|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu: Určení rozhodného práva pro mimosmluvní závazkové vztahy v právu ČR a USA
Kadlecová, Kristýna ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
1 Abstrakt v českém jazyce Cílem této práce je porovnat určení práva aplikovatelného na mimosmluvní závazky v České republice a Spojených státech amerických. Na začátku poskytuji krátký přehled o mezinárodním právu soukromém obecně a poté o hmotném právu civilních deliktů v České republice a USA a dále o budoucích změnách v novém občanském zákoníku, který by měl platit od roku 2014. Pátá kapitola se zabývá právem aplikovatelným na mimosmluvní závazky v České republice. Na prvním místě je zákon (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním), ale většina jeho ustanovení byla nahrazena nařízením Řím II, které sjednocuje mezinárodní právo soukromé v rámci států EU. Obecné pravidlo pro právo aplikovatelné na mimosmluvní závazkové vztahy vzniklé z civilních deliktů je dle nařízení lex loci delicti (právo země, kde vznikla škoda). Řím II dále stanoví speciální pravidla pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, nekalou soutěž, škodu na životním prostředí atd. V České republice se nařízení neaplikuje na dopravní nehody, protože Česká republika je stranou Haagské úmluvy o právu aplikovatelném na dopravní nehody. Šestá kapitola se soustřeďuje na právo aplikovatelné na civilní delikty v USA. První podkapitola se věnuje vývoji amerického mezinárodního práva soukromého obecně, včetně procesu opouštění...
|
|
|
Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Holubová, Kateřina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém. Těžištěm úpravy je Nařízení Řím II, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, které se použije ode dne 11. ledna 2009. Nařízení sjednocuje kolizní normy pro většinu mimosmluvních závazkových vztahů občanského a obchodního práva. Obecné pravidlo stanoví, že rozhodným právem je právo státu, kde došlo ke vzniku škody (lex loci damni infecti). Z tohoto pravidla jsou připuštěny dvě výjimky, výjimka společného obvyklého bydliště stran a úniková doložka zjevně užšího spojení. Pro některé mimosmluvní závazkové vztahy jsou stanoveny zvláštní hraniční určovatele. Jedná se např. o odpovědnost za vadu výrobku, nekalou soutěž a jednání omezující volnou hospodářskou soutěž, škodu na životní prostředí, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, jednatelství bez příkazu a předsmluvní odpovědnost. Ve většině případů je však umožněno, aby si strany zvolily právo, kterým se bude řídit jejich mimosmluvní závazkový vztah. Dohody uzavřené poté, co došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, jsou možné mezi všemi stranami, zatímco dohody uzavřené před takovou skutečností jsou možné pouze v případě, že všichni účastníci jednají v rámci své podnikatelské činnosti. Na oblasti, které jsou z působnosti Nařízení...
|
|
|
Rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem
Reimarová, Eva ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozhodné právo závazkových vztahů s mezinárodním prvkem. Úprava závazkových vztahů s mezinárodním prvkem představuje velmi rozsáhlou problematiku a tvoří významnou část zvláštní části mezinárodního práva soukromého. Závazkové vztahy s mezinárodním prvkem jsou regulovány řadou právních norem. Z hlediska jejich původu se jedná o normy vnitrostátní, normy mezinárodní a normy unijní. Z hlediska metod, které tyto normy k regulaci vztahů využívají, se jedná o normy přímé a normy kolizní. Oproti právním disciplínám čistě vnitrostátním, tak může být v mezinárodním právu soukromém správná identifikace příslušného právního předpisu poměrně obtížná. Jednou z otázek, které jsem se proto snažila v rámci této práce zodpovědět, bylo, jakými právními předpisy jsou z pohledu českého práva závazky s mezinárodním prvkem regulovány a jaký je mezi nimi vztah. Úpravě závazkových vztahů s mezinárodním prvkem v současné době dominují dvě nařízení. Závazkovým vztahům smluvním Nařízení Řím I a závazkům mimosmluvním Nařízení Řím II. Podstatná část této práce je tak věnována jejich rozboru. Namísto podrobného popisu všech jejich ustanovení, což považuji pro účely této práce za zbytečné, jsem se soustředila na základní způsob jejich aplikace. V kapitolách jim věnovaných se zaobírám otázkou...
