|
|
Změny mozkové aktivity při terapii s taktilním stimulem a terapií programem Ruka Ruk v porovnání se zrcadlovou terapií u rehabilitace horní končetiny.
Pilátová, Kateřina ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Změny mozkové aktivity při terapii s taktilním stimulem a terapií programem Ruka Ruk v porovnání se zrcadlovou terapií u rehabilitace horní končetiny Cíle: Cílem výzkumného projektu je zjistit změny zdrojové elektrické aktivity v sLORETA zobrazení při použití virtuální reality fungující na principu zrcadlové terapie v programu Ruka Ruk a při běžné zrcadlové terapii s variantou taktilní a haptické stimulace horní končetiny, v porovnání s klidovým stavem s otevřenýma očima. Metody: Výzkumu se účastnilo 12 zdravých osob ve věku 18-55 let. Elektrická aktivita mozku byla snímána pomocí skalpového EEG v 7 fázích experimentu. Aktivita mozku byla měřena v klidovém stavu, při terapii se sagitálně umístěným zrcadlem odrážejícím pohyb pravé horní končetiny a při terapii se senzorem Leap motion a monitorem se softwarem Ruka Ruk, kde účastníci viděli pouze virtuální horní končetiny. Software zrcadlil pohyb pravé horní končetiny na obě virtuální končetiny. Byla snímána elektrická aktivita mozku ve třech modifikacích u obou druhů terapie s přidáním stimulu levé horní končetiny haptického či taktilního s molitanovým válcem o šířce 10 cm. Pořadí modifikací bylo randomizováno. Záznam EEG byl zpracován a statisticky vyhodnocen v programu sLORETA, pro lokalizaci a 3D zobrazení zdrojové aktivity. Zdrojová...
|
|
|
Současné fyzioterapeutické přístupy k léčbě fantomových bolestí po amputacích
Posekaná, Pavlína ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kálal, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce ve formě rešerše se zabývá problematikou fantomových bolestí ve fyzioterapii. V obecné části jsou popsány příčiny vzniku fantomových bolestí v centrální i periferní nervové soustavě a uvedeny poznatky o amputacích jako chirurgickém zákroku, jejich rozdělení a možné komplikace. Dále stručně shrnujeme všechny dosud známé farmakologické i nefarmakologické medicínské přístupy k léčbě fantomových bolestí. Speciální část je zaměřena na tři v současnosti nejefektivnější metody využívané při terapii fantomových bolestí ve fyzioterapii - mirror terapii, virtuální realitu a aplikaci transkutánní elektroneurostimulace. Součástí práce jsou dvě kazuistiky pacientů s fantomovými bolestmi po amputaci na dolní končetině, kteří absolvovali šestitýdenní mirror terapii. Efekt terapie byl pacienty popsán jako pozitivní, zhodnocení proběhlo pomocí dotazníku.
|
|
|
Cerebrální projekce haptického kontaku zobrazená v sLORETA
Dubová, Dita ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Cerebrální projekce haptického kontaktu zobrazená v sLORETA Cíle: Cílem této práce je vyhodnotit změny intracerebrální zdrojové aktivity v sLORETA zobrazení během haptického kontaktu na rukou modifikovaného zrcadlovou iluzí v porovnání s klidovým stavem s otevřenýma očima a určit přesnou lokalizaci zjištěné zdrojové aktivity. Metody: Experimentu se zúčastnilo 10 zdravých dospělých probandů ve věku 23-42 let. Elektrická aktivita mozku byla snímána pomocí skalpového EEG v 5 fázích experimentu. Nejprve byla měřena aktivita mozku při klidovém stavu s otevřenýma a následně se zavřenýma očima, obojí po dobu 5 minut. Následně byli probandi usazeni ke stolu se sagitálně umístěným zrcadlem, které zakrývalo jejich pravou horní končetinu a odráželo levou. Poté byla snímána elektrická aktivita mozku ve čtyřech modifikacích po 2 minutách. Během 1. modifikace byl podáván haptický kontakt symetricky na obě ruce, během modifikace č. 2 byl podán stimul pouze na levou ruku, při modifikaci č. 3 pouze na pravou ruku a 4. modifikace probíhala bez podání haptického stimulu. Pořadí modifikací bylo randomizováno. Data získaná EEG záznamem byla následně konvertována do programu sLORETA, který umožňuje zdrojovou aktivitu mozku lokalizovat a aktivní oblasti zobrazit v 3D Talairachově kortikálním atlasu. Statistické...
|
|
|
Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění
Hlobilová, Magdaléna ; Gueye, Tereza (vedoucí práce) ; Michalčinová, Klaudia (oponent)
bakalářské práce Jméno: Magdaléna Hlobilová
Vedoucí práce: MUDr. Tereza Gueye
Oponent práce:
Název bakalářské práce: Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění Abstrakt bakalářské práce:
Tato bakalářská práce se zabývá současnými trendy ve fyzioterapii pacientů popoškození mozku v časné fázi onemocnění. Cílem této práce je shromáždit informace o běžně používaných i nekonvenčních metodách ve fyzioterapii po cévní mozkové příhodě a zhodnotit využití některých metod v praxi.
