|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde byli tělesně postižení kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťany, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620 si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v Českém království v kontextu Svaté říše římské národa německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevují v nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření...
|
|
|
Strachy a strašidla u dětí předškolního a mladšího školního věku
Brummer, Martin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá významem strašidel v představách dětí. Teoretická část pojednává o vlivu strašidel na evropskou kulturu, definuje pojem strachu a uvádí základní rozdíly v jeho obsahu u dětí předškolního a mladšího školního věku. Dále definuje pojmy gender a pohlaví a předkládá rozdíly ve vnímání strachu mezi dívkami a chlapci. Empirická část je rozdělena na dvě části. V první části je u dětí a jejich příbuzných prostřednictvím 5bodové škály zjišťována intenzita dětského strachu ze strašidel a dalších strachů. Druhá část empirické práce uvádí informace o dětských představách o strašidlech získaných prostřednictvím rozhovorů s dětmi.
|
|
|
Vývoj konceptu monstruality v lidové a populární kultuře
Krejzová, Anna ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Práce se věnuje studiu vývoje konceptu monstruality v průběhu evropské historie. Ve své práci se snažím ukázat monstra jako fenomén provázející historií lidstva od antiky po současnost. Představy o existenci těchto záhadných a tajemných tvorů se v průběhu dějin proměňovaly. Postupně byla monstra vytlačena z reality do světa fikce v literatuře a filmu Přesto si udržela popularitu a pozornost miliónů obyvatel jako kulturní univerzálie. Klíčová slova: bazilišek, monstra, koncept monstruálního, lidová kultura, populární kultura
|
|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českém prostředí mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde tělesně postižení byli kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťani, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis. Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českých zemích v letech 1526-1620" si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v českých zemích v kontextu Svaté říše římské národu německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevuji na nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření vyobrazení "homo deformis" v 16....
|
|
|
Dílo Aloise Boháče v souvislosti s českým symbolismem
PAVLÍČKOVÁ, Denisa
Akademický malíř a středoškolský profesor kreslení Alois Boháč se narodil v roce 1885 ve městě Volyně a zemřel v roce 1945. Jeho tvorba je charakteristická především pohádkovými motivy: v jeho fantaskním světě figurují různé potvůrky, hastrmani, čarodějové, skřeti, chlupatí trpaslíci a jiné bytosti. Tyto motivy se pokusím srovnat s tvorbou českých symbolistních umělců, kteří se ve svých dílech těmito pohádkovými náměty také zabývali. Jde zejména o Maxmiliána Pirnera, Josefa Váchala, Jaroslava Panušku, Richarda Heinricha Teschnera a Hanuše Schwaigera. Soustředím se především na období let 18801914: od počátků symbolismu v českých zemích až po jeho vyvrcholení.
|
|
|
Strachy a strašidla u dětí předškolního a mladšího školního věku
Brummer, Martin ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá významem strašidel v představách dětí. Teoretická část pojednává o vlivu strašidel na evropskou kulturu, definuje pojem strachu a uvádí základní rozdíly v jeho obsahu u dětí předškolního a mladšího školního věku. Dále definuje pojmy gender a pohlaví a předkládá rozdíly ve vnímání strachu mezi dívkami a chlapci. Empirická část je rozdělena na dvě části. V první části je u dětí a jejich příbuzných prostřednictvím 5bodové škály zjišťována intenzita dětského strachu ze strašidel a dalších strachů. Druhá část empirické práce uvádí informace o dětských představách o strašidlech získaných prostřednictvím rozhovorů s dětmi.
|
|
|
Vývoj konceptu monstruality v lidové a populární kultuře
Krejzová, Anna ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Práce se věnuje studiu vývoje konceptu monstruality v průběhu evropské historie. Ve své práci se snažím ukázat monstra jako fenomén provázející historií lidstva od antiky po současnost. Představy o existenci těchto záhadných a tajemných tvorů se v průběhu dějin proměňovaly. Postupně byla monstra vytlačena z reality do světa fikce v literatuře a filmu Přesto si udržela popularitu a pozornost miliónů obyvatel jako kulturní univerzálie. Klíčová slova: bazilišek, monstra, koncept monstruálního, lidová kultura, populární kultura
|
host ::
RSS.