|
|
Komparace ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a ambulanci chirurgie
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Současný stav:Péče o chronické rány představuje komplexní proces, který je aplikován rozdílnými intervencemi sestrou od praktického lékaře pro dospělé a sestrou z chirurgické ambulance. Způsob péče je ovlivněn rozdílným vybavením ordinací, zájmem implementovat moderní metody a samozřejmě nízkou participací pojišťoven k danému problému. Péče o chronické rány by měl provázet kompletní ošetřovatelský proces ve všech jeho fázích. Je nezbytný zájem vzdělávat se v dané problematice. Zkvalitňování a zavádění vlhkého hojení je většinou nakonec levnější, poněvadž zkracuje celkovou dobu léčení vedoucí ke spokojenosti pacienta. Cíle práce:Cílem diplomové práce bylo zhodnocení realizace ošetřovatelského procesu v péči o chronické rány v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci a zmapování vlivu vzdělání sester v péči o chronické rány. Výzkumné šetření analyzovalo kompetence sester v hojení chronických ran a zároveň metodu, jakou by si sestry vybraly pro ošetřování chronické rány tak, aby péče byla ve prospěch pacienta, v případě, kdyby jim tato kompetence náležela. V neposlední řadě jsme zmapovali okolnosti přijetí sestry specialistky jako partnera lékaře v péči o chronické rány a překážky realizace použití vlhkého hojení chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci. Metodika:Ke komparaci ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci, bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor s předem připravenými otevřenými otázkami. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, doslovně přepsány a následně analyzovány. Při analýze transkripce rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Text rozhovorů byl redukován a segmentován na jednotlivé kódy. Kódy byly seskupeny podle podobnosti do analytických jednotek. Kategorie odpovědí byly prostřednictvím programu SmartArt v Microsoft Office Word 2007 uspořádány do přehledných schémat. Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". V první části byly dotazovány sestry pracující u praktického lékaře pro dospělé a privátní chirurgické ambulanci. Druhou část tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a ambulantní chirurgičtí lékaři. Výzkumný soubor:Výzkumný soubor byl tvořen 12 respondenty ze třech zdravotnických zařízení v Českých Budějovicích. První soubor tvořily tři sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a tři sestry pracující v chirurgické ambulanci. Druhý soubor zahrnoval tři praktické lékařky pro dospělé, dva ambulantní chirurgy a jednu ženu chirurgickou lékařku. Šlo o záměrný výběr, který byl závislý na ochotě oslovených respondentů, se výzkumného šetření účastnit a byl ukončen v okamžiku teoretické saturace. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že realizace moderního vlhkého hojení chronických ran probíhá více v ordinacích praktického lékaře pro dospělé než v ambulancích chirurgie. Lékaři a sestry z chirurgické ambulance nemají dostatek času na pravidelné převazy chronických ran. Spíše delegují preskripci na praktického lékaře. Chirurgická ambulance je aseptická a chtějí minimalizovat možné infekční nákazy. Mimo vlhké hojení lékaři používají i další moderní způsoby léčby jako je biostimulace laserem, biostimulační polarizované světlo a přístrojová lymfodrenáž. V ordinacích praktického lékaře je časový prostor pro dlouhodobou terapii chronických ran. Vzdělávání sester v péči o chronické rány neprobíhá na akademické půdě. Jen dvě sestry jsou vysokoškolsky vzdělané a ostatní sestry poznávají nové informace formou komerčních farmaceutických přednášek od farmaceutických reprezentantů.Tyto sestry mají absenci objektivního posouzení základních i specifických parametrů rány a následného postupu v péči o ně.Závěrem práce bylo vytvoření Ošetřovatelského plánu s mentální mapou péče při převazu chronické rány v ambulanci s použitím dokumentace, která je přehledná a dostupná na stránkách ČSLR.
|
|
|
Návštěvní služba jako součást práce sestry v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Mezi hlavní výhody návštěvní služby sestrou v domácím prostředí patří především soukromí pacienta. Pacienti se zotavují lépe doma než v nemocnicích či různých sociálních zařízeních. Pacientům je poskytována individuální péče, která vychází přímo z jejich aktuálních potřeb. Dalším přínosem domácího ošetřování je ekonomičnost. Cíl bakalářské práce spočívá ve zmapování rozsahu a přínosu návštěvní služby sestrou pro klienty a jejich spokojenost s poskytovanými službami. Výzkumné otázky se samy nabízejí. Jaký je rozsah návštěvní služby sestrou, jsou návštěvy přínosem pro sestry pracující u PL a pro pacienty využívající návštěvní služby? Z výzkumu bakalářské práce vyplývá, že sestry, v ambulanci praktického lékaře pro dospělé, vykonávající návštěvní službu, znají celou zdravotní dokumentaci pacientů, jejich rodinnou i sociální situaci a bydlení. Díky tomu je pak péče o pacienta efektivnější. Dalším kladným aspektem je také rychlejší návaznost poskytované ošetřovatelské i lékařské péče. Pacienti sestru lépe znají, důvěřují jí a jsou k ní otevřenější. Z výzkumu dále vyplývá, že pacienti by si přáli více návštěv sester z ordinace praktického lékaře i o víkendech. Za nevýhodu považují to, že přes týden je ošetřuje jejich sestra, kterou znají a o víkendu se o ně starají sestry, které mají zrovna službu v agenturách domácí péče. Další důležitou markantou je demografický rozdíl v obvodu praktického lékaře pro dospělé, počet registrovaných pacientů a počet zaměstnaných všeobecných sester u PL. Sestry a lékaři nemají tolik času, a pacientům se věnují mnohem méně, tudíž jsou uspokojovány převážně fyziologické potřeby a na sociální a duchovní potřeby se zapomíná. Praktickým výstupem z bakalářské práce je vytvoření letáku pro pacienty o návštěvní službě ke zlepšení jejich informovanosti.
|
host ::
RSS.