Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Novel hydrogels based on polysaccharides for soft tissue regeneration: preparation and characterization
Nedomová, Eva ; Abdellatif, Abdelmohsan (oponent) ; Vojtová, Lucy (vedoucí práce)
Presented diploma thesis deals with preparation, crosslinking and physico-chemical characterization of natural polysaccharide-based hydrogels. The aim of the work was to evolve elastic thin films with potential application for moist wound healing. The theoretical part summarizes the state-of-art about regeneration of soft tissues and their substitutes (synthetic or nature). There are pointed out the basic information about natural polysaccharide gums (chemical structure, solubility, heat and pH stability etc.), its modification and chemical crosslinking. The experimental part is focused on the modification of natural gum Karaya in order to make transparent hydrogels with adjustable hydrolytical stability. Samples were analyzed by FTIR, TGA followed by evaluation of swelling properties and hydrolytical degradation. Based on the results, chemical modification helped to stabilize polysaccharide hydrogels in water up to 25 days which is useful mainly for moist wound healing (e.g. after burns) because of high values of water uptake (from 85 up to 96%).
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
Ošetřovatelská péče při hojení dekubitů
Křehlová, Petra ; Hovorková, Jitka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bibliografický záznam KŘEHLOVÁ, Petra. Ošetřovatelská péče při hojení dekubitů. Praha: Karlova univerzita, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2015. 104 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jitka Hovorková. Abstrakt Bakalářská práce na téma "Ošetřovatelská péče při hojení dekubitů" je zaměřena na srovnání péče o dekubity mezi státními a soukromými zdravotnickými zařízeními. Cílem této práce je zjistit rozdíly v ošetřování dekubitů a základních znalostí ošetřovatelského personálu na stejném typu oddělení. V práci jsou popsány základní anatomické a patofyziologické poznatky o dekubitech, přičemž nebyla opomenuta ani prevence, na kterou je kladen obzvlášť v posledních letech velký důraz. Nejrozsáhlejší část je věnována samotné léčbě dekubitů, kde jsou zmíněné i nejnovější doporučení. V druhé části práce jsou uvedeny poznatky zjištěné pomocí strukturovaného dotazníku, jehož otázky byly koncipované na základní údaje o prevenci a léčbě dekubitů. Dotazník byl předložen ošetřovatelskému personálu. V závěru práce jsou uvedeny výsledky vyplývající ze šetření a stanovení vlastních cílů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
Novel hydrogels based on polysaccharides for soft tissue regeneration: preparation and characterization
Nedomová, Eva ; Abdellatif, Abdelmohsan (oponent) ; Vojtová, Lucy (vedoucí práce)
Presented diploma thesis deals with preparation, crosslinking and physico-chemical characterization of natural polysaccharide-based hydrogels. The aim of the work was to evolve elastic thin films with potential application for moist wound healing. The theoretical part summarizes the state-of-art about regeneration of soft tissues and their substitutes (synthetic or nature). There are pointed out the basic information about natural polysaccharide gums (chemical structure, solubility, heat and pH stability etc.), its modification and chemical crosslinking. The experimental part is focused on the modification of natural gum Karaya in order to make transparent hydrogels with adjustable hydrolytical stability. Samples were analyzed by FTIR, TGA followed by evaluation of swelling properties and hydrolytical degradation. Based on the results, chemical modification helped to stabilize polysaccharide hydrogels in water up to 25 days which is useful mainly for moist wound healing (e.g. after burns) because of high values of water uptake (from 85 up to 96%).
Komparace ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a ambulanci chirurgie
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Současný stav:Péče o chronické rány představuje komplexní proces, který je aplikován rozdílnými intervencemi sestrou od praktického lékaře pro dospělé a sestrou z chirurgické ambulance. Způsob péče je ovlivněn rozdílným vybavením ordinací, zájmem implementovat moderní metody a samozřejmě nízkou participací pojišťoven k danému problému. Péče o chronické rány by měl provázet kompletní ošetřovatelský proces ve všech jeho fázích. Je nezbytný zájem vzdělávat se v dané problematice. Zkvalitňování a zavádění vlhkého hojení je většinou nakonec levnější, poněvadž zkracuje celkovou dobu léčení vedoucí ke spokojenosti pacienta. Cíle práce:Cílem diplomové práce bylo zhodnocení realizace ošetřovatelského procesu v péči o chronické rány v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci a zmapování vlivu vzdělání sester v péči o chronické rány. Výzkumné šetření analyzovalo kompetence sester v hojení chronických ran a zároveň metodu, jakou by si sestry vybraly pro ošetřování chronické rány tak, aby péče byla ve prospěch pacienta, v případě, kdyby jim tato kompetence náležela. V neposlední řadě jsme zmapovali okolnosti přijetí sestry specialistky jako partnera lékaře v péči o chronické rány a překážky realizace použití vlhkého hojení chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci. Metodika:Ke komparaci ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci, bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor s předem připravenými otevřenými otázkami. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, doslovně přepsány a následně analyzovány. Při analýze transkripce rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Text rozhovorů byl redukován a segmentován na jednotlivé kódy. Kódy byly seskupeny podle podobnosti do analytických jednotek. Kategorie odpovědí byly prostřednictvím programu SmartArt v Microsoft Office Word 2007 uspořádány do přehledných schémat. Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". V první části byly dotazovány sestry pracující u praktického lékaře pro dospělé a privátní chirurgické ambulanci. Druhou část tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a ambulantní chirurgičtí lékaři. Výzkumný soubor:Výzkumný soubor byl tvořen 12 respondenty ze třech zdravotnických zařízení v Českých Budějovicích. První soubor tvořily tři sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a tři sestry pracující v chirurgické ambulanci. Druhý soubor zahrnoval tři praktické lékařky pro dospělé, dva ambulantní chirurgy a jednu ženu chirurgickou lékařku. Šlo o záměrný výběr, který byl závislý na ochotě oslovených respondentů, se výzkumného šetření účastnit a byl ukončen v okamžiku teoretické saturace. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že realizace moderního vlhkého hojení chronických ran probíhá více v ordinacích praktického lékaře pro dospělé než v ambulancích chirurgie. Lékaři a sestry z chirurgické ambulance nemají dostatek času na pravidelné převazy chronických ran. Spíše delegují preskripci na praktického lékaře. Chirurgická ambulance je aseptická a chtějí minimalizovat možné infekční nákazy. Mimo vlhké hojení lékaři používají i další moderní způsoby léčby jako je biostimulace laserem, biostimulační polarizované světlo a přístrojová lymfodrenáž. V ordinacích praktického lékaře je časový prostor pro dlouhodobou terapii chronických ran. Vzdělávání sester v péči o chronické rány neprobíhá na akademické půdě. Jen dvě sestry jsou vysokoškolsky vzdělané a ostatní sestry poznávají nové informace formou komerčních farmaceutických přednášek od farmaceutických reprezentantů.Tyto sestry mají absenci objektivního posouzení základních i specifických parametrů rány a následného postupu v péči o ně.Závěrem práce bylo vytvoření Ošetřovatelského plánu s mentální mapou péče při převazu chronické rány v ambulanci s použitím dokumentace, která je přehledná a dostupná na stránkách ČSLR.
Úloha sestry v péči o chronickou ránu s využitím alternativních metod a materiálů vlhkého hojení
SKŘÍŠOVSKÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá rozborem aktuální klasifikace ran a problematikou léčby chronické rány. V úvodu teoretické části práce je definován pojem rána společně s klasickým rozdělením ran z hlediska jejich patologicko-traumatologického vzniku. V následujících kapitolách je v obecné části rozebrán proces hojení rány z molekulárně biologického aspektu, definován pojem akutní a chronická rána, nově zavádí pro chronickou ránu termín nehojící se rána. Ve speciální části jsou popsány jednotlivé patologicko-chirurgické typy chronických ran z jejich molekulárně biologického, chirurgicko anatomického a terapeutického hlediska. Následně bakalářská práce specifikuje rizikové faktory ovlivňující proces hojení rány se zaměřením na jejich terapeutickou ovlivnitelnost. Tyto faktory jsou rozděleny na systémové a lokální. Bakalářská práce pokračuje rozborem terapeutických a ošetřovatelských možností v léčbě chronické rány od tradičních převazů s využitím sterilních mulových čtverců a dezinfekčních roztoků k materiálům vlhkého hojení, dále pak navazují kapitoly zabývající se moderními metodami débridementu chronické rány jako jsou ultrazvuková hydrochirurgie, terapie řízeným podtlakem nebo larvoterapie. Jednotlivé kapitoly popisují indikace a kontraindikace pro použití těchto metod, jejich výhody a přínos pro pacienta, zaměřují se na roli sestry v péči o chronickou ránu s využitím těchto metod. Závěr teoretické části práce je věnován nutriční podpoře a systémové enzymoterapii, která má zajistit organismu dostatečný příjem energie, všech makronutrientů i mikronutrientů důležitých a nezbytných pro stavbu nových tkání. Empirická část bakalářské práce je formou kvalitativního výzkumu zaměřena na zdokumentování role sestry v péči o pacienta s jedním typem chronické rány, konkrétně o pacienta po laparotomické operaci s rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následně sekundárně se hojící chronickou ránou. K dosažení tohoto cíle bylo použito metody případových kazuistik, kdy byl u skupiny cíleně vybraných pacientů zaznamenán průběh systémové terapie s podporou kardiovaskulárních, ventilačních a nutričních funkcí a se zřetelem na provedený operační výkon, doplněn popisem lokální terapie o chronickou ránu se zaměřením na podíl sestry v péči o tuto ránu, popis dokresluje pořízená fotodokumentace. Kazuistiky popisným způsobem přibližují regresi, stagnaci či progresi vývoje v procesu hojení rány, mapují roli a míru zapojení sestry do péče o tuto ránu, využití alternativních pomůcek v péči o tuto ránu, umění improvizace. Shrnutí výsledků v bakalářské práci přináší závěr, že vědeckotechnický pokrok, který otevírá pacientovi s chronickou ranou nové možnosti a zavádí do terapie chronické rány moderní technologické postupy, přesto existuje skupina pacientů po laparotomických operacích s provedeným rozsáhlým resekčním výkonem na GIT a následnou dehiscencí anastomozy, která je pro využití těchto technologií kontraindikována. Tito pacienti jsou odkázáni na holisticky poskytovanou péči multidisciplinárního týmu, v němž má sestra svojí nezastupitelnou pozici. Biopsychosociální potřeby takto nemocného pacienta kladou na sestru vysoké nároky po stránce osobnostní i profesionální. Úvaha na závěr zvažuje a navrhuje možnost zapojení sestry do předoperační přípravy pacienta k plánovanému resekčnímu výkonu na GIT, a to formou edukace v oblasti podpory nutričních funkcí a systémové enzymoterapie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.