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, dále obsahuje metody využívané ve fyzioterapii pacientů po cévní mozkové příhodě, mezi které patří využití klasických i nekonvenčních přístupů. Praktická část obsahuje cíl práce a její metodiku, součástí jsou také tři kazuistiky pacientů. Terapie se zaměřuje na využití systému Homebalance, Mirror therapy a přístroje Armeo®Spring. Každý zpacientů absolvoval jednu ze zmíněných terapií. V praktické části je dále zhodnoceno využití těchto terapií v praxi.
|
|
|
Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění
Hlobilová, Magdaléna ; Gueye, Tereza (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
bakalářské práce Jméno: Magdaléna Hlobilová
Vedoucí práce: MUDr. Tereza Gueye
Oponent práce:
Název bakalářské práce: Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá současnými trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění. Cílem této práce je shromáždit informace o běžně používaných i nekonvenčních metodách ve fyzioterapii po cévní mozkové příhodě a zhodnotit využití některých metod v praxi.
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, dále obsahuje metody využívané ve fyzioterapii pacientů po cévní mozkové příhodě, mezi které patří využití klasických i nekonvenčních přístupů. Praktická část obsahuje cíl práce a metodiku, součástí jsou také kazuistiky dvou pacientů, kdy u jednoho z pacientů probíhala terapie sestabilometrickou plošinou Homebalance a u druhého terapie se systémem Armeo®Spring. V praktické části je dále zhodnoceno využití těchto terapií v praxi.
|
|
|
Možnosti ergoterapeutické intervence v traumatologii Podtitul: Intervence u pacientů s diagnózou komplexní regionální bolestivý syndrom horní končetiny
Kuželková, Karolína ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Karolína Kuželková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapeutické intervence v traumatologii. Intervence u pacientů s diagnózou komplexní regionální bolestivý syndrom horní končetiny Abstrakt bakalářské práce: Cílem této bakalářské práce je nastínit současnou situaci léčby pacientů s Komplexním regionálním bolestivým syndromem s důrazem na rehabilitaci ve zdravotnictví včetně ergoterapie. V teoretické části je nastíněna problematiky samotné diagnózy KRBS. Dále jsou zde shrnuty jednotlivé postupy diagnostiky a možnosti intervence využívající se v České republice a zahraničí. Cílem praktické části práce bylo zjistit, jaké postupy se nyní u pacientů využívají v pražských centrech pro léčbu bolesti a jiných rehabilitačních zařízeních a zda korespondují s postupy terapie popsanými v teoretické části. Dalším cílem praktické části bylo zjistit, zda v centrech pro léčbu bolesti pracují také ergoterapeuté a jaká je jejich náplň práce. Na základě provedených rozhovorů bylo zjištěno, že ergoterapeut není běžně součástí interprofesního týmu v pražských centrech pro léčby bolesti. Náplň jeho práce je doposud popsána pouze v zahraničních zdrojích. Dále bylo zjištěno, že dostupných informací o diagnostice a léčbě KRBS je velice málo. Není proto...
|
|
|
Využití Mirror terapie u pacientů po poškození mozku z pohledu ergotgerapeuta
Vyhnálková, Lenka ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Tato práce si klade za cíl zhodnotit účinek Mirror terapie na motorické funkce horní končetiny, soběstačnost a aktivní rozsahy pohybů zápěstí u osob po poškození mozku. Výzkumu se účastnilo šestnáct pacientů po první cévní mozkové příhodě. Od příhody neuplynulo u žádného z účastníků více než čtyři měsíce. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin po osmi osobách. Experimentální skupina podstoupila Mirror terapii, druhá skupina byla pouze kontrolní. Obě skupiny absolvovaly klasický rehabilitační program skládající se z fyzioterapie, ergoterapie, fyzikální terapie a přístrojového cvičení. Účastníci experimentální skupiny k tomuto programu navíc podstoupili třicetiminutovou zrcadlovou terapii. Mirror terapie probíhala 4x týdně po dobu 3 týdnů. Všichni účastníci byli hodnoceni pomocí Fugl- Meyer testu, Funkčního hodnocení soběstačnosti a goniometrického měření aktivního pohybu, a to s cílem zhodnocení obnovy pohybu horní končetiny. Tento výzkum prokázal, že Mirror terapie zlepšuje motorické funkce horní končetiny u osob po poškození mozku. Rozdíl obou skupin byl statisticky významný ve prospěch experimentální skupiny (0,02). Výzkum dále prokázal, že Mirror terapie v rámci ergoterapie zlepšuje soběstačnost osob s neurologickým deficitem. Porovnáním údajů testu Funkční soběstačnosti byl shledán rozdíl mezi skupinami...