|
|
|
Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Holubová, Kateřina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém. Těžištěm úpravy je Nařízení Řím II, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, které se použije ode dne 11. ledna 2009. Nařízení sjednocuje kolizní normy pro většinu mimosmluvních závazkových vztahů občanského a obchodního práva. Obecné pravidlo stanoví, že rozhodným právem je právo státu, kde došlo ke vzniku škody (lex loci damni infecti). Z tohoto pravidla jsou připuštěny dvě výjimky, výjimka společného obvyklého bydliště stran a úniková doložka zjevně užšího spojení. Pro některé mimosmluvní závazkové vztahy jsou stanoveny zvláštní hraniční určovatele. Jedná se např. o odpovědnost za vadu výrobku, nekalou soutěž a jednání omezující volnou hospodářskou soutěž, škodu na životní prostředí, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, jednatelství bez příkazu a předsmluvní odpovědnost. Ve většině případů je však umožněno, aby si strany zvolily právo, kterým se bude řídit jejich mimosmluvní závazkový vztah. Dohody uzavřené poté, co došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, jsou možné mezi všemi stranami, zatímco dohody uzavřené před takovou skutečností jsou možné pouze v případě, že všichni účastníci jednají v rámci své podnikatelské činnosti. Na oblasti, které jsou z působnosti Nařízení...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu: Určení rozhodného práva pro mimosmluvní závazkové vztahy v právu ČR a USA
Kadlecová, Kristýna ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
1 Abstrakt v českém jazyce Cílem této práce je porovnat určení práva aplikovatelného na mimosmluvní závazky v České republice a Spojených státech amerických. Na začátku poskytuji krátký přehled o mezinárodním právu soukromém obecně a poté o hmotném právu civilních deliktů v České republice a USA a dále o budoucích změnách v novém občanském zákoníku, který by měl platit od roku 2014. Pátá kapitola se zabývá právem aplikovatelným na mimosmluvní závazky v České republice. Na prvním místě je zákon (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním), ale většina jeho ustanovení byla nahrazena nařízením Řím II, které sjednocuje mezinárodní právo soukromé v rámci států EU. Obecné pravidlo pro právo aplikovatelné na mimosmluvní závazkové vztahy vzniklé z civilních deliktů je dle nařízení lex loci delicti (právo země, kde vznikla škoda). Řím II dále stanoví speciální pravidla pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, nekalou soutěž, škodu na životním prostředí atd. V České republice se nařízení neaplikuje na dopravní nehody, protože Česká republika je stranou Haagské úmluvy o právu aplikovatelném na dopravní nehody. Šestá kapitola se soustřeďuje na právo aplikovatelné na civilní delikty v USA. První podkapitola se věnuje vývoji amerického mezinárodního práva soukromého obecně, včetně procesu opouštění...
|
|
|
Právní úprava smluvních a mimosmluvních závazkových právních vztahů v právu Evropských společenství
Kubát, Jindřich ; Pavlok, Jan (vedoucí práce) ; Kropáčová, Marie (oponent)
Diplomová práce z oboru mezinárodního práva soukromého pojednává o současné kolizněprávní úpravě smluvních a mimosmluvních závazkových právních vztahů v právu Evropských společenství, a konkrétně o Římské úmluvě o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, o návrhu na její modernizaci a transformaci na komunitární nařízení (?Řím I?) a o návrhu nařízení o právu použitelném na mimosmluvní závazky (?Řím II?). Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje obecným otázkám mezinárodního práva soukromého a jeho postavení v právu ES a v právu ČR a jejich vzájemnému poměru. Druhá kapitola rozebírá jednotlivé instituty v Římské úmluvě a porovnává je s připravovanými změnami a s tuzemskou úpravou. Třetí kapitola se zabývá připravovanou úpravou mimosmluvních závazkových vztahů v právu ES. Celá práce dochází k závěrům o dopadu jednotlivých ustanovení na českou právní úpravu.
|
host ::
RSS.