období, kdy Radě guvernérů předsedal Alan Greenspan. Největší pozornost je v práci věnována vlivu uvolněné měnové politiky Fedu na vznik nejprve takzvané dot-com bubble a posléze pozdější hypoteční krize, z níž se následně stala krize finanční. Na základě důkladné analýzy mnoha odborných textů známých ekonomů a vlastního rozboru a zhodnocení zastávám názor, že vliv expanzivní měnové politiky na bublinu technologických aktiv a na hypoteční krizi byl spíše minoritní. Fed veškeré své kroky podřizoval dosažení svých měnověpolitických cílů, takže kritika jím prováděné měnové politiky je v podstatě kritikou těchto cílů jako takových. Za příčinu dot-com bubble považuji vznik nových technologií a takzvanou teorii zpětné vazby. U krize hypoteční a následné finanční považuji za klíčové determinanty neochotu vládních činitelů silněji regulovat činnost investičních bank a společností, morální hazard, selhání ratingových agentur a federální podporu vlastnického bydlení spojenou s deregulací finančního sektoru.
|
host ::
RSS.