|
|
|
Současné fyzioterapeutické přístupy k léčbě fantomových bolestí po amputacích
Posekaná, Pavlína ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kálal, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce ve formě rešerše se zabývá problematikou fantomových bolestí ve fyzioterapii. V obecné části jsou popsány příčiny vzniku fantomových bolestí v centrální i periferní nervové soustavě a uvedeny poznatky o amputacích jako chirurgickém zákroku, jejich rozdělení a možné komplikace. Dále stručně shrnujeme všechny dosud známé farmakologické i nefarmakologické medicínské přístupy k léčbě fantomových bolestí. Speciální část je zaměřena na tři v současnosti nejefektivnější metody využívané při terapii fantomových bolestí ve fyzioterapii - mirror terapii, virtuální realitu a aplikaci transkutánní elektroneurostimulace. Součástí práce jsou dvě kazuistiky pacientů s fantomovými bolestmi po amputaci na dolní končetině, kteří absolvovali šestitýdenní mirror terapii. Efekt terapie byl pacienty popsán jako pozitivní, zhodnocení proběhlo pomocí dotazníku.
|
|
|
Využití Mirror terapie u pacientů po cevní mozkové příhodě
Kovář, Jan ; Senohrábková, Eva (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Jan Kovář Vedoucí práce: Mgr. Eva Senohrábková Oponent práce: Název bakalářské práce:Využití Mirror terapie u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt: Tématem bakalářské práce je Mirror terapie a její možné využití u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu fyzioterapeuta. Práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a části praktické. Teoretická část je pojata jako literární rešerše shrnující základní informace o cévní mozkové příhodě a popisuje některé metody či koncepty, které může fyzioterapeut využít v praxi. Kapitola o Mirror terapii je hlavním bodem teoretické části. Mirror terapie je založena na sledování odrazu zdravé končetiny v zrcadle, které je přiloženo kolmo k sagitální ose těla. Zdravá končetina vykonává pohyby, čímž dochází k iluzi, že pohyb je současně prováděn i končetinou poškozenou. Během sledování odrazu v zrcadle je aktivován systém zrcadlových neuronů, který následně aktivuje motorické a somatosenzorické oblasti mozkové hemisféry příslušející poškozené končetině. Centrální nervová soustava využívá reparační neuroplasticitu, díky níž dochází k nápravě motorických i senzitivních funkcí. V kapitole o Mirror terapii je popsán princip této metody, její účinky a hlavní zásady uplatňované při aplikaci. Popsány jsou výsledky dosavadních studií Mirror...
|
|
|
Využití "mirror therapy" u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem I. typu
Chasáková, Ludmila ; Machač, Stanislav (vedoucí práce) ; Medunová, Kateřina (oponent)
Bibliografický záznam CHASÁKOVÁ, Ludmila. Využití "mirror therapy" u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem I. typu. Praha: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2014. 105 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Stanislav Machač. Anotace Cíl: Představení principů "mirror therapy"(MT) u pacientů s diagnostikovaným komplexním regionálním bolestivým syndromem (KRBS) I.typu. Ověření účinnosti této metody ve smyslu senzorických, funkčních a morfologických změn. Soubor: Studie se zúčastnilo v rámci intervenční skupiny 16 pacientů (14 žen a 2 muži, věk 55,31±10,5). Kontrolní skupinu tvořilo 10 pacientů (7 žen a 3 muži, věk 54,9 ±7,6). Všichni byli diagnostikováni jako KRBS I. typu. Metodika: Intervenční skupina podstoupila 6 týdnů MT. Obě skupiny po dobu 6 týdnů zaznamenávaly numerickou škálu bolesti. Na začátku a konci sledovaného období podstoupili všichni probandi vyšetření zahrnující: rozsah pohybu do flexe a extenze zápěstí, teplotní diference thenarů, objem ruky a předloktí, dynamometrie, PegBoard, schopnost uzavřít ruku v pěst, Wind Up, přenesená citlivost a EQ-5D-3L dotazník. Výsledky: Bylo prokázáno statisticky významné snížení bolesti pomocí MT - v klidu i při pohybu. V rámci intervenční skupiny analgetický efekt nastal u pacientů napříč celou...
|
host ::
RSS.